Přírodní oblasti Saska - Natural regions of Saxony

Klasifikace přírodní oblasti Saska zobrazené zde byla vytvořena v letech 1994 až 2001 pracovní skupinou nazvanou „Ekosystém a regionální charakter“ (Naturhaushalt und Gebietscharakter) na Saská akademie věd v Lipsko v rámci projektu výzkumu a vývoje „Přírodní regiony a potenciál přírodního regionu Svobodného státu Sasko“ (Naturräume und Naturraumpotentiale des Freistaates) v měřítku 1:50 000 jako základ pro rozvoj venkova a regionální plánování. To také podpořilo saské státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství a saské ministerstvo vnitra.

Základem struktury byla komplexní celostátní kompilace těch nejmenších fyzické geografické krajinné jednotky (fyziotopy ). Ty byly agregovány do větších jednotek (nanogeochory a mikrogeochory ) řádným způsobem s použitím metody „kategorií přírodních oblastí“. Pro každý z mikrogeochorů, které z toho vznikly, byl vytvořen 9stránkový dokument. Následovalo mapování regionů v sérii 55 mapových listů v měřítku 1: 50 000 („Mapa přírodních oblastí Saska“). V dalších fázích bylo přibližně 1 445 mikrogeochorů agregováno do mezogeochorů a tyto byly nakonec spojeny do 28 makrogeochorů (viz seznam přírodních oblastí v Sasku ). Na úrovni mikrogeochoru nahoru dostávala každá přírodní oblast individuální označení, přičemž jakékoli nově vytvořené názvy se řídily určitými konvencemi. Klasifikace makrogeochorů do přírodních oblastí vyšší úrovně byla dosažena pomocí tzv. „Saských přírodních oblastí“, které sice dostaly také svá vlastní jména, ale do značné míry sledovaly politické hranice a praktické členění rozsáhlejších krajinných celků .

Topografie Saska

Přírodní oblasti Saska a makrogeochory

Viz také

Reference

  1. ^ Kohl, Horst; Marcinek, Joachim a Nitz, Bernhard (1986). Geografie Německé demokratické republiky, VEB Hermann Haack, Gotha, s. 52-54. ISBN  978-3-7301-0522-1.
  2. ^ Vývoj a perspektivy ekologie krajiny editoval O. Bastian, Uta Steinhardt, str. 181. (2002)
  3. ^ Svět těžby Sv. 58, GDMB Medienverlag, 2006, s. 376.
  4. ^ Vývoj evropské krajiny, sborník konference, sv. 1, University of Tartu, Institute of Geography, 2001, str. 253 a 257.
  5. ^ Poškození rizikem: specifikace kritérií pro posouzení dopadu geneticky modifikovaných organismů na životní prostředí „Sborník příspěvků z mezinárodního sympozia Ekologické společnosti Německa, Rakouska a Švýcarska, Special Group on Gene Ecology, v Hannoveru, 8. – 9. Prosince 2003.
  6. ^ Badegewässerprofil nach Artikel 6 der Richtlinie 2006/7 / EG a § 6 ... na www.luis.brandenburg.de.
  7. ^ Půdní organismy Vol 81 (1), Dunger & Voigtländer, 2009, s. 1-51.
  8. ^ Krajina na sachsen.de. Vyvolány 13 Oct 2013
  9. ^ Vstupte do minulosti: Cesta do čtyř dimenzí kulturního dědictví: CAA 2003, počítačové aplikace a kvantitativní metody v archeologii str. 267; Sborník z 31. konference, Archaeopress, Vídeň, Rakousko, duben 2003.

Zdroje

  • Mannsfeld, K .; Bastian, O .; Kaminski, A .; Katzschner, W .; Röder, M .; Syrbe, R.-U .; Winkler, B. (2005): Landschaftsgliederungen in Sachsen. Mitteilungen des Landesvereins Sächsischer Heimatschutz e.V., zvláštní vydání, bez čísla ISBN.
  • Mannsfeld, K. und Syrbe, R.-U. (vyd.): Naturräume v Sachsen mit Kartenbeilage „Naturräumliche Gliederung Sachsens“, in: Forschungen zur deutschen Landeskunde (sv. 257), Deutsche Akademie für Landeskunde, Selbstverlag, Leipzig, 2008, ISBN  978-3-88143-078-4
  • Mannsfeld, K .; Bastian, O .; Bieler, J .; Gerber, S .; König, A .; Lütz, M .; Schulze, S .; Syrbe, R.-U .: Abschlussbericht Arbeitsstelle "Naturhaushalt und Gebietscharakter" 1965-2007
  • Klasifikace Německa Meynen a BfN, www.geographie.giersbeck.de, vyvoláno dne 8. června 2011

Literatura

  • Haase, G .; Mannsfeld, K. (Hrsg.) (2003): Naturraumeinheiten, Landschaftsfunktionen und Leitbilder am Beispiel von Sachsen. Forschungen zur Deutschen Landeskunde, sv. 250 (s CD ROM), ISBN  3-88143-071-7

externí odkazy