Drážďanská pánev - Dresden Basin
The Drážďanská pánev[1][2] (Němec: (Dresdner) Elbtalkessel nebo Dresdner Elbtalweitung) je zhruba 45 km dlouhá a 10 km široká oblast Labe Údolí mezi městy Pirna a Meißen.[2] Město Drážďany leží v drážďanské pánvi.
Zeměpis
Drážďanskou pánev tvoří podhůří a boky východních a západních Krušných hor Lužická vysočina a severozápadní svahy Saské Švýcarsko. Geologicky je to příkopová propadlina a jeho nejdůležitější řeka, Labe protéká široko daleko meandry. The kraj je klimaticky mírnější než okolí, takže na severních svazích kopců vinice lze pěstovat je (Saská vinná cesta). Kromě toho se zde intenzivně pěstuje ovoce. Podnebí údolí je výrazně sušší (průměrné roční srážky pod 700 mm) a teplejší (průměrná teplota vzduchu 8,5 ° C, v centru Drážďan 9,9 ° C) než okolní kopce. Oblast byla osídlena brzy kvůli úrodným půdám (spraše ) a snadné přechody řek a dosáhly celosvětového významu z kulturního a historického hlediska. Drážďanská aglomerace dnes téměř úplně vyplňuje povodí.
Části drážďanské pánve poblíž Labe ( Drážďanské údolí Labe ) byly dány Světové dědictví UNESCO stav mezi roky 2004 a 2009 do UNESCO z důvodu jejich kulturního a přírodního významu.
Během Východoněmecký V době, kdy byla jeho obyvatelé žertem žertem označována jako Údolí bezradných, protože až do konce 80. let nebyli schopni přijímat západoněmeckou televizi, pak jen skrovně.
Nejdůležitější města a města jsou (v pořadí po proudu):
Reference
Bibliografie
- Dickinson, Robert E (1964). Německo: Regionální a ekonomická geografie (2. vyd.). Londýn: Methuen. JAKO V B000IOFSEQ.
- Elkins, TH (1972). Německo (3. vyd.). London: Chatto & Windus, 1972. JAKO V B0011Z9KJA.