Oddělení národního archivu Ázerbájdžánu - National Archive Department of Azerbaijan - Wikipedia

Oddělení národního archivu Ázerbájdžánské republiky
Azərbaycan Respublikasının Milli Arxiv İdarəsi
Znak Ázerbájdžánu.svg
Erb Ázerbájdžánu
Přehled agentury
Tvořil2. prosince 2002
Předchozí agentura
  • Ústřední státní archiv Ázerbájdžánské republiky
Hlavní sídlo3 Avenue Ziya Bunyadov, Baku, Ázerbajdžán AZ1106[1]
Jednatel agentury
webová stránkawww.milliarxiv.gov.az

The Oddělení národního archivu Ázerbájdžánské republiky (Ázerbájdžánština: Azərbaycan Respublikasının Milli Arxiv İdarəsi) je vládní agentura v rámci Kabinet Ázerbájdžánu odpovědný za správu, údržbu, ochranu a aktualizaci národní archiv z Ázerbajdžán. V čele agentury je Atakhan Pashayev.

Dějiny

Po okupaci Ázerbájdžánská demokratická republika v roce 1920 zřídili bolševici Státní fond archivů pod Lidový komisariát pro vzdělávání která zahájila svoji činnost v roce 1921. V roce 1922 bylo vedení archivu předáno předsednictvu ústředního výkonného výboru v Ázerbájdžánská SSR. V roce 1925 bylo podobné archivní oddělení vytvořeno v Nakhchivan. Počínaje rokem 1928 byly po celé republice vytvořeny regionální kapitoly odboru státního archivu. V roce 1930 zřídil Ústřední výbor KSČ Ústřední archivační oddělení, které bylo tvořeno ústředními státními archivy říjnové revoluce a ústředními státními historickými archivy. V roce 1938 přešla správa archivů pod jurisdikci ministerstvo vnitra a v roce 1960 byl podřízen kabinetu ministrů. V roce 1966 byl vytvořen Státní archiv literatury a umění Ázerbájdžánské SSR.[2]

Oddělení národního archivu bylo založeno 2. Prosince 2002 Prezidentský Vyhláška č. 816 na základě stávajícího hlavního archivního oddělení Kabinet ministrů, která existovala od 11. března 1994 za účelem modernizace správy a údržby národních archivů Ázerbájdžánu.[3] Jeho statut byl schválen prezidentem 27. září 2003 Hejdar Alijev. Agentura zajišťuje provádění státních politik ve vztahu k aktualizaci a údržbě národních archivů prostřednictvím svých přímých činností při shromažďování a uchovávání údajů a dokumentů, jakož i prostřednictvím regionálních kapitol a národních archivů Nakhchivanská autonomní republika Ázerbájdžánu. Činnost oddělení je financována z prostředků alokovaných ze státního rozpočtu Ázerbájdžánu.[4]

Struktura

V čele agentury je její vedoucí a kolegium oddělení. Kolegiu předsedá vedoucí odboru národního archivu a jeho zástupce. Oddělení archivu má dva hlavní orgány: vědeckou radu a ústřední odbornou ověřovací komisi. Hlavními funkcemi agentury je účast na tvorbě politiky v oblasti správy národních archivů; zajištění přijetí, ochrany a pečlivého použití archivních dokumentů týkajících se kulturního dědictví a historie Ázerbájdžánu, jakož i dokumentů vědeckého, historického, sociálního, ekonomického významu; sběr, kategorizace, účetnictví a správa archivních zdrojů; průběžná úprava systému správy archivů v souladu s mezinárodními normami; psaní zpráv o pokroku ázerbájdžánské vlády o stavu státních archivů.[4] V současné době existuje 6 státních archivů pod centrálním vedením Národního archivního oddělení, 15 regionálních kapitol a Státní archiv Nakhchivanské autonomní republiky.[2]

Chronologie

V roce 1920 byla podepsána vyhláška „O zřízení Nadace jednotného státního archivu a organizaci ústředního státního archivu v rámci veřejného školského komisariátu“.[5]

V roce 1921 začal fungovat ústřední státní archiv Ázerbajdžánu jako první státní archiv na Kavkaze.

V roce 1922 bylo vedení ústředního státního archivu přímo svěřeno předsednictvu ústředního výkonného výboru Ázerbajdžán.

V roce 1925 byl Ústřední archiv Nakhchivanská autonomní republika vytvořeno.

V roce 1928 vznik náhodných archivů v Ázerbájdžánu.

V roce 1930 byla činnost archivu rozšířena a Prezídium ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR rozhodlo o zřízení Ústředního republikového archivního úřadu a schválilo jeho nařízení. Dva ústřední státní archivy: Ústřední státní archiv říjnové revoluce a Ústřední státní historický archiv byly zřízeny v dubnu téhož roku prezidiem ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR na základě ústředního archivu vytvořeného v roce 1920.

V roce 1938 byly archivní organizace vydávány pod dohledem komisariátu pro vnitřní záležitosti v Ázerbájdžánu.

V roce 1960 byly archivní organizace dány pod dohledem Rady ministrů Ázerbájdžánské republiky.

Umělecký archiv a ústřední státní literatura Ázerbajdžán SSR byla založena v roce 1966.

v letech 1986-1969 Ústřední státní archiv zaznamenaného zvuku Ázerbajdžánu, Ústřední státní archiv vědy, techniky a lékařských dokumentů a pobočky Ústředního státního archivu říjnové revoluce v 15 městských a regionálních centrech a v 50 regionálních státních archivech bylo změněno na variabilní archivy pro implementaci dočasné ochrany archivů dokumentů.

V roce 1999 byl přijat zákon Ázerbájdžánu „O nadaci Národního archivu“.

V roce 2002 Národní archivní úřad Ázerbájdžánská republika byl založen „O zdokonalení archivních děl v Ázerbájdžánské republice“ na základě generálního archivního odboru v rámci kabinetu ministrů Ázerbájdžánské republiky dekretem prezidenta Ázerbájdžánu.

V současnosti archivní systém Ázerbájdžánské republiky zahrnuje 6 státních archivů, 15 poboček státních archivů, státní archivy Nakhchivanské autonomní republiky a 55 městských a regionálních státních archivů.[5]

Prohlášení

Povinnosti

Podílet se na formulaci státní politiky v oblasti archivní práce a zajišťovat její realizaci;

Poskytnout přijímání dokumentů, včetně nadace Ázerbájdžánského státního archivu, odrážející materiální a duchovní životní styl lidí, související s důležitými oblastmi, jako jsou historické, vědecké, sociální, ekonomické, politické, kulturní, umělecké a další, a dokumenty umístěné mimo Ázerbájdžán do Ázerbájdžánu.

Podílet se na přípravě jednotných zásad pro sestavování, účtování a využívání dokumentů Nadace národního archivu Ázerbájdžánu;

Regulovat rozvoj archivních prací v republice a vědecký a technický pokrok v této oblasti poskytováním metodické pomoci státním archivům a nestátním archivům;

Koordinovat organizaci archivních prací ve státních orgánech Ázerbájdžánu;

Analyzovat práci státního archivu v zemi, připravit koncepci a strategii jejího rozvoje s přihlédnutím k aspektům oboru;

Vytvářet mezinárodní vztahy v oblasti archivní práce, studovat a šířit zkušenosti archivů cizích zemí v této oblasti;

Plnit další povinnosti uložené ministerstvu právními předpisy Ázerbájdžánské republiky;[5]

Funkce

Oddělení národního archivu organizuje sběr a ochranu dokumentů Národního archivního fondu Ázerbájdžánské republiky a dohlíží na vydávání státních archivů v souladu se stanovenými pravidly; provádí centralizované státní účetnictví dokumentů fondu, zajišťuje kontrolu nad ochranou a používáním těchto dokumentů, provádí opatření s příslušnými státními agenturami za účelem zlepšení sítě archivů správy a zlepšení organizace jejich práce. Podílí se také na přípravě normativních právních aktů o shromažďování, účetnictví, ochraně a používání dokumentů Národního archivního fondu. Odbor připravuje návrh státního programu rozvoje archivního podnikání a schvaluje jeho realizaci, odvětvové programy, perspektivní a aktuální plány a zajišťuje jejich realizaci. Mezi funkce katedry dále patří regulace struktury a sítě státních archivů, vymezení okruhu dokumentů republikánského významu v pozadí v souladu se zákonem „O národním archivním fondu“ a jejich začlenění do státního archivu Ázerbájdžánské republiky.

Práva

Oddělení národních archivů má právo požadovat, aby ústřední a místní výkonné orgány, jakož i správní orgány, organizace a podniky poskytovaly odboru potřebné materiály o jejich archivech, přijímaly normativní právní akty pro ústřední a místní výkonné orgány v oblasti organizace archivů v souladu se stanoveným postupem. Současně může koordinovat terénní standardy, seznamy, pokyny, pravidla a osnovy vypracované veřejnými orgány o organizaci archivního podnikání; vyhlašuje soutěže o nejlepší díla v oblasti archivu, dokumentu a archeografie v souladu s legislativou a určuje podmínky soutěže; schvaluje předpisy upravující činnost podřízených institucí a organizací; zapojit se do vydávání a zřizování vlastního periodického tisku v souladu s legislativou.[3]

Viz také

Reference

  1. ^ „ГОСУДАРСТВЕННЫЙ АРХИВ Азербайджанской Республики“ [Státní archiv Ázerbájdžánské republiky] (v ruštině). Citováno 2011-01-03.
  2. ^ A b „Azərbaycan Respublikasının Milli Arxiv İdarəsi“ [Oddělení národního archivu Ázerbájdžánské republiky] (v Ázerbájdžánu). Citováno 2011-01-03.
  3. ^ A b "Azərbaycan Respublikası Nazirlər Kabineti yanında Baş Arxiv İdarəsinin Əsasnaməsi, Mərkəzi aparatının strukturu və resp. [Usnesení kabinetu ministrů o síti státních archivů, výkonném aparátu hlavního archivního odboru v rámci kabinetu ministrů Ázerbájdžánské republiky] (v Ázerbájdžánu). Archivovány od originál dne 06.07.2011. Citováno 2011-01-03.
  4. ^ A b „Azərbaycan Respublikasının Milli Arxiv İdarəsi haqqında Əsasnamənin təsdiq edilməsi barədə AZƏRBAYCAN RESPUBLİKASI PREZİDENTİNİN FƏRMANI“ [Dekret prezidenta Ázerbájdžánské republiky o schválení statutu odboru národního archivu Ázerbájdžánské republiky] (v Ázerbájdžánu). Archivovány od originál dne 06.07.2011. Citováno 2011-01-03.
  5. ^ A b C „Národní archiv Ázerbájdžánské republiky“.

externí odkazy