Morganstown - Morganstown

Morganstown
Morganstown sídlí v Cardiff
Morganstown
Morganstown
Místo uvnitř Cardiff
Referenční mřížka OSST1281
Společenství
Hlavní oblast
Slavnostní kraj
ZeměWales
Suverénní státSpojené království
Poštovní městoCardiff
PSČ okresCF15
Telefonní předvolba029
PolicieJižní Wales
oheňJižní Wales
záchranná službavelština
Britský parlament
Senedd Cymru - velšský parlament
webová stránkaRadyr a Morganstown Community Association
Seznam míst
Spojené království
Wales
Cardiff
51 ° 31'41 ″ severní šířky 3 ° 15'50 ″ Z / 51,528 ° N 3,264 ° W / 51.528; -3.264Souřadnice: 51 ° 31'41 ″ severní šířky 3 ° 15'50 ″ Z / 51,528 ° N 3,264 ° W / 51.528; -3.264

Morganstown (velština: Pentre-poeth nebo Treforgan) je součástí společenství z Radyr a Morganstown na severu Cardiff, něco přes 8 km severozápadně od Centrum města Cardiff a oddělené od Radyr na jih u Dálnice M4. Volí čtyři členy rady do rady Radyr a Morganstown.[1]

Raná historie

Historická součást farnosti Radyr, moderní osídlení Morganstown má svůj počátek na konci osmnáctého století. V té době bylo na zemi Morgana Williama nebo Wililamse postaveno malé množství chat (C1765–1852) farmy Tynyberllan. Ty byly uvedeny v záhlaví „Tynyberllan“ v 1801 sčítání lidu.

Radyr mapa desátku z počátku 40. let 18. století ukazuje existenci několika chat na západní straně dnešní silnice Tŷ Nant Road, na pozemku patřícím Morganovi Williamovi. Sčítání lidu 1841 a 1851 vyjmenujte tato obydlí pod jménem Tynyberllan. Většina rodin se spoléhala na to, že se živí jedním z průmyslových odvětví nižšího řádu Taff Valley, přičemž mnoho mužů bylo zaměstnáno jako doly, horníci, pudláři, hasiči a hořáky koksu.

Mnoho rodin, které se objevily při sčítání lidu, se objevilo také v Radě farní záznamy. Záznamy o křtech a pohřbech od 40. do 70. let 19. století nehovoří o osídlení jako o Tynyberllan, ale jako o Pentre (nejstarší zmínka 1845) a poté o Pentre-poeth (nejstarší zmínka 1850).

Bethel kalvínská metodistická kaple

Existují záznamy o Kalvinistický metodista shromáždění v okolí sahá až do roku 1817.[2] Současná budova (nyní uzavřená) pochází z roku 1842, což ukazuje plaketa na vnější zdi („BETHEL. Postavena společností CALV. METHODISTS A.D. 1842“). Přes anglický nápis to byla příčina ve velštině: oblast byla v té době v drtivé většině mluvením ve velštině. Kaple byla postavena na pozemku ve vlastnictví Morgana Williama.

Sám Morgan William byl pohřben na hřbitově v roce 1852. Jeho dvojjazyčný náhrobek (pod jménem „Morgan William“) přežil dodnes. Jsou zde také pohřbeny dvě oběti katastrofy z roku 1875 v dolu Lan (Gwaelod-y-garth ), včetně 13letého Mojžíše Llewelyna, který pracoval jako vrátný v dole.[3]

Služby ve velštině v betelu skončily kolem roku 1928.[4]

Vznik jména Morganstown

První známý příklad názvu „Morgan’s Town“ pochází z roku 1859.[5] The 1861 sčítání lidu popisuje osídlení jako „Morganstown“ (s jednou instancí velšského ekvivalentu „Treforgan“). Ve farních záznamech o křtu se až do pozdějších 70. let 18. století používá „Pentre-poeth“. Záznam z roku 1878 odkazuje na „Morganstown (jinak Pentrepoeth)“; od té doby převládá jméno Morganstown. Morganstown pravděpodobně připomíná Morgana Williama (y), na jehož pozemku byla osada a její kaple postavena.[6]

Velšská jména

Morganstown je známý tím, že má dvě velšská jména, Pentre-poeth a Treforgan, oba zaznamenané od poloviny devatenáctého století. Cardiffská rada používá Pentre-poeth jako oficiální formulář.[7] Ale v současné době (2017) se obě jména objevují na různých dopravních značkách v okolí. Dřívější název Tynyberllan (doslovně „usedlost sadu“ a dříve používaný v angličtině a velštině) se od poloviny devatenáctého století nepoužívá k označení Morganstown.

Treforgan (ve smyslu přesného ekvivalentu Morganstownu) je poprvé zaznamenán v roce 1855, o několik let dříve než jeho anglický ekvivalent. Nelze prokázat, že by existovaly před datem smrti Morgana Williama (s) v roce 1852. Zdá se, že použití Treforganu bylo spojeno zejména s kaplí Bethel ve zdrojích ve velštině, postavených na pozemcích daných Morganem Williamem ) a později umístění jeho hrobu.[8] Jak bylo uvedeno výše, služby ve velštině v kapli skončily kolem roku 1928. Může být významné, že Evan Jones, který byl jmenován kurátem Radyr v roce 1853, nazýval osadu „Pentrepoeth“ v pamětech vydaných v roce 1897 (byl samozřejmě an anglikánský spíše než metodista).[9]

Pentre-poeth je zaznamenán před Morganstown i Treforgan a běžně se vyskytuje ve farních záznamech Radyr (které byly vedeny v angličtině). Jméno Pentre-poeth je známé z několika oblastí, kde je nebo bylo běžně používáno velšské, včetně Bassaleg, Gelligaer, Llangyfelach, Machen, Oswestry, Pwllheli, a Tywyn. Velšské podstatné jméno pentre odkazuje na malou osadu bez kostela a na místě jmenuje adjektivum poeth obecně se týká oblasti půdy, která byla očištěna požárem. Pentre-poeth tedy pravděpodobně znamená „osídlení očištěné spálením“.[10] Příklad Pentre-popetha z Pwllheli byl přeložen jako „spálená oblast poblíž hranice městyse“ (Morganstown je v určité vzdálenosti od farního kostela Radyr, nyní v Danescourt ).[11]

V oficiálních záznamech v angličtině Morganstown do konce 70. let 19. století do značné míry nahradil Pentre-poeth. Pentre-poeth se však nadále používal ve velštině. Článek Rev. Edward Matthews (1813–1892), poté žijící v Kanton poblíž Cardiffu, v časopise Calvinistic Methodist Y Cylchgrawn (1874), naznačuje, že někteří obyvatelé byli naštvaní na další používání Pentre-poeth a považovali Treforgan za vhodnější jméno.[12] Je možné, že možná interpretace Pentre-poeth jako „horké vesnice“ byla částečně způsobena touhou nahradit ji novým jménem Treforgan.

Pentre-poeth se nicméně ve velštině nadále používal. The Slovník místních jmen Walesu tvrdí, že 'Pentre-poeth byla dominantní formou mezi reproduktory W [elsh] až do konce 19. století “.[13] Ve druhé polovině devatenáctého století a na počátku dvacátého století velšský jazyk v této oblasti výrazně poklesl. Zdá se však, že Pentre-poeth zůstal jménem upřednostňovaným místními velšskými mluvčími. Ve studii původního velšského dialektu dolního údolí Taff Ceinwen Thomas (1911–2008) z Nantgarw evidence Pentre-poeth jako místní velšský název Morganstown a neodkazuje na použití Treforgan.[14]

Ve waleské monografii o jeho vychovávání Radyra (po boku svého bratra Rhodri ), Profesor Prys Morgan (b. 1937) označuje Morganstown jako Pentre-poeth.[15]

Ačkoli Pentre-poeth je oficiální forma používaná radou v Cardiffu, kterou používá rada místní komunity Treforgan.[16]

Reference

  1. ^ Radyr a Morganstown Community Council.
  2. ^ Owen John Thomas, 'Yr Iaith Gymraeg yng Nghaerdydd C1840–1901 ', Geraint H. Jenkins (ed.), Iaith Carreg fy Aelwyd (Caerdydd, 1998), str. 179.
  3. ^ 'Tongwynlais a'r Amgylchoedd ', Y Gwladgarwr, 24. prosince 1875, s. 6.
  4. ^ Prys Morgan, „Hon ydyw'r Afon ond nid Hwn yw'r Dŵr“, Hywel T. Edwards (ed.), Merthyr a Thaf (Llandysul, 2001), str. 383.
  5. ^ ‘Cyfarfodydd Dirwestol ’, Y Gwladgarwr, 28. května 1859, s. 6.
  6. ^ Hywel Wyn Owen a Richard Morgan, Slovník místních jmen Walesu (Llandysul, 2007), str. 329.
  7. ^ Cyngor Caerdydd, Eich Cynghorwyr yn ôl Ward.
  8. ^ Jak je uvedeno v mnoha novinách ve velštině, viz Velšské noviny online.
  9. ^ Evan Jones, 'Adgofion am Ddeugain Mlynedd o'm Gweinidogaeth ', Yr Haul, sv. XIII, č. 149, s. 129.
  10. ^ Hywel Wyn Owen a Richard Morgan, Slovník místních jmen Walesu (Llandysul, 2007), str. 329.
  11. ^ T. Jones Pierce, Středověká velšská společnost, vyd. J. Beverley Smimth (Cardiff, 1972), str. 136
  12. ^ 'Nyth y Dryw ', Y Cylchgrawn, sv. 151 (červenec 1874), s. 249.
  13. ^ Hywel Wyn Owen a Richard Morgan, Slovník místních jmen Walesu (Llandysul, 2007), str. 329.
  14. ^ Ceinwen H. Thomas, Tafodiaith Nantgarw, sv. 1 (Caerdydd, 1993), s. 1 221.
  15. ^ Prys Morgan, „Hon ydyw'r Afon ond nid Hwn yw'r Dŵr“, Hywel T. Edwards (ed.), Merthyr a Thaf (Llandysul, 2001), str. 383.
  16. ^ Radyr a Morganstown Community Council.

externí odkazy