Slečna Lucy Long - Miss Lucy Long

"Slečna Lucy Long", také známý jako "Lucy Long"stejně jako u jiných variant je Americká píseň který byl popularizován v Černá tvář minstrel show.

Po jeho uvedení na jeviště Virginia Minstrels v 1843 „„ Slečna Lucy Long “byla přijata konkurenčními skupinami. George Christy je cross-oblečený Interpretace standardizovala zobrazení titulní postavy a učinila skladbu hitem v Spojené státy. „Slečna Lucy Long“ se stala standardním uzavíracím číslem show pro zpěváky, kde byla pravidelně rozšiřována do komiksové parodie doplněné o dialog.

Verze byly vytištěny ve více písničkáři a hrál ve více pěveckých show než jakákoli jiná populární píseň v antebellum doba.

V blackface minstrelsy, jméno Lucy přišlo znamenat jakoukoli sexuálně promiskuitní ženu.

Dějiny

První publikované vydání slečny Lucy Long je uncredited v 1842 zavolal zpěvák Staré americké písně. Billy Whitlock z Virginia Minstrels později prohlásil píseň ve své autobiografii: „Složil jsem ... 'Miss Lucy Long' (slova od T. G. Booth ) v 1838."[1]

Přestože předcházela představení zpěváka, získala si tam slávu „slečna Lucy Long“.[2] Píseň byla první děvče role v minstrelsy. The Virginia Minstrels provedli to jako své závěrečné číslo ze svých prvních vystoupení. Dan Gardner představil, co by se stalo standardním kostýmem Lucy Longové, sukněmi a kalhotky.[3] George Christy tlumočení pro Christy Minstrels se stal standardem pro další skupiny, které měly následovat.[4] The New York Clipper zcela ignoroval Gardnera a napsal: „George [Christy] byl první, kdo podnikal s děvčaty; byla to původní Lucy Long.“[5]

Podle 1845, píseň se stala standardním pořadovým pořadem zpěváka,[6] a zůstalo to tak přes antebellum doba.[7] Programy pravidelně končily poznámkou, že „Koncem koncertu bude Bostonská oblíbená extravagance LUCY LONG.“[8] Jméno Lucy začalo znamenat ženu, která byla v minstrelsy „sexy, poněkud groteskní a podezřelá z ctnosti“. Objevily se podobné písně, včetně „Lucy Neal ".[9] V pozdních dvacátých létech, tanec volal Sally Long stal se oblíbeným; název může pocházet z písničky zpěváka.[10]

Muzikolog Robert B. Winans našel verze „slečny Lucy Longové“ v 34% pořadů pěveckých show, které zkoumal z období 1843–52, a v 55% z období 1843–47, což je více než v jakékoli jiné písni.[11] Maharův výzkum zjistil, že „slečna Lucy Longová“ je druhou nejčastější populární písní písničkáři z tohoto období, pouze vzadu “Mary Blane ".[12] Píseň se těšila oživení popularity od 1855-60, kdy minstrelsy vstoupil do nostalgický fáze pod některými společnostmi.[13]

Text

Je známo mnoho různých textů „Miss Lucy Long“.[12] Všichni mají zpěváka, který popisuje jeho touhu po titulní postavě. Ve stylu mnoha lidová píseň příběhy, většina verzí začíná úvodem zpěváka:[14]

Ach! Jen jsem přišel před tebou,
Zpívat malou písničku;
Hraju to na de Banjo,
A Dey tomu říká Lucy Long.[15]

Porovnejte tuto později zaznamenanou verzi s Joe Ayers:

Přišel jsem znovu za tebou,
Budu zpívat další píseň
Jen poslouchej můj příběh,
Není to moc dlouhé.[16]

Pro diváky devatenáctého století, komedie „Lucy Long“ pochází z několika různých čtvrtí. Eric Lott tvrdí, že závod je prvořadý. Texty jsou v přehnané podobě Černá lidová angličtina a ponižující a rasista vyobrazení Lucy - často popisovaná jako „obrovské nohy“ nebo „zuby z kukuřičného klasu“ - dělají zpěváka terčem vtipu za touhu po někom, koho bílý divákům připadá tak neatraktivní.[17] V mnoha variantách je však Lucy žádoucí - vysoká, s dobrými zuby a „vítěznými očima“.[18] Muzikolog William J. Mahar tak tvrdí, že zatímco píseň řeší rasu, její šovinismus nenávist k ženám je ve skutečnosti důležitější. „Slečna Lucy Longová“ je „veřejné projevy mužské nelibosti vůči manželovi nebo milence, který nebude podřízený, ženská nerozhodnost a skutečná či domnělá omezení kladená na mužské chování zákonem, zvykem a náboženstvím.“ “[19] Píseň znovu potvrzuje domnělé právo člověka na sexuální svobodu[20] a satirizuje námluvy a manželství.[21] Skutečnost, že zpěvák na jevišti touží po někom, o kom diváci věděli, že je jiný muž, byla zdrojem komiksu dramatická ironie.[20]

The refrén je jednoduchý:

Ach! Udělejte si čas, slečno Lucy,
Udělejte si čas, slečno Lucy Longová!
Ach! Udělejte si čas, slečno Lucy,
Udělejte si čas, slečno Lucy Longová![22]

Jeho význam je však obtížnější identifikovat a liší se v závislosti na předchozím verši. Například:

Sekeru jsem ji vzal,
Den sebe sama;
Řekla, že by raději zůstala,
Nechal jsem ji, aby si zvykla.[22]

Tento verš dělá z Lucy „sexuální agresorku, která dává přednost„ dehtu “(příležitostný sex, můžeme odvodit) před sňatkem ...“ Zpěvák se zdá být v souladu s touto představou.[9] Lucy je tedy nějakým způsobem zodpovědná za jejich vztah.[20] Diváci samozřejmě mohli snadno „dechtu“ brát jako sexuální odkaz nebo jako označení primitivní a rezervované Lucy Longové.[9]

Jiné verše však vrátily sílu do rukou muže.[21] Například tento verš nečiní Lucy lepší než obchodovaná komodita:

Pokud si udělá pokárání,
Jistě, jak se narodila,
Srazím ji do Gruzie,
A vyměnit ji za kukuřici.[23]

Ve verzi písně Ayers jsou slečna Lucy a zpěvačka již manželé. Texty dále podkopávají schopnost Lucy ovládat sexuální stránku vztahu:

A teď, když jsme se vzali,
Očekávám, že se pobavím,
A pokud mi Lucy nevadí,
Ten chlap bude stříhat a běhat.[23]

Zpěvačka později slibuje „létat o'er de river, / vidět slečnu Sally Kingovou“.[24] Je hlavou vztahu a Lucy je bezmocná, aby mu zabránila v účasti mimomanželský poměr.[20] Sociální svoboda Lucy se omezuje na tanec cachucha a zůstat doma „kolébat kolébku“.[25]

"Slečna Lucy Long a její odpověď", verze publikovaná v 1843 podle Charles H. Keith společnost Boston, Massachusetts, rozděluje píseň na čtyři sloky z pohledu Lucyiny milenky a čtyři od Lucy samotné. Nakonec se vyhýbá „de gemman Dat napsal malou píseň, Kdo se odváží zveřejnit tak veřejně De name ob Lucy Long“ a tvrdí, že dává přednost „De 'stinguished Jimmy Crow."[26]

Struktura a výkon

„Slečna Lucy Long“ je komiks bendžo naladit,[9] a je toho málo melodický rozdíly mezi publikovanými verzemi.[12] Melodie se nicméně hodí k výzdobě a improvizaci. The verše a refrén používat téměř identickou hudbu, což umožnilo skupinám měnit strukturu veršů / chorusů a přidávat segmenty podobné hře.[9] Opakované dvojverší sváže kus dohromady a dává mu hudební centrum, kolem kterého mohou tyto ozdoby nastat.[27]

Texty komiksu bendžo melodie, jsou psány přehnaně African American Lidová angličtina a řekněte o námluvy nebo manželství mužského zpěváka a titulní postavy. „Slečna Lucy Longová“ satirizuje černé pojetí krásy a námluvy a americké pohledy na manželství obecně. Píseň je misogynistický; mužská postava dominuje Lucy a pokračuje ve svém sexuálně promiskuitním životním stylu navzdory vztahu s ní.

Minstrels obvykle přednesl píseň jako součást náčrtu, ve kterém jeden minstrel kříž oblečený hrát Lucy Long. The Černá tvář hráči tančil[9] a zpíval s pravidelným přerušováním komického dialogu. Část Lucy pravděpodobně nebyla mluvící rolí a zcela se spoléhala pantomima.[21]

Například v 1846, Dan Emmett a Frank Brower přidal tyto řádky do náčrtu "Miss Lucy Long":

[Dialog.]
FHODNOST Měla lechtivý vztah, aby mě šla utábořit.
DAN Cha! Šel jsi dolů na rybí trh, aby ses napálil na úhoře. mity léčivý druh ob tábor meetin dat!
FHODNOST Nebyl jsem úhoř, byla to velká kočka.
DAN Na jaký chune jsi tančil?

Sbor [oba zpívají].
Udělejte si čas, slečno Lucy
Udělejte si čas, slečno Lucy Longová
Rock de kolébka Lucy
Udělejte si čas, drahá.

[Dialog.]
FHODNOST Vyměním ji za fazolovou polévku.
DAN Jsi nejhladovější negr, jakého jsem viděl. Jste neber spokojeni, když jste si po celou dobu udělali fazolovou polévku z tinken bout.

Sbor [oba zpívají].[28]


Poznámky

  1. ^ Nathan 42 poznámka 17.
  2. ^ Mahar 406 poznámka 52.
  3. ^ Nathan 39.
  4. ^ Knapp 54.
  5. ^ New York Clipper, 8. prosince 1866. Citováno v Mahar 405–6 poznámka 51.
  6. ^ Mahar 20.
  7. ^ Knapp 54, 68.
  8. ^ Mahar 307, 405 nota 50, cituji několik plakátů.
  9. ^ A b C d E F Knapp 68.
  10. ^ Oliver 45.
  11. ^ Winans 147–8.
  12. ^ A b C Mahar 307.
  13. ^ Mahar 36.
  14. ^ Mahar 307–8.
  15. ^ „Slečna Lucy Longová“. Minstrel Songs: Old and New. Oliver Ditson, 1842. Citováno v Mahar 307.
  16. ^ Citováno v Mahar 307.
  17. ^ Mahar 311, citující Lotta.
  18. ^ Mahar 308.
  19. ^ Mahar 310–1.
  20. ^ A b C d Mahar 309.
  21. ^ A b C Mahar 311.
  22. ^ A b Citováno v Knapp 68.
  23. ^ A b Citováno v Mahar 308.
  24. ^ Citováno v Mahar 309.
  25. ^ Mahar 309–10.
  26. ^ Citováno v Nathan 39.
  27. ^ Cockrell 169.
  28. ^ Emmettův rukopis, citovaný v Nathan 38.

Reference

  • Cockrell, Dale (1998). „Populární hudba devatenáctého století“. Cambridge historie americké hudby. Cambridge University Press.
  • Knapp, Raymond (2005). Americký muzikál a formování národní identity. Princeton University Press.
  • Mahar, William J. (1999). Behind the Burnt Cork Mask: Early Blackface Minstrelsy and Antebellum American Popular Culture. Chicago: University of Illinois Press.
  • Nathan, Hans (1996). „Early Minstrelsy“. Inside the Minstrel Mask: Readings in Devatenácté století Blackface Minstrelsy. Hanover, New Hampshire: Wesleyan University Press.
  • Oliver, Paul (1984). Songsters & Saints: Vocal Traditions on Race Records. Cambridge University Press.
  • Winans, Robert B. (1996). „Early Minstrel Show Music, 1843–1852“. Inside the Minstrel Mask: Readings in Devatenácté století Blackface Minstrelsy. Hanover, New Hampshire: Wesleyan University Press.