Miloslav Kabeláč - Miloslav Kabeláč

Portrét Miloslava Kabeláča

Miloslav Kabeláč (1. srpna 1908 - 17. září 1979) byl prominentní čeština hudební skladatel a dirigent. Miloslav Kabeláč patří k nejvýznamnějším českým symfonikům, s jejichž tvorbou se někdy srovnává Antonín Dvořák a Bohuslav Martinů je V období komunismu se Kabeláčovo dílo dostalo na periferii oficiální pozornosti a bylo provedeno jen sporadicky a v omezeném výběru skladeb.

Život

Kabeláč se narodil v roce Praha. V letech 1928–31 studoval na Pražská konzervatoř jako žák Karel Boleslav Jirák, současně (v letech 1930–31) byl žákem Alois Hába. V letech 1932–54 byl Kabeláč zaměstnán v pražském rozhlase. V letech 1957 až 1968 pracoval jako pedagog na pražské konzervatoři. Během svého života Kabeláč působil v Umělecká beseda, v Federace československých skladatelů a další organizace.

V 60. letech se pokusil oživit kontakty se západní moderní hudbou a skladateli, ale po roce 1968 Sovětská invaze do Československa byl umlčen. Od té doby byly jeho práce uváděny pouze v zahraničí.

Funguje

Miloslav Kabeláč patří k nejvýznamnějším českým skladatelům 20. století. Brzy vytvořil osobitý styl, pro který je příznivý melodie a harmonie, důmyslný polyfonie a typická je konzistentní architektura malých i velkých kompozic. Jeho maximálním vyjádřením byla jeho vědomá práce s intervaly, v nichž vycházel z mimoevropských hudebních kultur. Kabeláč zde použil například uměle očíslované scale - mody, jejichž vnitřní průběh má větší rozsah než an oktáva. Také odsoudil termín umělý tónový hudbu, zejména pro hudební teoretické zdůvodnění jeho ekonomické melodie. V interval struktury, prozkoumal také možnosti tzv. intervalu augmentace a zmenšení, inverze a další postupy, které do hudby přinesla takzvaná 2. vídeňská škola. Mezi první vyspělé skladby tohoto stylu patří anti-kantáta Neustupujte! (1939), provedené poprvé po skončení druhé světové války (28. října 1945).

Na začátku a v letech války se Kabeláč zaměřil na komora opusy (Wind Sextet, Sonáta pro violoncello a klavír, Dvě skladby pro housle a klavír) a Symphonic (1. a 2. symfonie). Postupem času pracoval s velkou okupací (8. symfonie, Mysterium času, Úvahy), což jsou jeho nejvýznamnější díla - spolu s písněmi pro bicí, které již v té době vyšly na evropská pódia (Osm vynálezů pro perkuse). V šedesátých letech, kdy získal široké uznání v podobě Státní ceny a zahraničních řádů, dostal řadu podnětů ze zahraniční avantgardy, které organicky začlenil do své kompoziční morfologie. Vynikal také v pedagogické činnosti a zájmu o mimoevropské kultury. Byl jedním z prvních propagátorů elektroakustická hudba v Československu.

Řada choreografů se rovněž ujala jeho práce „Osm vynálezů pro bicí nástroje“, Alvin Ailey s Americké taneční divadlo jsou mezi nimi nejvýznamnější, jeho choreografie s názvem Streams byla uvedena v Praze také v roce 1979.[1]

Symfonie

  • Symfonie č. 1 v D pro smyčce a bicí nástroje, op. 11 (1941–42)
  • Symfonie 2 v C pro velký orchestr, op. 15 (1942–46)
  • Symfonie č. 3 F pro varhany, mosaz a tympány, op. 33 (1948–1957)
  • Symfonie č. 4 v A, „Komorní symfonie“, op. 36 (1954–1958)
  • Symfonie č. 5 h moll „Dramatická“ pro soprán bez textu a orchestr op. 41 (1960)
  • Symphony No. 6 "Concertante", pro klarinet a orchestr, op. 44 (1961–62)
  • Symfonie č. 7 pro orchestr a recitátor na skladatelově textu po Bibli, op. 52 (1967–1968)
  • Symfonie č. 8 „Antifony“, pro soprán, smíšený sbor, perkuse a varhany, na slova z Bible, op. 54 (1970)

Další orchestrální díla

  • Předehra č. 2 pro velký orchestr, op. 17 (1947)
  • Dětinské nálady. Malá orchestrální suita, op. 22 (1955)
  • Suite od hudby po Sofokles ' Electra pro alt, ženský sbor a orchestr, op. 28a (1956)
  • Tajemství času. Passacaglia pro velký orchestr, op. 31 (1953–1957)
  • Tři melodramy doprovázející hru Kuo Mo-jo „Master of Nine Songs“ pro recitátora a komorní orchestr op. 34b (1957)
  • Hamletova improvizace pro velký orchestr, op. 46 (1962–63)
  • Úvahy. Devět miniatur pro orchestr, op. 49 (1963–1964)
  • Metamorfózy II, pro klavír a orchestr, op. 58 (1979)

Klavírní skladby

  • Passacaglia TGM, op. 3 (1937)
  • 7 skladeb pro klavír, op. 14 (1944–1947)
  • Easy Preludes, op. 26 (1955)
  • 8 preludií pro klavír, op. 30 (1955–56)
  • Cizokrajné motivy - Motivy ze zahraničí, op. 38 (1959)
  • Malá sada pro klavír, 4 ruce, op. 42 (1960)

Varhanní skladby

  • Fantazie pro varhany g moll a d moll op. 32 (1957–1958)
  • 4 předehry pro varhany, op. 48 (1963)

Ostatní komorní skladby

  • Wind Sextet, op. 8 (1940)
  • Sonatina pro hoboj a klavír, op. 24 (1955)
  • Balada pro housle a klavír, op. 27 (1956)
  • Suita pro saxofon a klavír, op. 39 (1959)
  • 8 Invenzioni pro bicí nástroje, op. 45 (1962–63)
  • Otto ricercari, pro bicí nástroje, op. 51 (1966–67)
  • Lamenti e risolini 8 baget, pro flétnu a harfu, op. 53 (1969)
  • Osudové dramata člověka. Sonáta pro trubku, klavír a bicí nástroje s recitací, op. 56 (1975–1976)

Skladby pro sólový hlas s doprovodem

  • Moravské ukolébavky pro soprán a komorní orchestr, o textech z lidové poezie, op. 20 (1951)
  • Milostné písně pro soprán, baryton a klavír, op. 25 (1955)
  • Šest ukolébadel o textové lidové poezii pro altové sólo, malý ženský sbor a instrumentální soubor nebo pro alt a klavír op. 29 (1955)
  • Lovecké písně pro baryton a 4 rohy, op. 37 (1958–1959)
  • Ozvěny z dálky. 5 písní pro alt a klavír, beze slov, op. 47 (1963)

Sbory

  • 6 sborů pro mužský sbor na slova od Jiří Wolker, Op. 10 (1939–40)
  • Modrá obloha. Dětské sbory o poezii František Hrubín po obrazovém cyklu Josef Čapek, Op. 19 (1950)
  • Do přírody. Cyklus dětských sborů na slova lidové poezie, op. 35 (1957–1958)

Kantáty

  • Nesmíte ustoupit!. Kantáta pro mužský hlasový sbor, dechové a bicí nástroje na lidové texty a slova chorálu „Ye Warriors of God“, op. 7 (1939)
  • Eufemiasova záhada (Mystery of Silence), pro soprán a komorní orchestr na řecká slova, op. 50 (1964–65)
  • Proměny I nejstarší české chorály pro smíšený sbor, sólový baryton, mužský hlasový sbor a sólo vyšší ženský hlas), op. 57 (1979)

Elektroakustická hudba

  • E fontibus Bohemicis. Visiones sex (6 obrazů z českých letopisů), op. 55 (1965–72) [latinsky pro Z českých pramenů: Šest výhledů]

Viz také

Reference

  1. ^ "Miloslav Kabeláč". Vltava (v češtině). 2012-04-24. Citováno 2020-04-10.
  • Jiří Vysloužil: Hudební slovník pro každého II. Vizovice: Lípa, 2001. ISBN  80-86093-23-9

externí odkazy