Meghnad Badh Kavya - Meghnad Badh Kavya
Autor | Michael Madhusudan Dutt |
---|---|
Originální název | মেঘনাদবধ কাব্য |
Překladatel | Clinton B. Seely |
Země | Britská Indie |
Jazyk | bengálský |
Žánr | Epická báseň |
Datum publikace | 1861 |
Původní text | মেঘনাদবধ কাব্য v bengálštině Wikisource |
Meghnad Badh Kavya (bengálský: মেঘনাদবধ কাব্য; Anglicky: The Slaying of Meghnada) je a Bengálská epická báseň podle Michael Madhusudan Dutta. Považováno za ústřední dílo v Bengálská literatura a Duttovo největší literární dílo,[1] Meghnad Badh Kavya je založen na zániku Meghnad (také znám jako Indrajit), syn Ravana, král Lanka v klasickém sanskrtském eposu Ramayana.[2]
Báseň je rozdělena do 9 cantos.[3] Každá část vykazuje různé incidenty. Počínaje smrtí Beerbahua, syna Ravany, se pokračuje až do sati-daha (prastarý indický zvyk pálit vdovy zaživa s mrtvým manželem) z Prameela, Meghnadova milovaná manželka.
Báseň začíná řádky:
সম্মুখ সমরে পড়ি, বীর-চূড়ামণি | Velký hrdina, který byl poražen v bitvě tváří v tvář, |
Kritický přezkum
Meghnad byl v Ramayaně tragickým hrdinou. Byl zabit Lakšmana brutálně, když uctíval bohyni Nikumvilu v královském chrámu v Lanka, kvůli zradě od Vibhishana, který byl strýcem Meghnad. Meghnad požádal Lakšmanu, aby nebojoval s neozbrojeným člověkem, a pokáral ho jako zbabělce; ale Lakšmana ho neslyšel. Tento nešťastný hrdina byl dvakrát ohrožen Rama stejně jako Lakšmana ale nemohl přežít sám sebe v této nespravedlivé bitvě. Toto je ústřední téma epické. Meghnad byl vlastenec, milující manžel, starostlivý syn a přítel svých krajanů.
Zde je několik komentářů několika průkopníků bengálský literatura:
- "...na Homere a Milton, stejně jako Valmiki, je do značné míry vděčný a jeho báseň je celkově nejcennějším dílem moderní bengálské literatury. “-Bankim Chandra Chattopadhyay[4]
- „Epický Meghnad-Badh je v bengálské literatuře opravdu vzácným pokladem. Prostřednictvím jeho spisů bylo bohatství bengálské literatury hlášeno širokému světu.“ -Rabíndranáth Thákur[4]
- „MeghnadBadh je nejvyšší báseň.“ -Ishwar Chandra Vidyasagar[4]
Citace básníka
Dutta zmínil se o tom balada mnohokrát v jeho dopisech, z nichž některé jsou uvedeny:
- „Možná ta epizoda Sita je únos (Čtvrtá kniha) by neměla být přijata, protože je sotva spojena s vývojem Bajka. Ale ochotně byste se s tím rozloučili? Mnozí zde považují tuto knihu za nejlepší z pěti ... “(1860)[3]
- „... Dostal jsem silný záchvat horečky a byl jsem na šest nebo sedm dní propuštěn Meghanad dokončí mě nebo ho dokončím. Díky nebi. Triumfoval jsem. Je mrtvý, to znamená, že jsem dokončil VI Knihy v asi 750 řádcích. Stálo mě mnoho slzy zabít ho. “(1860)[3]
Reference
- ^ Azad, Humayun (2007). „Bengálská literatura v devatenáctém století“. V islámu, Sirajul (ed.). Historie Bangladéše 1704-1971. 3: Sociální a kulturní dějiny. Dháka: Asijská společnost Bangladéše. p. 239. ISBN 984 512 337 6.
- ^ „Zabití Meghanady“. home.uchicago.edu. Citováno 2018-06-04.
- ^ A b C Přečtěte si celou baladu v bengálštině
- ^ A b C Přečtěte si více o básníkovi Archivováno 04.12.2011 na Wayback Machine