Marijan Lišnjić - Marijan Lišnjić

Ctihodný

Marijan Lišnjić

O.F.M.
Biskup z Makarska a apoštolský administrátor Duvno
Kostelkatolický kostel
DiecézeMakarska
Duvno
Jmenován11. února 1664
Objednávky
Vysvěcení1634
Zasvěcení1664
Osobní údaje
narozený1609
u Imotski, Hercegovina, Bosna, Osmanská říše
Zemřel7. března 1686
Makarska, Benátská republika
PohřbenMakarska, Chorvatsko
Označeníkatolík

Marijan Lišnjić (1609–7. Března 1686) byl a katolík prelát, který sloužil jako biskup Makarska a apoštolský správce Duvno od roku 1664 do roku 1686. Obě jeho diecéze byly pod Osmanský okupace a obyvatelstvo trpělo válkou mezi Benátská republika a Osmany a zacházení obou, Benátčané zotročovali a prodávali křesťany Turkům a Osmané utlačovali svou víru.

Jako první představil biskup Marijan sekulární duchovenstvo na Bosnia Eyalet poté, co v 15. století připadl Osmanům, byla oblast věnována pastorační péče Františkáni.

Životopis

Marijan Lišnjić se narodil poblíž Imotski, v té době část Osmanská říše. Stal se Františkánský mnich v místním františkánském klášteře sv. Františka v roce 1630. O čtyři roky později byl vysvěcen na kněze v Zaostrog, poté odešel do Itálie, kde studoval v Toscana a Milano. Po ukončení studia působil v Fojnica v Bosna na chvíli, a vrátil se do Zaostrog.[1]

Po smrti biskupa v Bosně Marijan Maravić, Lišnjić byl kandidátem na jeho nástupnictví, nicméně kvůli odporu rakouského císaře a místního františkánského duchovenstva Bosna Srebrena, nebyl jmenován do kanceláře. Kvůli odporu proti němu navíc strávil šest měsíců ve vězení.[1] Místní františkáni totiž naléhali na Osmany, aby ho uvěznili.[2]

Diecéze Makarska a Duvno

Jako biskupství v Makarska byl prázdný, byl jmenován jeho biskupem a také apoštolským správcem Duvno dne 11. února 1664. Makarská diecéze byla silně zasažena Osmansko-benátská válka která trvala až do roku 1669. Část obyvatelstva uprchla na sousední ostrovy Brač a Hvar, zatímco ti, kteří zůstali, byli týráni Uskokové, nepravidelní vojáci, kteří nerozlišovali křesťany od invaze do Turků. Před válkou měla Makarská diecéze kolem 15 tisíc lidí a po válce jich zůstalo jen 5 tisíc a všichni chudí. Jeho práce byla také zatěžována, protože musel platit místním paša a různí osmanští úředníci, aby mohli jednat svobodně.[1]

Věřící ve farnosti Mostar, které patřily k Makarské diecézi, nesměli mít masy a byli obtěžováni Turky.[3] V roce 1670 sloužil biskup Marijan v Mostaru na mši, jen aby ho Osmané zatkli a vyhrožovali, že konvertuje k islámu. Byl vykoupen místními katolíky.[4] Dalším problémem pro biskupa Marijana bylo zotročení křesťanů Benátčany. V roce 1665 napsal dopis papeži a stěžoval si, že Benátčané prodávají křesťany Turkům jako otroci. Lišnjić tvrdil, že asi 7 tisíc křesťanů z jeho diecéze bylo Benátčany prodáno do otroctví.[5]

Obě diecéze, Makarska a Duvno, postrádaly kněze. Západní Hercegovina pod jurisdikcí diecézí Makarska a Duvno neměla dostatek kněží a všichni byli františkáni. Biskup Marijan to chtěl změnit jmenováním sekulární duchovenstvo v některých farnostech.[6] Don Mijo Grbavac, sekulární kněz jmenovaný Lišnjićem, byl prvním sekulárním knězem, který sloužil v Bosnia Eyalet poté, co v 15. století připadlo Osmanům.[7] Místní františkáni se postavili proti těmto jmenováním.[2]

Biskup Marijan zemřel v roce 1686 a je pohřben v a Františkánský kostel v Makarska.

Poznámky pod čarou

  1. ^ A b C Pinjuh 2013, str. 78.
  2. ^ A b Korać 2007, str. 24.
  3. ^ Pinjuh 2013, str. 79.
  4. ^ Pinjuh 2013, str. 126.
  5. ^ Pinjuh 2013, str. 144.
  6. ^ Pinjuh 2013, str. 79–80.
  7. ^ Petrović 1935, str. 87.

Reference

Knihy

  • Petrović, Leon (1935). „Popovi glagoljaši“ [hlaholští kněží]. Hrvatski narodni kalendar za 1936 [Chorvatský národní kalendář na rok 1936] (v chorvatštině). Sarajevo: Napredak.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Pinjuh, Dijana (2013). Vjerské prilike kod katolika u Hercegovini (od turskog osvajanja do konca 17. stoljeća): Doktorska disertacija [Náboženské poměry mezi katolíky v Hercegovině (od tureckého dobytí do konce 17. století): disertační práce] (v chorvatštině). Záhřeb: Záhřebská univerzita, chorvatská studia.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

Časopisy

  • Korać, Dijana (2007). „Franjevci i njihovi samostani u Humu“ [Františkáni a jejich kláštery v Humu]. Croatica Christiana periodica (v chorvatštině). 31 (60): 17–33.CS1 maint: ref = harv (odkaz)