Maria Stona - Maria Stona
![]() | Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace.Listopad 2012) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Maria Stona | |
---|---|
![]() | |
narozený | Maria Stonawski 1859 Třebovice ve Slezku,[1] Rakouské Slezsko (Nyní Česká republika ) |
Zemřel | 1944 (ve věku 84–85) Třebovice |
Žánr | Poezie |
Maria Stona; Marie Scholz; narozený Stonawski (1859[2][je zapotřebí lepší zdroj ]–1944) byl Slezské Němec[3] spisovatel a básník. Její dcera byla sochařka Helen Železný-Scholz.
V Třebovicích vedla umělecký salon. Přitáhla do svých kruhů mnoho významných osobností, světově proslulých umělců, politiků a spisovatelů, jako např Georg Brandes, Georges Clemenceau, Berta von Suttner, Flinders Petrie, Stefan Zweig, mezi jejími hosty ve svém domě, zámku v Třebovicích (Strzebowitz).
Pravidelně dopisovala s Georgem Brandesem od roku 1899 do jeho smrti v roce 1927.
Maria Stona zemřela v roce 1944, během druhé světové války. V průběhu osvobozování Československo sovětem Rudá armáda její zámek byl poškozen a následně se zhoršoval. To bylo úplně zničeno v roce 1958.
Některé z jejích knih jsou k dispozici na Královská knihovna v Kodaň, kde některé z jejích dopisů najdete také v „Georg Brandes Arkivet“.
Život
Maria Scholz byla dcerou Josepha Stonawského, který koupil hrad Strebowitz v roce 1861, a jeho manželky Marie Prymusové z Soběšovice v Těšínské Slezsko. Jako pseudonym Maria Stona použila první dvě slabiky svého rodného jména Stonawski.
V roce 1881 se Maria Scholzová provdala za dr. Albert Scholz, syn Aloise Scholze (1821–1883), ředitele oceláren Witkowitz hornický a hutnický odborový svaz na Moravě-Ostravě. Pár žil v letech 1881 až 1888 v Chropyně v Morava, kde jejich dcera Helen Železný-Scholz se narodil 16. srpna 1882. Manželství s Albertem Scholzem trvalo až do roku 1899. Maria Stona měla s největší pravděpodobností druhé manželství se spisovatelem, redaktorem a kritikem umění Charlesem Erasmusem Kleinertem (1837–1933). V roce 1933 vydala Maria Stona poctu jeho životu: Starý Rakušan - Charles Erasmus Kleinert. Jeho život a díla publikoval Adolf Drechsler, Opava v Slezsko.
Literární kruhy na zámku Strebowitz
Po smrti svého otce vzal Joseph Maria Stonawski Scholz do Strebowitz Martinau a do Slezska, kde byl jejich sídlem hrad Strebowitz a okolní park. Na zámku Strebowitz byla Maria Stona centrem literárního kruhu. Majitelka pozemku a hraběnka Marie Stonawská-Scholzová milovala umění. Produkovala poezii, příběhy, romány a cestovní skici pod pseudonymem Maria Stona. Po krátkém manželství mohla žít samostatně díky finančnímu zabezpečení. Aktivně se podílela na kulturním životě města - navštěvovala exponáty a divadlo, ale hlavně podporovala umělce. Zámek v Třebovicích se tak stal kulturním centrem, kde se scházeli umělci a inteligence různých národů. Stonawská-Scholzová bohatě hostila a podporovala místní umělce bez ohledu na národnost a dychtivě představovala mladé umělce veřejnosti.
Na seznamu významných osobností, které v Třebovicích zůstaly, je i spisovatelka baronka Marie von Ebner-Eschenbach, poznamenal rakouský prozaik Stefan Zweig, Nobelova cena míru vítěz Bertha von Suttner, spisovatel Subhas Chandra Bose lékař a spisovatel Karl Schönherr, spisovatel a novinář Paul Keller, dánský literární kritik Georg Brandes a osobnosti politického života. Povzbuzovala mladé umělce, k nimž patřil český pianista a skladatel Ilja Hurník a další cestovali východní Evropa, Jižní Francie a Španělsko.
Její rozsáhlé literární dědictví zahrnovalo cestopisy, poezii, často sentimentální, povídky, novely a romány. Maria Stona byla jednou z nejdůležitějších spisovatelek své doby. Svou psychologickou empatii čerpali z okolního světa, protože ruská vojska v roce 1945 obsadila Moravu a Slezsko a hrad Strebowitz byl ztracen jako rodinné sídlo.
Maria Stona, která zemřela v roce 1944, vytvořila svá díla v němčině. Svazky poezie přeložila po její smrti romanopiskyně Helen Salichová do českého jazyka.
Funguje
- Mein lachendes Buch
- Ein Alt - Österreicher. Karl Erasmus Kleinert. Sein Leben und seine Werke
- Neue Gedichte
- Das Buch der Liebe, 1888, 3. rozšířené vydání 1897, Anzengruber Verlag Wien, Berlín.
- Liebe einer jungen Frau, 3. vydání, Anzengruber Verlag Wien und Berlin.
- Klingende Tiefen, Nové básně, Anzengruber Verlag Wien Berlín.
- Flammen und Fluten, Básně, Anzengruber Verlag Wien Berlín.
- König Eri, Ein Lied der Liebe, Anzengruber Verlag Wien Berlin.
- Menschen und Sectionie. Příběhy, Anzengruber Verlag Wien Berlin
- Erzählt und gesungen, Příběhy a básně, Anzengruber Verlag Wien Berlin.
- Ludwig Jakobowski im Licht des Lebens, Anzengruber Verlag Wien, Berlín.
- Der Rabenschrei, román o rozvodu, 1907.
- Die Heidelerche und andere heitere Geschichten, Philipp Reclam Verlag 1910.
- Mein Dorf, povídky a skici ze Slezska, Kürschners Bücherschatz Nr. 604.
- Klein Doktor - Ein Kinderleben, Leipzig Turmverlag Albert Platzek 1918
- Das Doppelfest im Ort, in: Rur-Blumen, Jahrgang 1923, Nr. 12, Blätter für Heimatgeschichte. Beilage zum Jülischen Kreisblatt, Jahrgang 1921 až 1924.
- Von Prag in die Provence über Strassburg, Verdun und Reims, Anzengruber Verlag Wien Berlin 1922.
- Das schöne Spanien, cesta v 51 obrazech, AGV Verlag Berlin, ohne Jahr (1942 až 1944) -
- Vor dem Sturz, sociální román.
- Rachel, Roman, 2. dotisk. Anzengruber Verlag Wien Berlin.
- O du spaßige Welt der Frauen, Steyrermühl Verlag Wien, Tagblatt Bibliothek Nr. 76.
- Die wilde Wolhynierin, Roman from Ukraine, a reference to the life story of the bratran Maria Maria Stonas Wilhelmina Ladislawa Koszyce (Kosietz), daughter of Wenceslaus Koszyce in Zywiec (Saybusch) in Galicia, then a crown land of the Austria-Hungarian Empire, Anzengruber Verlag, Vídeň a Lipsko, 1922.
- Eine Fahrt nach Karpathorußlans, Adolf Drechsler Verlag Troppau 1936.
- Erzähltes Erbe - výběr východoněmeckého příběhu, na stranách 27 až 52 Stona Maria: Moje matka (Marie Stonavski rozená Koszyce, zemřela v roce 1890) Odertor - vydavatel literatury z východních Sudet, Heidelberg 1961.
- Dorfgestalten aus dem Vorfeld von Groß-Ostrau, ausgewählt, představil a upravil Fritz Eichler, vydavatel literatury z východních Sudet v Heidelbergu v roce 1962 s věnováním 100. narozenin Marie Stony (nar. 1861) a portrétní fotografie její.
Literatura
- Biografický slovník vydaný k dějinám českých zemí, svazek III (N - Sch) jménem Collegium Carolinum od de: Ferdinand Seibt, de: Hans Lemberg, de: Helmut Slapnicka, de: Oldenbourg Verlag, Mnichov 2000, s. 744.
- Rakouský Bibiographisches Lexicon, 11 s odkazy na Mary Stona.
- de: Josef Mühlberger: Dějiny německé literatury v Čechách od roku 1900 do roku 1939, svazek 1
- John Nagl, de: Jakob Zeidler, de: Edward Castle: Německo-rakouské literární dějiny - Příručka k dějinám německé literatury v Rakousku-Uhersku, svazek 3 a 4
- de: Franz Brümmer: Encyklopedie německých básníků a prozaiků od počátku 19. století do současnosti, Reclam, 1913.
- Martin Pelc: Salon Maria Stona und ihr in Strzebowitz: Kultur am Rande der Monarchie, der Republik und des Kanons. Opava: Schlesische Universität in Opava, 2014. 295 s. ISBN 978-80-7510-056-6
Reference
- ^ cs: Třebovice (Ostrava)
- ^ http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=be8ad72c-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=138
- ^ Henryk Wawreczka: Těšín / Český Těšín na starých pohlednicích a fotografiích. Wart 1999, s. 132.