MPEG-D - MPEG-D
MPEG-D je skupina standardů pro kódování zvuku formálně známá jako ISO /IEC 23003 - MPEG audio technologie, publikovaný od roku 2007.[1][2][3][4]
MPEG-D se skládá ze čtyř částí:
- MPEG-D část 1: MPEG Surround[5] (aka Prostorové kódování zvuku[6])
- MPEG-D Část 2: Spatial Audio Object Coding (SAOC)[7]
- MPEG-D část 3: Sjednocené kódování řeči a zvuku[8]
- MPEG-D Část 4: Řízení dynamického rozsahu[9]
Viz také
Reference
- ^ MPEG. „Standardy MPEG - Úplný seznam standardů vyvinutých nebo vyvíjených“. chiariglione.org. Archivovány od originál dne 2010-04-20. Citováno 2010-02-09.
- ^ MPEG. "Podmínky zadání". chiariglione.org. Archivovány od originál dne 21. 2. 2010. Citováno 2010-02-09.
- ^ „Working documents, MPEG-D (MPEG Audio Technologies)“. MPEG. Archivovány od originál dne 21. 2. 2010. Citováno 2010-02-09.
- ^ ISO / IEC JTC 1 / SC 29 (2009-12-30). „Pracovní program (přidělený SC 29 / WG 11) - MPEG-D“. Archivovány od originál dne 31. 12. 2013. Citováno 2009-12-30.
- ^ ISO (2007-01-29). „ISO / IEC 23003-1: 2007 - Informační technologie - MPEG audio technologie - Část 1: MPEG Surround“. ISO. Citováno 2009-10-24.
- ^ ISO / IEC JTC1 / SC29 / WG11 (červenec 2005). „Výukový program pro kódování prostorového zvuku MPEG“. Archivovány od originál dne 2010-04-30. Citováno 2010-02-09.
- ^ ISO (2010-10-06). „ISO / IEC 23003-2 - Informační technologie - MPEG audio technologie - Část 2: Kódování prostorových zvukových objektů (SAOC)“. Citováno 2011-07-18.
- ^ „ISO / IEC DIS 23003-3 - Informační technologie - MPEG audio technologie - Část 3: Jednotné kódování řeči a zvuku“. 2011-02-15. Citováno 2011-07-18.
- ^ ISO (2015). „ISO / IEC 23003-4 - Informační technologie - MPEG audio technologie - Část 4: Řízení dynamického rozsahu“. Citováno 2016-12-21.