Varšavská diecéze luterána - Lutheran Diocese of Warsaw - Wikipedia
Varšavská diecéze Diecezja warszawska | |
---|---|
![]() Kostel svatého Petra a Pavla v Pabianicích | |
Umístění | |
Země | Polsko |
Hlavní sídlo | Pabianice |
Statistika | |
Farnosti | 21 |
Sbory | 29 |
Členové | 3968 |
Označení | Evangelická církev augsburského vyznání v Polsku |
Současné vedení | |
Biskup | Jan Cieślar |
The Varšavská diecéze luterána je jednou ze šesti diecézí Evangelická církev augsburského vyznání v Polsku (Pouze Polsko luteránský kostel), pokrývající většinu středního a východního Polska. Populace luteránů v oblasti v roce 2016 byla 3968,[1] což představuje asi 7% z celkového počtu stoupenců církve v Polsku.[2] V roce 2016 bylo v diecézi 18 vysvěcených ministrů.[1]
Struktura
Varšavská luteránská diecéze má 21 farností: 6 palců Mazovské vojvodství (dvě farnosti v Varšava, jeden dovnitř Radom, Płock, Żyrardów a Węgrów ), 14 palců Lodžské vojvodství (v Lodž, Piotrków Trybunalski, Pabianice, Tomaszów Mazowiecki, Zgierz, Kutno, Zduńska Wola, Wieluń, Aleksandrów Łódzki, Ozorków, Lask, Rawa Mazowiecka, Zelów, Poddębice ) a 1 palce Lublinské vojvodství (v Lublin ).[3] Diecéze také pokrývá oblast Świętokrzyskie Voivodeship, a přestože v této oblasti nejsou nezávislé farnosti, v hlavním městě kraje se konají bohoslužby, Kielce, ve filiálním kostele, který je administrativně součástí farnosti v Radomu. Sídlem biskupa je Kostel sv. Petra a Pavla v Pabianicích.
Dějiny
Územní rozdělení Varšavské diecéze, jak bylo potvrzeno prezidentským dekretem z roku 1936, zahrnovalo 17 farností, včetně dvou ve městě Varšava.[4] V roce 1939 bylo luteránské populace diecéze 49 405, z toho 61,8% bylo Němců a 38,2% Poláků.[5] Přestože celkový počet byl desetkrát větší než současný počet, rozloha diecéze byla výrazně menší, než je tomu dnes. Se samostatnými diecézemi v Płocku, Lublinu, Piotrkóvu a Lodži, varšavský biskup v Druhá polská republika byl zodpovědný za mnohem menší oblast, než je tomu v současnosti.
Varšavská diecéze byla obnovena v novém územním rozdělení církve druhá světová válka. Rozpuštění diecéze v Lodži v roce 1952 jí dalo současnou podobu.[6]
Rok | 2005 | 2009 | 2011 | 2012 | 2014 | 2015 | 2016 |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Přívrženci | 5,500[7] | 4,955[8] | 3,902[9] | 3,951[9] | 3,976[10][11] | 4,005[10] | 3,968[1] |
Rok | 1923 | 1939 | 1955 | 1960 | 1965 | 1970 | 1975 | 1980 | 1985 | 1990 | 1995 | 2000 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Přívrženci[12] | 54,371 | 49,405 | 15,192 | 13,248 | 9,612 | 7,148 | 5,287 | 4,860 | 5,892 | 5,136 | 6,010 | 6,100 |
Seznam biskupů
- Woldemar Gastpary : 1954~1957
- Volné (1957 ~ 1966)
- Ryszard Trenkler : 1966~1979
- Jan Walter : 1979~1995
- Mieczysław Cieślar : 1996~2010
- Jan Cieślar : 2010~
Kostely ve Varšavské diecézi
Kostel Nejsvětější Trojice, Lublin
Lutheran church in Ozorków
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Varšavě
Lutheran church in Piotrków Trybunalski
Kostel Spasitele, Tomaszów Mazowiecki
Kostel Nejsvětější Trojice, Kielce
Lutheran church in Węgrów
Lutheranský kostel ze sedmnáctého století na hřbitově ve Węgrově
Lutheran church in Wieluń
Lutheran church in Zduńska Wola
Lutheran church in Zelów
Kostel božské prozřetelnosti, Zgierz
Poznámky pod čarou
- ^ A b C Rocznik Statystyczny Województwa Mazowieckiego 2017 (Statistická ročenka 2017: Mazowieckie Voivodeship) (PDF) (v polštině a angličtině). Warszawa: Urząd Statystyczny w Warszawie. 2017. str. 123. ISSN 1509-9652.
- ^ https://www.youtube.com/watch?v=QsbEg38fVQw&t=5s Kanál YouTube Centra pro misi a evangelizaci Evangelické církve augsburského vyznání v Polsku (2:20), data z roku 2012
- ^ http://www.diec.warszawska.luteranie.pl/nasze_parafie.php Oficiální stránky diecéze - seznam farností (pol.)
- ^ „Dekret Prezydenta Rzeczypospolitej z dnia 25. listopadu 1936 r. O stosunku Państwa do Kościoła Ewangelicko-Augsburskiego w Rzeczypospolitej Polskiej“. Akt Č. 88/613 z 25. listopadu 1936 (PDF) (v polštině).
- ^ Ciecieląg, Jóźwiak a Godfrejów-Tarnogórska, str. 65.
- ^ Ciecieląg, Jóźwiak a Godfrejów-Tarnogórska, str. 66.
- ^ Ciecieląg, Jóźwiak a Godfrejów-Tarnogórska, str. 67.
- ^ Ciecieląg, Jóźwiak a Godfrejów-Tarnogórska, str. 76.
- ^ A b Rocznik Statystyczny Województwa Łódzkiego 2013 (Statistická ročenka 2013: Lodžské vojvodství) (v polštině a angličtině). Lodž: Urząd Statystyczny w Łodzi. 2014. s. 130. ISSN 0239-7366.
- ^ A b Rocznik Statystyczny Województwa Łódzkiego 2016 (Statistická ročenka 2016: Lodžské vojvodství) (PDF) (v polštině a angličtině). Lodž: Urząd Statystyczny w Łodzi. 2017. str. 125. ISSN 0239-7366.
- ^ Wyznania religijne w Polsce 2012-2014 [Náboženské denominace v Polsku 2012-2014] (PDF). Warszawa: Główny Urząd Statystyczny. 2016. str. 58. ISBN 978-83-7027-612-6.
- ^ Ciecieląg, Jóźwiak a Godfrejów-Tarnogórska, str. 55 (údaje pro rok 1923), 65 (údaje pro rok 1939), 67 (údaje pro roky 1955-2000).
Reference
- Ciecieląg, Paweł; Jóźwiak, Ewa; Godfrejów-Tarnogórska, Agnieszka, eds. (2017). 500 lat Reformacji w Polsce (PDF) (v polštině). Warszawa: Główny Urząd Statystyczny. ISBN 978-83-7027-667-6.