Ludvík Podéšť - Ludvík Podéšť

Ludvík Podéšť, pseudonym Ludvík Binovský (19. prosince 1921 v Dubňany - 27. února 1968 v Praha ), byl čeština hudební skladatel, dirigent, hudební novinář a redaktor.

Život a kariéra

Podéšť studoval hudební skladba na Brněnská konzervatoř pod Jaroslav Kvapil od roku 1941, kterou ukončil v roce 1948. Stal se hudebním reportérem časopisu Český rozhlas studio v Brno při studiu muzikologie na Masarykova univerzita pod Bohumír Štědroň a Jan Racek. V Brně pracoval také jako ředitel sboru mládeže Radost, pro kterého napsal velké množství sborových děl. Za roky 1953–1956 vystřídal Podéšť Radim Drejsl (1923–1953) jako ředitel Vít Nejedlý Army Artistic Ensemble Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého v Praze, poté v letech 1958–1961 pracoval jako redaktor hudebního vysílání pro Československá televize.^[1] Po roce 1961 se věnoval výhradně kompozici, jen příležitostně pracoval na volné noze. Od roku 1966 až do své smrti žil Podéšť Maroko se svou ženou, která byla lékařkou.

Podéšť složil dva opery, Pět operety, hudba pro České hrané filmy, orchestrální hudba, hlasitý a komora funguje. Jeho první klasická díla byla ovlivněna konstruktivismus (například Smyčcový kvartet č. 1, klavírní fantazie Písně smutné paní, Woodwind Quintet a violoncellová sonáta), ale později našel inspiraci v folklór a v práci moravský hudební skladatel Leoš Janáček (například symfonická báseň Raymonda Dienováorchestrální rapsodie Příchod a Maminka pro dětský sbor a orchestr). S díly vytvořenými během jeho let v Maroku využil Podéšť prvky místní hudební kultury a začal modernizovat svůj hudební jazyk (například Hamada pro orchestr a Partita pro smyčce, kytaru a perkuse).^[1]

Jeho skladatelský styl obsahuje protichůdné prvky; složil klasickou hudbu i populární písně propagující optimistické vize Československý komunistický režim. Po sebevraždě Radima Drejsla se stal jedním z nejvýznamnějších českých skladatelů politicky angažovaných písní "budovatelské písně".^[2] Podéšť složil řadu písní žánru populární muzika a "trampská hudba Jeho písně jsou chytlavé, obzvláště proslulé svou příjemnou melodií a veselým optimismem.

Podéšť je autorem několika odborných časopisových studií jako např Za odkazem V. Nejedlého (Vít Nejedlý Legacy; Hudební rozhledy, Sv. 8, 1955), Harmonická práce L. Janáčka (Harmonické dílo Leoše Janáčka; Hudební rozhledy, Sv. 10, 1957) a Hovoříme o hudbě (Mluvení o hudbě; Blok, Sv. 3, s. 302).^[1]

Vybraná díla

Etapa

• Když se Anička vdávala (Když se Anička provdala), Opereta (1950); libreto Pantůčka a Jiří Štuchal
• Slepice a kostelník, Opereta (1951); libreto Jaroslav Zrotal a Pantůček
• Bez cymbálu nejsou hody, Operetta (1953); libreto Michal Sedloň
• Tři apokryfy, 3 jednoaktové komorní opery po příbězích z Apokryfní příběhy podle Karel Čapek (1957–1958); libreto skladatele

1. Staré zlaté časy, t. pod názvem O úpadku doby
2. Svatá noc
3. Romeo a Julie (Romeo a Julie)

• Hrátky s čertem (Hra s ďáblem), Komická opera v 7 scénách (1957–1960); libreto skladatele po hra podle Jan Drda
• Emílek dynamit, Operetta (1960); libreto Vilém Dubský a Josef Barchánek
• Filmová hvězda (Filmová hvězda), Opereta (1960); libreto K. M. Walló
• Noci na seně (A Night on the Hay), opereta ve 3 dějstvích; libreto Zdeněk Endris a Zdeněk Borovec

Orchestrální

• Symfonie (1947–1948)
• Fašaňk, Suita pro orchestr (1951)
• Raymonda Dienová, Symphonic Poem (1950, revidovaný 1952)
• Dva moravské tance (2 Moravské tance) pro orchestr (1953)

1. Odzemek
2. Cigáň

• Čínské jaro (Čínské jaro), Suita z filmu pro orchestr (1954)
• Příchod, Rapsodie na motivy filmové partitury po Jarmile Glazarové pro velký orchestr (1956)
• Suita pro orchestr (1956)
• SicilianaVariace pro orchestr (1957)
• Azurové moře pro orchestr (1967)
• Hamada, Studium v ​​monotónnosti pro orchestr (1967)
• Partita pro smyčku, kytaru a bicí pro elektrickou kytaru, perkuse (4 hráče) a smyčcový orchestr (1967)

Koncertantka

• Hudba ve starém slohu (Hudba ve starém stylu) pro klavír a smyčcový orchestr (1949)
• Koncert č. 1 pro klavír a orchestr (1952, revidovaný 1953)
• Koncert "Jarní serenáda" (Spring Serenade) pro housle a orchestr (1953)
• Koncert č. 2 pro klavír a orchestr (1958–1959)
• Concertino pro 2 cimbály a orchestr (1962)
• Concertino pro 2 violoncella a komorní orchestr (1965)
• Valčíkové variace (Varianty valčíku) pro trubku a orchestr (1965)

Komorní hudba

• Smyčcový kvartet č. 1 (1942)
• Litanie, Smyčcový kvartet v 1 větě (1944)
• Hojačky pro 2 klarinety a klavír (1945)
• Dechový kvintet (1946)
• Sonáta pro housle a klavír (1947)
• Pět jarních dní (Pět jarních dnů), Smyčcový kvartet č. 2 (1948)
• Suita pro violu a klavír (1956)
• Sonáta pro 2 violoncella a klavír (1957)
• Tři skladby (3 kusy) pro housle a klavír (1958)

Klavír

• Písně smutné paní, 4 Fantasies (1941)
• Sonatina (1945)
• Stesky, Cyklus miniatur (1946)
• Apartmá (1946)
• Sonáta (1946)

Hlasitý

• Gitandžalí pro nízký hlas a klavír (1942); slova I. Hubíkové (1942)
• Písně na slovo Olgy Scheinpflugové (Písně na slova Olga Scheinpflugová ) pro alt a klavír (1943)
• Maminčiny písně pro soprán a klavír (1943); slova od Jaroslav Seifert
• Popěvky o vojácích pro soprán, tenor a orchestr (1945); slova skladatele
• Písně a popěvky pro střední hlas a komorní soubor (1946); slova od Vítězslav Nezval (1946)
• Písně z koncentráku pro baryton a orchestr (1946); slova od Josef Čapek
• Legendy o panně Marii (Legendy o Panně Marii) pro alt (1947)
• Měsíce (Měsíc), cyklus písní na básně Karel Toman pro soprán a orchestr (1948, revidované 1957–1958)
• Květomluva pro dětský sólista a komorní soubor (1948)
• Každodenní malé písně pro střední hlas a klavír (1948); slova skladatele
• Tiše pro hlas a klavír (1948–1949); slova od František Halas
• Moja rodná pro tenor a orchestr (1949); slova od Ján Kostra
• Domů jedna domovinou svou pro tenor a orchestr (1954); slova od Oldřich Mikulášek; získal první cenu ve Velké jubilejní soutěži Svazu českých skladatelů v roce 1955^[1]
• Maminka (Mumie), Píseň pro střední hlas a klavír (1954); slova od Jaroslav Seifert
• Písně na staré motivy (Songs on Ancient Themes) pro baryton (nebo alt) a komorní orchestr (1955–1956)
• Divoký chmel, 4 písně pro baryton a klavír (1960); slova od Ivan Skála
• Každodenní malé písně, Cyklus písní pro vysoký hlas a klavír (1967–1968)
• Tesknice pro nízký hlas, flétnu, violu, violoncello a klavír; slova od František Halas

Chorál

• Smrt (Smrt), Cantata (1942); slova od Olga Scheinpflugová
• Píseň o rodné zemi pro mužský sbor (1946); slova od Jaroslav Seifert
• Píseň o Stalinu, Cantata (1950); slova od Stanislav Kostka Neumann
• Píseň o veliké době, Cantata (1950–1951); slova od Ivan Skála
• Láska za lásku pro smíšený sbor a orchestr (1951)
• Veselé město, Suita pro smíšený sbor a velké varietní pásmo (1952–1953)
• Láska pěknější, Kantáta pro soprán, alt, tenor, basu, ženský sbor a klavír (1954–1955); slova od Josef Kainar; získal Cenu Josefa Bohuslava Foerstera, druhou cenu ve Velké jubilejní soutěži Svazu českých skladatelů v roce 1955^[1]
• Praha (Praha) pro mužský sbor (1955)
• Maminka, Píseň pro dětský sbor a orchestr (1963); slova od Jaroslav Seifert
• Nadešel čas pro unisono sbor a klavír; slova od Stanislav Kostka Neumann
• Šťastnou cestu pro sólistu, sbor a orchestr
• Vojáček modrooký pro soprán, mužský sbor a komorní orchestr s cimbál
• Všední den pro unisonový sbor; slova T. Pantůčka
• Všichni jsme mladí pro smíšený sbor a orchestr

Filmové skóre

Zdroje

• Ludvík Podéšť v Českém hudebním slovníku
• Ludvík Podéšť v databázi českých skladatelů a skladatelů (Databáze skladeb a skladatelů)

Reference

externí odkazy

• Ludvík Podéšť na IMDb
• Edita Štaubrtová zpívá „Babičko, nauč mě charleston“ z filmu z roku 1961 Valčík pro milión na Youtube
• Píseň „Šoferská“ z filmu z roku 1957 Florenc 13:30 na Youtube
• Píseň „Zítra se bude tančit všude“ ze stejnojmenného filmu na Youtube