Radim Drejsl - Radim Drejsl

Radim Drejsl (29 dubna 1923-20 dubna 1953[1]) byl čeština skladatel, klavírista a dirigent. Je považován za významného skladatele politicky angažovaných písní propagujících vize Československý komunistický režim v padesátých letech. Drejsl použil myšlenky socialistický realismus v jeho hudbě.
Životopis
Drejsl se narodil v Dobruška. Po ukončení studia na tělocvična v Rychnov nad Kněžnou v roce 1942 pokračoval ve studiu na Pražská konzervatoř. V letech 1942 až 1946 studoval kompozici u Karel Janeček a Pavel Bořkovec; a dirigování jako žák Pavel Dědeček.[2] Později (od roku 1946 do roku 1950) prohloubil své hudební dovednosti na Akademie múzických umění v Praze.[3] V roce 1949 se stal ředitelem Vít Nejedlý Army Artistic Ensemble (Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého) v Praha.[1] Složil sbory, malé kantáty a vojenské písně pro vystoupení souboru.[2] Jeho skladatelský styl částečně odpovídal atmosféře a postojům nově budovaného komunistického státu. Drejsl byl jedním z nejvýznamnějších skladatelů politicky angažovaných optimistických písní budovatelské písně, propagující komunistickou ideologii v padesátých letech. Pozoruhodný talent však prokázal i jako skladatel komorních a symfonických děl.
V roce 1952 navštívil Sovětský svaz a Čína. Mezi jeho spolucestujícími byli i filmaři Vojtěch Jasný a Karel Kachyňa.[4] V dubnu 1953, krátce po svém návratu do Praha ze Sovětského svazu spáchal Drejsl sebevraždu.[1][5] Údajně byl tak zklamaný strašnými životními podmínkami v sovětském komunistickém světě, že byla zničena jeho nadšená oddanost komunistickým myšlenkám.[4][5] Nesnesl zklamání, podřízl si žíly a vyskočil z okna svého bytu. Bylo mu 29. Filmový režisér Vojtěch Jasný zpochybnil tuto verzi své smrti a naznačil, že Drejsl byl zavražděn KGB. Podle Jasného plánoval Drejsl veřejně hovořit o zkušenostech ze Sovětského svazu a jeho sebevraždu uspořádala KGB, aby mu v tom zabránila.[4][6] Spekulace o vraždě však nebyly prokázány.
Jeho údajnou sebevraždu označili komunisté za „výraz osobní slabosti, zbabělosti a zejména neochoty podílet se na budování socialismu.“[5]
Drejsl spolu s Vít Nejedlý a Ludvík Podéšť, je považován za jednoho z předních exponentů integrace socialistický realismus do československé hudby.
Vybraná díla
Klavír
- Studentská předehra (Student Overture, 1940)
- Pochod Šenkýřovy hudební školy (1941)
- Polka zamilovaného dráteníka (1942/43)
- Bajky (čtyři věty, 1943)
- Dvě polky (Dvě Polky, 1943/44)
- Menuetto (1943/44)
- Tance (Tance) (1943/44)
- Šest tanečků (Šest malých tanců) (1943/44)
- 1. apartmá (1945)
- 2. apartmá (1946)
- Sonáta (1946)
Komora
- Maličkost (Bagatelle pro smyčcové kvarteto a klavír, 1941)
- Malá suita pro klarinet a klavír (Malá suita pro klarinet a klavír, 1943/44)
- Sonatina pro flétnu a klavír (1947)
- Sonatina pro fagot (1948)
- Dechový kvintet (Wind Quintet, 1948)
- Dožínková suita (The Harvest-Home Suite) pro hoboj (také anglický roh) a klavír (1949/50, publikováno 1959)
Orchestrální
- Pozdě k ránu (symfonický román pro klavír, harmonium a 19 nástrojů, vyd. K. Hlaváček, 1942)
- Symfonie pro smyčce (Symphony for Strings, 1948)
- Koncert pro klavír a orchestr (Koncert pro klavír a orchestr, 1948/49)
- Tance z Velkých Kubry (Tance z Velké Kubry, 1949)
- Jánošíkovský tanec (1950)
Písně
- Česká modlitba (Česká modlitba, 1944)
- Dík za vítězný mír (1945)
- Krajiny dětství (cyklus, slova podle František Halas, 1946)
- Čtyři pijácké písně (Čínská poezie, 1947)
Vojenské písně
- Armádě zdar (slova Miroslav Zachata)
- Sláva tankům (slova Miroslava Kroha) pro sólistu, sbor a orchestr
- Voják úderník (slova Miroslava Kroha, 1950) pro sólistu, sbor a orchestr
- Písnička na vojně (slova Miroslav Kroh, 1950)
- Kandidát (1951)
- Za Gottwalda vpřed (slova Miroslav Zachata, 1951)
- Voják a sršeň
- Ve jménu Jana ŽižkyVojenská píseň (Ve jménu Jan Žižka 1953); slova Miroslava Kroha
- Tankistům, Březen (publikováno 1954)
Sbory
- Jarní sbory (Jarní sbory, 1948)
- Vlaj, naše vlajka (slova J. Hájka, 1948)
- Hymna STM (1949)
- Píseň o Fučíkovi (Píseň o Fučík, slova Miroslava Zachaty, 1951) pro sólistu, sbor a orchestr
- Píseň o Stalinovi (Píseň o Stalin ) pro sóla, sbor a klavír (publikováno 1952); slova Miroslava Kroha a Miroslava Zachaty
- Píseň čs. - čínské družby pro sólistu, sbor a orchestr (publikováno 1952); slova Miroslava Zachaty
- Píseň kulometných čet (slova od Pavel Kohout ); pro sólistu, sbor a klavír
- Země krásná (Mír musí být a bude zachován) (1952)
Kantáty
- Sláva mé zemi (slova Miroslav Zachata)
- Kantáta o vrchním veliteli (slova Stanislava Neumanna, 1952)
Scénická hudba
- Sněm duchů na Turově (hra K. Michla, 1943)
- Ruští lidé (pro klavír a 11 nástrojů)
- Babička (Babička, 1948/49)
Opera
- Jan Želivský (nedokončená opera)
jiný
- Pětiletka (melodrama)
Poznámky
- ^ A b C "Drejsl, Radim - hudební skladatel". Město Dobruška: Informace o městě (v češtině). Citováno 26. července 2010.
- ^ A b Vysloužil (1998), str. 105
- ^ Černušák (1963), str. 256
- ^ A b C Jasný, Vojtěch (rozhovor). "Duch je důležitější než hmota" (v češtině). Český rozhlas. Citováno 26. července 2010.
- ^ A b C Reittererová, Vlasta. „V hudbě život Čechů“. Muzikus.cz. Citováno 29. července 2010.
- ^ Jasný hovoří o KGB, nicméně KGB byla založena až v roce 1954.
Reference
- Vysloužil, Jiří (1998). Hudební slovník pro každého (v češtině). Vizovice: Lípa. p. 105. ISBN 80-86093-23-9.
- Černušák, Gracián, vyd. (1963). Československý hudební slovník I. A-L (v češtině). Štědroň, Bohumír; Nováček, Zdenko (ed.). Praha: Státní hudební vydavatelství. p. 265.