Seznam knížecích biskupů a biskupů v Řezně - List of the prince-bishops and bishops of Regensburg - Wikipedia
Biskup z Řezna | |
|---|---|
| Biskupství | |
| katolík | |
 | |
| Držitel úřadu: Josef Graf 2015 | |
| Umístění | |
| Země | Německo |
| Informace | |
| Založeno | 739 |
| Diecéze | Řezno |
| Katedrála | Řezenská katedrála |
The Biskupové z Řezna (Ratisbon ) jsou biskupy Římskokatolická diecéze Řezno, Bavorsko, Německo.[1][2] Sídlem biskupů je Řezenská katedrála.
Dějiny
Diecéze byla založena v roce 739. Biskupové byli Knížata Svaté říše římské, vládnoucí na území známém jako Prince-Biskupství Řezno. Nepatřili mezi nejmocnější prince-biskupy kvůli existenci dalších Reichsfrei orgány v Řezně[3] což jim bránilo konsolidovat významnou územní základnu.
S rozpuštěním Arcibiskupství v Mohuči při anexi tohoto území Francií v roce 1802 bylo biskupství v Řezně povýšeno na arcibiskupství v Řezně. Byla to součást Řezenské knížectví, vládl princ-primas Karl Theodor Anton Maria von Dalberg. Konec Svatá říše římská v roce 1806 a po něm došlo k konci územního nároku biskupů. Se smrtí Dalberga v roce 1817 byla arcidiecéze snížena na sufragán Arcibiskupové z Mnichova a Freisingu.
Před 739
Potulní biskupové před založením diecéze:
- Svatý Emmeram (do 652)
- Svatý Rupert (asi 697) (nejistý)
- Svatý Erhard (asi 700)
Po založení diecéze
Biskupové od založení diecéze Regensburg v roce 739:
- Gaubald (739-761)
- Sigerich (762–768)
- Simpert nebo Sindbert (768–791)
- Adalwin (791–816)
- Baturich (817–847)
- Erchanfried (847–864)
- Ambricho (864–891)
- Aspert (891–893)
- Tuto (893–930)
- Isangrim (930–941)
- Gunther (941)
- Michael (941–972)
- Svatý Wolfgang (972–994)
- Gebhard I. ze Švábska (995–1023)
- Gebhard II. Z Hohenwartu (1023–1036)
- Gebhard III. Z Hohenlohe (1036–1060)
- Otto z Riedenburgu (1061-1089)
- Gebhard IV. Z Goshamu (1089–1105)
- Hartwig I ze Spanheimu (1105–1126)
- Konrad I (1126–1132)
Prince-biskupové v Regensburgu
- Heinrich I. z Wolfratshausenu (1132–1155)
- Hartwig II. Z Ortenburgu (1155–1164)
- Eberhard Švábský (1165–1167)
- Konrad II. Z Raitenbuchu (1167–1185)
- Konrad III z Laichlingu (1186–1204)
- Konrad IV. Z Frontenhausenu (1204–1227)
- Siegfried (1227–1246)
- Albert I. z Pietengau (1247–1260)
- Svatý Albertus Magnus (Albert II) (1260–1262)
- Leo Thundorfer (1262–1277)
- Heinrich II von Rotteneck (1277–1296)
- Konrad V von Luppurg (1296–1313)
- Nikolaus von Ybbs (1313–1340)
- Friedrich von Zollern-Nürnberg[4] (1340–1365) (d. 1368)
- Heinrich III von Stein (1365–1368)
- Konrad VI von Haimberg (1368–1381)
- Theoderich von Abensberg (1381–1383)
- Johann von Moosburg (1384–1409)
- Albert III von Stauf (1409–1421)
- Johann II von Streitberg (1421–1428)
- Konrad VII von Soest (1428–1437)
- Friedrich II von Parsberg (1437–1450)
- Friedrich III von Plankenfels (1450–1457)
- Rupert I. (1457–1465)
- Heinrich IV von Absberg (1465–1492)
- Regiomontanus (1476)[5]
- Rupert II (1492–1507)
- Jan III. Falc (1507–1538)
- Pankraz von Sinzenhofen (1538–1548)
- Georg von Pappenheim (1548–1563)
- Vít von Fraunberg (1563–1567)
- David Kölderer von Burgstall (1567–1579)
- Philipp von Bayern (1579–1598)
- Sigmund von Fugger (1598–1600)
- Wolfgang II von Hausen (1600–1613)
- Albert IV von Toerring-Stein (1613–1649)
- Franz Wilhelm von Wartenberg (1649–1661)
- Johann Georg von Herberstein (1662–1663)
- Adam Lorenz von Toerring-Stein (1663–1666)
- Guidobald von Thun (1666–1668)
- Albrecht Zikmund von Bayern (1668–1685)
- Joseph Clemens z Bavorska (1685–1716)
- Clemens August I Bavorska (1716–1719)
- Johann Theodor z Bavorska (1719–1763)
- Clemens Wenceslaus of Saxony (1763–1769)
- Anton Ignaz von Fugger-Glött (1769–1787)
- Maximilian Prokop von Toerring-Jettenbach (1787–1789)
- Joseph Konrad von Schroffenberg (1790–1803)
Arcibiskup z Řezna
- Karl Theodor Anton Maria von Dalberg (1802–1817), arcibiskup z Řezna
- sede vacante 1817–1821
Biskupové z Řezna
- Vlk Johann Nepomuk (1821–1829)
- Johann Michael Sailer (1829–1832)
- Georg Michael Wittmann (zemřel v roce 1833 před příchodem papežské nominace)
- Franz Xaver Schwäbl (1833–1841)
- Valentin Riedel (1842–1857)
- Ignáce von Senestrey (1858–1906)
- Dr. Anton von Henle (1906–1927)
- Dr. Michael Buchberger (1927–1961)
- Dr. Rudolf Graber (1962–1982)
- Manfred Müller (1982–2002)
- Gerhard Ludwig Müller (2002-2012)
- Rudolf Voderholzer (od roku 2013)
Pomocní biskupové
- Ulrich Aumayer (Aumair), O.F.M. (1456–1468)[6]
- Johann Ludwig von Windsheim, O.S.A. (1468–1480)[7]
- Johann Schlecht, O.S.A. (1481–1500)
- Peter Krafft (1501–1530)
- Johann Kluspeck, C.R.S.A. (1531–1545)
- Johann Zolner (1546–1549)
- Georg Waldeisen (1552–1560)
- Georg Riedl (1561–1566)
- Johann Deublinger (1570–1576)
- Johann Baptist Pichlmair (1579–1604)
- Stephan Nebelmair (1606–1618)
- Otto Heinrich Pachmair (Bachmaier) (1622–1634)
- Sebastian Denick (1650–1671)
- Franz Weinhart (1663–1686)
- Albert Ernst von Wartenberg (1687–1715)
- Gottfried Langwerth von Simmern (1717–1741)
- Franz Joachim Schmid von Altenstadt (1741–1753)
- Johann Georg von Stinglheim (1754–1759)
- Johann Anton von Wolframsdorf (1760–1766)
- Adam Ernst Joseph Bernclau von Schönreith (1766–1779)
- Valentin Anton von Schneid (1779–1802)
- Johann Nepomuk von Wolf (1802–1818) jmenován biskupem v Regensbergu
- Karl Josef Jerome von Kolborn (1806–1816)
- Georg Michael Wittmann (1829–)
- Bonifaz Kaspar von Urban (1834–1842)
- Zikmund Felix von Ow-Felldorf (1902–1906)
- Johann Baptist Hierl (1911–1936)
- Johannes Baptist Höcht (1936–1950)
- Josef Hiltl (1951–1979)
- Karl Borromäus Flügel (1968–1984)
- Vinzenz Guggenberger (1972–2004)
- Wilhelm Schraml (1986–2001)
- Reinhard Pappenberger (2007)
- Josef Graf (2015)
Reference
- ^ „Diecéze Řezno“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 29. února 2016
- ^ „Diecéze Řezno“ GCatholic.org. Gabriel Chow. Citováno 29. února 2016
- ^ samotné město Řezno, které bylo a Reichsstadt a tři Reichsabteien z Opatství sv. Emmerama, Niedermünster a Obermünster
- ^ syn Fridrich IV., Purkrabí Norimberk
- ^ Regiomontanus byl jmenován biskupem v Regensburgu (nebo alespoň slíbil titul) krátce před svou smrtí 6. července 1476 jako součást odměn, které mu slíbil Sixtus IV Rudolf Schmidt, Regiomontanus, Johann v: Deutsche Buchhändler. Deutsche Buchdrucker sv. 5 (1908), 797f. Reportér Paul Jovius (Giovio; 1483-1552), Ab hac commendatione eruditi nominis creatus est a Xysto Quarto Ratisponensis Episcopus (citováno Pierre Gassendi Hagen, J. (1911) v Katolická encyklopedie (s.v. Johann Müller ) se domnívá, že Joviusova zpráva „není nepravděpodobná, protože tímto hodnostářským titulem mohl papež dát většímu výzvě jeho pozvání. Přesto se zdá jisté, že Müller nikdy neobsadil biskupskou židli.“
- ^ „Biskup Ulrich Aumayer (Aumair), O.F.M.“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 27. července 2016
- ^ „Biskup Johann Ludwig von Windsheim, O.S.A.“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 27. července 2016
| Arcidiecéze |  | |
|---|---|---|
| Diecéze | ||
| ||
Portál katolicismu