Biskup z Drážďan-Míšně - Bishop of Dresden-Meissen

Benno z Míšně

tento článek potřebuje další citace pro ověření. Prosím pomozte vylepšit tento článek podle přidávání citací ke spolehlivým zdrojům. Zdroj bez zdroje může být napaden a odstraněn. Najít zdroje: „Biskup z Drážďan-Míšně“  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (Prosince 2009) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

The Biskup z Drážďan-Míšně je obyčejný z římský katolík Diecéze Dresden-Meissen v Arcidiecéze Berlín.

Diecéze se rozkládá na ploše 16 934 km² a byla postavena jako míšeňská diecéze 24. června 1921. Název byl změněn na Drážďany-Míšeň dne 15. listopadu 1979.

Biskupové a správci Míšně (968–1581)

Biskupové pobývali do roku 1595 v Wurzen. V roce 1559 diecézní dočasnosti v Sasku byly zabaveny Voliči Saska.

Apoštolští prefekti Míšně (1567–1921)

V diecézní oblasti Meisen ležící mimo tehdejší Sasko v Dolní a Horní Lužice od té doby nebyl žádný okamžitý vládce poddůstojník ze dvou Lužic, český katolický král (v personální unii císař Svaté říše římské) držel Lužice jako léno úplně. Králové čeští účinně neurazili šíření protestantské reformace ve dvou Lužicích. Takže to záviselo na místních vazaly pokud luteranismus zvítězil nebo ne, podle zásady Cuius regio, eius religio. Dvě Lužice se tak staly oblastí regionálně měnícího převládajícího označení. V roce 1560 jmenoval poslední míšeňský biskup Jan IX. Johanna Leisentrita diecézní správce za lužickou část diecéze se sídlem v Budyšíně. Poté, co Svatý stolec uznal ve skutečnosti potlačení míšeňské diecéze v Sasku, přeměnil svou lužickou část na apoštolská prefektura (Apoštolská prefektura Míšně) v roce 1567 se správcem Leisentritem povýšeným na prefekta.^[1] V kanonickém právu je apoštolská prefektura diecézí po schválení.

Podle sídla nebo jeho rozlohy byla prefektura také nazývána Apoštolská prefektura Budyšín nebo Apoštolská prefektura dvou Lužic, resp. Když v roce 1635 luterán Voliči Saska anektoval dvě Lužice, které zaručil v postoupení smlouvy (Tradicerezess) s Čechami ponechat stávající náboženské vztahy nedotčené. Jako signatář Vestfálský mír z roku 1648 Sasko později souhlasilo se zachováním náboženského statusu quo, jak je uveden v referenčním roce 1624, na všech jeho územích získaných od roku.^[2] Po pruské anexi Dolní Lužice a východní Lužice v roce 1815 Svatý stolec rozmotal nově pruskou diecézní oblast a v roce 1821 ji začlenil do pruské diecéze Breslau. Zbývající diecéze, oficiálně vždy nazývaná apoštolská prefektura Míšně, byla tedy také nazývána the Apoštolská prefektura (saské) Horní Lužice. Úřad apoštolského prefekta zastával v personální unii děkan katedrály v Budyšíně. V 19. století byla biskupská funkce apoštolských prefektů dále zdůrazněna jejich současným jmenováním titulární vidí.

Biskupové v Míšni (a Dresden-Meissen od roku 1980; 1921 - dosud)

(Data v kurzivě označují de facto pokračování kanceláře)

Poznámky

Viz také

• Seznamy zavedených