Seznam hudebních položek v Claudiu Monteverdisovi Lorfeo - List of musical items in Claudio Monteverdis LOrfeo - Wikipedia

Přední strana obálky zveřejněného skóre 1609 z L'Orfeo

Raný barokní opera L'Orfeo, složeno Claudio Monteverdi do a libreto podle Alessandro Striggio mladší, bylo poprvé provedeno v roce 1607. Je Monteverdiho první opera a jeden z prvních v novém žánru. Podle Monteverdiho rukou, podle hudebního historika Donald Jay Grout „„ nová forma [opery] prošla experimentální scénou a získala ... sílu a hloubku výrazu, díky nimž jeho hudební dramata po více než třech stech letech stále žijí “.[1] Ve své práci Monteverdi zahrnuje „řečovou píseň“ nebo recitativ poprvé použit v Jacopo Peri opera Dafne a Giulio Caccini je Euridice, oba přímé předchůdce L'Orfeoa přidává sólové árie, duety, soubory, tance a instrumentální mezihry.[2]

Příběh opery navazuje na řeckou legendu o Orfeus, který sestupuje do Hades přesvědčit bohy podsvětí, aby mu dovolili přivést jeho mrtvou nevěstu, Eurydice, zpět do živého světa. Jeho námitka je přijata pod podmínkou, že se neohlédne zpět, když vyvádí Eurydice z Hádu. Avšak ve strachu, že je zrazen, se Orpheus ohlédne a Eurydice je pro něj navždy ztracena.[3] Na konci, který se odchyluje od mýtu, je Orpheus zachráněn ze svého zármutku Apollem, který ho zve na výstup do nebes, kde bude moci nahlédnout na zdání Eurydice ve hvězdách. Striggiova původní koncovka, která se nezachovala v první publikované partituře z roku 1609, těsněji navazovala na mýtus, ve kterém jsou truchlící Orfeus vystaveni divokými ženami (Maenadové nebo Bacchantes) a rozřezáni (ačkoli Striggiova verze neobsahuje krvavé rozuzlení ).[4]

Role a typy hlasu

Skóre Monteverdiho 1609 zahrnuje neúplný seznam dílů. Typy hlasu jsou označeny klíč označení pro každý zpěvák. Ty lze obecně interpretovat z hlediska soprán, alt, tenor a bas role. Role se často zdvojnásobují, např. La musica a Eurydice, Ninfa a Prosperina, La messagera a Speranza a další.[5]

  • La musica (hudba) (soprán, původně kastrát )
  • Orfeo (Orfeus) (tenor )
  • Euridice (Eurydice) (soprán, původně kastrát)
  • La messaggera (Silvia, posel) (soprán)
  • Speranza (naděje) (soprán)
  • Caronte (Charon) (bas )
  • Proserpina (Proserpine) (soprán)
  • Plutone (Pluto) (basy)
  • Apollo (tenor)
  • Ninfa (nymfa) (soprán)
  • Eco (Echo) (tenor)
  • Ninfe e pastori (Nymfy a pastýři) (Chorus: soprán, alt, tenor, bas. Sólisté: alt, dva tenorové)
  • Spiriti infernali (Infernal spirits) (Chorus: soprán, alt, tenor, bas. Sólisté: tenor, bas)

Seznam hudebních a vokálních položek

ÚčinkujícíPrvní řádky[6]Poznámky
Orchestrální souborToccataHrál třikrát
Prolog
La musica (hudba)Dal mio Parnasso amato a voi ne vegno
(„Od mého milovaného Parnassa k tobě přicházím“)		A ritornello pro smyčcové hry na začátku a na konci prologu a mezi jeho verši.
1. dějství
Pastore secondo (druhý pastýř)In questo lieto e fortunato giorno
(„V tento gay, šťastný den“)
Coro di ninfi e pastori (Chorus nymf a pastýřů)Viena, Imenco, deh, vieni
(„Pojď, blána, přijď“)
Ninfa (víla)Muse, onor di Parnasso, amor del cielo
(„Ye Muses, čest Parnassa, láska k nebi“)
Coro di ninfi e pastoriLasciate i monti, lasciate i fonti
(„Opusťte hory, opusťte fontány“)		Ve dvou sekcích, s instrumentálním ritornello po každé sekci
Pastore primo (první pastýř)Ma tu, gentil cantor, s'a tuoi lamenti
(„Ale ty, jemný zpěváku, jehož nářky lásky ...“)
Orfeo (Orfeus)Rosa del ciel, vita del mondo
(„Nebeská růže, život Země“)
Euridice (Eurydice)Io non diro qual sia neltuo gioir
(„Nemohu říci, jak velká je moje blaženost.“)		Následuje repríza refrénů :; „Lasciate i monti“ a ritornello; „Vieni, Imeneo“ a ritornello
Pastori primo, secondo, terzo e quarto, ninfa (první, druhý, třetí a čtvrtý pastýř a nymfa)Ma se il nostro gioir dal ciel deriva
(„Ale pokud naše radost pochází z nebe“)		S ritornelli
Coro di ninfi e pastoriEcco Orfeo, cui pur dianzi
(„Tady je Orfeus, pro kterého byly vzdechy potravou“)
Zákon 2
OrchestrSinfonia
Orfeo, pastori secondo e terzoEcco pur ch'a voi ritorno
(„Hle, vracím se k vám“)		Sekce proložené ritornelli
Coro di ninfi e pastoriDunque fa 'degni, Orfeo
(„Potom, Orfeus, udělej si hodnost“)		Následuje ritornello
OrfeoVi ricorda, o boschi ombrosi
(„Pamatuješ si, temné lesy“)		Sekce proložené ritornelli
Pastore secondoMira, deh mira, Orfeo, che d'ogni intorno
(„Podívej, Orfeus, o vzhledu ze všech stran ...“)
La messaggera, Pastore primo, secondo e terzo, OrfeoAhi, caso acerbo, ahi, fato empio e crudele
(„Ach, hořké děje, ach bezbožný a krutý osud“)
La MessaggeraV un fiorito prato
(„Na rozkvetlé louce“)
Pastori secondo e terzoAhi, caso acerbo, ahi, fato empio e crudele
(„Ach, hořké děje, ach bezbožný a krutý osud“)
OrfeoTu se 'morta, mia vita, ed io respiro?
(„Jsi mrtvý, má lásko, a já dýchám?“)
Coro di ninfi e pastoriAhi, caso acerbo, ahi, fato empio e crudele
(„Ach, hořké děje, ach bezbožný a krutý osud“)
La MessaggeraMa io, che in questo lingua
(„Ale já, kdo s tímto jazykem ...“)
OrchestrSinfonia
Pastore secondo e terzoChi ni consola, ahi lassi?
(„Kdo nás utěší nešťastnými?“)
Coro di ninfi e pastoriAhi, caso acerbo, ahi, fato empio e crudele
(„Ach, hořké děje, ach bezbožný a krutý osud“)
Pastore secondo e terzoMa holubice, ah holubice nebo sono
(„Ale kde, o, kde je teď ...“)
Coro di ninfi e pastoriAhi, caso acerbo, ahi, fato empio e crudele
(„Ach, hořké děje, ach bezbožný a krutý osud“)		Zákon končí ritornello (La musica)
Zákon 3
OrchestrSinfonia (Underworld)
OrfeoScorto da te, mio ​​nume
(„V doprovodu tebe, bohyně moje“)
La speranza (naděje)Ecco l'atra palude, ecco il nocchiero
(„Tady je pustá bažina, tady je převozník“)
OrfeoHolubice, ach, holubice ten'vai
(„Vadnou, vadnou, jdeš?“)
Caronte (Charon)Ó tu ch'innanzi morte pátrací rive
(„Ty, kdo se odvažuješ před smrtí ...“)
OrchestrSinfonia (Underworld): repríza
OrfeoPossente spirto e formidabil nume
(„Mocný duch a mocné božství“)		S ritornelli
CaronteBen mi lusinga alquanto
(„Hodně mi lichotí“)
OrfeoAhi, sventurato amante
(„Ach, nešťastný milenec, že ​​jsem“)		Ve dvou sekcích; na konci každé sekce hraje sinfonie podsvětí
Coro di spiriti (sbor duchů)Nulla impresa per uom si tenta invano
(„Nic není podnikáno člověkem nadarmo“)		Zákon končí další reprízou Underworld sinfonia.
Zákon 4
Proserpina (Proserpine)Signor, quell'infelice
(„Můj pane, ten nešťastný ...“)
Plutone (Pluto)Benché severo ed immutabil fato
(„Ačkoli přísný a neměnný osud ...“)
Spiriti primo e secondo (první a druhý duch)Ó de gli abitator del'ombre eterne
(2O mocný král věčného světa stínů ")
Proserpina, Plutone, spirito primo e coro di spiritiQuali grazie ti rendo
(„Jak se kdy budu mít než ty ...“)		Následuje ritornello
Orfeo, spirito terzo (třetí duch)Quale onor de te fia deg degno
(„Jaká čest tě má hodnou“)		Proložené dvěma ritornelli
Euridice, spirito primoAhi, vista troppo dolce e troppo amara
(„Ach, pohled příliš sladký a příliš hořký“)
OrfeoHolubice ten'vai mia vita?
(„Kam jdeš, můj život?“)		Následuje Underworld sinfonia
Coro di spiritiE la virtute un raggio di celeste bellezza
(„Cnost je paprsek nebeské krásy“)		Následuje Underworld sinfonia
Zákon 5
Orfeo, Eco (Echo)Questi i campi di Tracia, e quest'e il loca
(„Toto jsou pole Thrákie a toto je místo ...“)		PředcházetRitornello (La musica)
OrfeoS'hai del mio mal pietade io ti ringrazio
(„Jestli se mnou v mém utrpení lituješ, děkuji ti“)		Následuje ritornello
Apollo, OrfeoPerchè a lo sdegno ed al dolor in preda
(„Proč se vzdáváš jako kořist ...“)		Následuje ritonello
Coro di pastoriVanne Orfeo, felice appieno
(„Jdi, Orfeus, úplně šťastný“)		Následuje ritornello
OrchestrMoresca (maurský tanec)Konec opery
Konec opery
 
Původní verze aktu 5, na libreto 1607
Orfeo, Eco (Echo)Questi i campi di Tracia, e quest'e il loca
(„Toto jsou pole Thrákie, toto je místo ...“)		PředcházetRitornello (La musica)
OrfeoS'hai del mio mal pietade io ti ringrazio
(„Jestli se mnou v mém utrpení lituješ, děkuji ti“)		Následuje ritornello
Coto di Baccanti (Chorus Bacchantes)Evohe padre Lieo, Bassareo
(„Zdravas, otče Lyaeus, Bakchus!“)
Due BaccantiFuggito è pur da questa destra ultrice
(„Letěl z této pomstychtivé paže ...“)
Coro di Baccanti, náležitý BaccantiEvohe padre Lieo, Bassareo
(„Zdravas, otče Lyaeus, Bakchus!“)		Chorus se opakoval třikrát po sólových pasážích

Reference

  1. ^ Grout, str. 51
  2. ^ Grout a Pelisca, s. 309
  3. ^ Whenham, s. 48–76
  4. ^ Sternfeld, str. 27–43
  5. ^ Carter, str. 97
  6. ^ Anglický překlad z libreta vydaného v brožuře doprovázející CD verzi nahrávky Nikolause Harnoncourta z roku 1969. Teldec 8.35020

Zdroje

  • Carter, Tim (2002). Monteverdiho hudební divadlo. New Haven: Yale University Press. ISBN  0-300-09676-3.
  • Spárovací hmota, Donald Jay (1971). Krátká historie opery. New York: Columbia University Press. ISBN  0-231-08978-3.
  • Grout, Donald Jay a Palisca, P.V. (1981). Historie západní hudby Třetí edice. London: J.M.Dent. ISBN  0-460-04546-6.
  • Harnoncourt, Nikolaus (1969). „Claudia Monteverdiho L'Orfeo: An Introduction “(v poznámkách doprovázejících záznam Teldec 8.35020 ZA). Hamburg: Teldec Schallplatten GmbH.
  • Sternfeld, Frederick William (1986). „Orpheův mýtus a libreto Orfeo". V Whenham, Johne (vyd.). Claudio Monteverdi: Orfeo. London: Cambridge University Press. ISBN  0-521-24148-0.
  • Whenham, Johne (1986). "Pět akcí, jedna akce". Claudio Monteverdi: Orfeo. London: Cambridge University Press. ISBN  0-521-24148-0.