Seznam mongolských vládců - List of Mongol rulers




Seznam států je chronologický, ale sleduje vývoj různých dynastií.
Khamag Mongol (1120s - 1206)
Mongolská říše (1206–1368)
Great Khans a Yuan dynastie
Před Kublajchán oznámil dynastické jméno „Velký jüan“ v roce 1271, Khagané (Great Khans) z Mongolská říše (Ikh Mongol Uls) již začal používat čínský název Císař (čínština : 皇帝; pchin-jin : Huángdì) prakticky v Čínský jazyk od té doby Čingischán (tak jako 成 吉思 皇帝; „Čingischánský císař“).
Se založením Yuan dynastie v roce 1271 se stali Kublaidové Yuanští císaři, kteří byli považováni za Khagana pro Mongoly a Huangdi (Čínský císař) pro domorodé Číňany

- Čingischán (1206–1227)
- Tolui Khan (jako vladař) (1227–1229)
- Ögedei Khan (1229–1241)
- Töregene Khatun (jako vladař) (1241–1246)
- Güyük Khan (1246–1248)
- Oghul Qaimish (jako vladař) (1248–1251)
- Möngke Khan (1251–1259)
- Ariq Böke (1259–1264)
- Kublajchán (1260–1294) - název Khagan: Setsen; Název chrámu: Shizu (1271–1294) Název éry: Zhongtong (中 統) (1260–1264); Zhiyuan (至元) (1264–1294)
- Temur Khan - název Khagan: Öljeitu; Název chrámu: Chengzong - (1294–1307); Éra: Yuanzhen (元貞) (1295–1297); Dade (大德) (1297–1307)
- Külüg Khan - název Khagan: Khülük; Název chrámu: Wuzong - (1308–1311); Název éry: Zhida (至大) (1308–1311)
- Ayurbarwada Buyantu Khan - Název chrámu: Renzong - (1311–1320); Éra: Huangqing (皇 慶) (1312–1313); Yanyou (延 祐) (1314–1320)
- Gegeen Khan - název Khagan: Gegeen; Název chrámu: Yingzong - (1321–1323); Název éry: Zhizhi (至 治) (1321–1323)
- Yesün-Temür - Název chrámu: Taiding Di - (1323–1328); Éra: Taiding (泰 定) (1321–1328); Zhihe (致 和) 1328
- Ragibagh Khan - Název chrámu: Tianshun Di; Název éry: Tianshun (天順) (1328)
- Jayaatu Khan Tugh Temür - název Khagan: Jayaaatu; Název chrámu: Wenzong - (1328–1329 / 1329–1332); Éra: Tianli (天 歷) (1328–1330); Zhishun (至 順) (1330–1332)
- Khutughtu Khan Kusala - název Khagan: Khutughtu; Název chrámu: Mingzong; Název éry: Tianli (天 歷) (1329)
- Rinchinbal Khan - Název chrámu: Ningzong; Název éry: Zhishun (至 順) (1332)
- Toghon Temür - název Khagan: Ukhaantu; Název chrámu: Huizong; Šundi - (1333–1370); Éra: Zhishun (至 順) (1333); Yuantong (元 統) (1333–1335); Zhiyuan (至元) (1335–1340); Zhizheng (至正) (1341–1368); Zhiyuan (至元) 1368–1370
Zlatá horda
- Batu Khan (1227–1255)
- Sartaq (1255–56)
- Ulaghchi (1257)
- Berke (1257–1266)
- Mengu-Timur (1266–1282)
- Tuda Mengu (1282–1287)
- Talabuga (1287–1291)
- Toqta (1291–1312)
- Uzbeg Khan (1312–1341)
- Tini Beg (1341–1342)
- Jani Beg (1342–1357)
- Berdi Beg (1357–1361)
- Qulpa (1359–1360)
- Nawruz Beg (1360–1361)
- Khidr (1361–1362)
- Timur Khwaja (1362)
- Abdallah (1362–1370), skutečný vládce byl Mamai
- Murad (1362–1367), skutečný vládce byl Mamai
- Aziz (1367–1369), skutečný vládce byl Mamai
- Jani Beg II (1369–1370), skutečný vládce byl Mamai
- Muhammad Bolak (1370–1379), skutečný vládce byl Mamai
- Tulun Beg Khanum (jako vladař) (1370–1373), skutečný vládce byl Mamai
- Aig Beg (1373–1376), skutečný vládce byl Mamai
- Arab Shaykh (1376–1379), skutečný vládce byl Mamai
- Kagan Beg (1375–1376), skutečný vládce byl Mamai
- Ilbani (1373–1376), skutečný vládce byl Mamai
- Hajji Cherkes (1375–1376), skutečný vládce byl Mamai
- Urus Khan (1376–1378) byl Urus také chánem Bílé hordy a strýcem Toqtamisha, což umožnilo sjednocení Hordy.
- Muhammad Bolaq (1375), skutečný vládce byl Mamai
- Ghiyath-ud-din Khaqan Beg (1375–1377)
- Toqtaqiya (1377)
- Arab Shah Muzaffar (1377–1380), skutečný vládce byl Mamai
- Timur-Malik (1377–1378)
- Ghiyath-ud-din Khaqan Beg (1375–1377)
- Tokhtamysh (1380–1395)
- Temür Qutlugh (1396–1401), skutečný vládce byl Edigu
- Shadi Beg (1399–1407), skutečný vládce byl Edigu
- Pulad (1407–1410), skutečný vládce byl Edigu
- Temür (1410–1412)
- Jalal ad-Din Khan (1411–1412)
- Feicüs al-Doste (1413–1414)
- Karimberdi
- Kebeg
- Jabbar Berdi (1417–1419)
- Olugh Mokhammad (1419–1421, 1428–1433)
- Dawlat Berdi (1419–1421, 1427–1432)
- Baraq (1422–1427)
- Seyid Akhmed (1433–1435)
- Küchük Muhammad (1435–1459)
- Mahmud (1459–1465)
- Ahmed (1465–1481)
- Shayk Ahmad (1481–1498, 1499–1502)
- Murtada (1498–1499)
Levé křídlo (Bílá horda)
- Orda (1226–1251)
- Korán (1251 – c. 1280)
- Köchü (c. 1280–1302)
- Buyan (Bayan) (1302–1309)
- Sasibuqa (1309–1315)
- Ilbasan (1315–1320)
- Mubarak Khwaja (1320–1344)
- Chimtay (1344–1374)
- Urus (1374–1376)
- Toqtaqiya (1376)
- Timur-Malik (1377)
- Tokhtamysh (1377–1378)
- Koiruchik (1378–1399)
- Baraq (1423–1428)
- Muhammed (1428–1431)
- Mustafa (1431–1446)
Tuto Hordu anektoval Abu'l-Khayr Khan z Shaybanids v roce 1446.
Pravé křídlo (Blue Horde)
Skuteční vládci Zlaté hordy (Jochid Ulus, Kipchak Khanate) byli do roku 1361 členy rodu Batu.
- Batu Khan (1227–1255)
- Sartaq (1255–56)
- Ulaghchi (1257)
- Berke (1257–1266)
- Mengu-Timur (1266–1282)
- Tuda Mengu (1282–1287)
- Talabuga (1287–1291)
- Toqta (1291–1312)
- Öz Beg Khan (1312–1341)
- Tini Beg (1341–1342)
- Jani Beg (1342–1357)
- Berdi Beg (1357–1361)
- Qulpa (1359–1360)
- Nawruz Beg (1360–1361)
- Khidr (1361–1362)
- Timur Khwaja (1362)
- Abdallah (1362–1370), skutečný vládce byl Mamai
Velká horda (1466–1502)
Ilkhanate
- Hülëgü (1256–1265)
- Abaqa (1265–1282)
- Tekuder (1282–1284)
- Arghun (1284–1291)
- Gaykhatu (1291–1295)
- Baydu (1295)
- Ghazan (1295–1304)
- Öljaitü (1304–1316)
- Abu Said (1316–1335)
- Arpa Ke'ün (1335–1336)
Po vraždě Arpy vznesly regionální státy založené během rozpadu Ilkhanate své vlastní kandidáty jako uchazeče.
- Musa (1336–1337) (loutka „Ali Padshah z Bagdádu“)
- Muhammad (1336–1338) (Jalayirid loutka)
- Sati Beg (1338–1339) (Chobanid loutka)
- Sulayman (1339–1343) (loutka chobanidů, uznaná Sarbadars 1341–1343)
- Jahan Temür (1339–1340) (loutka Jalayirid)
- Anushirwan (1343–1356) (nedynastická chobanidská loutka)
- Ghazan II (1356–1357) (známý pouze z ražení mincí)
Navrhovatelé z východní Persie (Khurasan):
- Togha Temür (c. 1338–1353) (uznáno Kartidy 1338–1349; Jalayiridy 1338–1339, 1340–1344; Sarbadars 1338–1341, 1344, 1353)
- Luqman (1353–1388) (syn Togha Temur)
Chobanids (1335–1357)
Jalayirid Sultanate (1335–1432)
Injuids (1335–1357)
Dynastie Arghun (1479 - 1599?)
Chagatai Khanate
- Chagatai Khan 1226–1242
- Qara Hülëgü 1242–1246 d. 1252
- Yesü Möngke 1246–1252
- Qara Hülëgü (obnovena) 1252
- Mubarak Shah 1252–1260
- Orghana Khatun (fem.), Regentka 1252–1260
- Alghu 1260–1266
- Mubarak Shah (obnoven) 1266
- Baraq 1266–1270
- Negübei 1270 – c. 1272
- Buqa Temür C. 1272–1287
- Duwa 1287–1307
- Könchek 1306–1308
- Taliqu 1308–1309
- Kebek 1309 d. 1325
- Esen Buqa I. 1309 – c. 1318
- Kebek (obnoven) c. 1318–1325
- Eljigidey 1325–1329
- Duwa Temür 1329–1330
- Aladin Tarmashirin 1331–1334
- Buzan 1334–1335
- Changshi 1335–1338
- Yesun Temur C. 1338 – c. 1342 s ...
- „Ali-sultáne 1342
- Muhammad I ibn Pulad 1342–1343
- Qazan Khan ibn Yasaur 1343–1346
- Danishmendji 1346–1348
Chagatai Khanate byl rozdělen na dvě části, západní a východní.
Moghulistan (východní Chagatai Khanate)
- Bayan Qulï 1348–1358
- Shah Temür 1358
- Tughlugh Timur (v Mogulistánu 1348–1363) 1358–1363
- Ilyas Khodja (v Mogulistánu 1363–1368) 1363 d. 1368
- Adil-sultán 1363
- Khabul Shah 1364–1370
Od roku 1370 byli Chagatai Khansové loutkami Timuru.
- Suurgatmish 1370–1388
- Sultan Mahmud (Mohammed II) 1388–1402
Kara Del (1383–1513)
Al-Adil Kitbugha-Sultan mamlúckého sultanátu (1294–1296)
Dynastie severního jüanu (1368–1634)
Khans nebo Khagans se sídlem v Mongolsku Dynastie severního Jüanu:
- Toghon Temür (1368–1370)
- Biligtü Khan Ayushiridara (1370–1378)
- Uskhal Khan Tögüs Temür (1378–1388)
- Jorightu Khan Yesüder (1388–1392)?
- Engke Khan (?–1392)
- Elbeg Nigülesügchi Khan (1392–1399)
- Gün Temür Khan (1400–1402)
- Örüg Temür Khan (Guilichi) - nečingisid
- Öljei Temür Khan (Bunyashiri) (1403–1412)
- Delbeg Khan (Dalbag) (1415)
- Oyiradai (1415–1425)
- Adai Khan (1425–1438)
- Tayisung Khan Toghtoa Bukha (1433–1452)
- Agbarjin (1453)
- Esen taishi - vůdce Oirats (1453–1454)
- Markörgis Khan (Ükegtü) (1454–1465)
- Molon Khan (1465–1466)
- Manduul Khan (1475–1478)
- Dayan Khan (Batu Möngke) (1478–1516)
- Bary Bolud Jinong (náměstek)
- Bodi Alagh Khan (1516–1547)
- Daraisung Guden Khan (1547–1557)
- Tümen Jasagtu Khan (1557–1592)
- Buyan Sechen Khan (1592–1604)
- Ligdan Khan (1604–1634)
Čingischán Setsen Khans z východního Mongolska (1627–1922)
Předky Navaanneren (předchozí Setsen Khans):
- - Batmunkh Dayan Khaan / 1464–1543 /, 29. velký chán a potomek Čingischán (1162–1227) až Kubilajchán.
- - Gersenz Jalair Khuntaij / 1513–1549 /, nejmladší syn Dajan Chána prostřednictvím královny Samar Ghailu (nazývané také Jimsgene Khatan).
- - Amindural / 1550 /, čtvrtý syn Gersenz, vládl severní oblasti řeky Kerulen.
- - Moro Buima, syn Amindural.
- - Khar Zagal / do roku 1627 /, syn Morbuima, vládl do roku 1627.
- 1. Sholoi / 1627–1652 /, syn Morbuima, vystřídal svého bratra Khar Zagala v roce 1627. Nejprve s titulem Setsen Khan.
- 2. Babu / 1652–1683 /, pátý syn Sholoi.
- 3. Norov / 1683–1701 /, třetí syn Babu.
- 4. Ravdan / 1688 /
- 5. Omokhei / Sonomdorj / / 1701–1709 /, bylo mu v roce 1701 pouhých 10 let, takže byl vychován pod vedením Namjila Erdene Taija, vnuka Sholoi.
- 6. Gunchin / 1709–1728 /, nejstarší syn Omokhei.
- 7. Tsevdenbainjuur / 1728–1733 /, nejstarší syn Gunchina.
- 8. Choijav / 1733–1735 /, vnuk Norov.
- 9. Damiran / 1735–1751 /, druhý syn Gunchina.
- 10. Manibadar / 1751–1767 /, nejstarší syn Damirana.
- 11. Tsevdenjav / 1767–1788 /, druhý syn Damirana.
- 12. Tseveendorj / 1788–1795 /, nejstarší syn Tsevdenjava.
- 13. Puntsagdorj / 1795 /, jediný syn Tseveendorje.
- 14. Sanzaidorj / 1796–1800 /, vnuk Choijav druhé generace.
- 15. Mahashiri / 1800–1807 /, strýc z Puntsagdorj.
- 16. Enchtor / 1807–1816 /, syn Mahaširiho.
- 17. Artased / 1817–1874 /, syn Enchtora.
- 18. Tserendorj / 1874–1893 /, syn Artaseda.
- 19. Demchigdorj / 1893–1909 /, nejstarší syn Tserendorj.
- 20. Navaanneren / 1910–1922 /, nejstarší syn Cerendondova, který byl synem Orjinjava, syna Artaseda.
Oirats
Four Oirat (1399–1634)
- Ugetchi Khashikha (kolem 1399)
- Batula (Bahamu, Mahamud) (1399–1408)
- Togoon Tayisi (Toghan) (1408–1438)
- Esen (1438–1454)
- Amasanj (1454–1455)
- Ush-Temür (Ish-Temür) (1455–1469)
- Khishig urlugh
- Arkhan chingsang
Džungar Khanát
- Khara Khula (d. 1634)
- Baatur Khung-Taiji (1634–1653)
- Sengge (1653–1670)
- Galdan Boshugtu Khan (1670–1697)
- Tsewang Arabtan (1694–1727)
- Galdan Tseren Khan (1727–1745)
- Tsewang-Dorji-Namjil (1746–1749)
- Lamdarja (1749–1752)
- Dawachi (1752–1755)
Khans z Khoshut Khanate
- Güshi Khan Toro-Baikhu (1642–1655)
- Dayan Ochir Khan (1655–1669)
- Gonchug Dalai Khan (1669–1698)
- Lhazang Chingis Khan (1698–1717)
Khotgoid Khanate (konec 16. století - konec 17. století)
Torghud khans z Kalmyk Khanate
- Kho Orluk (d. 1644)
- Shukhur Daichin (1644–1661)
- Puntsuk (1661–1669)
- Ayuka Khan (1669–1724)
- Tseren Donduk Khan (1724–1735)
- Donduk Ombo Khan (1735–1741)
- Donduk Dashi Khan (1741–1761)
- Ubashi Khan (1762–1771)
Mongolsko (1911–1924)
- Bogd Khan (r. 1911–19, 1921–24) - Éra: Olnoo Örgögdsön[2] (1911–1924); (8 Jebtsundamba Khutuktu ) - Tibetský duchovní vedoucí mongolské sekty Geluk.
Viz také
- Borjigin
- Choros
- Dějiny Mongolska
- Khoshut
- Seznam hlav států Mongolska
- Seznam mongolských khatunů
- Seznam mongolských států
- Rodokmen dynastie Yuan
Reference
Citace
- ^ Weiers 1986: 505
- ^ Alan J.K Sanders (2003). Historický slovník Mongolska (Druhé vydání.). Strašák Press. str. 413. ISBN 978-0-8108-4434-6.
Zdroje
- Dughlát Muhammad Haidar, Norbert Elias, Edward Denison Ross - Tarikh-i-rashidi
- Henry Hoyle Howorth - Historie Mongolů
- Herbert Franke, Denis Twitchett, John King Fairbank - The Cambridge History of China: Alien režimy a pohraniční státy, 907–1368
- William Bayne Fisher, Peter Jackson, Laurence Lockhart, J. A. Boyle - Cambridge historie Íránu, 5
- Konstantin Nikolaevich Maksimov - Kalmykia v ruské minulé i současné národní politice a správním systému