Osvobozenecká armáda Jižního Vietnamu - Liberation Army of South Vietnam
 | Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte zlepšit to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)
|
| Osvobozenecká armáda Jižního Vietnamu 軍 解放 沔 南 越南 Quân Giải phöng miền Nam Việt Nam | |
|---|---|
 | |
| Aktivní | Leden 1961 - 2. července 1976 |
| Země | Fronta národního osvobození a Prozatímní revoluční vláda Republiky Jižní Vietnam |
| Věrnost | Ústřední kancelář pro jižní Vietnam |
| Typ | Nepravidelná milice, Lehká pěchota |
| Role | Partyzánské síly, Asymetrická válka a Nekonvenční válčení |
| Velikost | 24,000 (1961) 64,000 (1963) 200,000 (1974) |
| Část |  Lidová armáda Vietnamu |
| Zásnuby | vietnamská válka |
The Osvobozenecká armáda Jižního Vietnamu (LASV) nebo Ozbrojené síly lidu Jižního Vietnamu (PLAF), byla oficiální armádou Fronta národního osvobození jižního Vietnamu (NLF), nebo na Západě běžněji známý jako Viet Cong (VC). Síly LASV byly nezávislé na Lidová armáda Vietnamu (PAVN) ze dne Severní Vietnam, ale byli navzájem úzce spojeni ve válce proti americkým silám a jižním Vietnamcům Armáda Vietnamské republiky (ARVN). LASV byla neoficiálně založena po roce 1954 a byla uznána jako hlavní bojové síly v roce Jižní Vietnam podle Severní Vietnam v roce 1961. Zdálo se, že LASV je mimo kontrolu nad Lidová armáda Vietnamu, ale pod velením Ústřední kancelář pro jižní Vietnam, politicky a vojensky ovládaný Hanojem a fungoval jako pobočka severovietnamské armády.[1]
Organizace
Podle ženevských dohod z roku 1954 Viet Cong nebyli povinně odvezeni na sever, protože to byla politická entita, ne vojenská síla. Severovietnamci podpora pro Viet Cong založit síly NLF bylo povoleno na základě toho, že zůstala milicí na jihu. LASV byl uznán jako oficiální síla dne 15. února 1961 Severní Vietnam. LASV původně prováděla operace zdánlivě na ochranu jihovietnamských občanů před útoky Vietnamské republiky a Spojených států.[2] Většina časných vojáků v LASV byli jihovietnamští. Válečné ztráty však byly vynuceny Severní Vietnam poskytovat dobrovolníky pro LASV. Ve výsledku se mnoho lidí mylně domnívalo, že LASV je součástí Lidová armáda Vietnamu. Severní Vietnam a další komunistické národy uznal LASV jako primární vojenskou sílu v Jižním Vietnamu a zvážil Lidová armáda Vietnamu být její mateřskou organizací.[3]Po znovusjednocení Vietnam v roce 1975 byla osvobozenecká armáda Jižního Vietnamu sloučena do Lidová armáda Vietnamu v roce 1976.
Vývoj
V lednu 1961 se tam stala oficiální silou milice v jižním Vietnamu. 15. února 1961 Severní Vietnam uznal to jako hlavní bojovou sílu v jižním Vietnamu. Na konci roku 1961 bylo v LASV 24 500 vojáků a 100 000 ozbrojenců. LASV měla 11 praporů s velícími generály Trần Văn Trà, Hoàng Văn Thái, Lê Trọng Tấn, Lê Đức Anh, Nguyễn Thị Định, a další.
LASV zpočátku omezila své operace na venkovské oblasti kvůli tvrdému zákroku Ngô Đình Diệm proti komunistickým sympatizantům. Počet vojáků se však v roce 1963 stále zvýšil na 64 000. Výsledkem bylo zřízení pluků. Od roku 1964 Severní Vietnam začal poskytovat vojáky pro LASV dobrovolnými muži. Počet vojáků LASV dosáhl v prosinci 1974 více než 200 000, včetně 90 000 ze severu.[4]
Jihovietnamské a americké síly převyšovaly PAVN nejméně o 7 ku 1 do roku 1965; i po roce 1965 koaliční síly převyšovaly PAVN o 3 na 1.
Součástí LASV byly také městské bojové síly, zejména v Saigonu. Tyto síly měly za úkol provádět krycí útoky na jižní Vietnam a americké síly a jejich spojence v městských oblastech, zejména v Saigonu. Městské speciální jednotky v Saigonu jsou známé při ofenzívě Tet z roku 1968.
Osvobozenecká armáda Jižního Vietnamu se spojila do Lidová armáda Vietnamu po znovusjednocení Vietnamu všeobecnými volbami 1976.[2]
Zařízení
The Viet Cong založil NLF s cílem pomoci vytvořit komunistický stát v jižním Vietnamu. Síly PAVN, které šly na jih, byly vyslány s expresní misí na pomoc NLF. Armáda NLF měla jiné uniformy, vlajky a odznaky než PAVN.
Dělostřelectvo
- ZPU-4 quad 14,5 mm protiletadlový kulomet
- ZU-23 dvojče 23 mm protiletadlové dělo
- M1939 37 mm protiletadlová zbraň
- S-60 57 mm protiletadlová zbraň
- 85 mm protivzdušná obrana M1939 (52-K)
- 100 mm protivzdušná obrana KS-19
- 82 mm, 107 mm, 120 mm, a 160 mm malty
- 122 mm Kaťuša rakety
- Typ 63 raketomet
- BM-21 Grad
- BM-25 (MRL) omezený počet
- 122 mm kanón M1931 / 37 (A-19)
- 122 mm houfnice M1938 (M-30)
- Polní dělo 122 mm D-74
- 130 mm tažené polní dělo M1954 (M-46)
- 152 mm houfnice M1943 (D-1)
- 152 mm tažená dělová houfnice M1955 (D-20)
Letadlové zbraně
Ruční palné zbraně
Pistole
- Tokarev TT-33 - sovětská jednočinná pistole 7,62 × 25 mm. Běžněji používané byly čínské varianty T33, známé jako Type-51 a Type-54. Přenášen důstojníky PAVN a Viet-Cong, přijal 8kolový časopis s jedním zásobníkem.[5]
- Makarov PM - sovětská dvojitá / jednočinná poloautomatická pistole Makarov (9,5 × 18 mm) 9 × 18 mm. Tato malá a spolehlivá pistole, která byla v Číně reprodukována jako Type-59, se stala standardní pistolí komunistických sil v Evropě a Asii. Tato samonabíjecí pistole, která využívá jednoduchou akci úderu zpět, se napájí z 8kolového zásobníku s jedním zásobníkem.[5]
- P-64 CZAK pistole
- Nagant M1895 revolver
Automatické a poloautomatické pušky
- AK 47 a AKM útočné pušky (ze zemí Sovětského svazu a Varšavské smlouvy)
- Útočná puška typu 56 (z Čínské lidové republiky)
- Vz. 58 útočná puška (z Československa)
- Útočná puška typu 63
- Sturmgewehr 44 útočná puška (zajata Sověty během druhá světová válka a poskytovány PAVN a LASV jako vojenská pomoc)
- SVD-63 Poloautomatická střelecká puška s velmi omezeným použitím, známá také jako odstřelovací puška „Dragunov“
- Puška MAS-49 Zachycená francouzská puška z první indočínské války, používaná společností PAVN během padesátých a až do poloviny šedesátých let
- M16A1 Americká útočná puška zajatá ze sil USA a ARVN.
- SKS poloautomatická karabina, známá také jako Simonov
Šroubovací pušky
- Puška MAS-36 Zachycená francouzská puška z první indočínské války, používaná společností PAVN v dřívějších fázích války ve Vietnamu
- Mosin – Nagant šroubové pušky a karabiny (ze Sovětského svazu, zemí Varšavské smlouvy a Čínské lidové republiky)
- Mauser Kar98k šroubová puška (mnoho Mauserů používaných PAVN a LASV bylo z pušek zajatých Francouzi během První indočínská válka a pušky, které jim poskytli Sověti jako vojenskou pomoc)
- Typ 99 Rifle zajat Japonci během druhé světové války
Samopaly
- K-50M samopal (vietnamské vydání, založené na čínské verzi ruského PPSh-41, vyráběné v licenci)
- Škorpion vz. 61 samopal z Československa
- PPSh-41 samopal (sovětská i čínská verze)
- MP-40 Německý dílčí stroj zajatý během druhé světové války sovětskou armádou, dodávaný do Vietkongu v omezeném množství
- MAT-49 samopal - zajat z francouzštiny severovietnamci, mnoho z nich bylo přeměněno na 7,62 × 25 mm.[6]
- PM-63 Polský samopal
- MP-38 samopal (zajatý Sověty během druhé světové války; poskytován PAVN a NLF jako vojenská pomoc)
- PPS-43 Ruský samopal
Kulomety
- Typ 99 LMG
- RPD lehký kulomet
- Degtyarev DP lehký kulomet
- SG-43 /SGM střední kulomety (včetně čínských kopií)
- RPK lehký kulomet
- Kulomet PK Velmi omezené použití.
- MG-34 lehký kulomet (zajatý Sověty během druhé světové války; poskytován PAVN a NLF jako vojenská pomoc)
- MG-42 střední kulomet (zajatý Sověty během druhé světové války; poskytován PAVN a NLF jako vojenská pomoc)
- Uk vz. 59 univerzální kulomet
- DShK těžký kulomet
- PM M1910 těžký kulomet
Granáty a jiné výbušniny
- F1 granát
- Typ 67 tyčový granát
- RG-42 granát
- RGD-5 granát
- 9K32 Strela-2 protiletadlová zbraň
- RPG-2 protitanková zbraň (používají se sovětské i místně vyráběné varianty B-40 a B-50)
- RPG-7 protitanková zbraň
- Zadejte 69 RPG protitanková zbraň
Plamenomety
- LPO-50 plamenomet (omezené použití)
Činnosti
The Viet Cong založil armádu NLF za účelem vytvoření statusu nezávislosti s Severní Vietnam a Lidová armáda Vietnamu. Síly PAVN, které byly vyslány na jih, měly výslovnou misi podporovat operace NLF na jihu. Síly NLF měly odlišné uniformy, vlajky a odznaky než PAVN. Ozbrojené síly lidového osvobození jižního Vietnamu byly uznány jako hlavní bojová síla komunistické koalice v Vietnamská válka podle Severní Vietnam a další komunistické národy.
Ve válce ve Vietnamu měli příslušníci armády NLF různé a nepravidelné uniformy, podle okolností.
Existuje několik rysů, které rozlišují mezi osvobozeneckou armádou jižního Vietnamu (LASV) a Lidová armáda Vietnamu (PAVN) síly. Více než polovina vojáků LASV a PAVN byli členy Labouristické strany Vietnamu, což je staré jméno Komunistická strana Vietnamu. Síly LASV a PAVN však používaly různé příznaky. Vojáci PAVN nesli Severovietnamci vlajka, zatímco jednotky LASV nesly Fronta národního osvobození vlajka. PAVN byl pod vedením severní vlády, zatímco LASV byl pod vedením NLF. Po zhroucení Jižní Vietnam se osvobozenecká armáda Jižního Vietnamu sloučila do Lidová armáda Vietnamu. Událost znamenala konec vietnamská válka a začátek přechodného období, po kterém následuje formální znovusjednocení Vietnamu v rámci EU Socialistická republika prostřednictvím vládou kontrolovaných voleb v roce 1976.[7]
Pro propagandistické účely rozdělení sil nepřátel, ARVN a Americká armáda vždy říkal, že LASV byl komplexně nezávislý na Lidová armáda Vietnamu.
V Jižním Vietnamu měli členové Komunistické strany Vietnamu členství v Lidové revoluční straně.
Podle amerických dokumentů byla hlavní bojovou silou v Jižním Vietnamu NLF, nikoli Lidová armáda Vietnamu.
Seznam konvenčních vítězství
- Battle of Ap Bac - 2. ledna 1963 - 18 mrtvých LASV a 39 zraněných vs. 86 spojeneckých mrtvých a 108+ zraněných
- Bitva o Hiep Hoa -22. Listopadu 1963 - 7 mrtvých LASV vs. 41 spojeneckých mrtvých, 32 MIA a 2 zajati
- Bitva o An Lão - 7. - 9. prosince 1964 - 150 obětí LASV vs 302 spojeneckých obětí
- Bitva o Binh Gia - 28. prosince 1964 - 1. ledna 1965 - 32 mrtvých LASV vs. 201 ARVN mrtvých, 192 zraněných a 68 MIA
- Útok na Camp Holloway
- Bitva u Ba Gia
- Bitva o Dong Xoai
- Battle of Gang Toi
- Battle of Xa Cam My
- Battle of Long Tan (obě strany získaly vítězství)
- Battle of Ong Thanh
- Battle of Dak To
- Útok na základní tábor Cu Chi
- Bitva o FSB Mary Ann
Významní vůdci
Velitelé
| Ne. | Jméno (alias) | Doba | ostatní pozice |
|---|---|---|---|
| 1 | Trần Văn Quang (Bảy Tiến) | 1961–1963 | Tư l knh kiêm Chính ủy Quân khu Trị - Thiên (1966–1973) |
| 2 | Trần Văn Trà (Tu Chi) | 1963–1967 | Phó Bí Thư Quân,, Phó tư lệnh Miền (1968–1972) |
| 3 | Hoàng Văn Thái (Mười Khang) | 1967–1973 | Phó Bí Thư Quân (y (1967–1973), Tch lệnh kiêm Chính ủy Quan khu 5 (1966–1967) |
| 4 | Trần Văn Trà (Tu Chi) | 1973–1975 | Phó Bí Thư Quân,, Phó tư lệnh Miền (1968–1972) |
Političtí komisaři
| Ne. | Jméno (alias) | Doba | ostatní pozice |
|---|---|---|---|
| 1 | Phạm Thái Bường (Ba Bường) | 1961–1962 | Bí thư Khu ủy 9 (1969–1974), více lidí v okolí Trung Cục miền Nam (1965–1974) |
| 2 | Trần Nam Trung (Hai Hậu) | 1962–1964 | Viy viên Quốc phòng Mật trận Dân tộc Giải phóng miền Nam (1961–1976) Bố trưởng Quốc phòng Chính phủ Cách mạng lâm thời Cộng hòa Miền Nam Việt Nam (1969–1976) |
| 3 | Nguyễn Chí Thanh (Sáu Di) | 1964–1967 | Bí Thư Trng Trung Cềc miền Nam (1964–1967) |
| 4 | Phạm Hùng (Hai Hùng) | 1967–1975 | Bí Thung Trung Cục miền Nam (1967–1975) |
Náčelníci štábu
| Ne. | Jméno (alias) | Doba | ostatní pozice |
|---|---|---|---|
| 2 | Lê Đức Anh (Sáu Nam) | 1964–1969 | Phó Tư lệnh Miền (1964–1969, 1974–1975), Tư lệnh Quân khu 9 (1969–1974) |
| 3 | Nguyễn Minh Châu (Năm Ngà) | 1969–1970 | Úterý Quan khu 6 (1963–1969), Tham mưu phó Miền (1970–1974) |
| 4 | Hoàng Cầm (Năm Thạch) | 1970–1974 | Úterý Công trường 9 |
| 5 | Nguyễn Minh Châu (Năm Ngà) | 1974–1975 | Úterý Quan khu 6 (1963–1969), Tham mưu phó Miền (1970–1974) |
Další vůdci
| Ne. | Jméno (alias) | Pozice |
|---|---|---|
| 1 | Nguyễn Thị Định (Ba Định) | Zástupce vedoucího velitele (1965–1975) |
| 2 | Đồng Văn Cống (Bảy Cống) | Úterý Quan khu 3 (1964–1968) Phô tư lệnh Miền (1965–1972) Úterý Quan khu 1 (1972–1975) |
| 3 | Nguyễn Hữu Xuyến (Tám Kiến Quốc) | Phô tư lệnh Miền (1965–1974) |
| 4 | Lê Trọng Tấn (Ba Long) | Phô tư lệnh Miền (1965–1971) |
| 5 | Trần Độ (Chín Vinh) | Phó chính ềy Miền (1965–1974) |
| 6 | Trần Quý Hai | Úterý B5 (1968, 1971–1972) |
| 6 | Lê Quang Đạo | Chính ủy B5 (1968, 1971–1972) |
| 7 | Chu Huy Man | Tư lệnh Quân khu 5 (1967–1975) |
| 8 | Lê Văn Tưởng (Hai Chân) | Chủ nhiệm Chính trị Miền (1961–1965, 1967–1975), Chính Cy Công trường 9 (1965–1967), Phó chính ềy Miền (1972–1975) |
| 9 | Trần Văn Nghiêm (Hai Nghiêm) | Tham mưu phó Miền (1965–1975) |
| 10 | Đàm Văn Ngụy | Úterý Công trường 7 (1972–1973) |
| 11 | Nguyễn Hòa | Phó tư lệnh B5 (1967–1968), Tư lệnhCông trường 5 (1965–1966), Công trường 7 (1966–1967) |
| 11 | Dúơng Cự Tẩm | Cục phó Chính trị Miền (1964–1966), Chính Cy Công trường 7 (1966–1967), Phó chính ủy Quan khu 3 (1968–1969), Chính ủy Quan khu 2 (1969–1974), Chính ủy Quan khu 7 (1974) |
| 12 | Lê Tự Đồng | Chính ủy B5 (1969–1972), Chính ủy Quân khu Trị Thiên (1972–1975), Tư lệnh Quân khu Trị Thiên (1974–1975) |
| 12 | Đoàn Khuê | Phó chính ủy Quân khu 5 (1963–1975) |
| 12 | Trần Văn Phác (Tám Trần) | Chủ nhiệm Chính trị Bộ tư lệnh miền |
| 13 | Bùi Phùng | Chủ nhiệm Hậu cần Před měsícem Miện |
| 14 | Nguyễn Thành Thơ (Muời Khẩn) | Úterý Quan khu 3 (1961–1964) |
| 15 | Nguyễn Văn Bé (Tám Tùng) | Chính ủy Quan khu 3 |
| 16 | Nguyễn Đôn | Tư lệnh Quân khu 5 (1961–1967) |
Bojové síly
Pokud má jednotka LASV stejný název jako jednotka PAVN, bude k názvu LASV přidáno písmeno „B“ za číslo jednotky.[3]
- Tây Nguyên Corps (hlavní bojová síla v Střední vysočina plocha)
- Cửu Long Corps (hlavní bojová síla v oblasti delty Mekongu)
- Divize 1 (Hlavní bojová síla v Střední vysočina plocha)
- Divize 2 (Hlavní bojová síla v Jižní centrální pobřeží plocha)
- Divize 3 Sao Vàng (Zlatá hvězda) (hlavní bojová síla v Jižní centrální pobřeží plocha)
- Divize 4 (Hlavní bojová síla na jihu)
- Divize 5 (Hlavní bojová síla v Delta Mekongu plocha)
- Divize 6 (Hlavní bojová síla v Jihovýchodní plocha)
- Divize 7 (Hlavní bojová síla na jihu)
- Divize 8 (Hlavní bojová síla v Delta Mekongu plocha)
- Divize 9 (Hlavní bojová síla na jihu)
- Divize 10 (Hlavní bojová síla v Střední vysočina plocha)
- Divize 31
- Divize 303 (Hlavní bojová síla na jihu)
- Division 304B (Viet Cong)
- Division 308B (Viet Cong)
- Division 324B (Viet Cong)
- Divize 325 (Hlavní bojová síla v Střední vysočina plocha)
- Divize speciálních sil 100 (Viet Cong)
- Divize speciálních sil 305
Reference
- ^ „Vietnamské ženy, které bojovaly za svou zemi“. bbc.com. BBC novinky.
- ^ A b „KỶ NIỆM 50 NĂM NGÀY THÀNH LẬP QUÂN GIẢI PHÓNG MIỀN NAM VIỆT NAM (15-2-1961 - 15-2-2011): Trang sử vàng của Quân Giải phóng miền Nam“. baodanang.vn. Citováno 28. června 2016.
- ^ A b „Quân giải phóng miền Nam Việt Nam“. mod.gov.vn. Digitální portál ministerstvo obrany Vietnamské socialistické republiky. Citováno 11. září 2020.
- ^ Lịch sử Cục tác chiến. NXB Quân đội nhân dân. Hà Nội. 2001
- ^ A b "PAVN pěchotní zbraně". tripod.com. Citováno 28. června 2016.
- ^ Dockery, Kevin (prosinec 2004). Zbraně námořnictva SEALs. New York City: Berkley Publishing Group. p. 382. ISBN 0-425-19834-0.
- ^ „I - CHÍNH PHỦ NHIỆM KỲ QUỐC HỘI KHÓA VI (1976–1981)“. mod.gov.vn. Digitální portál Vláda Vietnamské socialistické republiky. Citováno 11. září 2020.