Leslie Mungavinová - Leslie Mungavin

Leslie Mungavinová
Rodné jménoLeslie Norman Mungavin
Přezdívky)Zvedák
Munga Khan
narozený(1925-03-22)22. března 1925
Bombaj, Britové Raj[1]
Zemřel1995 (ve věku 69–70)
Wandsworthe, Londýn, Anglie[2]
Věrnost Pákistán
Servis/větevNaval Jack of Pakistan.svg Pákistánské námořnictvo
Roky služby1945–1978
HodnostInsignia RealAdmiral Pakistan Navy.gifUS-O8 insignia.svgKontradmirál
Číslo službyPN č. 282:293[3]
JednotkaPobočka námořních operací
Zadržené příkazyZástupce vedoucího námořního štábu
Námořní atašé, Pákistánská ambasáda, Londýn
Cmdnt Pákistán Marines
Bitvy / válkyIndicko-pákistánská válka z roku 1965
Indicko-pákistánská válka z roku 1971
OceněníHvězda *. SvgSitara-e-Pákistán
Hvězda *. SvgSitara-i-Khidmat
Sitara-e-Basalat Pakistan.svgSitara-e-Basalat
Jiná prácePředseda Pákistán National Shipping Corporation

Kontradmirál Leslie Norman Mungavin SPk, SK, SBt (22. března 1925-1995) byl a dvouhvězdičkový hodnost admirál v pákistánském námořnictvu a diplomat obrany. On je známý pro uvolnění jeho diplomatický úkol na Vysoká komise Pákistánu v Londýn velit bojovým úkolům během válka na západní frontě s Indie v roce 1971.[4]

Působil také jako zástupce vedoucího námořního štábu od roku 1975 do roku 1977, s dvouhvězdičkovou hodností, přestože je vyžadován admirál, který má být povýšen do tříhvězdičkové hodnosti, Viceadmirál.:354[5]

Kariéra

Mungavin se připojil k Královské indické námořnictvo v roce 1945 přeložen do Pákistánské námořnictvo po rozdělit v roce 1947, kdy jeho kariéra v námořnictvu postupovala dobře až do jeho odchodu do důchodu Náčelník námořního štábu v hodnosti kontradmirála.[6] Specializoval se na navigace ve vzdělávacím zařízení HMSVodní nymfa v Spojené království.:425–426[4][7] V 50. letech velel PNSAlamgir a vlajková loď pákistánského námořnictva PNSBabur.[6]

V roce 1964 Velitel Mungavin byl velící důstojník PNS Babur, a účastnil se druhá válka s Indií v roce 1965. V roce 1970 Cdre. Mungavin byl zveřejněn jako Válečný a Námořní atašé na Vysoká komise Pákistánu v Londýn, kde si jeho služby a vyjednávací schopnosti zasloužily a Sitara-e-Pákistán cena.[6]:249[8] Cdre. Mungavin opustil svůj úkol, jen aby byl povýšen na Kontradmirál a převzal velení jako Velitel z Pákistán Marines kterou vedl v Západní fronta indicko-pákistánské války proti Indii v roce 1971.:427–428[4] Dále byl známý svými dovednostmi při vyjednávání, díky nimž byl vyznamenán jako a zasloužil si ho Sitara-e-Pákistán.[6]

V roce 1970 byl povýšen jako zástupce vedoucího námořního štábu od roku 1975 do roku 1977, s dvouhvězdičkovou hodností, přestože je vyžadován admirál, který má být povýšen do tříhvězdičkové Viceadmirál.:234[9]:354[5] V 80. letech se kontradmirál Mungavin účastnil jednání s americkým ministerstvem zahraničí, když pákistánské námořnictvo mělo zájem nahradit jejich stárnoucí flotilu Převodovka- ničitelé třídy.[10] Od ledna 1979 do dubna 1980 působil jako předseda představenstva Pákistán National Shipping Corporation.:188[11]

Smrt

Admirál Mungavin zemřel v roce 1995 v Anglii. Na jeho žádost bylo jeho tělo zpopelněno a popel odvezen zpět do Pákistánu a rozšířen v Arabském moři. Pákistánské námořnictvo ho poctilo plným vojenským pohřebem a jeho popel vynesli na moře na palubu PNS Babur a rozptýlené tam.[6]

Reference

  1. ^ Narození a křty v Indii: Leslie Norman Mungavin
  2. ^ Index registrace úmrtí v Anglii a Walesu: Leslie Norman Mungavin
  3. ^ Věstník Pákistánu. 1978. Citováno 10. září 2017.
  4. ^ A b C Shah, Mian Zahir (2001). „Svědek Mungavinův“. Bubliny vody: Nebo anekdoty pákistánského námořnictva. Karáčí, Pákistán: Publikace PN Book Club. p. 487. ISBN  9789698318031. Citováno 15. srpna 2017.
  5. ^ A b Jane, Frederick Thomas (1977). Jane's Fighting Ships. S. Low, Marston & Company. Citováno 15. srpna 2017.
  6. ^ A b C d E Dharkan podzim 2006 Archivováno 14. 04. 2010 na Wayback Machine
  7. ^ Indická obranná revize 21. června 2011
  8. ^ Jane, Frederick Thomas (1971). Jane's Fighting Ships. S. Low, Marston & Company. Citováno 15. srpna 2017.
  9. ^ Sirohey, Iftikhar Ahmed (1995). Pravda nikdy neodejde: Autobiografie admirála Iftikhara Ahmeda Siroheye. Jang Publishers. Citováno 15. srpna 2017.
  10. ^ US Department of State EO Systematic Review 6. července 2006
  11. ^ Mezinárodní adresář přepravy a stavby lodí. 1979. Citováno 15. srpna 2017.

externí odkazy

  • Shah, Mian Zahir (2001). „Svědek Mungavinův“. Bubliny vody: Nebo anekdoty pákistánského námořnictva. Karáčí, Pákistán: Publikace PN Book Club. p. 487. ISBN  9789698318031. Citováno 15. srpna 2017.

}