Lennart Lindgren (důstojník švédského námořnictva) - Lennart Lindgren (Swedish Navy officer)

Lennart Lindgren
Kommendörkapten Lennart Lindgren 1966-1967 D 14909 74.jpg
Lindgren v letech 1966/67.
Rodné jménoNils Lennart Lindgren
narozený(1919-09-01)1. září 1919
Stockholm, Švédsko
Zemřel25. února 2013(2013-02-25) (ve věku 93)
Pohřben
Djursholmský hřbitov
VěrnostŠvédsko
Servis/větevŠvédské námořnictvo
Roky služby1941–1979
HodnostKapitán
Příkazy drženyHSwMSÄlvsnabben (M01)
HSwMSSmåland (J19)
Švédský pomocný námořní sbor

Kapitán Nils Lennart Lindgren (1. září 1919 - 25. února 2013) byl a Švédské námořnictvo důstojník. Velel minonosiči HSwMSÄlvsnabben (M01) a ničitel HSwMSSmåland (J19), a sloužil jako vedoucí Švédský pomocný námořní sbor. Lindgren také sloužila na švédských velvyslanectvích v Washington DC. a Kodaň jako námořní a vojenský atašé.

Kariéra

Korunní princ Carl Gustaf (vlevo) a Lindgren (vpravo) během Älvsnabben cesta kolem světa v letech 1966/67.

Lindgren se narodila 1. září 1919 v Stockholm, Švédsko, syn námořního kapitána Bengta Lindgrena a jeho manželky Lucy (rozené Haglundové).[1] Prošel studentexamen v Djursholm v roce 1938[1] a začal svou námořní kariéru jako teenager a školák stáž na palubě torpédoborců a palubního chlapce brigs. Poté Lindgren strávila týdny na palubě torpédoborce HSwMS Klas Uggla (4) v létě roku 1934. O dva roky později sloužil na torpédoborci HSwMS Klas Horn (3) a byl doporučen pro vstup do EU Královská švédská námořní akademie. Sloužil také na palubě křižníku hydroplánů HSwMSGotland během své cesty do Jižní Amerika.[2] Při vypuknutí druhá světová válka v roce 1939 byla Lindgren, která patřila k juniorskému kurzu, poslána domů, zatímco starší kurz byl přímo jmenován Fänrik's („úřadující pomocní poručíci“). Byl však poměrně rychle odvolán a Lindgren a jeho spolužáci vystudovali Královskou švédskou námořní akademii a v roce 1941 byli pověřeni jako námořní důstojníci.[2] První krok v jeho kariéře torpédoborců byl učiněn na palubě torpédoborce Klas Horn s pozicí důstojníka ochrany. Mezi nimi následovaly doprovodné a hlídkové služby Landsort a Kråkelund. Dne 25. listopadu 1943 Lindgren sloužil na palubě torpédoborce HSwMS Norrköping (J10) když je, mezi vlnami lámání v Bogskär jižně od Země, v plné bouři zachránil záchranný člun patřící německému parníku Casablanca.[2]

Lindgren sloužil jako kadetní důstojník na Královské švédské námořní akademii v letech 1943 až 1946[1] a studoval na Královská švédská námořní akademie od roku 1947 do roku 1949.[3] Poté sloužil v Námořní štáb v roce 1949 a provedl bojové kontrolní studie v královské námořnictvo v roce 1951. Lindgren sloužil na palubě torpédoborce HSwMS Uppland (J17) v roce 1952[1] a poté v námořním štábu od roku 1952 do roku 1953 a poté jako poručík vlajky (Flaggadjutant) ve štábu náčelníka Pobřežní flotila od roku 1954 do roku 1957.[1][2] Lindgren sloužil jako ADC na Princ Bertil, vévoda z Hallandu od roku 1954. Byl povýšen na velitele (Kommendörkapten)[3] a jmenován nadporučíkem (druhý) zapnuto HSwMSÄlvsnabben (M01) v roce 1957[1] na své cestě kolem Jižní Ameriky 1957-58. Poté sloužil u Naval Command West (Marinkommando Väst, MKV) od roku 1958 do roku 1959.[2]

Lindgren byl kapitánem torpédoborce HSwMSSmåland (J19) v letech 1959 až 1961 navštěvoval Švédská vysoká škola národní obrany v roce 1961.[1] V letech 1962 až 1966 byla Lindgren učitelkou na Švédské vysoké škole národní obrany, poté byla námořní služba v letech 1966-67 ukončena velením Älvsnabben během své cesty kolem světa s tehdy Korunní princ Carl Gustaf jako kandidát na důstojníka na palubě. Po návratu domů Lindgren sloužila dva roky na zbrojním oddělení námořního štábu.[2] V roce 1969 byl Lindgren povýšen na Kapitán a poté sloužil jako námořní atašé u Velvyslanectví Švédska, Washington, D.C. od roku 1969 do roku 1974 a jako vojenský atašé u Velvyslanectví Švédska v Kodani od roku 1976 do roku 1979. Byl vedoucím Švédský pomocný námořní sbor od roku 1975 do roku 1979, kdy odešel do důchodu.[3]

Byl čestným tajemníkem Švédské britské společnosti v letech 1976 až 1992.[2]

Osobní život

V roce 1943 se Lindgren oženil s Mai Albertini (1921–1967), dcerou Gunnara Albertiniho a Sonji (rozené Lindholmové).[3] Měli tři děti; Peter (nar. 1944), Jan (nar. 1947) a Suzanne (nar. 1950).[1]

V roce 1969 se oženil s Marianne Hallbergovou (narozenou 1924), dcerou kapitána kavalérie (Ryttmästare) Ernst Hallberg a Elsie (rozená Winck).[3]

Lindgren zemřel dne 25. února 2013 a byl pohřben dne 14. června 2013 na hřbitově Djursholm.[4]

Data hodnosti

  • 1943 - poručík (Löjtnant)
  • 1948 - poručík (Kapten)
  • 1957 - velitel 2. stupně (Kommendörkapten 2: graden)
  • 1962 - velitel 1. hodnosti (Kommendörkapten 1: graden)
  • 1969 – Kapitán

Ocenění a vyznamenání

Vyznamenání

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i j k l Harnesk, Paul, ed. (1962). Vem är vem? 1, Stor-Stockholm [Kdo je kdo? 1, Velký Stockholm] (ve švédštině) (2. vydání). Stockholm: Vem är vem. str. 808. SELIBR  53509.
  2. ^ A b C d E F G h Adlén, Ulf; Přineste, Jan (2013). „Lennart Lindgren“ (PDF). Tidskrift i sjöväsendet (ve švédštině). Carlskrona: Tidskrift i sjöväsendet (5): 466. SELIBR  8258455.
  3. ^ A b C d E Salander Mortensen, Jill, ed. (1996). Vem är det: svensk biografisk handbok. 1997 [Kdo to je: Švédská biografická příručka. 1997] (ve švédštině). Stockholm: Norstedt. str. 695. ISBN  91-1-960852-7. SELIBR  3681533.
  4. ^ „Nils Lennart * Lindgren“. www.finngraven.se (ve švédštině). Citováno 5. listopadu 2019.