Legio V Makedonica - Legio V Macedonica

Legio V Makedonie
Římská říše 125.png
Mapa římské říše v roce 125 nl za císaře Hadrián, ukazující LEGIO V MACEDONICA, umístěný na řece Dunaj na Troesmis (Rumunsko), v Moesia Inferior provincie, od roku 107 do roku 161
Aktivní43 př. N. L. Někdy v 7. století
ZeměŘímská republika, římská říše, Východorímská říše
TypŘímská legie (Marian )
později a comitatensis jednotka
RolePěchotní útok (nějaká podpora kavalérie)
VelikostMění se po celou dobu životnosti jednotky. 5 000–6 000 mužů během Ředitel
Garrison / HQMakedonie (30 př. N. L. – 6)
Oescus, Moesia (6–62)
Oescus (71–101)
Troesmis, Dacia (107–161)
Potaissa, Dacia Porolissensis (166–274)
Oescus (274–5. Století)
Přezdívky)možná Urbana a / nebo Gallica (před 31 př. n. l.)
Makedonie„Makedonie“ (od roku 6 n. L.)
Pia Fidelis„věrný a loajální“ nebo Pia Constans„věrný a spolehlivý“ (od 185–7)
Pia III Fidelis III (pod Kozlík lékařský )
Pia VII Fidelis VII (pod Gallienus )
Maskot (y)Býk a orel
ZásnubyBitva o Actium (31 př. N. L.)
Corbulo Parthská kampaň (63)
První židovsko-římská válka (66–70)
Trajánovy dácké války (101–106)
Verus Parthská kampaň (161–166)
vexillationes 5. účastnil mnoha dalších kampaní.
Tuto minci vydal Římský císař Gallienus oslavit V. Makedonie, jehož symbol, orel, je hněvem korunován Victoria. Legenda na zadní straně říká LEG V MAC VI P VI F, což znamená „Legio V Macedonica VI krát věrný VI krát věrný“
Sestertius raženo v roce 247 Filip Arab slavit Dacia provincie a její legie, V. Makedonie a XIII Gemina. Na zadní straně si všimněte orla a lva, symboly V a XIII.

Legio V Makedonica (dále jen Pátá makedonská legie) byl Římská legie. Pravděpodobně to bylo původně vybíráno v roce 43 před naším letopočtem konzul Gaius Vibius Pansa Caetronianus a Gaius Iulius Caesar Octavianus (později známý jako Císař Augustus ). Bylo založeno na balkánský provincie Makedonie, Moesia a Dacia. V Notitia Dignitatum záznamy z počátku pátého století, legie byla stále umístěna Dacia, s oddíly rozmístěnými na východě a Egypt.

Poslední známé důkazy ukazují, že legie neboli oddíly od ní, umístěné v Egyptě v sedmém století jeden nebo dva roky před Islámské dobytí Egypta. Často se předpokládá, že legie bojovala v této válce a byla zničena, i když není jisté, zda byly oddíly nebo celá legie v Egyptě, a neexistují žádné další důkazy o případném osudu legie.

Jeho symbolem byl býk, ale byl použit také orel.

Dějiny

1. století před naším letopočtem: Stvoření a rozmístění v Makedonii

Legio V bylo jednou z původních dvaceti osmi legií vznesených Octavianem. Jsou zaznamenány další dvě páté legie: V. Gallica a V Urbana. Je možné, že to byly první názvy V Makedonie. Legie se pravděpodobně účastnila Bitva o Actium (31 př. N. L.). Později se přestěhovala do Makedonie, kde zůstala od roku 30 př. N. L. Do roku 6 n. L přízvisko, než se přesunete do Oescus (Moesia ).

1. století: První židovsko-římská válka

V 62 letech vexillationes Pátého bojoval pod Lucius Caesennius Paetus v Arménie proti Parthská říše. Po porážce Bitva u Rhandeie, celé V Makedonie, dohromady s III Gallica, VI Ferrata, a X Fretensis pod velením Gnaeus Domitius Corbulo, byl poslán na východ bojovat ve vítězné válce proti Parthům.

Pátý byl pravděpodobně ještě na východě, když První židovsko-římská válka v Provincie Iudaea začalo v 66. Nero dal V Makedonie, X. Fretensis a XV Apollinaris na Titus Flavius ​​Vespasianus čelit vzpouře. V 67, v Galilee, město Sepphoris se pokojně vzdal římské armádě a později V. Makedonie podmanil si Mount Gerizim, hlavní svatyně Samaritáni. V Rok čtyř císařů V 68 letech zůstala legie neaktivní Emauzy, kde několik náhrobků vojáků V. Makedonie zůstat. Po vyhlášení Vespasiana za císaře a konec války za jeho syna Titus, v Makedonie opustil Iudaea a vrátil se do Oescus (71). V roce 96 pozdější císař Hadrián sloužil legii jako tribunus militum.

2. století: V Dacii a na Blízkém východě

V roce 101 se legie přestěhovala do Dacia, bojovat Císař Trajan kampaň proti králi Decebalus. Poté, co válka skončila v roce 106, legie zůstala uvnitř Troesmis (moderní Iglita), poblíž Delta Dunaje od 107. A setník legie, Calventius Viator, se dostal do popředí a byl nakonec povýšen na velitele císařských strážců koní, Equites singulares Augusti.

Na základě římského nápisu objeveného poblíž Betar, Hadrián odstranil V Makedonie z Dacia (dnešní Rumunsko) a poslal jej na Provincia Iudaea, nebo co je Judea, spolu s Legio XI Claudia,[1] aby potlačil povstání, které vypuklo v 16. roce jeho vlády římského císaře Tineius (Tynius) Rufus byl guvernérem provincie,[2] a který se později stal známým jako židovská vzpoura pod Bar Kokhba.

Římský nápis nalezen poblíž Battir zmínku o 5. a 11. římské legii

Když císař Lucius Verus zahájil svou kampaň proti Parthům (161–166), legie se přesunula na východ, ale později byla vrácena v Dacii Porolissensis s basecampem v Potaissa.

Severní hranice byla horkou hranicí Impéria; když císař Marcus Aurelius musel bojovat proti Markomani, Iazyges a Quadi, v Makedonie byl zapojen do těchto bojů.

Na začátku vlády Commodus, v Makedonie a XIII Gemina opět porazil Iazyges, pod později uchvatitelé Pescennius Niger a Clodius Albinus. Pátý později podporoval Septimius Severus, v jeho boji za fialovou.

V roce 185 nebo 187 získala legie titul Pia Constans („Věrný a spolehlivý“) nebo Pia Fidelis („Věrný a loajální“) poté, co porazil žoldnéřskou armádu v Dacii.

Pozdější století: Vyznamenání a evoluce

Zatímco zůstal v Potaisse po většinu 3. století, V Makedonie bojoval několikrát a získal vyznamenání. Kozlík lékařský dal pátému jméno III Pia III Fidelis; jeho syn, Gallienus dal legii titul VII Pia VII Fidelis, přičemž 4., 5. a 6. titul byl udělen pravděpodobně v době, kdy byla legie použita jako mobilní jezdecká jednotka proti uzurpátorům Ingenuus a Regalianus (260, Moesia). Vexillatio bojovalo proti Victorinus (Galie, 269–271).

Legie se vrátila Oescus v roce 274, po Aurelian odešel z Dacie. Strážila provincii v pozdějších stoletích a stala se comitatensis jednotka pod Magister Militum per Orientis. Pravděpodobně se stala součástí Byzantská armáda.

Jezdecká jednotka vytvořená Gallienem byla definitivně oddělena Dioklecián, a stát se jeho součástí comitatus. Tato jednotka byla odeslána Mezopotámie, kde úspěšně bojovala proti Sassanidská říše v roce 296 a poté do Memphis, kde zůstal, dokud se nestal součástí byzantské armády.

Legio V Macedonica je opět zmíněna v Notitia Dignitatum, umístěný v Dacia Ripensis, s oddíly v Orientální polní armáda a v Egyptě.[3]

Legio V Macedonica je opět zmíněn v Antaeapolis a Heliopolis v nápisech, které se zdají být oddíly jednotek v Memphisu. Poslední nápis uvádí datum 635 nebo 636, což naznačuje, že přinejmenším část legie byla v Egyptě až do doby těsně před dobytím Egypta Arabem v roce 637. Díky tomu by se Legio V Macedonica stalo nejdelší římskou legií známou historie, trvající 680 let od 43 př. n.l. do 637 n.l .; celou historii římské říše v éře antiky.[4]

Galerie

Atestovaní členové

názevHodnostČasové oknoProvincieVoják se nachází vVeterán se sídlem vZdroj
Atilius Verus [5]centurio před 62 Moesia Inferior??AE 1912, 188 = ILB 52
M. Blossius Q. f. Aniensis Pudens [5]centurio 67–70 Moesia Inferior??CIL VI, 3580 a, b = ILS 2641
Ti. Claudius T. f. Vitalis [5]centurio 81–85 Moesia Inferior??CIL VI, 3584 = ILS 2656 = IPD 4 794 = IDRE I 3
M. Iulius V (o) ltinia [5]centurio mezi 85 a 95 Moesia Inferior??CIL III, 7397
Resius Albanus [5]centurio vláda Tiberia? Moesia Inferior??AE 1927, 51 = ILB 47
L. Lepidius L. f. (Iensi) Proculus [5]centurio 67–70 ItaliaAriminum?CIL III, 12411
Valerius Crispus [5]centurio mezi 71 a 101 Moesia Inferior??E. Peeva, N. Sharankov, Archaeologia Bulgarica 10, 2006, 1, s. 25–33, A-C
L. Valerius L. f. Proculus [5]centurio mezi 85 a 95 Moesia Inferior??CIL III, 12411
Pollio [5]centurio 67–71 Moesia Inferior??CIL III, 14155
Stiminius [5]centurio 67–71 Moesia Inferior??CIL III, 14155
Lucius Artorius Castuscenturio, primipiluspřed 185Moesia Inferior?Pituntium (Dalmácie )CIL III, 1919; CIL III, 14224
Annius Vinicianus [5]legatus 63 Arménie??Tacitus, Annales, XV.28
Sex. Vettulenus Cerialis[5]legatus 67-70 Judea??Flavius ​​Josephus, BJ III, 7, 32; VI, 4, 3
Marcus Cominius Secundus[6]legatus C. 141 - c. 144 ??
Marcus Sedatius Severianus[6]legatus C. 144 - c. 147 ??AE 1913, 55 = ILS 9487; AE 1933, 249
Quintus Caecilius Redditus[6]legatus C. 152 ??AE 1957, 266
Aelius Optatus[6]legatus C. 156 - c. 159 ??AE 1960, 337
Publius Vigellius Saturninus[6]legatus C. 159 - c. 162 ??CIL III, 775 = CIL III, 6183 = ILS 1116
Publius Martius Verus[6]legatus C. 162–166 Kappadokie??CIL III, 6169
Marcus Valerius Maximianus[7]legatus180??AE 1956, 124
Tiberius Claudius Claudianus[8]legatusmezi 194 a 196??CIL III, 905, CIL VIII, 5349
Domitius Antigonius[8]legatusC. 222??AE 1966, 262
P (ublius) Oppiu [s]?[9]optio C. 69-c. 70 Judea ??EmauzyHecht 090710 Legio V Tombstone.jpg
L. Praecilius Clemens Iulianus [5]praefectus castrorum 36–43 Moesia Inferior??CIL III, 8753
C. Baebius Atticus [5]primipilus panování Claudia Moesia Inferior??CIL V, 1838; 1839 = ILS 1349
T. Pontinius [5]primipilus panování Claudia? Moesia Inferior??CIL XI, 4368
L. Praecilius Clemens Iulianus [5]primipilus mezi 36 a 43 Moesia Inferior??CIL III, 8753
[A] prenas Clemens [5]tribunus angusticlavius ? Moesia Inferior??CIL XI, 4119 (Narnia, Regio VI)
L. Clodius P. f. Cla (udia) Ingenuus [5]tribunus angusticlavius vláda Vespasiana nebo Domitiana Moesia Inferior??CIL VI, 37274
C. Nonius C. f. Vel (ina) Flaccus [5]tribunus angusticlavius vláda Vespasiana? Moesia Inferior??AE 1975, 353
C. Nastavit [tidius] C. f. Pup (inia) jedle [mus] [5]tribunus angusticlavius 67-70 Moesia Inferior??PME, S 45 (Pola, Regio X)
T. Rutilius Varus [5]tribunus angusticlavius panování Nera Moesia Inferior??CIL X, 1258
M. Valerius M. f. Gal. Propinquus Grattius Cerealis [5]tribunus angusticlavius 84/85 Moesia Inferior??CIL II, 4251 = ILS 2711
L. Volcacius Primus [5]tribunus angusticlavius panování Claudia nebo Nera Moesia Inferior??CIL IX, 5363 = ILS 2737
Marcus Opsius Navius ​​Fannianus[10]tribunus angusticlavius panování Tiberia ???IG XIV.719 (IGR I.431); Tacitus, Annales IV.68, 71
Ignotus [5]tribunus angusticlavius panování Claudia Moesia Inferior??CIL X, 6442, PME, Inc 183
Ignotus [5]tribunus angusticlavius panování Claudia nebo Nera Moesia Inferior??CIL XI, 4789, Spoletium, Regio VI, PME, Inc 204
C. Iulius Montanus [5]tribunus laticlavius před 56 Moesia Inferior??CIL XI, 5884 = ILS 978; po Tacitovi, Annales XIII, 25
Titus Junius Montanus [5]tribunus laticlavius panování Nera Moesia Inferior??AE 1973, 500
Publius Aelius Hadrianustribunus laticlavius C. 95 Historia Augusta „Hadrián“, 3
Publius Cluvius Maximus Paullinustribunus laticlavius před 127 AE 1940, 99
Gaius Javolenus Calvinustribunus laticlavius před 138 CIL XIV, 2499 = ILS 1060
Gaius Julius Septimius Castinustribunus laticlavius pozdní 2. století CIL III, 10473
Q. Cornelius M. f. Gal (eria tribu) Valerianus [5]praefectus vexillationum panování Claudia Thrákie??CIL II, 3272; po CIL II, 2079 = ILS 2713
M. Clodius M. f. Fab (ia tribu) Ma [...] [5]praefectus vexillationum předchozí 56/57 ItaliaBrixia?CIL V, 4326

Viz také

Bibliografie

  • účet livius.org
  • E. Ritterling, Legio, RE XII, plk. 1572-5
  • Rumen Ivanov, Lixa Legionis V Macedonicae aus Oescus, ZPE 80, 1990, s. 131-136
  • D. Barag, S. Qedar, Kontramark Legio Quinta Scytica ze židovské války, INJ 13, (1994–1999), s. 66–69.
  • S. Gerson, Nová kontrapunkt páté legie, INR 1 (2006), s. 97–100
  • Dr. Gerson, Mince označená dvěma římskými legiemi, Israel Numismatic Journal 16, 2007–08, s. 100–102
  • P. M. Séjourné, Nouvelles de Jérusalem, RB 6, 1897, str. 131
  • E. Michon, Nápis d'Amwas, RB 7, 1898, str. 269–271
  • J. H. Landau, Dva vepsané náhrobky, Atiqot, sv. XI, Jeruzalém, 1976

Reference

  1. ^ C. Clermont-Ganneau, Archeologické výzkumy v Palestině v letech 1873-74, London 1899, str. 463-470.
  2. ^ Yigael Yadin, Bar-Kokhba, Random House New York 1971, s. 258.
  3. ^ Notitia Dignitatum V Partibus Occidentis
  4. ^ Ross Cowan, Nejdelší legie, Ancient Warfare
  5. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t u proti w X y z aa ab ac Matei-Popescu, Florian (2010). „Římská armáda v Moesia Inferior“. Projekt STRATEG - PNCDI II. Nakladatelství Conphys. str. 325. Citováno 5. ledna 2016.
  6. ^ A b C d E F Géza Alföldy, Konsulat und Senatorenstand unter den Antoninen (Bonn: Habelt Verlag, 1977), str. 299
  7. ^ Paul M. M. Leunissen, Konsuln und Konsulare in der Zeit von Commodus bis Severus Alexander (Amsterdam: J.C. Gieben, 1989), s. 339
  8. ^ A b Leunissen, Konsuln und Konsulare, str. 340
  9. ^ 22952 Grabstele des Publius Oppius ... cio
  10. ^ Bernard Rémy, Les carrières sénatoriales dans les provinces romaines d'Anatolie au Haut-Empire (31 av. J.-C. - 284 ap. J.-C.) (Istanbul: Institut Français d'Études Anatoliennes-Georges Dumézil, 1989), s. 79