Kriegsmarinewerft Wilhelmshaven - Kriegsmarinewerft Wilhelmshaven

Kriegsmarinewerft Wilhelmshaven
PrůmyslStavba lodí
OsudPo demontáži druhá světová válka
Založený1918
Zaniklý1945
Hlavní sídloWilhelmshaven, Německo
produktyVálečné lodě
Ponorky

Kriegsmarinewerft (nebo před rokem 1935 Reichsmarinewerft) Wilhelmshaven byla v letech 1918 až 1945 námořní loděnice v Německé námořnictvo's rozsáhlou základnou na Wilhelmshaven, (80 mil (130 km) západně od Hamburg ).

Dějiny

Loděnice byla založena na místě Wilhelmshaven imperiální loděnice který byl uzavřen po první světové válce

V roce 1935 byl název změněn na Kriegsmarinewerft Wilhelmshaven (Námořní loděnice Wilhelmshaven), když německé námořnictvo (Reichsmarine ) byl přejmenován Kriegsmarine podle Nacistická Třetí říše.

V průběhu 1939-1945, hlavní činností loděnice bylo stavět Ponorky a opravy poškozených válečných lodí. Dne 18. prosince 1939, 12 z 22 RAF Wellington bombardéry byly sestřeleny v vzdušná bitva přes námořní základnu.[1] Personál byl často přidělen k organizaci námořních zařízení v okupovaných zemích, např. V přístavech Lorient, Brest a St. Nazaire. Na konci války bylo asi 17 000 pracovníků.

Polská a britská vojska dorazila do Wilhelmshavenu v květnu 1945. Na nějaký čas loděnice renovovala lodě, které byly odeslány spojencům jako válečné reparace ale od roku 1946 byla většina budov a zařízení buď demontována, nebo vyhozena do vzduchu.

Od roku 1957 byla v části areálu umístěn arzenál pro Německé námořnictvo (Deutsche Bundesmarine).[Citace je zapotřebí ]

Výběr postavených lodí

Reference

  1. ^ Denis Richards Velitelství bombardérů RAF ve druhé světové válce (1995) kap. 3
  • G. Koop, K. Galle, F. Klein, Von der Kaiserlichen Werft zum Marinearsenal, Bernard & Graefe Verlag München, 1982, ISBN  3-7637-5252-8