Kong Christian stod ved vedl stožár - Kong Christian stod ved højen mast
Anglicky: King Christian stál u vznešeného stožáru | |
---|---|
![]() Král Christian IV stál u vznešeného stožáru | |
Národní a královská hymna ![]() | |
Také známý jako | Kong Christian (krátký) Kongesangen (anglicky: Královská hymna) |
Text | Johannes Ewald, 1778 |
Hudba | Skladatel neznámý |
Přijato | 1780 |
Ukázka zvuku | |
Kong Christian stod ved højen stožár (nástroj)
|
Kong Christian stod ved vedl stožár (Dánská výslovnost:[kʰʌŋ ˈkʰʁestjæn ˈstoˀð ve̝ ˈhʌjˀn̩ mæst]; „King Christian stál u vznešeného stožáru“), běžně zkrácen na Kong Christian, je královská hymna z Dánské království. Rovněž má rovnocenné postavení národní hymna dohromady s Der er et yndigt země,[1] ačkoli se téměř výlučně používá ve vztahu k Dánský královský dům a válečný. Téma písně je o hrdinství dánských námořníků během války proti Švédsku (včetně Torstensonova válka ) v 17. a 18. století.
Na Silvestra je tradicí zpívat spolu jako Rádio Danmarks Dívčí sbor zpíval píseň v televizi, bezprostředně po půlnoci po druhé národní hymně. Při oficiálních příležitostech se obvykle zpívá pouze první verš. Přijato v roce 1780, je to jedna z nejstarších národních hymen na světě.[2]
Texty
Historie textů
Texty se poprvé objevily v květnu 1778,[3] v Johannes Ewald je varieté hrát si, Rybáři, který měl premiéru na Královské dánské divadlo v lednu 1780 k narozeninám Král Christian VII. Hra zobrazuje hrdinství rybářů ze severní části Zéland, který zachránil mnoho námořníků před utonutím a poté za to odmítl platit.[4] Z tohoto důvodu byla hra vnímána jako pocta námořnictvu, zejména kvůli písni King Christian.[Citace je zapotřebí ] V původním nastudování hry se však zpíval pouze poslední 4. verš.[Citace je zapotřebí ] První tři verše byly vynechány kvůli nepřátelství, k němuž se projevovaly Švédsko, kteří byli v té době důležitým spojencem proti Spojenému království jako členové Liga ozbrojené neutrality.[Citace je zapotřebí ]
Téma
Tématem písně je hrdinství dánsko-norských námořníků během válek proti Švédsku v 17. a 18. století. Konkrétně jmenuje dánsko-norské námořní hrdiny Král Christian IV, Niels Juel a Peter Wessel Tordenskiold První verš odkazuje na Bitva o Colberger Heide kde krále Christiana IV. zranily šrapnely a myslelo se, že je mrtvý, ale rychle vstal a podněcoval svou posádku k pokračování v bitvě.
Dějiny hudby
Již dlouho se diskutuje o tom, kdo složil hudbu k písni. To bylo původně akreditováno Johann Hartmann, stejný skladatel, který napsal partituru k původní hře „Fiskerne“, kde se poprvé objevil text, nicméně jeho původní romantická partitura pro varieté se úplně lišilo od skóre běžně používaného dnes.[5] Po vyloučení možnosti, že Hartmann mohl sestavit partituru, bylo navrženo, aby přítel Johannes Ewald, soudce vrchního soudu Ditlev Ludvig Rogert, o kterém se vědělo, že hrál na housle, byl původním skladatelem - toto tvrzení podpořilo několik intelektuálů 19. století. V roce 1880 Vilhelm Carl Ravn představil svou teorii, že partitura významně předcházela Ewaldově básni a neměla žádného konkrétního skladatele. Toto je dnes nejčastěji podporovaná teorie. I dnes je však skóre často neoprávněně akreditováno Friedrich Kuhlau, který z „krále Christiana“ udělal populární hymnu tím, že ve své hře použil vlastní uspořádání partitury Elverhøj,[6] který měl premiéru na svatbě mezi korunním princem Frederikem (The later Král Frederik VII ) a Princezna Vilhelmine v listopadu 1828.
Text
dánština | anglický překlad podle Henry Wadsworth Longfellow |
---|---|
Kong Christian stod ved højen stožár
Niels Juel gav agt på stormens chlubit.
Ó, Nordhav! Záblesk af Wessel brod
Du danskes vej til ros og magt, |
Král Christian stál u vznešeného stožáru
Niels Juel dával pozor na bouři řev,
Severní moře! letmý pohled Wessel pronajmout si
Cesta Dána ke slávě a moci! |
Viz také
- Festivalová předehra k dánské národní hymně - hudební dílo Čajkovského složené pro návštěvu carevič na moskevskou konzervatoř v doprovodu své nové dánské manželky. Dílo je založeno na Kong Christian stod ved vedl stožár ale zahrnuje také prvky ruské národní hymny.
Reference
- ^ Udenrigsministeriet (6. srpna 2001). „Pokyny pro Udenrigstjenesten“. Znovuinformace. Citováno 30. června 2013.
- ^ „Ne jedna, ale dvě národní hymny“. Ministerstvo zahraničních věcí Dánska. Citováno 19. května 2014.
- ^ „Tekstens historie og den tidligste melodi“. Královská dánská knihovna. Archivovány od originál dne 10. dubna 2010. Citováno 20. srpna 2008.
- ^ Ove Malling: „Store og gode Handlinger af Danske, Norske og Holstenere“, Kodaň 1777 (dotisk 1992), str. 64–70
- ^ „Spørgsmålet om komponisten“. Královská dánská knihovna. Archivovány od originál dne 15. dubna 2010. Citováno 20. srpna 2008.
- ^ "Kongesang". Královská dánská knihovna. Archivovány od originál dne 15. dubna 2010. Citováno 20. srpna 2008.