Khorashan z Kartli - Khorashan of Kartli

Khorashan
Khorashan od Teramo Castelli
Královna choť z Kakheti
Držba	1612–1616 1625–1633 1634–1648
Zemřel	1658
Manželka	Teimuraz I z Kakheti
Problém	Princ David z Kakheti Darejan z Kakheti, královna Imereti
Dynastie	Bagrationi dynastie
Otec	George X z Kartli
Náboženství	Gruzínská pravoslavná církev
Khelrtva

Khorashan (Gruzínský : ხორაშანი, také Khoreshan, ხორეშანი, nebo Khvareshan, ხვარეშანი; zemřel 1658) byl členem Gruzínský Bagrationi dynastie, dcera krále George X z Kartli a choť Teimuraz I z Kakheti, za kterou se provdala jako jeho druhá manželka v roce 1612. Strávila více než čtyři desetiletí svého života s Teimurazem, jehož rušné panování skončilo jeho posledním svržením pro-íránský frakce v roce 1648. Khorashan ho doprovázel při jeho útěcích a návratech. Byla zapojena do diplomacie a sponzorována katolík misionáři.

Rodinné zázemí a manželství

Khorashan byla dcerou George X Kartli jeho manželkou Mariam Lipartiani. Mezi jejími čtyřmi sourozenci byl Luarsab II, Nástupce George X. trůn Kartli a nakonec svatý z Gruzínská pravoslavná církev. Khorashanovi bylo slíbeno Baadur, nejstarší syn vlivného gruzínského šlechtice, Nugzar I., vévoda z Aragvi, ale dívka byla dána Luarsabem v manželství s 23letým vdovcem, králem Teimurazem I. Kakheti, v roce 1612. Toto porušení víry urazilo vévodskou rodinu a v následujících letech přineslo potíže Luarsabu.^[1] Mladší bratr Khorashanova bývalého snoubence, Zurab, později si vezme její dceru Darejan i přes Khorashanův odpor proti této unii.^[2][3]

Teimurazovo manželství s Khorashanem bylo povzbuzováno a dokonce na něm trval Abbás I., Safavid šáh Íránu, vládce Kartli i Kakheti. Teimuraz se zpočátku zdráhal, protože Khorashan byl jeho příbuzný prostřednictvím jejich společného praděda Levan z Kakheti, ale nakonec se uklonil šáhově vůli a oženil se s ní Gremi. Ve stejném roce byla učiněna další manželská ujednání k upevnění loajality gruzínských vládců; Khorashanova mladší sestra, Tinatin, byla poslána do harém Shah Abbas, kde již byla instalována Elene, sestra Teimuraz.^[1] Když jsme diskutovali o důvodech těchto manželství, gruzínský kronikář z 18. století, Princ Vakhushti, tvrdí Abbas, který chtěl ponížit gruzínské monarchy a urazit jejich křesťanské hodnoty.^[4][5]

Obtíže

Khorashan se tak stal královnou choti Teimuraz a jeho věrného společníka na 47 let královského bouřlivého života. Čtyřikrát, v letech 1614, 1616, 1633 a v roce 1648, byl pár nucen uprchnout ze svého království v důsledku tvrdohlavého odporu Teimurazova vůči íránské nadvládě. Dvakrát, v roce 1625 a znovu v roce 1633, byl Teimuraz schopen krátce rozšířit svou vládu nad Kartli, královstvím jeho švagra Luarsaba, který byl usmrcen na příkaz šáha Abbáše v roce 1622. V průběhu těchto akcí Události, Kakheti byl zpustošen a populace se významně zmenšila v důsledku války a deportačních vln do íránského vnitrozemí.^[6]

Alespoň při jedné příležitosti se Khorashan málem dostal do rukou íránských vojáků. V roce 1620, když Khorashan doprovázel Teimuraza na jeho cestě do Osmanská říše během svého druhého exilu z Kakheti poslal Šáh Abbás sílu pod beylerbey z Erivan Amirgune Khan, zmocnit se Khorashan a jejího doprovodu, zůstat v té době v Olti. Podle gruzínských kronik měla Khorashan sen, že byla napadena a okradena vojáky. Královna byla tak vyděšená, že okamžitě odešla se svými lidmi do úkrytu v citadele města. Amirgune Khan se objevil za úsvitu, ale nepodařilo se mu najít uprchlíky, a stáhl se, jen aby byl na své cestě zpět do Íránu napaden a poražen královniným majordomem, princem Nodarem Jorjadzem.^[7] Tento popis událostí je podobný popisu současného portugalština Augustinián mnich Ambrósio dos Anjos na jeho účet mučednictví Teimurazovy matky, Královna Ketevan v Íránu. Podle Ambrósio dos Anjos měl Shah Abbas v úmyslu vzít si Teimurazovu manželku Khorashan jako svou vlastní, aby ponížil vzdorujícího gruzínského vládce. Využitím dočasné nepřítomnosti Teimuraza z domova se šáhovi muži pokusili o její únos, ale obléhající se íránská síla byla zastavena, dokud se Teimuraz nedokázal neočekávaně vrátit a vetřelce přimět k útěku.^[8]

Princ Vakhushti také hlásí incident, při kterém Teimuraz, pobouřený zběhnutím šlechticů z Baratašvili klan se chystal své manželky zmrzačit, ale Khorashan mu nedovolil takový čin pomsty.^[9]

Minulé roky

Pár nakonec skončil v exilu v USA Království Imereti v západní Georgii v roce 1648 poté, co ztratili svého jediného syna, Princ David, v bitvě s íránskou armádou ve stejném roce. Poslední pád Teimurazu, který se ukázal jako trvalý, nastal na trůn Rostom z Kartli, proiránský příbuzný Khorashanu. Obtěžovaný král Teimuraz poslal Khorashana do parley; Rostom zacházel s královnou se ctí a velkoryse umožnil svému protivníkovi bezpečný průchod do Imereti.^[10] Teimurazova poslední naděje spočívala Rusko, kam odešel v roce 1656. Vrátil se do Imereti v roce 1659 bez hmatatelných výsledků a zjistil, že jeho královna je již mrtvá.^[11]

Původ

Poznámky

Reference

• Allen, W.E.D. (1970). Ruská velvyslanectví u gruzínských králů (1589–1605). Cambridge: Cambridge University Press. ISBN  0521010292.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Brosset, Marie-Félicité (1850). Histoire de la Géorgie depuis l'Antiquité jusqu'au XIXe siècle. IIe partie. Histoire moderne [Dějiny Gruzie od starověku do 19. století. Část II. Moderní dějiny] (francouzsky). S.-Pétersbourg: A la typographie de l'Academie Impériale des Sciences.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Flannery, John M. (2013). Mise portugalských augustiniánů do Persie a dále (1602–1747). Studie křesťanské mise. 43. Leiden: Vydavatelé Brill. ISBN  9789004243828. ISSN  0924-9389.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Rayfield, Donald (2012). Edge of Empires: A History of Georgia. Londýn: Reaktion Books. ISBN  1780230303.CS1 maint: ref = harv (odkaz)