Kassite božstva - Kassite deities

Kassite do akkadského slovníku (asi 1200-800 př. N. L.) Z místnosti 55 britské muzeum.
Pinchesova čárová grafika ukazující kassitské bohy a jejich babylonské ekvivalenty.

The Kassites, starověký Blízký východ lidé, kteří se chopili moci Babylonia po pádu první babylonská dynastie a následně v ní vládl asi tři sta padesát let pozdní doba bronzová, vlastnil panteon bohů, ale jen málo jich je známo mimo lakonickou zmínku v teoforickém prvku jména. Jediný Kassite božstva kteří měli oddělené a odlišné chrámy kdekoli v Babylonii, byli zjevně patronovými božstvy královské rodiny, Šuqamunou a Šumaliyou.[1]

Důkazy z Kassite -Akkadština slovník (na obrázku) objevený uživatelem Hormuzd Rassam a seznam kassitsko-akkadských jmen je ten, že kassité identifikovali své bohy s bohy z Mezopotámie, pokud jsou tyto zdroje dostatečně moderní. Horští bohové byli oblíbeným motivem v kassitském umění těsnění válců a například zděná fasáda chrámu Karaindaš „Eanna z Inanny.“[2] Obecný termín pro „boha“ v kassitštině byl mašḫu nebo bašḫu.[3] Ze tří stovek známých kassitských slov je asi třicet z nich považováno za jména božstev, některá jsou nápadně podobná Indoevropský boží jména a předpokládalo se, že jde spíše o přenos kontaktů než o jazykovou příslušnost. Samotný jazyk byl srovnáván s několika, jako např Hittite a Elamit ale geneticky shledán nedostatkem, možná s výjimkou Hurriánský jazyk. Devět božích jmen se objevuje jako součást jmen kassitských králů a tři jsou v postkassitských panovnících, Simbar-Šipak, Kaššu-nādin-aḫi a Širikti-šuqamuna, poskytující důkazy o pokračující úctě pro ně nebo pro prestiž, kterou jejich sdružení poskytlo.

Seznam kassitských božstev

Důkazy dostupné pro sestavení seznamu panteonu kassitských bohů jsou skromné. Možná existují tři dvojjazyčné seznamy, které poskytují akkadské ekvivalenty kassitským bohům,[poznámka 1] překlady jmen, které obsahují kassitské teoforické prvky nebo hrstka kassitských slov, včetně božích jmen, s jejich asyrskými protějšky[pozn. 2] ale některé z těchto identifikací je třeba považovat za předběžné kvůli nepřímým důkazům, že prvky skutečně představují božstva, spíše než například kvůli některým topografickým rysům.

BožstvoSymbolZákladní postavaBabylonian nebo jiný ekvivalent
AlbanZnámý pouze jako (možný) theoforický prvek v názvu mBurra-Alban[4]
Bugaš[5]Možná jméno boha nebo obecný výraz, který znamená „bůh“. Používá se také jako název bez určujícího d.[6]Možná sanskrt Bhaga[Citace je zapotřebí ]
Buriaš, Ubriaš nebo BurariašBlesk?[7]Bůh bouře nebo počasí, slovanské slovo buria („bouře“),[8] Lord of Lands.[1] Starší sumerská forma Iškur („ten, kdo udeří Iskra jiskry ze skal ").dAdad,[5] řecký Boreas[9]
Duniaš[6]Použito v Karduniaš, Kassitské jméno pro BabylóniiMožná védské Danavas a později keltský Tuatha Dé Danann (Duninowie )[Citace je zapotřebí ]
Dur (a),[1] Duri, TuroBůh podsvětídNêrgal
Duzagaš[10]Zapisováno na váhu kachen ve Středním Eufratu během pozdní 1. dynastie babylónského období.[11]
GidarVálečný bůh, také MaruttašAdar, dNinurta
Ḫala, ŠalaJečmen stonekManželka boha poledního slunce, Adar / Nusku, bohyně uzdravení[1]dGula[5]
BearbePták se zády otočenou hlavou[12]Pán panteonu, uctívaný také v hurriánských oblastech.[13]Bel, dEnlil[5] nebo dAnu
Ḫardaš[5]Možná jméno boha, od Kara-Ḫardaš
Haudha„Bůh vzduchu“dAdad[5]
IndašPouze známý jako teoforický prvek ve jménech, např. KaraindašMožná sanskrt Indra
Kamulla,[1] AkmulRyby s lidskou tváří[7]dEa
Kaššu nebo Gal-zu[6]Titulní bůh předků[5]Možná védské Kashyapa a / nebo Kassapa Buddha[Citace je zapotřebí ]
Laguda
Maruttaš, Muruttaš, Maraddaš[14]Válka bůh psaný s určujícím d v "Nacista-Maruttaš.”[6] Viz také GidarAdar,[5] možná védské Maruts[9] množné číslo, přirovnané k dNinurta.[13]
Miriaš, Mirizir8 špičatá hvězdaPlaneta Venuše, večerní hvězda, bohyně Země?Bêlet, Beltis, tj. dIštar[5]
Nanai nebo NannaŽena na trůnuLovkyně, hvězda VenušedIštar, Arménský Nane a / nebo akkadština Nanaya
Saḫ[6]Okřídlený kotouč nebo kříž[12]Bůh slunce.[13]dŠamaš, možná sanskrtský Sahi[9] nebo Savitr[Citace je zapotřebí ]
SaliTheoforický prvek v názvu
Sigme, Šikme nebo Siqme[6]Ve jménech Burra-Ši-ig (k, q) -me a Ardu-Ši-ig-mi.[4]
ŠiḫuAlternativní čtení Ši-ḪU v názvu Meli-ŠipakJedno z jmen dMarduk[5]
Šimalia nebo ŠumaliaPták na vysoké bidýlko[12]"Dáma jasných hor",[2] nebo bohyně sněhových vrcholů, jedno ze dvou božstev spojených s investováním králů.[5]
Šipak, Šipaq, Šipag[6]Půlměsíc.Měsíční bůh.[13]
ŠugurraMožná variantní forma ŠuqamunydMarduk[5]
Šuḫizabil[4]V osobním jménu Burra-Šuḫizabil.
Šuqamuna, Šugamuna[6] nebo Šugab[pozn. 3]Pták na vysoké bidýlko[12]Velký bůh Kassitů, bůh války a pronásledování,[5] jeden ze dvou spojených s investováním králů"Marduk kontejneru"[pozn. 4]
ŠuriašŠípTaké bůh slunce,[13] ale to může být hvězda SiriusdŠamaš, možná Vedic Surya[9]
TaššiZnámý pouze jako (možný) theoforický prvek ve jménech
Turgu[6]Pouze známý jako teoforický prvek ve jménech, např. Kadašman-Turgu
ZiniZnámý pouze jako (možný) theoforický prvek ve jménech

Mezi bohy, kteří byli někdy ztotožňováni s Kassity, ale kteří mají jiný původ, patří Nusku, zastoupená lampou na omáčku,[15] bůh války, nebo spíše asyrský bůh ohně, synonymum pro dNêrgal,[5] Gibil, bůh ohně,[5] Sumerského původu, Addu, forma jména boha Adada a Tišpak, místní bůh Ešnunna představovaný hadím drakem.

Poznámky

  1. ^ BM 93005
  2. ^ K. 2100
  3. ^ Delitzsch odděluje Šugab a Šugamunu na základě jejich umístění na následujících řádcích v „Rassamově kassitsko-semitském glosáři“, na obrázku, ačkoli jsou oba označeni za rovnocenné dNêrgal.
  4. ^ Tablet BM 47406 line 13, vydaný jako deska CT 24 (LW King) 50.

Reference

  1. ^ A b C d E Manfred Lurker (2004). Routledge slovník bohů a bohyň, ďáblů a démonů. Routledge. 38, 53, 72, 100.
  2. ^ A b L. Sassmannshausen (2000). „Přizpůsobení Kassitů babylonské civilizaci“. V Karel van Lerberghe, Gabriela Voet (ed.). Jazyky a kultury v kontaktu na křižovatce civilizací v říši Syro-Mezopotámie (Orientalia Lovaniensia Analecta). Vydavatelé Peeters. 409–419.
  3. ^ T. G. Pinches (leden 1917). „Jazyk Kassitů“. Journal of the Royal Asiatic Society: 112. JSTOR  25189508.
  4. ^ A b C Albert T. Clay (1906). Svazek XV: Dokumenty z chrámových archivů datované za vlády králů Cassite (neúplná data). Katedra archeologie, Pensylvánská univerzita. str. 54–56.
  5. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó Friedrich Delitzsch (leden 1885). „Náboženství Kassitů“. Hebraica. 1 (3): 189–191. doi:10.1086/368825. JSTOR  527374.
  6. ^ A b C d E F G h i Albert T. Clay (1906). Svazek XIV: Dokumenty z chrámových archivů datované za vlády králů Cassite (úplná data). Katedra archeologie, Pensylvánská univerzita. str. 59–60.
  7. ^ A b Tallay Ornan (2005). Triumf symbolu: Obrázkové znázornění božstev v Mezopotámii a zákaz biblického obrazu. Vandenhoeck & Ruprecht. 28, 131.
  8. ^ Boris Moishon (2001). Armenoidy v pravěku. University Press of America. p. 146.
  9. ^ A b C d T. J. Pinches (červenec 1907). „Otázka jazyka Kassite“. Časopis Královské asijské společnosti Velké Británie a Irska: 685.
  10. ^ Amanda Podany (1991–1993). „Střední babylonské rande pro království Hany“. Journal of Cuneiform Studies (43–45): 57.
  11. ^ Sydney Smith (1940). Alalakh a chronologie. Luzac a společnost. p. 23.
  12. ^ A b C d Jeremy Black a Anthony Green (1992). Bohové, démoni a symboly starověké Mezopotámie. Austin: University of Texas Press. 43, 55.
  13. ^ A b C d E Eric M. Meyers (1997). Oxfordská encyklopedie archeologie na Blízkém východě, svazek 3. Oxford University Press. p. 273.
  14. ^ J. A. Brinkman (1999). Dietz Otto Edzard (ed.). Reallexikon der Assyriologie und Vorderasiatischen Archäologie: Libanukasabas - Medizin. 7. Walter De Gruyter. p. 440.
  15. ^ J. A. Brinkman a Stephanie Dalley (1988). „Královský Kudurru z doby vlády Aššur-nādin-šumi“. Zeitschrift für Assyriologie und Vorderasiatische Archäologie. 78 (1): 76–98. doi:10.1515 / zava.1988.78.1.76.