Karl Ernstberger - Karl Ernstberger
Karl Ernstberger (25. září 1887 v Malovicích (Mallowitz), dnes část obce Erpužice, Okres Tachov, západní Čechy - 25. listopadu 1972 v Norimberk ) byl Německé české architekt působí v západních Čechách, převážně v Karlovy Vary.
Ernstberger studoval na Akademii umění v Vídeň pod profesorem Otto Wagner. Po studiích pracoval pro architekta Leopold Bauer a pomohl navrhnout budovy rakousko-uherské národní banky ve Vídni, Priesnitz lázně (Sanatorium Priessnitz) v Lázně Jeseník a obchodní komora v Opava. V roce 1913 se stal nezávislým architektem (společně s Kiliánem Köhlerem). Jejich návrhy pro vládní budovu (zemský sněm) v Černovice (Czernowitz) v Bukowina a pro Národní knihovnu a muzeum v Sofie, Bulharsko získal ocenění.
Na začátku první světová válka Ernstberger byl poslán do Východní fronta a člen a Kaiserjäger (horská pěchota) jednotka a podílela se na Bitva o Galicii. V roce 1917 byl jmenován vůdcem skupiny, která stavěla pomníky padlých vojáků (Denkmal-Bauabteilung). V roce 2007 navrhl památník horské pěchoty Bolzano, jejich muzeum v Zámek Runkelstein v čem byl rakousko-uherský Tyrolsko a jejich památník a hřbitov v Huijcze Galicie.
Po válce, v roce 1918, se Ernstberger vrátil do Československo a zřídit kancelář v Stříbro, spolu se svým bratrem Josephem. Mimo jiné realizoval studentský domov pro klášter v Svatá Anna, bytová osada v Planá u Mariánských Lázní, továrna na boty v Černošín a několik školních budov. V roce 1924 se Ernstberger přestěhoval do Karlovy Vary a zde jako významný místní zástupce společnosti secese a brzy modernismus navrhl nebo zrekonstruoval několik hotelů: Loib (dnes Grandhotel Central [1]) v letech 1924-25, Grandhotel Bad (dnes Sevastopol) v roce 1926 a Wolker v letech 1929-30. On také navrhl několik vil v Art Deco styl. Nejdůležitější prací tohoto období je stavba kostela ve vesnici Dalovice (1929) s věží v moderním stylu. Dohromady s Bohuslav Fuchs navržen sanatorium Morava v Tatranská Lomnica fotky. V roce 1933 strážní věž Bleiberg jím navržený byl postaven v Bublava. V letech 1939-40 realizoval několik bytových osad pro pracovníky železniční společnosti.
V roce 1945 byl jeho dům a kancelář v Karlových Varech zničen bombardováním a v roce 1946 Ernstberger s rodinou vyloučen do Německo. Poprvé žil v Sugenheim, pak dovnitř Ansbach kde navrhl několik budov. Ve věku 65 let odešel Ernstberger do důchodu. Později se v roce 2005 pokusil znovu stát nezávislým architektem Reutlingen ale pokus selhal. Druhý pokus poté, co se nastěhoval Norimberk, nicméně uspěl a Ernstberger byl ještě aktivní v jeho 80s.
Literatura
- Článek na české Wikipedii obsahuje seznam článků o Ernstbergerovi v češtině, němčině a italštině.
