Karáčí dohoda - Karachi Agreement - Wikipedia

Nesmí být zaměňována s Karáčí dohoda (Azad Kašmír).

Karáčí dohoda
TypVymezení příměří
KontextPostindo-pákistánská válka 1947
Vypracováno13. srpna 1948
Podepsaný27. července 1949; Před 71 lety (1949-07-27)
UmístěníKaráčí, Pákistán
ZprostředkovateléKomise OSN pro Indii a Pákistán
VyjednavačiVojenští představitelé Indie a Pákistánu
SignatářiGenpor. S. M. Shrinagesh
jménem Indie
Generálmajor W. J. Cawthorn
jménem Pákistán
Hernando Samper a M. Delvoie
z UNCIP
Strany Indie
 Pákistán
Spojené národy Spojené národy
Depozitáři
JazykyAngličtina

The Karáčí dohoda z roku 1949 byla podepsána vojenskými představiteli Indie a Pákistánu pod dohledem Komise OSN pro Indii a Pákistán, kterým se zavádí příměří Kašmír v návaznosti na Indicko-pákistánská válka z roku 1947.[1] Zřídila příměří, kterou od té doby sledují pozorovatelé OSN z OSN.[2]

Pozadí

Hlavní článek: Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 39

Rezolucí Rady bezpečnosti 39 z dubna 1948 byla zřízena Komise OSN (Komise OSN pro Indii a Pákistán - UNCIP) jako prostředník mezi Indií a Pákistánem s cílem zastavit bojování v Kašmíru a zařídit populární plebiscit. Po jednáních s oběma stranami přijala Komise v srpnu 1948 třídílnou rezoluci a následně přidala „dodatek“. Tyto tři části se týkaly příměří, podmínek příměří a postupů pro jednání ohledně hlasování. Obě země rezoluci přijaly a dne 31. prosince 1948 bylo dosaženo příměří.

Dohoda

Knížecí stát Džammú a Kašmír s proudem Linie kontroly definováno v roce 1972 (obdobně jako v roce 1949)

Karáčí dohoda, formálně nazvaná Dohoda mezi vojenskými představiteli Indie a Pákistánu o zavedení linie příměří ve státě Džammú a Kašmír, byla podepsána 27. července 1949 pod dohledem příměří podvýboru UNCIP.[1]

Signatáři byli:

  1. Genpor. S. M. Shrinagesh, jménem Indie
  2. Genmjr. W. J. Cawthorn jménem Pákistánu
  3. Hernando Samper a M. Delvoie, jménem UNCIP.

Ostatní členové indické delegace byli genmjr. K. S. Thimayya Brig. Sam Maneckshaw Maj. S. K. Sinha (který jednal jako pobočník Srinagesh) a tajemníci ministerstva obrany a ministerstva pro záležitosti Kašmíru. Pákistánská delegace zahrnovala generálmajora Nazira Ahmeda a Brig. Sher Khan a státní zaměstnanci M. Ayub a A. A. Khan. Vojenští představitelé obou stran vyjednávali týden počínaje 18. červencem o vymezení pozic, které mají pod kontrolou.[3][4]

S. K. Sinha uvedl, že předseda vlády Jawaharlal Nehru informoval indickou delegaci před zasedáním v Karáčí, kde je informoval, že Rezoluce OSN připustil legálnost přistoupení Kašmíru k Indii, a tak by každá „země nikoho“ patřila Indii. Pákistánská delegace by musela předložit komisi OSN důkazy o faktických pozicích jejich kontroly nad celým územím, které požadují. Sinha uvedl, že na základě tohoto principu dohoda vymezila několik set čtverečních mil území na indické straně, přestože na tomto území nebyly žádné indické jednotky.[5]

Příměří linka 1949

830 kilometrů dlouhá příměří stanovená v dohodě vycházela z nejjižnějšího bodu západně od Řeka Chenab v Jammu. Běželo to drsným obloukem na sever a poté na severovýchod k souřadnici mapy NJ9842, asi 19 km severně od Řeka Shyok.[6]

Z bodu mapy NJ9842 se říkalo, že vede přímo na sever k mezinárodní hranici s Čínou ve vzdálenosti asi 60–65 km. Vzhledem k tomu, že v této oblasti nepřístupného ledovcového terénu nebyli žádní vojáci, nebylo vyvinuto žádné úsilí k prodloužení příměří mezi NJ9842 a hranicemi s Čínou. Tato oblast, Ledovec Siachen, se nakonec stal jádrem sváru mezi Indií a Pákistánem.[7]

Další anomálie se objevila na jižním konci příměří v Jammu. Od konce příměří po mezinárodní hranici mezi Indem a Pákistáncem Paňdžáb, byla mezera přes 200 km, kterou pokrýval uznaná „provinční hranice“ mezi pákistánským Paňdžábem a knížecí stát Džammú a Kašmír. Indie tuto hranici obecně označovala jako „mezinárodní hranici“, zatímco Pákistán ji označoval jako „hranici“ nebo „pracovní hranici“.[7]

Mapa dohody

OSN číslo dokumentu S / 1430 / Add.2[8] (což je druhý dodatek k dohodě z Karáčí z roku 1949) ukazuje linii příměří (CFL) vyznačenou na mapě státu Džammú a Kašmír. Název tohoto dodatku zní:

Mapa státu Džammú a Kašmír znázorňující příměří v souladu s dohodou v Karáčí, ratifikovanou vládami Indie a Pákistánu ve dnech 29. a 30. července. (Viz příloha 26 třetí průběžné zprávy Komise OSN pro Indii a Pákistán)[9][10]

Mapa OSN ilustrující Cease Fire Line podle dohody z Karáčí

Strana-1 mapy OSN číslo S / 1430 / dodatek 2 k dohodě z Karáčí z roku 1949
Strana 2 mapy OSN číslo S / 1430 / Add.2 zobrazující CFL
Strana-3 Číslo OSN S / 1430 / Add.2 zobrazující CFL končící na NJ9842

Karáčí dohoda mezi Indií a Pákistánem stanovila příměří, na které mají dohlížet vojenští pozorovatelé. Tito pozorovatelé pod velením Vojenský poradce, tvořil jádro Skupina vojenských pozorovatelů OSN v Indii a Pákistánu (UNMOGIP). Dne 30. března 1951, po ukončení činnosti Komise OSN pro Indii a Pákistán (UNCIP), Rada bezpečnosti usnesením 91 (1951) rozhodla, že UNMOGIP by měl i nadále dohlížet na linii příměří v Kašmíru. Úkolem UNMOGIP bylo pozorovat a hlásit, vyšetřovat stížnosti na porušení příměří a předkládat svá zjištění každé straně a generálnímu tajemníkovi.[11]

Viz také

Reference

  1. ^ A b Wirsing, War or Peace on the Line of Control? 1998, str. 9.
  2. ^ Hilaire, zákon OSN a Rada bezpečnosti 2005, str. 29-30.
  3. ^ Bhattacharya, What Price Freedom 2013, s. 151–152.
  4. ^ Ganguly, Sumit (31. března 2016), Smrtící slepá ulička, Cambridge University Press, s. 134–, ISBN  978-0-521-76361-5
  5. ^ Claude Arpi, Mýty divokých růží a pákistánské přítomnosti v Siachenu, Denní zprávy a analýzy, 28. května 2012.
  6. ^ Wirsing, War or Peace on the Line of Control? 1998, s. 9-10.
  7. ^ A b Wirsing, War or Peace on the Line of Control? 1998, str. 10.
  8. ^ „Mapa OSN zobrazující CFL - číslo dokumentu OSN S / 1430 / Add.2“ (PDF). Digitální knihovna Dag. Citováno 30. května 2015.
  9. ^ Komise OSN pro Indii a Pákistán: přílohy k průběžné zprávě (PDF)„Dag Digital Library - the United Nations, str. 83, archivovány od originál (PDF) dne 18. ledna 2016, vyvoláno 3. června 2015
  10. ^ Série smlouvy (PDF) (Svazek 81 ed.), Sbírka smluv OSN, s. 274, vyvoláno 4. června 2015
  11. ^ Čas, kdy pozorovatelé OSN odešli z Kašmíru: Indie

externí odkazy

Bibliografie

externí odkazy