Juan Ignacio Chela - Juan Ignacio Chela

Juan Ignacio Chela
Země (sport)	Argentina
Rezidence	Buenos Aires
narozený	30. srpna 1979 (věk 41); Ciudad Evita, Argentina
Výška	1,90 m (6 ft 3 v)
Se stal profesionálem	1998
V důchodu	3. prosince 2012
Hry	Pravák (obouruční bekhend)
Odměna za peníze	$5,601,394
Nezadaní
Kariérní rekord	326–272
Kariérní tituly	6
Nejvyšší hodnocení	Č. 15 (9. srpna 2004)
Výsledky Grand Slam Singles
Australian Open	4R (2006 )
French Open	QF (2004, 2011 )
Wimbledon	2R (2003, 2004, 2007, 2011 )
US Open	QF (2007 )
Další turnaje
Finále turné	Alt (2007 )
olympijské hry	2R (2000 )
Čtyřhra
Kariérní rekord	104–122
Kariérní tituly	3
Nejvyšší hodnocení	Č. 32 (6. června 2011)
Výsledky Grand Slam Čtyřhry
Australian Open	3R (2004 )
French Open	3R (2004, 2008 )
Wimbledon	SF (2010 )
US Open	2R (2006 )

Juan Ignacio Chela (Výslovnost španělština:[xwan iɣˈnasjo ˈtʃela]; narozen 30. srpna 1979), přezdívaný jako „El Flaco“ nebo „Liliano“, je bývalý profesionál tenista z Argentina. V roce 2001 dostal Chela tříměsíční zákaz profesionálního turné kvůli neúspěchu v testu na drogy. Po dopingovém zákazu se Chela dostala do čtvrtfinále 2004 a French Open 2011 a 2007 US Open, dosáhl v srpnu 2004 světového žebříčku singlů v žebříčku 15 nejlepších hráčů.

Narodil se v Ciudad Evita, Provincie Buenos Aires.

Kariéra

2000-2001: Neúspěšný test na drogy a dopingové pozastavení

V dubnu 2001 bylo zjištěno, že Chela selhala v rutinním testu na přítomnost drog (v srpnu 2000) - pozitivní test na přítomnost zakázaných látek steroid methyltestosteron - a byl mu udělen tříměsíční zákaz, stejně jako propadnutí všech prize money a hodnotících bodů nashromážděných během předchozích osmi měsíců od pozitivního testování.^[1]

2004

V únoru se dostal do čtvrtfinále v Salvadoru a porazil Flavio Saretta a David Ferrer, než spadl na Agustín Calleri, 3–6, 6–3, 3–6. On vyhrál ve čtyřhře na Viña del Mar, partnerství Gastón Gaudio.

V Acapulcu a Indian Wells se dostal do čtvrtfinále, ale podlehl Oscar Hernandez Perez a Roger Federer, resp. V Acapulcu se také dostal do finále ve čtyřhře a partnerství Nicolás Massú, ale podlehli bratrům Bryanům, 2–6, 3–6.

V dubnu zvítězila Chela v Estorilu proti Marat Safin, 6–7, 6–3, 6–3. On také vyhrál ve čtyřhře, partnerství Gastón Gaudio.

Došel do čtvrtfinále French Open kde prohrál Tim Henman, 2–6, 4–6, 4–6. Ve čtyřhře se dostal do čtvrtfinále v Římě, kde on a Guillermo Cañas prohrál s bratry Bryanovými a v Hamburku, kde také spolupracoval s Cañasem.

9. srpna 2004 dosáhl svého žebříčku ve dvouhře na světové špičce 15.

2005

Chela (Torino) byl zapojen do diskuse během ztráty třetího kola na Lleyton Hewitt v Australian Open v roce 2005, když se pokusil plivat na Hewitta.^[2]

2006

Jako součást Argentinský tým pro Davisův pohár, je držitelem rekordu šesti vítězství a čtyř ztrát, nejdůležitější z jeho vítězství v dubnu 2006, čímž dal Argentině třetí bod, když ve čtvrtfinále porazil obhájce titulu Chorvatsko.

2007

V květnu 2007 se objevil ve čtvrtfinále své šesté různé akce Masters v Římě, také se svým osobním nejlepším výkonem, vyhrál nad Marc Gicquel, Igor Andreev a světová jednička 3 Andy Roddick druhé z nich je nejlepším vítězstvím Chely od porážky č. 3 Jevgenij Kafelnikov ve druhém kole na Mallorce v květnu 2000. Také uzavřel partnerství Pablo Cuevas ve čtyřhře do čtvrtfinále v Barceloně, kde podlehl bratrům Bryanům 1–6, 2–6.

V červenci se dostal do semifinále ve Stuttgartu, kde podlehl Stan Wawrinka, 7–6, 4–6, 1–6.

Došel do čtvrtfinále US Open, ale prohrál s Davidem Ferrerem, 2–6, 3–6, 5–7.

V říjnu se dostal do čtvrtfinále ve Vídni, kde podlehl Novák Djokovic, 3–6, 7–5, 6–7. Také se dostal do semifinále ve čtyřhře, partnerství Fernando González.

2008

V únoru se dostal do semifinále v Buenos Aires, jen aby prohrál David Nalbandian, 1–6, 2–6.

V dubnu se dostal do čtvrtfinále v Barceloně, kde podlehl Rafael Nadal, 4–6, 2–6.

2009

V roce 2009 hrál Chela většinou turnaje Challenger, přestože se dostal do čtvrtfinále ve Viña del Mar, kde podlehl Tommy Robredo 6–0, 3–6, 4–6.

2010

V roce 2010 zvítězila Chela na mistrovství USA v antuce mužů v Houstonu, kde porazila Sam Querrey 5–7, 6–4, 6–3, na svůj první šampionát ATP Tour po více než třech letech. Poté, co porazil Rajeev Ram ve dvou setech zvítězila Chela v kontroverzním třísetovém zápase druhého kola, ve kterém krajan Eduardo Schwank byl pokutován za použití taktiky při zranění. Chela poté porazila obhájce titulu Lleytona Hewitta a dalšího Argentince Horacio Zeballos ve dvou setech do finále. Také v roce 2010 zvítězila Chela BCR Otevřít Rumunsko v nezadaní, porážet Pablo Andújar ve finále 7–5, 6–1 a čtyřhra partnerství Łukasz Kubot.^[3] Titul dvouhry byl jeho šestou kariérou ATP World Tour vítězství.

2011

Dostal se do čtvrtfinále ve Vídni a Santiagu a semifinále na Costa do Sauipe, kde podlehl Nicolás Almagro 6–1, 2–6, 4–6. Dostal se do finále v Buenos Aires, kde opět podlehl Almagrovi 3–6, 6–3, 4–6. Ve čtyřhře se dostal do semifinále v Santiagu a partnerství Santiago González.

V dubnu dosáhl partnerství v Monte Carlu ve finále ve čtyřhře Bruno Soares, ale podlehli bratrům Bryanům, 3–6, 2–6.

Došel do čtvrtfinále French Open kde prohrál Andy Murray, 6–7, 5–7, 2–6. V srpnu se dostal do semifinále v Kitzbühelu, kde podlehl Albert Montañés, 2–6, 4–7.

Dne 6. června 2011 dosáhl svého žebříčku ve čtyřhře na nejvyšší světové úrovni.

Na US Open, udělal třetí kolo, kde byl poražen mladým Američanem Donald Young, 7–5, 6–4, 6–3.

Jeho trenérem a fitness trenérem (a také blízkým přítelem) je Fernando Gonzáles.

2012

Chela se v roce 2012 nedostala do finále ATP Tour, a to ani ve dvouhře, ani ve čtyřhře. Dosáhl třetího kola wimbledonské čtyřhry spolu se svým partnerem Eduardo Schwank prohrál s Daniele Bracciali a Julian Knowle, 5–7, 5–7, 1–6. Také se dostal do semifinále dvouhry ve Viña del Mar, kde podlehl Carlos Berlocq, 3–6, 6–4, 0–6. Se Schwankem se dostal také do semifinále čtyřhry v Acapulcu.

Kariérní finále ATP

Dvouhra: 12 (6–6)

Legenda
Grand Slam (0–0)
ATP World Tour Masters 1000 (0–0)
Série ATP World Tour 500 (2–2)
Série ATP World Tour 250 (4–4)

Finále podle povrchu
Tvrdý (0–2)
Clay (6–4)
Tráva (0–0)
Koberec (0–0)

Finále nastavením
Venku (6–6)
Uvnitř (0–0)

Výsledek	Ne.	datum	Turnaj	Povrch	Oponent	Skóre
Vítěz	1.	21. února 2000	Mexico City, Mexiko	Jíl	Mariano Puerta	6–4, 7–6^(7–4)
Druhé místo	1.	28. ledna 2001	Bogotá, Kolumbie	Jíl	Fernando Vicente	4–6, 6–7^(6–8)
Druhé místo	2.	13. ledna 13, 2002	Sydney, Austrálie	Tvrdý	Roger Federer	3–6, 3–6
Vítěz	2.	15. července 2002	Amersfoort, Holandsko	Jíl	Albert Costa	6–1, 7–6^(7–4)
Druhé místo	3.	25. srpna 2002	Dlouhý ostrov, Spojené státy	Tvrdý	Paradorn Srichaphan	7–5, 2–6, 2–6
Vítěz	3.	12. dubna 2004	Estoril, Portugalsko	Jíl	Marat Safin	6–7^(2–7), 6–3, 6–3
Druhé místo	4.	5. března 2006	Acapulco, Mexiko	Jíl	Luis Horna	6–7^(6–8), 4–6
Druhé místo	5.	24. července 2006	Kitzbühel, Rakousko	Jíl	Agustín Calleri	6–7^(9–11), 2–6, 3–6
Vítěz	4.	26. února 2007	Acapulco, Mexiko	Jíl	Carlos Moyà	6–3, 7–6^(7–2)
Vítěz	5.	11. dubna 2010	Houston, Spojené státy	Jíl	Sam Querrey	5–7, 6–4, 6–3
Vítěz	6.	26. září 2010	Bukurešť, Rumunsko	Jíl	Pablo Andújar	7–5, 6–1
Druhé místo	6.	20. února 2011	Buenos Aires, Argentina	Jíl	Nicolás Almagro	3–6, 6–3, 4–6

Čtyřhra: 6 (3–3)

Legenda
Grand Slam (0–0)
ATP World Tour Masters 1000 (0–1)
Série ATP World Tour 500 (0–1)
Série ATP World Tour 250 (3–1)

Finále podle povrchu
Tvrdý (0–0)
Clay (3–3)
Tráva (0–0)
Koberec (0–0)

Finále nastavením
Venku (3–3)
Uvnitř (0–0)

Výsledek	Ne.	datum	Turnaj	Povrch	Partner	Odpůrci	Skóre
Vítěz	1.	15. února 2004	Viña del Mar, Chile	Jíl	Gastón Gaudio	Nicolás Lapentti Martín Rodríguez	7–6^(7–2), 7–6^(7–3)
Druhé místo	1.	7. března 2004	Acapulco, Mexiko	Jíl	Nicolás Massú	Bob Bryan Mike Bryan	6–2, 6–3
Vítěz	2.	18. dubna 2004	Estoril, Portugalsko	Jíl	Gastón Gaudio	František Čermák Leoš Friedl	6–2, 6–1
Druhé místo	2.	1. května 2005	Estoril, Portugalsko	Jíl	Tommy Robredo	František Čermák Leoš Friedl	6–3, 6–4
Vítěz	3.	25. září 2005	Bukurešť, Rumunsko	Jíl	Łukasz Kubot	Marcel Granollers Santiago Ventura	6–2, 5–7, [13–11]
Druhé místo	3.	17.dubna 2011	Monte Carlo, Monako	Jíl	Bruno Soares	Bob Bryan Mike Bryan	6–3, 6–2

Časová osa výkonu jednotlivců

Turnaj	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	W – L
Grandslamové turnaje
Australian Open	A	3R	2R	2R	2R	3R	4R	3R	1R	A	1R	1R	3R	14–11
French Open	2R	A	1R	3R	QF	2R	1R	2R	2R	1R	2R	QF	1R	15–12
Wimbledon	1R	A	1R	2R	2R	A	1R	2R	A	A	1R	2R	1R	4–9
US Open	1R	A	4R	3R	1R	1R	1R	QF	A	2R	2R	3R	A	13–10
Výhra – Ztráta	1–3	2–1	4–4	6–4	6–4	3–3	3–4	8–4	1–2	1–2	2–4	8–4	2–3	46–42
ATP Masters Series
Mistři Indian Wells	A	1R	3R	2R	QF	3R	2R	QF	3R	1R	1R	3R	2R	12–12
Miami Masters	A	1R	QF	3R	3R	3R	4R	QF	2R	1R	2R	2R	2R	13–12
Mistři Monte Carlo	3R	A	3R	QF	3R	1R	2R	2R	1R	2R	A	1R	1R	12–11
Římští mistři	1R	A	2R	2R	1R	2R	1R	QF	1R	1R	1R	3R	1R	8–12
Madridští mistři	A	A	1R	QF	2R	2R	2R	2R	A	1R	2R	1R	1R	6–10
Kanada Masters	1R	A	1R	2R	3R	1R	1R	1R	A	A	2R	1R	A	4–9
Cincinnati Masters	1R	A	1R	3R	3R	3R	3R	2R	A	A	A	1R	A	9–8
Paris Masters	A	A	1R	1R	1R	A	2R	2R	A	A	1R	A	A	1–6
Hamburští mistři	A	A	3R	1R	1R	QF	1R	2R	2R	Ne série Masters				7–7
Výhra – Ztráta	2–4	0–2	11–9	12–9	10–9	9–8	7–9	12–9	2–5	1–5	3–6	3–7	0–5	72–87
Statistiky kariéry
Tituly / finále	1–1	0–1	1–3	0–0	1–1	0–0	0–2	1–1	0–0	0–0	2–2	0–1	0–0	6–12
Hodnocení na konci roku	63	70	23	38	26	39	33	20	140	73	38	29	176

Grand Slam zdvojnásobuje časovou osu výkonu

Turnaj	2003	2004	2005	2006	2008	2009	2010	2011	2012	W – L
Australian Open	2R	3R	2R	3R			1R	1R	2R	7–7
French Open	2R	3R	2R	1R	3R	1R	1R	1R	2R	7–9
Wimbledon	2R	1R					SF	3R		7–4
US Open	1R	1R	1R	2R		3R	2R	2R		5–7
Výhra – Ztráta	3–4	4–4	2–3	3–3	2–1	2–2	5–4	3–4	2–2	26–27

Top 10 výher

Sezóna	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	Celkový
Vyhrává	0	0	0	3	1	2	3	1	2	2	2	0	0	1	0	0	17

#	Hráč	Hodnost	událost	Povrch	Rd	Skóre	ČR
2000
1.	Gustavo Kuerten	6	Mexico City, Mexiko	Jíl	2R	3–6, 7–6^(10–8), 6–4	129
2.	Tim Henman	10	Monte Carlo, Monako	Jíl	2R	6–2, 4–6, 6–3	84
3.	Jevgenij Kafelnikov	3	Mallorca, Španělsko	Jíl	2R	5–7, 6–0, 6–3	59
2001
4.	Sébastien Grosjean	7	Amsterdam, Holandsko	Jíl	1R	6–4, 6–4	826
2002
5.	Albert Costa	7	Amersfoot, Holandsko	Jíl	F	6–1, 7–6^(7–4)	28
6.	Tim Henman	5	US Open, New York	Tvrdý	3R	6–3, 6–3, 6–2	24
2003
7.	Albert Costa	8	Sydney, Austrálie	Tvrdý	1R	7–6^(7–4), 6–1	23
8.	David Nalbandian	10	Indian Wells, Spojené státy	Tvrdý	1R	4–6, 6–4, 7–5	30
9.	Jiří Novák	9	Monte Carlo, Monako	Jíl	2R	6–4, 6–2	33
2004
10.	Lleyton Hewitt	9	Indian Wells, Spojené státy	Tvrdý	3R	6–3, 4–6, 6–1	34
2005
11.	Tim Henman	9	Hamburg, Německo	Jíl	3R	3–6, 6–4, 6–2	40
12.	Nikolay Davydenko	6	Nové nebe, Spojené státy	Tvrdý	2R	6–1, 7–6^(7–5)	50
2006
13.	Lleyton Hewitt	6	Australian Open, Melbourne	Tvrdý	2R	6–4, 6–4, 6–7^(8–10), 6–2	51
14.	Nikolay Davydenko	6	Cincinnati, Spojené státy	Tvrdý	1R	6–4, 2–6, 6–2	35
2007
15.	Andy Roddick	3	Řím, Itálie	Jíl	3R	6–0, 6–4	23
16.	Fernando González	5	Světový pohár týmů, Düsseldorf	Jíl	RR	6–3, 7–5	21
2010
17.	Nikolay Davydenko	6	Umag, Chorvatsko	Jíl	QF	6–2, 6–1	56

Viz také

Seznam sportovců sankcionovaných za dopingové trestné činy

Reference

^ John Parsons (9. dubna 2001). „Drogový zákaz pro Chelu“. The Telegraph.
^ „Nejnenáviděnější sportovci“.
^ „Chela:“ Quiero meterme en el top 30 y volver a la Copa Davis"". Cancha Llena (ve španělštině). 26. 9. 2010. Citováno 2010-09-26.

externí odkazy

[1] John Parsons (9. dubna 2001). „Drogový zákaz pro Chelu“. The Telegraph.

[GQ-2] „Nejnenáviděnější sportovci“.

[3] „Chela:“ Quiero meterme en el top 30 y volver a la Copa Davis"". Cancha Llena (ve španělštině). 26. 9. 2010. Citováno 2010-09-26.

[1]

[2]

[3]