Cesta přes Dalmácii - Journey Through Dalmatia - Wikipedia
Cesta přes Dalmácii | ||||
---|---|---|---|---|
Studiové album podle | ||||
Uvolněno | 14. března 1999 | |||
Žánr | Stará hudba | |||
Délka | 68:00 | |||
Označení | Al Segno | |||
Ensemble Renaissance chronologie | ||||
|
Cesta přes Dalmácii je album od Ensemble Renaissance, vydané dne 14. března 1999 na etiketě Al Segno. Je to jejich celkově 14. album zabývající se starou hudbou Dalmácie a Jadran, z nejstarších středověkých rukopisů s Beneventanův chorál a církevní hudba, k prvním autentickým dalmatským renesančním skladatelům, jako např Petar Hektorović, který napsal dvě písně, jednu bugarštica Kada mi se Radosave vojevoda a jedna píseň I kliče devojka, oba byly vytištěny v Benátky; jsou také zahrnuti první skladatelé aktivní v Republika Ragusa, jako Vincenzo Comnen, renesanční tiskaři rádi Andrea Antico, Julije Skjavetić, Marcantonio Romano, renesanční tance, hudba šlechty, až do raných dob barokní a pozdně barokní sonáty a moteta od Tomaso Cecchini, Ivan Lukačić, Vinko Jelić. Na albu jsou zahrnuty také první renesanční tance. Jeden z členů souboru, Dragan Mlađenović, uvádí album jako svůj největší úspěch. Cesta přes Dalmácii bylo jejich druhé album zabývající se starou hudbou Dalmácie a Jadranu, první Hudba starého Jadranu od roku 1983.
Obsah
Nejstarší dochované památky hudební kultury v Chorvatsku jsou sakrální povahy a představují latinsko středověké liturgické chorály rukopisů (dodnes se zachovalo přibližně sto hudebních kodexů a fragmentů z 11. až 15. století).[1] Odkrývají nepřeberné množství různých vlivů a liturgických tradic, které se v tomto regionu sbíhaly (dalmatská liturgie ve skriptu Benevento, severní gregoriánský chorál a původní hlaholský chorál). Na počátku 15. století přinesly humanistické ideje v Chorvatsku změny ve světě hudba. Zájem o hudbu se začal šířit mimo klášterní a církevní zdi s rostoucím vlivem nových duchovních tendencí ze středoevropských a zejména italských měst. Zápis lidové a populární hudby začal v polovině šestnáctého století: v básni Rybářské a rybářské přednášky od roku 1558, Petar Hektorović zakořeněné neopoplatonické ideály v populární hudbě; a přepisy chorvatského hudebního folklóru byly vytištěny v benátských antologiích. Julije Skjavetić z Šibenik zveřejnil své madrigaly (Li madrigali a quattro, a cinque voci 1562), zatímco jeho Motetti a cinque et a sei voci, (1564) se vyznačují bohatou polyfonní strukturou pod vlivem nizozemské školy. Hudba a tanec byly součástí divadelního projevu, zatímco funkce hudby a zvukových efektů byla pod vlivem italských pastorálů. Nové tendence raně barokní monody si brzy našly cestu do domácí hudební tradice, sakrální i světské. Tomaso Cecchini, z Verona, který strávil celý svůj pracovní život (1603–1644) jako sbormistr, varhaník a skladatel ve Splitu a na Hvaru, vydal své madrigaly Armonici concetti, libro primo (1612) jako nejstarší barokní sbírka psaná pro chorvatské prostředí. Sbírka Sacrae cantiones (Benátky 1620) od Ivan Lukačić ze Šibeniku je cenným svědectvím sakrální hudby, které zaznělo ve Splitu, a je obecně řečeno jednou z nejvýznamnějších památek staré chorvatské hudby. Za zmínku stojí také Ragusino Vincenzo Comnen, jediný zástupce hudby dubrovnické šlechty.
Seznam skladeb
Níže jsou uvedeny všechny skladby produkované společností Ensemble Renaissance.
Ne. | Titul | Spisovatel (s) | Délka |
---|---|---|---|
1. | „Kada mi se Radosave vojevoda“ | Petar Hektorović | 2:04 |
2. | „I kliče devojka“ | Petar Hektorović | 2:15 |
3. | "Starački ples" | tradiční | 1:15 |
4. | „Muka Spasitelja našega“ | Hlaholský chorál | 2:26 |
5. | "Pukni sarce" | Hlaholský chorál | 1:58 |
6. | "Odporovat Sievača-Kala Majka " | tradiční, od Dubrovník | 1:50 |
7. | „Contradanze 'Raguza'“ | tradiční, z Dubrovníku | 1:52 |
8. | „Contradanze 'Pobeda'“ | tradiční, z Dubrovníku | 2:52 |
9. | "Madrigal "Vaghe Ninfe" " | Vincenzo Comnen | 5:16 |
10. | "Madrigal 'Vaghe Ninfe'" | Vincenzo Comnen | 2:07 |
11. | "Madrigal 'Vaghe Ninfe'" | Vincenzo Comnen | 2:07 |
12. | "Madrigal 'Mori Mi Dite'" | Marcantonio Romano | 1:56 |
13. | „Madrigal 'Donna Ingrata'“ | Gabriello Puliti | 2:26 |
14. | „Madrigal 'Homai, Che Qunita E L'hora'“ | Tomaso Cecchini | 3:35 |
15. | "Madrigal 'All' Aura D'un Dulcissima Sopiro '" | Tomaso Cecchini | 2:55 |
16. | „Madrigal 'Rosa D'amor'“ | Tomaso Cecchini | 2:04 |
17. | "Greghesca 'Deh' No Far '" | Julije Skjavetić | 2:04 |
18. | "Greghesca 'Giathi Tanda Fandiga'" | Julije Skjavetić | 2:15 |
19. | "Madrigal 'Son Quest'l Bei Crin D'oro'" | Andrea Patrizio | 1:15 |
20. | "Frottola „Vale Iniqua“ “ | Andrija Motovunjanin | 2:26 |
21. | "Duchovní koncert "Bone Jesu" " | Vinko Jelić | 3:21 |
22. | "Motet „Cantabo Domino“ “ | Ivan Lukačić | 2:18 |
23. | „Motet„ Benedic Domino ““ | Ivan Lukačić | 1:58 |
24. | "Motet 'Orantibus In Loco Isto'" | Ivan Lukačić | 1:45 |
25. | "Sonáta Č. 2 " | Tomaso Cecchini | 3:11 |
26. | "Motet 'Exuitate Dei'" | Tomaso Cecchini | 1:31 |
28. | „Sanctus“ | Codex Sanctae Mariae Jadrensis | 2:07 |
29. | "Lauda 'Exaudi Christe'" | Codex Evangeliarum Jadranese | 2:50 |
127. | „Sonáta č. 8“ | Tomaso Cecchini | 2:26 |
Personál
Následující lidé přispěli k Cesta přes Dalmácii
|