Fishing and Fishermens Talk - Fishing and Fishermens Talk - Wikipedia

Ribanje i ribarsko prigovaranje, titulní strana
Skóre dva bugaršćicas zaznamenal Hektorović, „Kada mi se Radosave vojevoda“ a „I kliče devojka“, z prvního vydání Ribanje, Benátky, 1568.

Rybářské a rybářské přednášky přeloženo také jako Rybářské a rybářské konverzace[1](chorvatský: Ribanje i ribarsko prigovaranje) je nejdůležitější literární dílo chorvatský Renesanční básník Petar Hektorović, dokončena 14. ledna 1556 a vytištěna v roce 1568 v Benátky. Ribanje je pastorační a filozofická narativní báseň ve třech částech, ve kterých Hektorović popisuje v dopise svému bratranci svůj třídenní výlet lodí z Hvar na Brač a Šolta v doprovodu dvojice hvarských rybářů Paskoje Debelja a Nikola Zet.[2]

Jako literární dílo Ribanje byl v chorvatské literární historii různě klasifikován jako epištola jako rybáři báseň nebo epická báseň a jindy jako dokument cestopis.[3]

Obsah a analýza

Podle jeho obsahu Ribanje je první kus chorvatské literatury psaný ve verších, ve kterém cestování není popsáno alegoricky, ale jako skutečná cesta popisující krásy přírody a vlasti. Je to cestopis renesančního muže, který má rád přírodu a považuje ji za útočiště pro ducha člověka, kde může dosáhnout úplné relaxace a pozvednutí. Ribanje je první popsaná turistická cesta moderního renesančního muže v chorvatské literatuře; je to první kus chorvatské kultury, ve kterém je svět popsán parametry konkrétních pozemských potřeb člověka. Shrnout to, Ribanje je první sekulární, mimetický, realistický cestopis chorvatské literatury.

V básni vypravěč - sám básník - popisuje svou cestu napříč Jadran ostrovy a líčí události, které on a jeho spolucestující na cestě zažili. Vypravěč, velmi estetický a citlivý na krásu, často popisuje krajinu, kterou společnost proplula, a obdivuje krásy své vlasti.

Popisné účty Ribanje kombinovat narativní části, ve kterých jsou podrobně popsány události cesty, spolu se stížnostmi, dialogy a rozhovory rybářů. Básník-vypravěč často cituje rozhovor rybářů a cituje pravdu, jak ji vidí, o jejich moudrých výrokech a inteligentních rozhovorech.

Hektorović pečlivě zaznamenal písničky zpívané rybáři, což z tohoto důvodu učinilo jeden z prvních příkladů chorvatské literatury, který do textu zahrnul přepsanou lidovou hudbu.[2] Existují dva bugaršćicas a tři krátké písničky, toasty nebo čestné písně, zpívané střídavě rybáři. To dělá Ribanje dílo, které vytváří zajímavou a esteticky hodnotnou syntézu, prolínání umělecké a lidové slovesnosti.

Překlady

Práce byla přeložena z chorvatštiny do angličtiny jako Rybářský a rybářský rozhovor Edward Dennis Goy v roce 1979. V roce 1999 Matica hrvatska zveřejnil faxový dotisk edice princeps z Ribanje i ribarsko prigovaranje, s paralelním překladem do moderní standardní chorvatštiny, provedl Marko Grčić.[4] Jediné dva dochované výtisky prvního vydání jsou uloženy v knihovně Chorvatská akademie věd a umění.

Filmové adaptace

Celovečerní adaptace díla chorvatského režiséra Milan Trenc, v hlavních rolích Rade Šerbedžija jako Hektorović a Leon Lučev jako Paskoje, byla vydána v roce 2020.[5][6][7]

Reference

  1. ^ Hektorović, Petar (leden 1997). Rybářské a rybářské rozhovory Petara Hektoroviće. ISBN  9789539703125.
  2. ^ A b Clifford, Timothy (2009), International Trust for Croatian Monuments (ed.), Itálie a Dalmácie: Architektura, malířství a dekorativní umění, c 1400-1800 (Chorvatsko: Aspekty umění, architektury a kulturního dědictví vyd.), Londýn: Frances Lincoln Ltd, s. 140, ISBN  978-0-7112-2921-1, Hektorovic byl autorem mimořádného díla chorvatské literatury, Ribaranje i Ribarsko prigovaranje ... byl nejstarším Chorvatem, který přepsal hudbu lidových písní a zahrnul notaci do textu.
  3. ^ „Položky knihovny Petara Hektoroviće“. Yale University Library. Citováno 24. září 2011.
  4. ^ "Petar Hektorović: Ribanje i ribarsko prigovaranje. S izvornika u suvremeni hrvatski jezik prenio Marko Grčić" [Petar Hektorović: Rybaření a rybářská řeč. Přeložil z originálu do moderní chorvatštiny Marko Grčić] (v chorvatštině). Matica hrvatska. Citováno 24. září 2011.
  5. ^ https://www.pulafilmfestival.hr/hr/filmovi/3617
  6. ^ https://www.havc.hr/img/newsletter/files/dugi%20igrani_obrazlozenje_final_15052017.pdf
  7. ^ „Milan Trenc:„ Ribanje “nemaju ni Talijani ni Francuzi. Da imaju, bio bi to brend na kojem bismo im mi zavidjeli“.

externí odkazy