Jordi Pagans i Monsalvatje - Jordi Pagans i Monsalvatje

Jordi Pagans i Monsalvatje
Jordi Pagans
narozený	Jordi Pagans i Monsalvatje (1932-04-18)18.dubna 1932 El Masnou, Barcelona, Španělsko
Zemřel	4. ledna 2017(2017-01-04) (ve věku 84) Barcelona, ​​Španělsko
Národnost	španělština
Známý jako	Malování, Výkres
Hnutí	Obrazné, Realistický

Jordi Pagans i Monsalvatje (18. dubna 1932 - 4. ledna 2017) byl katalánský a španělský malíř.

Životopis

Umělecká tradice

Pohané se narodili v roce El Masnou, 18. dubna 1932. Syn Alfreda Paganse i Llauróa a Clary Monsalvatje i Iglèsiasové, pocházející z rodin dlouhé a bohaté umělecké tradice, která zahrnovala členy jako kytarista a zpěvák Llorenç Pagans i Julià (1838–83), bratr jeho dědečka a dobrého přítele Wagner a Edgar Degas ' otec. Na několika Degasových obrazech byl chanteur Pagans je zobrazen po boku malířova otce.

Také jeho dědeček, Francesc Monsalvatje i Fossas (1853–1917), vypracoval důležité historické studie o starověké Zemi Besalú. Nezapomenout na jeho strýce Xaviera Monsalvatje i Iglèsiase (1881–1921), spisovatele a malíře a nakonec na jeho bratrance Xavier Montsalvatge i Bassols (1911–2002), který je považován za nejdůležitějšího katalánského skladatele své generace.

Umělecká kariéra

Jordi Pagans začal malovat v roce 1948. V roce 1950 studuje u Satura Lópeze a pomáhá s nočními kurzy na Barcelonské škole výtvarných umění. V roce 1956 pracuje v „ateliéru“ Josepa Roca Sastra, jehož učení a orientace jsou v jeho formativních letech rozhodující. Obrazy tohoto období ukazují, že Pagani již byli mistrem vyjadřujícím to podstatné, přičemž jako své vlastní používal pojmy impresionista a kubistický školy. V roce 1955 stráví několik měsíců Paříž, návštěva Louvre a Jeu de Paume Muzea, procházky a náčrtky velkých pařížských ulic a bulvárů.

Svou práci začal vystavovat na skupinových výstavách v roce 1953. Brzy se mu dostává uznání, když v roce 1956 získal uměleckou cenu Royal Circle od Barcelonské rady a cenu „Rafael Llimona“ v roce 1959, v roce svého prvního samostatného výstavy v Městském muzeu. Galerie Girona. V roce 1961 je jeho práce poprvé uvedena v pařížském „Club dels Quatre Vents“. Ateneu Barcelonés ukazuje svou práci v lednu 1962. Od té doby je jeho práce vystavována nepřetržitě až do současnosti (v současné době vystavuje v Gironě).

V 60. letech udržuje blízké přátelství s malířem a historikem Rafaelem Benetem i Vancellem (1899–1979), jehož učení bylo rozhodující. Rafael Benet si užíval sdílení času s mladými umělci a považoval Pagany za jednoho ze svých nejoblíbenějších. Skupina, která se shromáždila v kavárně s restaurací „El Glaciar“ v Ramblas v Barceloně byli mimo jiné Benet, Pagans, Humbert, Prim, Pruna a Alfred Figueres. V roce 1963 se účastní skupiny „Realitat Visual“, jejíž představy o malbě lze shrnout jako: malba by měla být nikdy nekončícím stavem krize mezi inteligencí a rozumným, jakož i mezi znalostmi a pocitem reality.

Během těchto let (1963–1965) zná Jordi Pagans nádhernou krajinu Cadaqués, která ho od té chvíle uchvátila. Toto malé městečko na severním španělském katalánském pobřeží a místa kolem něj nabízejí umělci zvláštní a strukturovanou krajinu, která se projevuje jako preexistence jeho vlastní vysněné krajiny. Pro jeho obrazy je charakteristický již solidní masový kontext a dále tichý a široký smysl pro figurální a realistickou kompozici, kterou od té doby jeho tvorba rozvinula.

Umělecký styl

Při absenci násilného kontrastu a za podpory Středomoří pojetí světla a barvy je v jeho kariéře pozoruhodné neustálé dozrávání téměř gestačních modulačních technik formy a objemu založených na tahech štětce plných impasto. Pagans i Monsalvatje vidí malbu jako osobní interpretaci umělce, ale je schopen se k divákovi dostat prostřednictvím nekonečného stavu krize mezi vědomostmi a pocitem reality.

Během své kariéry Jordi Pagans pracoval a zkoumal pomocí různých materiálů malování své městské a středomořské krajiny a zátiší. Vystupoval nejen jako malíř olejů, ale také jako malíř zásuvek, akvarelista, pastel a kvaš. Nezapomenout na jeho grafickou práci provedenou ve velké rozmanitosti technik, ale zásadně leptání.

Výstavy

Ocenění

1956 cena „Real Círculo Artístico“, prostranství nových malířů, Barcelona rada

1959 Cena mladého malíře „Rafael Llimona“, Sala Parés, Barcelona

1967 čestný diplom „XI Salon de Mayo“, Barcelona

1968Druhá cena v hale malby „Vila de Centelles“

1969 Třetí místo na uměleckém setkání ve Vallès, Granollery První pozice v hale "Vila de Centelles" Druhá pozice v hale "Národní" Amposta

Cena „María Grifé“ 1972, hala VII „Vila de Palamós“

Cena 1974 „Ministerio de la Vivienda“ IX Veřejné prostranství „Vila de Palamós“

1975 Cena „María Trías“ (na památku), „Vila de Palamós“

1980 "Ciudad de Huesca „diplom, IV. Biennal Nacional de Huesca

1982 Zvláštní uznání (oficiální diplom), Sala de Avignon, Francie Čestné uznání v bienále VIII Vilafranca del Penedès

Bibliografie

• Diccionari Biogràfic Contemporani. Vyd. Círculo de Amigos de la Historia. Madrid, 1970
• Centenari del Centrum Excursionista de Catalunya. Homenatge dels Artistes Catalans. Vyd. Centrum Excursionista de Catalunya. Barcelona, 1976
• Gran Enciclopèdia Catalana, sv. 11. Vyd. Enciclopèdia Catalana. Barcelona, 1978
• Espinàs, J.M .: Visions de Cadaqués. 33 gravats de J. Pagans i Monsalvatje, pòrtic de Jordi Benet i Aurell. Vyd. Gabinet d'Art, skupina 33. Olot, 1978 (edició de bibliòfil)
• Diccionari "Ràfols" de Artistes de Catalunya, Balears i València. Vyd. „La Gran Enciclopèdia Vasca“. Barcelona, 1979
• Pohané Monsalvatje. Biblioteca "Maestros actuales de la pintura y escultura catalanas", sv. 45. Jordi Benet. Vyd. „La Gran Enciclopèdia Vasca“. Barcelona 1979, 52 Pág.
• Fontbona, F .: El Paisatgisme a Catalunya.^[1]
• Tharrats, J.J .: Cent anys de pintura a Cadaqués. Vyd. Cotal. Barcelona, 1981
• Amir, X .: Els pintors de la Costa Brava avui. Vyd. Xavier Amir. Barcelona, 1982
• Santos Torroella, R. (r.): Enciclopèdia Vivent de la Pintura i l'Escultura Catalanes, sv. VII. Vyd. Àmbit. Barcelona, 1985
• Portada de la "Revista Gal. Art", Barcelona, Ne. 14. května 1985
• Plana, M. (Řed.): Homenatge a Josep Pla. Vyd. Miquel Plana. Olot 1989 (edició de bibliòfil)
• Sabata Serra, X. (r.): Guia d 'Art 1991. Vyd. Art Book 90 S. L. Barcelona, 1991
• Coromina, V. (Řed.): 90 Artistes dels 90. Vyd. Art Invest. S.A., Genève, 1992
• Sabata Serra, X. (r.): Guia d’Art 1994. Vyd. Článek 85 S.L. Barcelona
• Encuentro con el Arte: Pintores y escultores Espanyoles. Vyd. Angélica Guevara. Barcelona. 1995
• Sabata Serra, X. (r.): Guia d’Art 1995-1996. Vyd. Článek 85 S. L. Barcelona
• Historia de L’Art Català: Segle XX Volumen IX. Vyd. 62. Autor F.Gutierrez
• Cent Paisatgistes: Josep Mª Cadena. Edicions Vicens Coromina. Barcelona, 1997
• Umělci del 99: Edicions Vicens Coromina. Barcelona, 1999
• Pintores y escultores: Encuentro con las artes. Vyd. Angélica Guevara. Barcelona, 2000
• Údaje: Josep Mª Cadena. Edicions Vicens Coromina. Barcelona, 2000
• Artistas y Pintores de España. Edició Vicens Coromina. Edicions d’Art 2001
• Interiéry: Josep Mª Cadena. Edicions Vicens Coromina. Barcelona, 2003
• Pagans Monsalvatje: Josep Mª Cadena. Barcelona, 2013

Reference

externí odkazy

• Oficiální webové stránky