John Keigwin - John Keigwin - Wikipedia

Dům Keigwin, Mousehole

John Keigwin (1641–1716) byl Cornish starožitník, narozen v Myší díra, Cornwall. Byl vedoucím členem skupiny starožitníků na západě Penwith: tato skupina také zahrnovala John a Thomas Boson, William Gwavas, Thomas Tonkin, William Borlase, Oliver Pender a James Jenkins z Alverton. Jeho učitelem byl John Boson.[1] Kromě korejštiny a angličtiny Keigwin ovládal francouzský, latinský, řecký a hebrejský jazyk.

Rodinné zázemí

Keigwin byl synem Martina Keigwina a jeho druhé manželky Elizabeth, rozená Scawen. To z něj udělalo synovce William Scawen, další odborník na cornwallský jazyk.[2]

Funguje

Keigwin se ujal překladů z Pascon agan Arluth a Creacon světa. Ty byly později publikovány Davies Gilbert v roce 1826, respektive 1827.[3]

Přeložil také do jazyka Cornish King Karel I. Dopis lidem v Cornwallu, napsaný na Hrad Sudeley v roce 1643.

Kritika

Učenci Edward Lhuyd a William Borlase popsal Keigwinovu znalost cornwallského jazyka jako „hlubokou a úplnou“, ale pozdější komentátoři byli kritičtější.

Henry Jenner zaznamenal „mimořádné chyby“ v Keigwinových překladech Pascon a Creacon.[1] Jinde Jenner a Peter Berresford Ellis poznamenal, že ve svém překladu dopisu krále Karla použil Keigwin hebrejské slovo pro válku, milchamath, namísto bresel.[4]

Robert Morton Nance považoval Keigwinovu Cornish za chudou. Nicméně, E. G. Retallack Hooper tvrdil, že kritika vychází částečně ze způsobu, jakým Davies Gilbert upravoval jeho spisy: Gilbert nerozuměl žádnému Cornishovi sám a nebyl schopen správně přečíst Keigwinův rukopis.

Ačkoli Keigwinova reputace v Cornwallu byla dobrá, jeho práce byla zanedbávána, dokud nebyla znovu přezkoumána Whitley Stokes a další.[5]

Dědictví

John Boson napsal Keigwinův epitaf v roce 1716, který je uveden v pozdějším pravopisu:

En Tavaz Greka, Lathen ha’n Hebra,
En Frenkock ha Carnoack deskes dha,
Gen ol an Gormola Brez ve dotha
Garres ew ni, ha Neidges Ewartha.[6]

Nebo v angličtině: „V řečtině, latině a hebrejštině / Ve francouzštině a korejštině se dobře učil / Se vší slávou mysli pro něj / Opustil nás a uprchl je na výsostech.“[7]

Keigwinovy ​​rukopisy jsou rozděleny mezi Britská knihovna, Bodleian knihovna a Waleská národní knihovna. Zahrnují přepis Ordinalia psáno kolem roku 1707, ke kterému je připojen anglický překlad a latinský předmluva.[8]

Poznámky pod čarou

  1. ^ A b Henry Jenner (1904). Příručka jazyka Cornish.
  2. ^ DNB John Keigwin
  3. ^ Keigwin, John (1826). Gilbert, Davies (ed.). Hora Kalvárie neboli Historie umučení, smrti a vzkříšení našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista; Napsáno v Cornish (jak se dá předpokládat) před několika stoletími; tlumočen do anglického jazyka v roce 1682 Johnem Keigwinem. London: J. B. Nichols. Keigwin, John (1827). Gilbert, Davies (ed.). Stvoření světa s Noemovou potopou; napsáno v Cornish v roce 1611 Williamem Jordanem; s anglickým překladem Johna Keigwina. London: J. B. Nichols.
  4. ^ Peter Berresford Ellis (1974). Cornishský jazyk a jeho literatura. London: Routledge. ISBN  978-0-710-07928-2; p. 92 Knihy Google
  5. ^ Ellis (1974); p. 91; citovat Starý Cornwall; sv. 3, č. 4 a 5 a A. S. D. Smith Příběh cornwallského jazyka; revidoval E. G. Retallack Hooper. Camborne, 1969
  6. ^ John Boson (1715). Verš na počest Johna Keigwina www.moderncornish.co.uk Archivováno 2008-09-07 na Wayback Machine
  7. ^ Ellis (1974); p. 111
  8. ^ Ellis (1974); p. 91 & fn

externí odkazy