Job Bicknell Ellis - Job Bicknell Ellis

Job Bicknell Ellis
narozený	(1829-01-21)21. ledna 1829 Postupim, New York
Zemřel	30. prosince 1905(1905-12-30) (ve věku 76) Newfield, New Jersey
Národnost	americký
Známý jako	Sbírání a klasifikace ascomycetes, zejména Sordariomycetes
Vědecká kariéra
Pole	Mykologie
Autor zkráceně (botanika)	Ellis

Job Bicknell Ellis (21. ledna 1829 - 30. prosince 1905) byl průkopnický Severoameričan mykolog známý pro své studium Ascomycetes, zejména seskupení houby zvané Pyrenomycety (dnes známé jako Sordariomycetes ). Narodil se a vyrůstal v New York předtím, než se začal zajímat o mykologii, pracoval jako učitel a zemědělec. Značně sbíral vzorky a společně se svou manželkou připravil 200 000 sad vzorků sušených hub, které byly rozesílány předplatitelům v sériích mezi lety 1878 a 1894. Spolu s kolegy William A. Kellerman a Benjamin Matlack Everhart, založil Journal of Mycology v roce 1885, předchůdce moderního deníku Mykologie. Popsal přes 4000 druhů hub a jeho sbírka více než 100 000 exemplářů je v současné době umístěna na herbář z Newyorské botanické zahrady. Ellis měl přes 100 taxony hub pojmenovaných na jeho počest.

Život

Ellis se narodil v Postupim, New York 21. ledna 1829 rodičům Freemanovi Ellisovi a Sarah Bicknellové. Byl desátým dítětem ze čtrnácti. V roce 1851 absolvoval Union College v Schenectady, New York, stejná instituce, které se účastnil lichenolog Edward Tuckerman (A.B. 1837) a mykolog Charles Horton Peck (AB 1859). Bicknell začal nevyzpytatelnou kariéru jako klasika učitel a farmář v New York, Pensylvánie, a Jižní Karolína. V roce 1856 se stal ředitelem kantonské akademie, ve stejném roce se oženil s Arvillou Jane Baconovou, která se stala jeho celoživotní asistentkou a spolupracovnicí. Jejich dcera Cora se narodila 12. ledna 1857; později se stala profesionální hudebnicí v New Yorku. V té době začal Bicknell rozvíjet svůj zájem o botaniku tím, že o víkendech sbíral rostliny s kolegy. Uviděl kopii Henry William Ravenel je Houby Caroliniani Exsiccati, sada sušených vzorků (exsiccati) odebraných z Severní Karolina a oblast. Ellis zahájil korespondenci s Ravenel a navázal přátelství, které trvalo až do Ravenel smrti v roce 1887.^[1]

Ellis učil na veřejné škole v Postupimská vesnice v roce 1863,^[2] a později sloužil na svaz strana v Americká občanská válka od roku 1864 do roku 1865.^[3] Sloužil na parní fregatě USS Susquehanna z Severoatlantická blokáda letky, a byl přítomen během bombardování Fort Fisher ve dnech 24. – 25. prosince 1864 a 13. – 15. ledna 1865, kdy byla pevnost zajata. Válka si vybrala jeho duši; jeho záznam v deníku z 22. dubna 1865 zní: „Cítil jsem se ponížený od té doby, co jsem zde, žádné peníze a snad bych mohl bezpečně říci, že žádný motiv, ani vlastenectví mě nikdy nepřiměje, abych se znovu dostal do podobné pozice.“^[1] Byl propuštěn z námořnictva 18. května 1865 a vrátil se do Postupimi.^[1] Po válce se Ellis usadil Newfield, New Jersey, kde žil až do své smrti.^[2]

Ačkoli neměl žádné formální vzdělání jako botanik nebo mykolog, Ellis se postupně začal věnovat mykologické práci v terénu a nakonec svůj život zasvětil sběru a výměně vzorků sušených hub. Vytvořil referenční sbírky, které se prodávaly v sadách po sto, neboli „stoletích“. Nejdůležitější z nich byly Houby Nova-Caesarienses (Houby z New Jersey) (1878) a Severoamerické houby, vydávaný v sériích od roku 1878 do roku 1894.^[2] Kompletní sada exsiccati měla 3200 vzorků.^[4] Nekrolog jeho manželky, která zemřela 18. července 1899, rozvinul svou oddanost jeho práci:

Kromě vazby mnoha knih a brožur jejího manžela připravila asi tři tisíce prázdných knih, ve kterých byly vydávány severoamerické houby a ve kterých byla umístěna větší část Ellisovy sbírky. Kromě toho uspořádala nejméně tři čtvrtiny z 200 000 vzorků, které byly vydány v této sérii a ve Fungi Columbiani, skládání papírů, vkládání vzorků, vkládání štítků a vkládání na jejich místa.^[5]

Ellis se sídlem v Newfieldu v New Jersey udržoval rozsáhlou korespondenci s mnoha renomovanými americkými a evropskými mykology. V roce 1880 začal Ellis dostávat finanční podporu od Benjamin Matlock Everhart, bohatý obchodník West Chester, Pensylvánie. Společně spoluautorem Severoamerické Pyrenomycetes (1892). S William A. Kellerman, Ellis a Everhart založili Journal of Mycology v roce 1885, předchůdce Mykologie. Většinu článků v prvních číslech napsal Ellis. V časopise publikoval mnoho svých nově objevených druhů i časopis Botanický věstník, Bulletin Torrey, Americký přírodovědec, a Sborník z Filadelfské akademie. V roce 1896, těsně před koncem svého života, Ellis prodal svou sbírku více než 100 000 exemplářů společnosti Newyorská botanická zahrada pro jeho kryptogamický herbář, včetně typy 4 000 nových druhů popsaných Ellisem a jeho spolupracovníky.^[7] Zahradní knihovna také obdržela v roce 1983 „velkou mezipaměť“ jeho dopisů.^[8] Ellis byl plodným autorem a publikoval více než 500 vědeckých článků. Zemřel 30. prosince 1905 v Newfieldu.^[2]

Členství a společnosti

Ellis byl poctěn několika vědecké společnosti. V roce 1878 byl zvolen odpovídajícím členem Philadelphie Akademie přírodních věd. V srpnu 1882 byl zvolen odpovídajícím členem Cryptogamic Society of Scotland a v prosinci téhož roku byl zvolen odpovídajícím členem „Die Kaiserlich-Königliche Zoologisch-Botanische Gesellschaft ve Vídni“.^[2]

Stejné taxony

Reference

externí odkazy

• Díla nebo o Jobovi Bicknellovi Ellisovi na Internetový archiv