Job Bicknell Ellis - Job Bicknell Ellis
Job Bicknell Ellis | |
---|---|
![]() | |
narozený | |
Zemřel | 30. prosince 1905 | (ve věku 76)
Národnost | americký |
Známý jako | Sbírání a klasifikace ascomycetes, zejména Sordariomycetes |
Vědecká kariéra | |
Pole | Mykologie |
Autor zkráceně (botanika) | Ellis |
Job Bicknell Ellis (21. ledna 1829 - 30. prosince 1905) byl průkopnický Severoameričan mykolog známý pro své studium Ascomycetes, zejména seskupení houby zvané Pyrenomycety (dnes známé jako Sordariomycetes ). Narodil se a vyrůstal v New York předtím, než se začal zajímat o mykologii, pracoval jako učitel a zemědělec. Značně sbíral vzorky a společně se svou manželkou připravil 200 000 sad vzorků sušených hub, které byly rozesílány předplatitelům v sériích mezi lety 1878 a 1894. Spolu s kolegy William A. Kellerman a Benjamin Matlack Everhart, založil Journal of Mycology v roce 1885, předchůdce moderního deníku Mykologie. Popsal přes 4000 druhů hub a jeho sbírka více než 100 000 exemplářů je v současné době umístěna na herbář z Newyorské botanické zahrady. Ellis měl přes 100 taxony hub pojmenovaných na jeho počest.
Život
Ellis se narodil v Postupim, New York 21. ledna 1829 rodičům Freemanovi Ellisovi a Sarah Bicknellové. Byl desátým dítětem ze čtrnácti. V roce 1851 absolvoval Union College v Schenectady, New York, stejná instituce, které se účastnil lichenolog Edward Tuckerman (A.B. 1837) a mykolog Charles Horton Peck (AB 1859). Bicknell začal nevyzpytatelnou kariéru jako klasika učitel a farmář v New York, Pensylvánie, a Jižní Karolína. V roce 1856 se stal ředitelem kantonské akademie, ve stejném roce se oženil s Arvillou Jane Baconovou, která se stala jeho celoživotní asistentkou a spolupracovnicí. Jejich dcera Cora se narodila 12. ledna 1857; později se stala profesionální hudebnicí v New Yorku. V té době začal Bicknell rozvíjet svůj zájem o botaniku tím, že o víkendech sbíral rostliny s kolegy. Uviděl kopii Henry William Ravenel je Houby Caroliniani Exsiccati, sada sušených vzorků (exsiccati) odebraných z Severní Karolina a oblast. Ellis zahájil korespondenci s Ravenel a navázal přátelství, které trvalo až do Ravenel smrti v roce 1887.[1]
Ellis učil na veřejné škole v Postupimská vesnice v roce 1863,[2] a později sloužil na svaz strana v Americká občanská válka od roku 1864 do roku 1865.[3] Sloužil na parní fregatě USS Susquehanna z Severoatlantická blokáda letky, a byl přítomen během bombardování Fort Fisher ve dnech 24. – 25. prosince 1864 a 13. – 15. ledna 1865, kdy byla pevnost zajata. Válka si vybrala jeho duši; jeho záznam v deníku z 22. dubna 1865 zní: „Cítil jsem se ponížený od té doby, co jsem zde, žádné peníze a snad bych mohl bezpečně říci, že žádný motiv, ani vlastenectví mě nikdy nepřiměje, abych se znovu dostal do podobné pozice.“[1] Byl propuštěn z námořnictva 18. května 1865 a vrátil se do Postupimi.[1] Po válce se Ellis usadil Newfield, New Jersey, kde žil až do své smrti.[2]
Ačkoli neměl žádné formální vzdělání jako botanik nebo mykolog, Ellis se postupně začal věnovat mykologické práci v terénu a nakonec svůj život zasvětil sběru a výměně vzorků sušených hub. Vytvořil referenční sbírky, které se prodávaly v sadách po sto, neboli „stoletích“. Nejdůležitější z nich byly Houby Nova-Caesarienses (Houby z New Jersey) (1878) a Severoamerické houby, vydávaný v sériích od roku 1878 do roku 1894.[2] Kompletní sada exsiccati měla 3200 vzorků.[4] Nekrolog jeho manželky, která zemřela 18. července 1899, rozvinul svou oddanost jeho práci:
Kromě vazby mnoha knih a brožur jejího manžela připravila asi tři tisíce prázdných knih, ve kterých byly vydávány severoamerické houby a ve kterých byla umístěna větší část Ellisovy sbírky. Kromě toho uspořádala nejméně tři čtvrtiny z 200 000 vzorků, které byly vydány v této sérii a ve Fungi Columbiani, skládání papírů, vkládání vzorků, vkládání štítků a vkládání na jejich místa.[5]
a díky své milé povaze se zalíbil všem, kteří ho znali.
Ellis se sídlem v Newfieldu v New Jersey udržoval rozsáhlou korespondenci s mnoha renomovanými americkými a evropskými mykology. V roce 1880 začal Ellis dostávat finanční podporu od Benjamin Matlock Everhart, bohatý obchodník West Chester, Pensylvánie. Společně spoluautorem Severoamerické Pyrenomycetes (1892). S William A. Kellerman, Ellis a Everhart založili Journal of Mycology v roce 1885, předchůdce Mykologie. Většinu článků v prvních číslech napsal Ellis. V časopise publikoval mnoho svých nově objevených druhů i časopis Botanický věstník, Bulletin Torrey, Americký přírodovědec, a Sborník z Filadelfské akademie. V roce 1896, těsně před koncem svého života, Ellis prodal svou sbírku více než 100 000 exemplářů společnosti Newyorská botanická zahrada pro jeho kryptogamický herbář, včetně typy 4 000 nových druhů popsaných Ellisem a jeho spolupracovníky.[7] Zahradní knihovna také obdržela v roce 1983 „velkou mezipaměť“ jeho dopisů.[8] Ellis byl plodným autorem a publikoval více než 500 vědeckých článků. Zemřel 30. prosince 1905 v Newfieldu.[2]
Členství a společnosti
Ellis byl poctěn několika vědecké společnosti. V roce 1878 byl zvolen odpovídajícím členem Philadelphie Akademie přírodních věd. V srpnu 1882 byl zvolen odpovídajícím členem Cryptogamic Society of Scotland a v prosinci téhož roku byl zvolen odpovídajícím členem „Die Kaiserlich-Königliche Zoologisch-Botanische Gesellschaft ve Vídni“.[2]
Stejné taxony
- Ellisembia Subram. 1992
- Ellisia Netopýr. & Peres 1965
- Ellisiella Netopýr. 1956
- Ellisiella Sacc. 1881 (nyní Colletotrichum )
- Ellisiellina Sousa da Câmara 1949 (nyní Colletotrichum)
- Elisiodothis Theiss 1914
- Ellisiopsis Netopýr. 1956 (nyní Beltraniella )
- Ellisomyces Benny & R.K. Benj. 1975
- Jobellisia M. Barr 1993
- Acanthostigma ellisii Sacc. & P. Syd. 1899
- Aecidium ellisii Tracy & L.D. Galloway 1888
- Albatrellopsis ellisii (Berk.) Teixeira 1994
- Albatrellus ellisii (Berk.) Pouzar 1966
- Alternaria ellisii Pandotra & Ganguly 1964
- Annellophorella ellisii Reisinger & Kiffer 1970
- Anthostoma ellisii Sacc.
- Ascochyta ellisii Thüm.
- Asterina ellisii Sacc. & P. Syd. 1899
- Atractobolus ellisiella (Rehm) Kuntze 1898
- Bactridium ellisii Berku. 1874
- Bipolaris ellisii (Danquah) Alcorn 1983
- Botrytis ellisii Sacc. & P. Syd. 1899
- Bullaria ellisii (De Toni) Arthur & Mains
- Calathella ellisii Agerer 1983
- Caliciopsis ellisii Sacc.
- Calycina ellisii (Dennis) Raitv. 2004
- Capnodium ellisii Sacc.
- Cenangium ellisii Sacc.
- Cercospora ellisii Sacc. & P. Syd. 1899
- Ceuthospora ellisii Sacc. & Trotter 1913
- Chaetendophragmia ellisii (Piroz.) B. Sutton & Hodges 1978
- Chaetomium ellisianum Sacc. & P. Syd.
- Chaetoplea ellisii (Sacc. & P. Syd.) M.E. Barr 1990
- Chaetosphaeria ellisii (M.E. Barr) Huhndorf & F.A. Fernández 2005
- Chalara ellisii Nag Raj & W.B. Kendr. 1975
- Clasterosporium ellisii Sacc. & P. Syd. 1899
- Clathrosphaerina ellisii Purohit, Panwar a N.L.Vyas 1974
- Cochliobolus ellisii Alcorn 1983
- Collybia ellisii (Murrill) Murrill 1917
- Comatricha ellisii Morgan 1894
- Coniochaeta ellisiorum P.F. Dělo
- Coniophora ellisii (Berk. & M.A. Curtis) Sacc. 1888
- Coprinellus ellisii (P.D. Orton) Redhead, Vilgalys & Moncalvo 2001
- Coprinus ellisii P.D. Orton 1960
- Corticium ellisii (Berk. & M.A. Curtis) Cooke 1880
- Coryne ellisii Berku. 1873
- Cucurbitaria ellisii Sacc. & P. Syd.
- Curvularia ellisii SI Ahmed & M. Qureshi 1960
- Cylindrosporium ellisii Halst.
- Cylindrotrichum ellisii Morgan-Jones 1977
- Dacrymyces ellisii Coker 1920
- Dacryopsis ellisiana Massee 1891
- Dasyscyphus ellisianus (Rehm) Sacc. 1889
- Dendryphion ellisii Cooke 1878
- Diaporthe ellisii Rehm
- Dicaeoma ellisianum (Thüm.) Kuntze 1898
- Dicaeoma ellisii (De Toni) Kuntze 1898
- Didymostilbe ellisii TAK JAKO. Saxena & Mukerji 1970
- Dimerosporium ellisii Sacc.
- Diplodina ellisii Sacc.
- Dothiora ellisii (M.E. Barr) Shoemaker & C.E. Babc. 1987
- Dothiorella ellisii Arx 1957
- Drechslera ellisii Danquah 1975
- Endophragmiella ellisii S. Hughes 1979
- Engizostoma ellisii Kuntze 1898
- Entoleuca ellisii Y.M. Ju, J.D. Rogers & H.M. Hsieh 2005
- Entyloma ellisii Halst. 1890
- Entylomella ellisii (Halst.) Cif. 1959
- Erynia ellisiana Ben Ze'ev 1986
- Erysiphe ellisii (U. Braun) U. Braun & S. Takam. 2000
- Fomes ellisianus F.W.Anderson 1891
- Furia ellisiana (Ben Ze'ev) Humber 1989
- Fusicoccum ellisianum Sacc. & P. Syd. 1899
- Fusicoccum ellisii Petr. & Zemřel. 1913
- Glabrocyphella ellisiana W.B. Cooke 1961
- Gloniopsis ellisii Hotovost 1939
- Gymnopus ellisii Murrill 1917
- Gymnosporangium ellisii Berku. 1879
- Hamaspora ellisii (Berk.) Körn. 1877
- Haplaria ellisii Cooke 1889
- Helicosporium ellisii Cooke
- Hemiarcyria ellisii Massee 1889
- Herpotrichia ellisii (Sacc. & P. Syd.) M.E. Barr 1992
- Hydnum ellisianum Thüm. 1878
- Hydnum ellisianum (Bankéř) Sacc. & Trotter 1912
- Hymenochaete ellisii Berku. & M.A. Curtis 1876
- Hymenoscyphus ellisii Dennis 1964
- Hyphopolynema ellisiorum B. Sutton & Alcorn 1984
- Kylindria ellisii (Morgan-Jones) DiCosmo, S.M. Berch & W.B. Kendr. 1983
- Lachnella ellisiana (Rehm) Seaver 1951
- Lasiosphaeria ellisii M. Barr 1993
- Leptosphaeria ellisiana Berl.
- Lyophyllum ellisii (P.D. Orton) Nevýhody & Contu 2001
- Macroplodia ellisii (Sacc.) Kuntze 1898
- Melanopsamma ellisii Sacc. & P. Syd. 1899
- Meliola ellisii Roum. 1880
- Microscypha ellisii Dennis 1971
- Microsphaera ellisii U. Braun 1982
- Monochaetia ellisiana Sacc. & D. Sacc. 1906
- Myxosporium ellisii Sacc. 1884
- Nectria ellisii C. Booth 1959
- Niptera ellisii Rehm
- Nodulisporium ellisii (Sacc. & P. Syd.) S. Hughes 1958
- Odontia ellisiana (Thüm.) Rick 1933
- Ophiobolus ellisianus Berl.
- Peniophora ellisii Massee 1889
- Perenniporia ellisiana (F.W. Anderson) Gilb. & Ryvarden 1985
- Periconia ellisii P.Rag. Rao & D. Rao 1964
- Periconiella ellisii Merny & B. Huguenin 1962
- Pestalotia ellisii Sacc. & P. Syd. 1899
- Peziza ellisiana Rehm
- Phellodon ellisianus Bankéř 1906
- Phillipsiella ellisii M. Barr 1993
- Phragmidium ellisii (Berk.) Sacc. 1888
- Phyllosticta ellisiana Lambotte a Fautrey 1894
- Phyllosticta ellisii Sacc. & P. Syd. 1899
- Pithomyces ellisii V.G. Rao & Chary 1972
- Pleospora ellisii Wehm. 1961
- Pleurage ellisiana Griffiths 1901
- Plochmopeltis ellisii Arx 1959
- Podisoma ellisii (Berk.) Mussat 1874
- Podospora ellisiana (Griffiths) Mirza & Cain 1970
- Polynema ellisii B. Sutton
- Polypilus ellisii (Berk.) Teixeira 1992
- Polyporus ellisianus (Murrill) Sacc. & Trotter 1912
- Polyporus ellisii Berku. 1878
- Polystictus ellisianus Lloyd 1920
- Poria ellisiana (F.W. Anderson) Ginns 1984
- Pseudocercospora pamelae-ellisiae (G.P. Agarwal & N.D. Sharma) U. Braun 1999
- Psilachnum ellisii (Dennis) E. Weber & Baral 1992
- Puccinia ellisiana Thüm. 1878
- Puccinia ellisii De Toni 1888
- Pyrenopeziza ellisii Massee 1896
- Rhabdospora ellisii Sacc. & P. Syd. 1899
- Rhinocladiella ellisii D. Hawksw. 1977
- Roestelia ellisii Peck 1875
- Scindalma ellisianum (F.W. Anderson) Kuntze 1898
- Sciniatosporium ellisii (M.B. Ellis) Morgan-Jones 1971
- Scutiger ellisii (Berk.) Murrill 1903
- Septoria ellisiana Sacc. & P. Syd. 1902
- Septoria ellisii Berl. & Voglino 1886
- Sordaria ellisiana (Griffiths) Sacc. & D. Sacc. 1905
- Sorosporium ellisii G. Winter
- Sphaeropsis ellisii Sacc. 1884
- Sporidesmium ellisii Piroz. 1972
- Sporisorium ellisii (G. Winter) M. Piepenbr. 2003
- Stigmina ellisiana B. Sutton 1972
- Stigmina ellisii M.B. Ellis 1959
- Stigmina pamelae-ellisiae G.P. Agarwal & N.D. Sharma 1974
- Tephrocybe ellisii P.D. Orton 1988
- Tetrabrunneospora ellisii Dyko 1978
- Tetraploa ellisii Cooke 1879
- Tomentella ellisii (Sacc.) Jülich & Stalpers 1980
- Torula ellisii Yadav & Lal 1966
- Trametes ellisiana Henn. 1895
- Tyromyces ellisianus Murrill 1907
- Uromyces ellisianus Henn. 1898
- Volutella ellisii Langl. 1887
- Wettsteinina ellisii M. Barr 1972
- Zoophthora ellisiana (Ben Ze'ev) Balazy 1993
- Zygodesmus ellisii Sacc. 1886
Reference
- ^ A b C Kaye GC. (1986). „Job Bicknell Ellis 1829–1905“. Mycotaxon. 26: 29–45. Citováno 5. července 2010.
- ^ A b C d E Kellerman WA. (1906). „Nekrolog: Job Bicknell Ellis“. Journal of Mycology. 12 (2): 41–45. JSTOR 3752618.
- ^ Kirk PM, Cannon PF, Minter DW, Stalpers JA (2008). Slovník hub (10. vydání). Wallingford: CABI. p.230. ISBN 978-0-85199-826-8.
- ^ Ainsworth GC. (1976). Úvod do dějin mykologie. Cambridge, Velká Británie: Cambridge University Press. p. 289. ISBN 0-521-11295-8.
- ^ Underwood LM. (1899). „Paní Arvilla J. Ellis“. Bulletin botanického klubu Torrey. 26 (10): 553. JSTOR 2478278.
- ^ Lloyd CG. (1915). „J.B. Ellis“. Mykologické poznámky. 39: 526.
- ^ Holmgren PK, Kallunki JA, Theys BM (1996). "Krátký popis sbírek herbáře New York Botanical Garden Herbarium". Brittonia. 48 (3): 285–96. doi:10.1007 / bf02805288. JSTOR 2807788.
- ^ Anon. (1983). "Zprávy a poznámky". Taxon. 32 (2): 339–344, 347. JSTOR 1222017.
- ^ IPNI. Ellis.