Joan Oliver i Sallarès - Joan Oliver i Sallarès

Joan Oliver i Sallarès (Výslovnost katalánština:[ˈuˈan uliˈβe j səʎəˈɾɛs]), známý také pod pseudonymem Pere Quart, (Sabadell, 1899 - Barcelona, 1986) byl katalánský básník, dramatik, literární manažer, překladatel, vypravěč a novinář. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších autorů dvacátého století Katalánsko.

Životopis

Směrem k politickému závazku

Narodil se v roce 1899, jako člen vynikající rodiny průmyslové buržoazie v Sabadell. Byl čtvrtým z jedenácti bratrů; byl jediným přeživším. Vzal pseudonym, kterým by podepsal své básnické dílo: Pere Quart. Vystudoval právo. V roce 1919 založil spolu s romanopiscem Skupinu Sabadell Francesc Trabal a básník Armand Obiols. V této skupině byl kombinován vliv vanguardismu s místním humorem.

Občanská válka a exil

Během Občanská válka politicky jednal s republikán boční. Byl nominován na prezidenta Sdružení katalánských spisovatelů a vůdce Generalitat Publikace Ministerstva kultury. Kromě toho byl spoluzakladatelem a headleaderem společnosti Instituce katalánských dopisů publikace a autor katalánského populárního armádního hymnu. To vše znamená definitivní rozchod s jeho buržoazní minulostí a zrod silného politického, etického a sociálního závazku. V této souvislosti vytvořil „Ode to Barcelona“ (jasný nacionalistický a revoluční trend) a hru „The Hunger“ (La Fam, kde se objevují problémy revoluce). Na konci války Republikánský generál nařídí mu úkol evakuovat všechny intelektuály. Válka bude dokončena jako první v exilu Francie, vydejte se směrem Buenos Aires a definitivně se usadit v Santiago Chile, kde bude žít osm let. Během vyhnanství pokračoval ve svém úkolu intelektuálního kompromisu se svou dobou a svou zemí. Spolupracoval s „Katalánskem“ (editoval v Buenos Aires) a režíroval „Germanor“ (Brothehood) (editoval v Chile ). Dále založil sbírku „Borovice tří větví“ Xavier Benguerel.

Odpor a přechod

V roce 1948 se Joan Oliver vrátil do Barcelony, kde Francův režim byl charakterizován autoritářstvím a represí. Byl uvězněn na tři měsíce ve vzorovém vězení v Barceloně. O tři roky později obdržel Cena prezidenta Francouzské republiky v pařížských květinových hrách o překlad do Katalánština z Mizantrop podle Molière. Přeložil a upravil díla několika autorů - např Anton Čechov. V roce 1960 se objevila jeho symboličtější práce: Volná místa Pagades (Placená dovolená). Je to skeptické dílo, také sarkastické, kde se ukazuje velké jmenování se sociální a politickou realitou země. Oliver dělá kyselou krizi pro kapitalismus, konzumní společnost a franckou diktaturu. Se smrtí diktátora a vstupem do demokracie byl obzvláště nespokojen s dominantními politiky, odsuzující zradu, která znamenala přechod. V roce 1982 odmítl Kříž svatého Jiří. Pro politiky se stal nepohodlnou postavou, kterou bylo nutné ovládnout. Nic z toho však nezabránilo tomu, aby byl považován za jednoho z pěti nejlepších katalánských básníků 20. století. V roce 1986 zemřel v Barcelona a byl pohřben ve svém rodném městě Sabadell.

Funguje

Tvůrce velmi různorodého díla je ovlivněn jeho poezií realismus, se skeptickým tónem a ovlivněni účinky španělská občanská válka a následné vyhnanství rodiny. Jeho styl vyprávění je jasně poznamenán ironie proti všem zavedeným konvencím.[1]

Hry

Jako dramatik Oliver pomáhal dělat trhliny ve Francově režimu, aby obnovil katalánské divadlo. Jeho nejvýznamnější díla v této oblasti byla Primera representació [První zastoupení] a Míč robat [Ukradená koule] a D'una drecera [zkratka] byl jeho pokus přiblížit se veřejnosti.[2]

  • Gairebé un acte o Joan, Joana i Joanet, 1929 [Téměř akt: nebo Joan, Joana a Joanet]
  • Una mena d'orgull, 1931 [Druh hrdosti]
  • Cataclisme [Cataclismus], 1935 Barcelona. El Nostre Teatre, 1935 / Barcelona: Randez, 1935.
  • El 30 d'abril [30. dubna] 1935
  • Allò que tal vegada s'esdevingué [Co se možná stalo], Barcelona: La Rosa dels Vents, 1936 / Barcelona: Aymà, 1970 / Barcelona: Edicions 62, 1987 / Terrassa: Center d'Art Dramàtic del Vallès, 1996 / Barcelona: Educaula, 2010.
  • Cambrera nova [Nová servírka], 1937
  • La fam [Hunger], Barcelona: Institució de les Lletres Catalanes, 1938 / Barcelona: Aymà, 1975 / Barcelona: Proa, 2003. vydáno v Barceloně Teatre Poliorama )
  • L'amor deixa el camí ral [Láska opouští hlavní silnici], 1947
  • Quasi un paradís [Téměř ráj], 1951
  • La barca d'Amílcar [Amílcar's Boat], 1958
  • Míč robat [Ukradený tanec], 1958
  • Primera representació [První zastoupení], 1959
  • Tercet en Re [Terzetto in D], El Pont, núm. 13, 1959.
  • Tres comèdies [Tři komedie]. Barcelona: Selecta, 1960.
  • Noè al port d'Hamburg [Noé v přístavu v Hamburku], 1966.
  • Quatre comèdies en un acte [Čtyři komedie v jednom aktu]. Barcelona: Aymà, 1970.
  • Vivalda i l'Àfrica tenebrosa i Cambrera nova [Vivalda, temná Afrika a nová servírka], 1970.
  • El roig i el blau [Červená a modrá], 1985.
  • Trenta d'abril [Třicátý duben], 1987.
  • Ball robat de Joan Oliver (i altres) [Ukradený tanec od Joan Oliver (a dalších)]. Barcelona: Edicions 62 / La Caixa, 1995.
  • Míč robat [intr. Helena Mesalles]. Barcelona: Proa, 1995 / [intr. Francesc Foguet i Boreu]. Barcelona: Proa, 2005.
  • Ball robat seguit d'Escena d'alcova [voříšek. Lluís Busquets i Garabulosa]. Barcelona: La Magrana, 1996.
  • Això guixa, 1999.
  • Ària del Diumenge, 1999.

Poezie

  • Les decapitacions [Nadpisy]. Sabadell: Contraban, 1934 / Barcelona: Proa, 1978 / Madrid: Bruño, 1993.
  • Oda a Barcelona [Óda na Barcelonu]. Barcelona: Comissariat de Propaganda, 1936.
  • Bestiari [Bestiář]. Barcelona: Departament de Cultura, 1937 / Barcelona: Proa, 1969 (ed. 4a) / Barcelona: Edicions 62, 1989.
  • Saló de tardor [Výstava podzimu]. Santiago de Chile: El Pi de les Tres Branques, 1947 / Barcelona: Proa, 1983.
  • Poesia de Pere Quart [Poezie Pere Quarta]. Barcelona: Aymà, 1949.
  • Terra de naufragis [Země vraků]. Barcelona: Proa, 1956.
  • Volná místa [Placená dovolená]. València: Diputació de València, 1961 / Barcelona: Proa, 1972.
  • Dotze aiguaforts un un autoretrat de Josep Granyer [Dvanáct leptů a portrét Josepha Granyera]. Barcelona: Monografies de la Rosa Vera, 1962.
  • Obra de Pere Quart [Práce Pere Quarta]. Barcelona: Fontanella, 1963.
  • Okolnosti [Okolnosti]. Barcelona: Proa, 1968.
  • Quatre mil mots [Čtyři tisíce slov]. Barcelona: Proa, 1977.
  • Poesia empírica. Barcelona: Proa, 1981.
  • Poemy escollits. Barcelona: Edicions 62 / La Caixa, 1983.
  • Refugi de versos [Empirická poezie]. Barcelona: Proa, 1987.
  • Antologia [Antologie]. Barcelona: Proa, 1982 / Barcelona: Barcanova, 1993 / Barcelona: Diputació de Barcelona, ​​1996.
  • Els millors básně [Nejlepší básně]. Barcelona: Columna, 1998
  • Pingüí [Penguin] (poesia infantil i juvenil). Barcelona: Cruïlla, 2004.

Povídky

  • Una tragèdia a Lil·liput [Tragédie v Lilliputu]. Sabadell: Fundació La Mirada, 1928.
  • Contraban [Pašování]. Barcelona: La Rosa dels Vents, 1937.
  • Biografia de Lot i altres prózy [Lotova biografie a další příběhy]. Barcelona: Fontanella, 1963 / Barcelona: La Magrana, 1983.
  • Dos textos [Dva texty]. Barcelona: Cafè Central, 1999.
  • Tres Contes [Tři řekne]. Sabadell: Fundació La Mirada, 2002.

Překlady

Literární kritika a eseje

  • El mestre Fabra [Mistr Fabra], záznam. Barcelona: [s.n.], 1969.
  • Francesc Trabal, záznam. Sabadell: Fundació La Mirada, 1999.
  • Notícia biogràfica d'Armand Obiols [Životopisný přehled Armanda Obiolse]. Sabadell: Fundació La Mirada, 1999.
  • Pròlegs [Prology]

Diskografie

  • L'oriol (Remei Margarit ). Barcelona: Edigsa, 1963.
  • Romanço del fill de vídua (Els tres tambors ). Belter, 1966.
  • La Croada (Núria Espert ). Večeře: Poetes Catalans contemporanis. Madrid: Discos Aguilar GDE 10-112, 1966.
  • El Burgès (Francesc Pi de la Serra ). Barcelona: Edigsa, 1967.
  • Oda a Barcelona (Núria Espert ). Barcelona: Edigsa, 1967.
  • Poesia de Pere Quart: dotze poemes dits per l'autor. Barcelona: Edigsa, 1968.
  • Cançó lirona / Vaca suïssa (Tricicle ). Concèntric, 1970.
  • Bestiari (La Trinca ). Barcelona: Edigsa, 1972.
  • Una vaca amb un vedellet en braços (Raimon ). Dins: T'adones, amic ?. Paříž: Le Chant du Monde CDX 74523, 1974.
  • Corrandes d'exili (Ovidi Montllor ). Dins: A Alcoi, 1974.
  • Decapitació XII (Ramon Muntaner ). Dins: Cròniques, 1977.
  • Un ase considera el globus terraqüi (Celdoni Fonoll ). Večeře: He heretat l'esperança, 1978.
  • Assaig de plagi a la taverna (Celdoni Fonoll ). Dins: Traginer de cançons, 1981.
  • Diversos básně (Celdoni Fonoll ). Večeře: bod odůvodnění 1000, 1984.
  • Kojenci (Joan Manuel Serrat ). Večeře: Fa 20 anys que tinc 20 anys, 1984.
  • Corrandes d'exili (Lluís Llach ). Večeře: T'estimo. Barcelona: Ariola, 1984.
  • utopie (Miquel Pujadó ). Večeře: Ambaixador d'enllà, 1990.
  • Joan Oliver recita Pere Quart. Barcelona: Audiovisuals de Sarrià, D-133.

Kompletní práce

  • Obres doplňuje de Joana Olivera. Obra poètica [Kompletní díla Joan Oliverové. Poetry's works] Barcelona: Proa, sv. I, 1975. (2a ed. 1999)
  • Obres doplňuje de Joana Olivera. Originální divadlo [Kompletní díla Joan Oliver. Originální hry]. Barcelona: Proa, sv. II, 1977. (2a ed. 1999)
  • Obres dokončil. Verze de teatre [Kompletní díla Joan Oliver. Hraje verze]. Barcelona: Proa, sv. III, 1989.
  • Obres doplňuje de Joana Olivera. Narativní práce. Barcelona: Proa, sv. IV, 1999.

Reference

  1. ^ Associació d'Escriptors en Llengua Catalana (vyd.). „Joan Oliver (Pere Quart)“. Citováno 13. února 2016.
  2. ^ Marrugat, Jordi (2015). „La participació de Sabadell en la construcció d'un teatre nacional català“. Revista Arraona. Sabadell. str. 120–121. ISSN  0403-2616.

externí odkazy