Jihlava 10. volební obvod (Československo) - Jihlava 10th electoral district (Czechoslovakia)

X. Volební obvod
X - Volební obvod 1925, 1929, 1935 (Poslanecká sněmovna, Československo) .png

The Jihlava 10. volební obvod (Dále jen "XX. Jihlava") byl parlamentním volebním obvodem v První Československá republika pro volby do Poslanecké sněmovny. Sídlo okrskové volební komise bylo ve městě Jihlava.[1] Volební obvod zvolil 9 členů Poslanecké sněmovny.[2][3][4]

Vymezení

Volební obvod zahrnoval kraje z Bíteš Velká, Budějovice Moravské, Dačice, Hrotovice, Jaroslavice, Jemnice, Jihlava, Krumlov Moravský, Meziříčí Velké, Mikulov, Náměšť nad Oslavou, Slavonice, Telč, Třebíč, Třešť, Vranov a Znojmo.[5]

Demografie

Podle sčítání lidu z roku 1921 bylo v 10. volebním okrese v Jihlavě 432 310 obyvatel.[3] Na každého 48 034 obyvatel tak připadal jeden poslanec, což je o něco více, než je celostátní průměr 45 319 obyvatel na jedno křeslo.[3] Ke sčítání lidu v roce 1930 měl 10. volební obvod Jihlava 435 177 obyvatel (48 353 obyvatel / křeslo).[6]

Senátní volby

Ve volbách do Senátu byl 10. volební obvod Jihlava součástí 6. senátního volebního obvodu Brno spolu s 13. volebním obvodem Brno 11. a Uherské Hradiště.[2] 6. senátní volební obvod Brno zvolil 17 senátorů.[2]

1920 volby

V 1920 československé parlamentní volby Franz Pittinger (Farmářská liga, BdL) a Dr. Emmerich Radda (Německá národní strana, DNP) byli zvoleni jako kandidáti na seznam buržoazní jednoty Německá křesťanská sociální lidová strana (DCSVP).[7]

1925 volby

Mezi poslanci zvolenými z 10. Volebního obvodu Jihlavy v 1920 československé parlamentní volby byli Johann Wagner (BdL) a Erwin Zajicek (DCSVP).[7]

1929 volby

V 1929 československé parlamentní volby v Jihlavě 10 získaly československé strany 62,5% hlasů a německé strany 29,9%.[8] Zajicek a Wagner byli znovu zvoleni.[7] Viktor Stern z Komunistická strana Československa byl zvolen, předtím zastupoval Česká Lípa 5. volební obvod.[7]

StranaHlasy%
 Republikánská strana agrárních a drobných hospodářů44,40119.17
 Československá lidová strana42,32418.28
 Československá strana sociálně demokratických pracovníků25,78711.14
 Německá křesťanská sociální lidová strana25,07810.83
 Německá volební koalice19,2328.31
 Československá národně socialistická strana18,1297.83
 Komunistická strana Československa16,0106.91
 Německá národní strana11,1774.83
 Československá strana obchodníků11,0274.76
 Německá strana sociálně demokratických pracovníků9,9114.28
 Německá národní socialistická dělnická strana3,7741.63
 Československá národní demokracie3,1371.35
 Spojené židovské a polské strany1,5700.68
Celkový231,557100

[8]

1935 volby

V 1935 československé parlamentní volby Zajicek byl znovu zvolen na třetí funkční období.[7] Mezi nováčky Poslanecké sněmovny z volebního obvodu patřil Dr. Theodor Jilly (Sudetoněmecká strana, SdP), Franz Karmasin (SdP) a Anton Sogl (SdP).[7] Karmasin by později se stal slovenským ministrem pro německé záležitosti a poté Waffen-SS Sturmbannführer.[9] Zatímco v roce 1935 byla DCSVP v celém Československu oslabena, v 10. volebním okrese v Jihlavě si zachovala určitou míru síly (ve srovnání s rokem 1929 ztratila přibližně 10 000 hlasů).[10]

Reference

  1. ^ Československo (1920). Prager Archiv für Gesetzgebung und Rechtsprechung. 2. H. Mercy Sohn. str. 360.
  2. ^ A b C Národní shromáždění Republiky Ceskoslovenské: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Zivotopisná a statistická příručka ... s výbavou důležitých ustanovení a dat, která se týká Národního shromáždění. Nákladem a tiskem firmy Šmejc a spol. 1924. s. 24–25.
  3. ^ A b C Československo. Státní úřad statistický (1922). La statistique tchécoslovaque: Zemědělství. XIIe série. 1–5. str. 16.
  4. ^ Zborník Ústavu marxizmu-leninizmu a Filozofickej fakulty Univerzity Komenského: Historica. 32–33. Slovenské pedagogické nakladatels̕tvo. 1981. str. 113.
  5. ^ Senát Národního shromáždění R. Čs .. Usnesení poslanecké sněmovny. 1925.
  6. ^ Mads Ole Balling (1991). Von Reval bis Bukarest: Einleitung, Systematik, Quellen und Methoden, Estland, Lettland, Litauen, Polen, Tschechoslowakei. Dokumentace Verlag. str. 247. ISBN  978-87-983829-3-5.
  7. ^ A b C d E F Mads Ole Balling (1991). Von Reval bis Bukarest: Einleitung, Systematik, Quellen und Methoden, Estland, Lettland, Litauen, Polen, Tschechoslowakei. Dokumentace Verlag. 394–398. ISBN  978-87-983829-3-5.
  8. ^ A b Manuel Statistique de la Republique Tchecoslovaque. IV. 1932. Praha. Annuaire Statistique de la Republique Tchecoslovaque. 401–402
  9. ^ Adams, Jefferson (2009). „Karmasin, Franz (1901–1970)“. Historický slovník německé inteligence. Strašák Press. str. 223. ISBN  9780810863200.
  10. ^ Jaroslav Šebek (2010). Sudetendeutscher Katholizism auf dem Kreuzweg: politische Aktivitäten der sudetendeutschen Katholiken in der Ersten Tschechoslowakischen Republik in den 30er Jahren. LIT Verlag Münster. str. 183. ISBN  978-3-8258-9433-7.