Jihlava 10. volební obvod (Československo) - Jihlava 10th electoral district (Czechoslovakia)
X. Volební obvod | |
---|---|
The Jihlava 10. volební obvod (Dále jen "XX. Jihlava") byl parlamentním volebním obvodem v První Československá republika pro volby do Poslanecké sněmovny. Sídlo okrskové volební komise bylo ve městě Jihlava.[1] Volební obvod zvolil 9 členů Poslanecké sněmovny.[2][3][4]
Vymezení
Volební obvod zahrnoval kraje z Bíteš Velká, Budějovice Moravské, Dačice, Hrotovice, Jaroslavice, Jemnice, Jihlava, Krumlov Moravský, Meziříčí Velké, Mikulov, Náměšť nad Oslavou, Slavonice, Telč, Třebíč, Třešť, Vranov a Znojmo.[5]
Demografie
Podle sčítání lidu z roku 1921 bylo v 10. volebním okrese v Jihlavě 432 310 obyvatel.[3] Na každého 48 034 obyvatel tak připadal jeden poslanec, což je o něco více, než je celostátní průměr 45 319 obyvatel na jedno křeslo.[3] Ke sčítání lidu v roce 1930 měl 10. volební obvod Jihlava 435 177 obyvatel (48 353 obyvatel / křeslo).[6]
Senátní volby
Ve volbách do Senátu byl 10. volební obvod Jihlava součástí 6. senátního volebního obvodu Brno spolu s 13. volebním obvodem Brno 11. a Uherské Hradiště.[2] 6. senátní volební obvod Brno zvolil 17 senátorů.[2]
1920 volby
V 1920 československé parlamentní volby Franz Pittinger (Farmářská liga, BdL) a Dr. Emmerich Radda (Německá národní strana, DNP) byli zvoleni jako kandidáti na seznam buržoazní jednoty Německá křesťanská sociální lidová strana (DCSVP).[7]
1925 volby
Mezi poslanci zvolenými z 10. Volebního obvodu Jihlavy v 1920 československé parlamentní volby byli Johann Wagner (BdL) a Erwin Zajicek (DCSVP).[7]
1929 volby
V 1929 československé parlamentní volby v Jihlavě 10 získaly československé strany 62,5% hlasů a německé strany 29,9%.[8] Zajicek a Wagner byli znovu zvoleni.[7] Viktor Stern z Komunistická strana Československa byl zvolen, předtím zastupoval Česká Lípa 5. volební obvod.[7]
Strana | Hlasy | % | |
---|---|---|---|
Republikánská strana agrárních a drobných hospodářů | 44,401 | 19.17 | |
Československá lidová strana | 42,324 | 18.28 | |
Československá strana sociálně demokratických pracovníků | 25,787 | 11.14 | |
Německá křesťanská sociální lidová strana | 25,078 | 10.83 | |
Německá volební koalice | 19,232 | 8.31 | |
Československá národně socialistická strana | 18,129 | 7.83 | |
Komunistická strana Československa | 16,010 | 6.91 | |
Německá národní strana | 11,177 | 4.83 | |
Československá strana obchodníků | 11,027 | 4.76 | |
Německá strana sociálně demokratických pracovníků | 9,911 | 4.28 | |
Německá národní socialistická dělnická strana | 3,774 | 1.63 | |
Československá národní demokracie | 3,137 | 1.35 | |
Spojené židovské a polské strany | 1,570 | 0.68 | |
Celkový | 231,557 | 100 |
1935 volby
V 1935 československé parlamentní volby Zajicek byl znovu zvolen na třetí funkční období.[7] Mezi nováčky Poslanecké sněmovny z volebního obvodu patřil Dr. Theodor Jilly (Sudetoněmecká strana, SdP), Franz Karmasin (SdP) a Anton Sogl (SdP).[7] Karmasin by později se stal slovenským ministrem pro německé záležitosti a poté Waffen-SS Sturmbannführer.[9] Zatímco v roce 1935 byla DCSVP v celém Československu oslabena, v 10. volebním okrese v Jihlavě si zachovala určitou míru síly (ve srovnání s rokem 1929 ztratila přibližně 10 000 hlasů).[10]
Reference
- ^ Československo (1920). Prager Archiv für Gesetzgebung und Rechtsprechung. 2. H. Mercy Sohn. str. 360.
- ^ A b C Národní shromáždění Republiky Ceskoslovenské: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Zivotopisná a statistická příručka ... s výbavou důležitých ustanovení a dat, která se týká Národního shromáždění. Nákladem a tiskem firmy Šmejc a spol. 1924. s. 24–25.
- ^ A b C Československo. Státní úřad statistický (1922). La statistique tchécoslovaque: Zemědělství. XIIe série. 1–5. str. 16.
- ^ Zborník Ústavu marxizmu-leninizmu a Filozofickej fakulty Univerzity Komenského: Historica. 32–33. Slovenské pedagogické nakladatels̕tvo. 1981. str. 113.
- ^ Senát Národního shromáždění R. Čs .. Usnesení poslanecké sněmovny. 1925.
- ^ Mads Ole Balling (1991). Von Reval bis Bukarest: Einleitung, Systematik, Quellen und Methoden, Estland, Lettland, Litauen, Polen, Tschechoslowakei. Dokumentace Verlag. str. 247. ISBN 978-87-983829-3-5.
- ^ A b C d E F Mads Ole Balling (1991). Von Reval bis Bukarest: Einleitung, Systematik, Quellen und Methoden, Estland, Lettland, Litauen, Polen, Tschechoslowakei. Dokumentace Verlag. 394–398. ISBN 978-87-983829-3-5.
- ^ A b Manuel Statistique de la Republique Tchecoslovaque. IV. 1932. Praha. Annuaire Statistique de la Republique Tchecoslovaque. 401–402
- ^ Adams, Jefferson (2009). „Karmasin, Franz (1901–1970)“. Historický slovník německé inteligence. Strašák Press. str. 223. ISBN 9780810863200.
- ^ Jaroslav Šebek (2010). Sudetendeutscher Katholizism auf dem Kreuzweg: politische Aktivitäten der sudetendeutschen Katholiken in der Ersten Tschechoslowakischen Republik in den 30er Jahren. LIT Verlag Münster. str. 183. ISBN 978-3-8258-9433-7.