Jan Smudek - Jan Smudek

Jan Smudek (8. září 1915 - 17. listopadu 1999) byl a čeština odbojář. Jeho aktivity během druhá světová válka inspirovali filmaře k tvorbě filmů jako Gruzínský Uchinari Jan (Nepolapitelný Jan, 1943) a renomovaný americký film Casablanca (1942).
Životopis
Smudek se narodil v roce Bělá nad Radbuzou,[1] jeho rodina se však přestěhovala do Domažlice brzy po jeho narození. Studoval na různých průmyslových školách.
druhá světová válka
V roce 1939, krátce poté Nacistická anexie Československa, studoval na Vysoké škole strojní v Praze Kladno. Smudek, člen Sokol a Junák se rozhodl připojit k hnutí odporu. Jeho skupina měla za úkol získat zbraně.[1]
Dne 7. června 1939 Smudek spolu se svým přítelem Františkem Petrem zaútočili a - zjevně náhodou - zastřelili německého policistu Wilhelma Kniesta. Následná nacistická reakce vedla k zatčení 111 lidí, z nichž dva zemřeli ve vězení. Jedním z nich byl František Pavel, starosta Kladna. Ostatní byli transportováni do Koncentrační tábor Buchenwald. The Český protektorát tisk vraždu odsoudil. Smudek a jeho přítel uprchli Praha.[1]
Ve své nelegální činnosti pokračoval až do března 1940, kdy začalo zatýkání vůdců domažlického odboje. Rozhodl se uprchnout ze země, ale ukázalo se to jako velmi komplikované. Dne 20. března 1940, an SS oddíl vedený velitelem Jakobem Neubauerem dorazil do Smudkova domu a hledal jeho kufr. Vedl velitele do podkroví domu, kde ho zastřelil a těžce zranil. V následném chaosu znovu uprchl.[1] Byl zatčen dvěma příslušníky německé celní pohraniční stráže (Zollgrenzschutz ) u obce Březí (Plzeň Kraj); oba muže však zabil a pokračoval v útěku.[1] V reakci na to nacisté zatkli 150 lidí v Domažlicích a deportovali je do Koncentrační tábor Flossenbürg.[2] Stanovili také cenu 120 000 korun na hlavě.[3] Smudek přijel do Prahy 27. března 1940.
V dubnu 1940 se mu pomocí Protektorátu podařilo uprchnout z protektorátu Václav Morávek, člen renomované odbojové skupiny Tři králové.[1] Později cestoval skrz Slovensko, Maďarsko, Řecko, krocan, Sýrie a na lodi do Francie, kde si změnil jméno a připojil se k československým jednotkám ve městě Agde.
Brzy poté však Second Armistice ve společnosti Compiègne, byl nucen znovu uprchnout. Utekl do Alžírsko a Maroko, pak na Martinik, Santa Lucia, Bermudy, Kanada a zpět k Evropa, do Velká Británie, kde se připojil k 68. letka RAF (na jaře 1944) a strávil zbytek války.
Zatímco v Maroku, Smudek zůstal ve městě Casablanca pod jménem Charles Legrand.[1]
Po válce
Krátce po válce se Smudek vrátil do Československa. Stal se národním hrdinou; jeho aktivity byly dokumentovány a publikovány v různých novinách a byl dotazován v tisku.[1] Připojil se k Československá lidová strana a stal se aktivním v politice. V roce 1947 se stal obětí komplotu, když pomáhal převádět protikomunistické aktivisty (ve skutečnosti agenty komunistické obranné zpravodajské služby (v r. čeština: Obranné zpravodajství)) přes německé hranice. Byl zatčen a strávil dva týdny ve vězení.[1] Byl nucen opustit zemi v roce 1948, po Československý komunistický státní převrat, když se stal nepřítelem státu. Během svého druhého exilu žil ve Francii a pracoval jako soukromý podnikatel. V 90. letech se vrátil zpět do Československa.[1]
Byl ženatý s Margaret Bush (od Manchester ) a měl dvě dcery, Ivonu a Nikolu.
Zemřel v zapomnění v roce 1999, v Díly u Domažlic.
Kritika
Jako emigrant, Smudek se stal pro potřeby československé komunistické propagandy nežádoucí. Jeho aktivity byly odsouzeny komunistickými historiky. Byl označen jako nezodpovědný jedinec, jehož aktivity vedly ke smrti nevinných lidí. Jeho dědictví bylo vnímáno jako kontroverzní i u jeho rodáka Chodsko.[1]
Ocenění
- Československý válečný kříž 1939[1]
- Československá medaile za chrabrost před nepřítelem[1]
- Československá medaile za zásluhy (druhý stupeň)[1]
V beletrii
Smudkův životní příběh inspiroval několik dokumentů a uměleckých děl:
- Casablanca, USA, 1942[2]
- Hledáno gestapem - krátký komiksový příběh publikovaný americkým časopisem Skutečné komiksy v prosinci 1943. V komiksu byl přejmenován na „Jan Smutek“.[4]
- Uchinari Jan (Неуловимый Ян, Nepolapitelný Jan), gruzínský film natočený v roce 1943; režie Vladimir Petrov; produkoval Tbilisi Kinostudia; titulní role Jevgenij Samoylov
- Nepolapitelný Jan (Nepolapitelný Jan), dokumentární film Česká televize, 2008[5]
Reference
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Koura, Petr (2009). „Smudkova aféra v kontextu nacistické okupační politiky“ (PDF) (v češtině). Dílčák. Informační zpravodaj obecního úřadu Díly; 3/2009; 5-10. Citováno 2. června 2013.
- ^ A b Koura, Petr (2004). „Téměř zapomenutá legenda českého odboje: Jan Smudek a německá okupační politika“. Soudobé dějiny, svazek XI. (2004), Ústav pro soudobé dějiny, Akademie věd České republiky. Archivovány od originál dne 2. února 2014. Citováno 2. června 2013.
- ^ „Český vrah v bezpečí před lovem nacistů; Smudek popisuje svůj let poté, co dvakrát zatkl policii u protektorátních přátel Riskoval smrt Student je nyní ve vojenských silách své země, které jsou ve spojenecké armádě“. The New York Times (požadováno předplatné). 5. května 1940. Citováno 2. června 2013.
- ^ Stratilík, Ondřej (2. června 2013). "Češi z komiksu. Za boj s nacisty se stali kreslenými hrdiny v Americe". Lidové noviny (v češtině). lidovky.cz. Citováno 2. června 2013.
- ^ "Neznámí hrdinové. Nepolapitelný Jan" (v češtině). Česká televize. 2008. Citováno 2. června 2013.
Další čtení
- Čvančara, Jaroslav: Někomu život, někomu smrt I. (1939-1941), Praha 2002 (v češtině)
- Gebhart, Jan; Kuklík: Velké dějiny Zemí koruny české XVa, Praha 2006 (v češtině)
- Gebhart, Jan; Kuklík: Velké dějiny Zemí koruny české XVb, Praha 2007 (v češtině)
- Hlušičková, Růžena: V boj v severovýchodních Čechách 1939-1940, Hradec Králové 2005 (v češtině)
- Kettner, Petr, Jedlička, I. M .: Tajemství tří králů, Praha 1995 (v češtině)
- Koura, Petr: Pozapomenutá legenda českého odboje, Soudobé dějiny, 2004, č. 1–2, s. 110–127 (v češtině)
- Laštovka, Vojtěch: Letci RAF z Domažličky proti nacismu 1939-1945, Domažlice 2005 (v češtině)
- Laštovka, Vojtěch: Smudkova dobrodružná anabáze, Minulostí západočeského kraje, 1980, č. 16, s. 73–92 (v češtině)
- Nikrmajer, Leoš: Pátrání po Janu Smudkovi na jihu Čech, Výběr, 1998, č. 35, s. 95–98 (v češtině)
- Sládek, Čestmír: Nepolapitelný Jan„Letectví a kosmonautika, 1995, č. 23, s. 14–15.
Protektorátní tisk
- Nedělní seznam (Červen 1939) (v češtině)
- Národní práce (Červen 1939; březen 1940) (v češtině)
- Polední list (Duben 1940) (v češtině)
- Pondělní seznam (Duben 1940) (v češtině)
- Přítomnost (Červen 1939) (v češtině)
- Venkov (Červen 1939) (v češtině)