Jaecki Schwarz - Jaecki Schwarz
Jaecki Schwarz | |
---|---|
Jaecki Schwarz v roce 2009 | |
narozený | Berlín, Německo | 26. února 1946
Národnost | Němec |
obsazení | Herec |
Aktivní roky | 1967 – dosud |
Známý jako |
Jaecki Schwarz (narozen 26. února 1946 v Berlín ) je německý herec.[1] S více než 120 filmovými a televizními rolemi během celé své kariéry plodně spolupracoval DEFA, východoněmecké státní filmové studio, stejně jako Deutscher Fernsehfunk (DFF), státní televizní stanice v NDR. Od znovusjednocení Německa je známý svými rolemi v dlouhodobém detektivním televizním seriálu Polizeiruf 110 stejně jako kriminální série Ein starkes Team.
Život
Schwarz se narodil v Köpenick okres Berlín.[2] Za své jméno vděčí své babičce, která byla fanouškem dětské hvězdy němého filmu Jackie Coogan. Vzhledem k tomu, že americké hláskování „Jackie“ nebylo v matričním úřadu povoleno, bylo jeho jméno zadáno jako „Jaecki“.[2]
Schwarz hrál ve školních představeních a byl v mládežnickém klubu Německé divadlo v Berlíně. Během studií na střední škole Alexandra von Humboldta v Berlíně absolvoval učení jako fotochemický specialista. Následně se dvakrát přihlásil na různé herecké školy, ale byl dvakrát odmítnut. Na jeho třetí pokus byl přijat a studoval na Německá akademie filmového umění v Babelsberg od roku 1965 do roku 1969.[1][2]
Kariéra
Divadlo
V roce 1969 Schwarz debutoval herecky Magdeburg s divadelní verzí Hermann Kant je Die Aula. Poté následovala řada dalších rolí, také v Magdeburgu. V letech 1974 až 1997 byl členem Berliner Ensemble. Schwarz pracoval s různými režiséry včetně Christoph Schroth, Fritz Marquardt, Manfred Wekwerth, a Peter Zadek. V roce 1996 účinkoval na Divadlo Maxima Gorkiho v Carl Zuckmayer je Kapitán Koepenick.[1][2]
Film a televize
Východní Německo
V roce 1968 hrál Schwarz Konrad Vlk autobiografický film Bylo mi devatenáct ještě jako student. V letech 1969 až 1989 se objevil v mnoha filmových a televizních produkcích DEFA a DFF, včetně několika fantasy a pohádkových adaptací.[3] Začal se také objevovat v televizních pořadech, které by později definovaly jeho kariéru, například detektivní seriál Polizeiruf 110, kde by v roce 1996 získal periodickou roli.
Post-sjednocení
Po znovusjednocení Německa v roce 1989 Schwarz dokázal plynule navázat na svůj úspěch v NDR. V 90. letech byl viděn v několika televizních pořadech, například v rodinných seriálech Spreewaldfamilie. V letech 1993 až 2000 se objevil v celkem 38 epizodách po boku přední herečky Thekla Carola Wied v ARD série zločinů Auf eigene Gefahr. Objevil se v nemocničním dramatu Für alle Fälle Stefanie v letech 1997 až 2003. od roku 1994 hraje podpůrnou roli v kriminální sérii ZDF Ein starkes Team.[1][4]
Od roku 1996 do roku 2012 hrál Schwarz po boku Wolfgang Winkler jako detektivní duo Schmücke a Schneider v kriminální sérii Polizeiruf 110.[5]
On také hrál hlavní a vedlejší role v různých televizních filmech, seriálech a na velkém plátně.
Osobní život
Schwarzova homosexualita a jeho vztah s hereckým kolegou Hagen Henning, s nímž se seznámil v roce 1986 v berlínském souboru, se stal veřejně známým v srpnu 2004.[6][7] Spojení skončilo v roce 2006 po dvaceti letech.[8]
V říjnu 2013 Schwarz utrpěl přední ischemická optická neuropatie do pravého oka a od té doby měl jen deset procent jeho zraku.[9]
Vybraná filmografie
Rok | Titul | Role | Poznámky |
---|---|---|---|
1968 | Bylo mi devatenáct | Gregor Hecker | |
1969 | Weite Straßen - Stille Liebe | Bylina Schneider | |
1971 | Rottenknechte | Schwalenberg | Pětidílný televizní film |
1972 | Její třetí | Mladý muž | |
1981 | Bürgschaft für ein Jahr | Peter Müller | |
1991 | Hráč tanga | Harry |
Rok | Titul | Role | Poznámky |
---|---|---|---|
1970 | Jeder míchá s alleinem | ||
1973 | Stülpner-Legende | Voják Hupfer | 1 epizoda |
1984 | Přední ohne Gnade | Forenzní technik | |
1987 | Polizeiruf 110 | Johannes Stephanie | 1 epizoda |
1988 | Der Staatsanwalt hat das Wort | ||
1989 | Polizeiruf 110 | Wirt Gerber | 1 epizoda |
1990 | Spreewaldfamilie | Günter | |
1993 | Tatort | 1 epizoda | |
1993–2000 | Auf eigene Gefahr | Boris Beckmann | |
1994 – dosud | Ein starkes Team | Sputnik | |
1994 | Liebling Kreuzberg | 1 epizoda | |
1995 | Polizeiruf 110 | Celník Weißer | 1 epizoda |
1996–2013 | Polizeiruf 110 | Herbert Schmücke | |
1996 | Rosa Roth | ||
Alarm für Cobra 11 - Die Autobahnpolizei | 1 epizoda | ||
1998 | Der letzte Zeuge | 1 epizoda | |
Spuk aus der Gruft | Coolberry | ||
2001 | Das Traumschiff | ||
2006 | Unter den Linden - Das Haus Gravenhorst | Paul Gravenhorst | |
Schloss Einstein | 3 epizody | ||
2009 | Vražda v Lipsku | 1 epizoda | |
Ein Fall für zwei | 1 epizoda | ||
2011 | Kolín nad Rýnem P.D. | 1 epizoda | |
2012–14, 2017 | V Aller Freundschaft | ||
2014 | Stuttgartské zabití | 1 epizoda | |
2017 | SOKO München | 1 epizoda |
Reference
- ^ A b C d „Jaecki Schwarz“. defa-stiftung.de (v němčině). Citováno 3. července 2020.
- ^ A b C d „Jaecki Schwarz“. prisma.de (v němčině). Citováno 3. července 2020.
- ^ „Die DEFA-Stars im Märchenfilm“ [Hvězdy DEFA v pohádkových filmech]. mdr.de (v němčině). 29. července 2019. Citováno 3. července 2020.
- ^ „Konkurrenz, Frau Kommissar!“ [Soutěž, komisaři!]. spiegel.de (v němčině). 10. prosince 2010. Citováno 3. července 2020.
- ^ „Polizeiruf 110: Dreh des letzten Falls“ [Policie volá 110: střílení posledního případu]. hna.de (v němčině). 11. září 2012. Citováno 3. července 2020.
- ^ ""Polizeiruf "-Star Jaecki Schwarz liebt jungen Schauspieler" [Hvězda "Polizeiruf" Jaecki Schwarz miluje mladé herce]. rp = online.de (v němčině). 8. srpna 2004. Citováno 3. července 2020.
- ^ „Polizeiruf-Star ist schwul“ [Hvězda Polizeiruf je gay]. queer.de (v němčině). 9. srpna 2004. Citováno 3. července 2020.
- ^ „Jaecki Schwarz gibt das Ende seiner langjährigen Beziehung zu Freund Hagen Henning bekannt“ [Jaecki Schwarz oznamuje konec svého dlouholetého vztahu s přítelem Hagenem Henningem]. bz-berlin.de (v němčině). 30. ledna 2006. Citováno 3. července 2020.
- ^ „Ex TV Kommissar Jaecki Schwarz rychle einseitig erblindet“ [Bývalý komisař TV Jaecki Schwarz málem oslepil jedno oko]. morgenpost.de (v němčině). 7. října 2013. Citováno 3. července 2020.