Jacek Poniedziałek - Jacek Poniedziałek

Jacek Poniedziałek
Jacek Poniedziałek od Foksal.jpg
Jacek Poniedziałek v roce 2008
narozený (1965-08-06) 6. srpna 1965 (věk 55)
Krakov, Polsko
Národnostpolština
obsazeníHerec a divadelní režisér
Aktivní roky1990 – dosud

Jacek Poniedziałek (narozen 6. srpna 1965, Krakov ) je polština filmový, divadelní a televizní herec, divadelní režisér a překladatel.

Život a kariéra

Narodil se 6. srpna 1965 v Krakově[1] a vyrostl v městské čtvrti Olsza II.[2] V roce 1990 absolvoval Národní akademie divadelních umění v Krakově.[3] Diplom získal na základě výkonu v roli Waltera v Robert Musil je Rané koncepty pro Muž bez vlastností režie Krystian Lupa. Během studií v Krakově zahájil dlouhodobou spolupráci s divadelním režisérem Krzysztof Warlikowski.[4] Byl najat německým režisérem Karin Beier za jeho inscenaci Shakespeare je Sen noci svatojánské v divadle v Düsseldorf.[5] Vystupoval v takových institucích, jako je divadlo KTO v Krakově Divadlo Juliusze Słowackiho (1990-1992) a Staré divadlo (1992-1997). V roce 1997 začal pracovat v Národní divadlo v Varšava. V letech 1999–2006 účinkoval na Odrůda divadlo a od roku 2008 působí v Novém divadle ve Varšavě.

Režíroval také řadu her, jako např Enter. Slamowana i śpiewana historia miłosna między dwoma mężczyznami, których dzieli bardzo wiele (Nové divadlo ve Varšavě, 2010), Kočka na rozpálené plechové střeše (Lidové divadlo v Krakově, 2013) a Skleněný zvěřinec (Jan Kochanowski Divadlo v Opole, 2014) Tennessee Williams a Kdo se bojí Virginie Woolfové? podle Edward Albee (Divadlo Polonia ve Varšavě, 2016).

Ve filmu debutoval v roce 1999 účinkováním ve filmu Stanislava Kuźnika Moja Angelika.[6] Zahrál si také ve filmech jako Borys Lankosz je Zvrátit (2009), Jerzy Hoffman je Bitva o Varšavu 1920 (2011), Grzegorz Królikiewicz je Sąsiady (2014), Borys Lankosz Ziarno prawdy (2015) a Krzysztof Zanussi je Eter (2018).[7]

Přeložil také řadu divadelních her do polštiny Sarah Kane je Očištěno (2001), Hanoch Levin je Krum (2005), Tony Kushner je Andělé v Americe (2007), Tennessee Williams Tramvaj do stanice Touha (2010) a Bernard-Marie Koltès je Konec (2010).[8]

Osobní život

Má sestru Annu (nar. 1964) a měl dva bratry Bolesława (1954-2014) a Józefa (1956-1976). V 80. letech byl fascinován polskou rockovou kapelou Maanam a ve věku 17 let se setkal a ujal se s jeho vedoucím zpěvákem Kora.[9] Na střední škole založil se svými přáteli amatérské divadlo, kde hráli Andrzej Bursa je Hrabě Cagliostrova zvířata.[10] Jeho akademičtí učitelé byli Jan Peszek, Krzysztof Globisz a Jerzy Stuhr.[11]

V roce 2005 veřejně vyšel jako gay.[12][13] Byl v 18letém vztahu s divadelním režisérem Krzysztof Warlikowski.[14] V roce 2019 se zúčastnil sociální kampaně Stoję po stronie młodzieży zahájil Kampaň proti homofobii[15] a focení pro Replika gay časopis.[16]

Vystoupení v televizi a filmu

  • 1999: Moja Angelika jako Alek
  • 2000–2008: M jak miłość jako Rafał Lubomski
  • 2001–2002: Marzenia do spełnienia jako agenturní pracovník
  • 2003: Przemiany jako Snaut
  • 2004: Trzeci jako Paweł
  • 2005: Magda M. jako Rafał Żywiecki
  • 2007: Ekipa jako Wojciech Wandurski
  • 2008: Boisko bezdomnych jako kněz
  • 2008: Hela w opałach jako Eryk Krzyżanowski
  • 2008: Izolátor (Varšava Dark) jako Remik
  • 2008: 39 i pół jako Kundel
  • 2009: Na Wspólnej jako Nowicki
  • 2009: Zvrátit jako hodnostář
  • 2010: Klub szalonych dziewic jako Jan Szwarc
  • 2011: Bitva o Varšavu 1920 jako Józef Haller
  • 2014: Sąsiady jako manžel
  • 2014: Na krawędzi 2 jako Jakub Rokosz
  • 2015: Ziarno prawdy jako Klejnocki
  • 2018: Druga szansa jako Marek Strzałkiewicz
  • 2018: Eter jako doktor
  • 2019: Pod powierzchnią jako advokát Kot

Viz také

Reference

  1. ^ „Jacek Poniedziałek“. Citováno 2. května 2020.
  2. ^ „JACEK PONIEDZIAŁEK: TAK, JESTEM WARIATEM. NIE WYPIERAM SIĘ“. Citováno 2. května 2020.
  3. ^ "Jacek Poniedziałek - životopis". Citováno 2. května 2020.
  4. ^ "Jacek Poniedziałek - životopis". Citováno 2. května 2020.
  5. ^ "Jacek Poniedziałek - životopis". Citováno 2. května 2020.
  6. ^ „Jacek Poniedziałek“. Citováno 2. května 2020.
  7. ^ „Jacek Poniedziałek“. Citováno 2. května 2020.
  8. ^ „Jacek Poniedziałek“. Citováno 2. května 2020.
  9. ^ „Jacek Poniedziałek o Korze.“ Wierzyła, že się uda. Bardzo chciała żyć"". Citováno 2. května 2020.
  10. ^ Ozminkowski-Daukszewicz, Violetta (2019). „Jacek Poniedziałek:“ Tak, jestem wariatem. Nie wypieram się"". Pani.
  11. ^ „Jacek Poniedziałek“. Citováno 2. května 2020.
  12. ^ „Jacek Poniedziałek. Prosto w oczy“. Archivovány od originál dne 11. 2. 2009. Citováno 2. května 2020.
  13. ^ „Jacek Poniedziałek: jestem gejem!“. Citováno 2. května 2020.
  14. ^ „JACEK PONIEDZIAŁEK Kiedy miłość odchodzi“. Citováno 2. května 2020.
  15. ^ "Spot" Stoję po stronie młodzieży "na Tęczowy Piątek także w kinach (wideo)". Citováno 2. května 2020.
  16. ^ „Bohaterowie kalendarza 2020 (lipiec-grudzień)“. Citováno 2. května 2020.