Itzgründisch dialekt - Itzgründisch dialect - Wikipedia

Tento článek obsahuje a seznam doporučení, související čtení nebo externí odkazy, ale jeho zdroje zůstávají nejasné, protože mu chybí vložené citace. Prosím pomozte zlepšit tento článek představuji přesnější citace. (Březen 2013) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Itzgründisch je Hlavní francké dialekt, kterým se mluví ve stejnojmenném jazyce Údolí Itz (Němec: Itzgrund) a jeho přítoky Grümpen, Effelder, Röthen / Röden, Lauter, Füllbach a Rodach, údolí řeky Neubrunn, Biber a svršek Werro a v údolí Steinach. V malé jazykové oblasti, která sahá od Itzgrund v Horní Franky na jižní stranu Durynská vysočina, “Fränkische“(Konkrétně Východní franky ) stále existuje v původní podobě. Vzhledem k odlehlosti oblasti, která byla izolována koncem 19. století a později během rozdělení Německa, si tento jazyk uchoval mnoho jazykových rysů dodnes. Vědecké studium itzgründischského dialektu poprvé provedl lingvista v polovině 19. století August Schleicher.

Distribuce itzgründisch dialektu (tmavě modrá) v Durynsku

Geografické rozdělení

Zóna itzgründischského dialektu zahrnuje jih od Rennsteig hřeben v okrese Sonneberg, východní část okresu Hildburghausen, město a okres Coburg („Coburger Land“) a severozápadní část okresu Lichtenfels.

Na západní straně nářeční zóny je „Südhennebergische Staffelung„[South Henneberger Gradation, lingvistický termín], který prochází okresem Hildburghausen, odděluje Itzgründisch od Hennebergisch. Rozkládá se jižně od města Hildburghausen a pokračuje podél hranic zóny do Grabfeldisch (Východní franky ) nebo dále na jih do Dolní franky, kterým se také mluví Seßlach v západní části okresu Coburg. Jižně od okresu Coburg se Itzgründisch mísí s dialektem Bamberg. Na východ od Sonnebergeru (kromě Heinersdorf, který se již nachází v zóně Horní franky dialekt) a Coburgerovy země a východně od Michelau v okrese Lichtenfels, Itzgründisch mluvící oblast je ohraničena jejím horním franským protějškem. Horní Franky leží za "Bamberger Schranke" [Bamberg Barrier, další lingvistický termín], takže nepatří k hlavním franským dialektům.

Přímo v průběhu Rennsteig nad hřebenem Durynské vrchoviny existuje úzká přechodová zóna do Durynský dialekt, který se skládá z modernějších dialektů, z velké části ovlivněných východofranským, míst kolem Sachsenbrunn a Lauscha, které používají Itzgründisch slovník.

Zóna itzgründischské nářeční oblasti byla původně územím historických panovníků Pflege Coburg a benediktin Opatství Banz.

Řečníci

Dne 31. prosince 2010 žilo v dialektické zóně Itzgründisch ve městě Coburg 41 076 řečníků, zatímco 84 129 mělo bydliště v okrese Coburg, o 40 745 více v okrese Hildburghausen; 22 791 v okrese Lichtenfels; a (minus odhadovaný počet ne Itzgründisch mluvčích) asi 50 000 obyvatel v okrese Sonneberg. Ve městě Lichtenfels, které leží na jižním břehu řeky Main River, kde se jeho dialekt historicky mísil s dialekty v Bambergu a Itzském údolí, bylo počítáno 20 555 obyvatel. Zatímco ve venkovských vesnicích v celé oblasti se mluví o příslušných variantách Itzgründisch, ve městech je podíl obyvatel, kteří nemluví Itzgründisch, mnohem větší. Konzervativní odhad uvádí počet rodilých mluvčích Itzgründisch na přibližně 225 000 mluvčích.

Místní dialekty dominují v přechodné zóně v Rennsteig, kde nimi mluví většina z přibližně 13 000 obyvatel v každodenním životě, kromě města Neuhaus am Rennweg.

Funkce

Itzgründischova gramatika se v zásadě řídí pravidly Východní franky dialekt. Jedinečnost Itzgründisch ve srovnání s jinými německými dialekty je ve stále zastaralejších formách a dvojhlásky z Středně vysoká němčina které jsou běžné v každodenní řeči.

• Kolem Sonneberg a Neustadt bei Coburg se používají dvojhlásky iä, ue a üä, například: nicht [ne] = “niä”, Řepa [postel] = “Biäd”, Ofen [trouba] = “Uefm”, Vögel [birds] = “Vüächl“. Výslovnost dvojité souhlásky, -rg se změní na -ch pokud následuje samohlásku, například: Sonneberg = “Sumbarch”, ärgern [to hněv] = “oblouk" a morgen [ráno] = “morchng“. Jiné dvojhlásky existují například v následujících slovech: Brote [chléb] = “Bruad”, Hosen [pants] = “Huasn”, Hasen [zajíci] = “Housn”, heißen [být volán] = “Hassn“Nebo schön [krásný] = “schööä”.
• Věty jsou často tvořeny pomocnými slovesy jako mögen [mít rád], vlčí [chtít nebo si přát], machen [dělat], káď [udělat] nebo können [být schopen] as minulým příčestím. (Das Kind schreit. [Dítě pláče.] = “Des Kindla dud schrein.“Nebo„Des Kindla ka fei g´schrei.”)
• Minulé příčestí se téměř vždy používá ke konstrukci věty s pomocnými slovesy sein [být] nebo haben [mít]. Příklad: Da gingen wir hinein / Da sind wir hineingegangen. [Jak jsme šli dovnitř / Jak jsme šli dovnitř] = “Dou sä´me neig´anga.„Na severní straně nářeční zóny jsou však rozdíly ve změnách gramatických časů a sloves znatelnější. Jsou známí na durynských místech, jako jsou Judenbach nebo Bockstadt jako minulé časy určitých sloves, která jsou již v severoněmeckých dialektech vyjádřena jako preterity, které jsou ve východních francích prakticky neznámé. V Sachsenbrunnu a Lausche, které ležely poblíž Rennsteig mimo itzgründischskou dialektovou zónu, se v minulém čase již používaly více než tři čtvrtiny sloves.
• Kdekoli je řeč v dialektu bez zábran, věty jsou konstruovány s dvojitými negativy, například: "Wenn da kää Gald niä hostitel, kaas da de fei nex gekeaf." (Wenn du kein Geld (nicht) hast, kannst du dir nichts kaufen.) [Pokud nemáte peníze, nemůžete nic koupit.] Nebo „Doumit kaast da kä Eä niä eigelech.” (Damit kannst du kein Ei (nicht) einlegen.) [S tím nemůžete naložit žádná vejce.]
• Jak jsou v hlavní francké, modální částice fei a maličkosti -lein a -Los Angeles (místně také -le) se používají velmi často a často.

(Poznámka: Protože Itzgründisch nemá standardní písemnou formu, text se u každého jiného autora liší přibližně „normálním“ písmem.) Mezinárodní fonetická abeceda (IPA) se upouští od přesného znění itzgründischových slov a frází v tomto článku.

Čísla v Sonnebergerově dialektu

Čísla se ale časem liší (ráno i odpoledne), a to následovně:

Příklad: Es ist um Ein Uhr. (Je jedna hodina) = Es je v Ease. („I“ je „spolknuto“ natolik, že je slyšet jen částečně.)

Pracovní dny v Sonnebergerově dialektu

Variace mezi Itzgründisch a horní Franky

Itzgründisch má rozmanitost místních variací. Například, když bude volána dívka Mädchen ve správné němčině by ji zavolali Mädle v Haselbachu „Mädla“ v sousedním Steinachu a „Meadla“ v Sonnebergu. Rozdíly jsou ještě výraznější v horním franku, kterým se mluví také v Heinersdorfu v okrese Sonneberg.

Slova jedinečná pro Itzgründisch

Výběr některých výrazů:

• Ardöpfl, Arpfl = Erdapfel, Kartoffel (brambor)
• Glikeleskaas = Quark (Quark)
• Stoal = Stánek (stabilní)
• Stoudl = Scheune (stodola)
• Sulln = Sohle, Schlampe (podrážka, fena)
• Zahmet = Kartoffelbrei (bramborová kaše)
• Zähbei = Zahnschmerzen (bolest zubů)

Jazyková mapa

• (de) Thüringer Dialektatlas, Heft 27, Deutsche Akademie der Wissenschaften zu Berlin [Atlas of the Thuringian Dialects, Issue 27, German Academy of Sciences in Berlin], Berlin, Akademie-Verlag-Berlin, 1969

Atlas dialektu ukazuje rozložení částí řeči a odpovídající zvukové posuny.

Literatura

• (de) August Schleicher: Volkstümliches aus Sonneberg im Meininger Oberlande - Lautlehre der Sonneberger Mundart [Populární řeč ze Sonnebergu v Meiningenské vysočině - fonologie Sonnebergerova dialektu]. Weimar, Böhlau, 1858.
• (de) Otto Felsberg: Die Koburger Mundart. Mitteilungen der Geographischen Gesellschaft für Thüringen: Band 6 [Coburgerův dialekt. Bulletins of the Geographical Society of Thuringia: Volume 6], Jena, 1888, s. 1. 127–160.
• (de) Karl Ehrlicher: Zur Syntax der Sonneberger Mundart. Gebrauch der Interjection, des Substantivs und des Adjectivs [Syntax Sonnebergerova dialektu: Použití citoslovcí, podstatných jmen a přídavných jmen]. Zahajovací práce na Hohen Philosophischen Fakultät der Universität Leipzig [Zahajovací disertační práce na Fakultě vysoké filozofie Univerzity v Lipsku], 1906
• (de) Alfred Förster: Phonetik und Vokalismus der ostfränkischen Mundart der Stad Neustadt (Sachs-en-Coburg) Fonetika a vokály východofranského dialektu města Neustadt (Saxe-Coburg). Jena 1912 a Borna-Leipzig, 1913 (částečný tisk).
• (de) Wilhelm Niederlöhner: Untersuchungen zur Sprachgeographie des Coburger Landes auf Grund des Vokalismus Studie jazykové geografie Coburgerovy země na základě vokálů. Erlangen, 1937.
• (de) Eduard Hermann: Die Coburger Mundart Coburgerův dialekt. In: Adolf Siegel (ed.): Coburger Heimatkunde und Heimatgeschichte. Teil 2, Heft 20 [Coburgerova místní genealogická a historická společnost, část 2, vydání 20]. Coburg, 1957.
• (de) Heinz Sperschneider: Studium zur Syntax der Mundarten im östlichen Thüringer Wald Studie syntaxe dialektů ve východním Durynském lese. Deutsche Dialektgeographie 54 [German Dialect Geography], Marburg, 1959.
• (de) Emil Luthardt: Mundart und Volkstümliches aus Steinach, Thüringerwald, und dialektgeographische Untersuchungen im Landkreis Sonneberg, im Amtsbezirk Eisfeld, Landkreis Hildburghausen und in Scheibe, im Amtsgerichtsbezirk Oberweißbach, Landkreis Rudolstadt [Dialects and Slang from Steinach, Thuringian Forest, and Linguistic-Mapping Investigation in the District of Sonneberg, in the Subdistrict of Eisfeld, District of Hildburghausen and in Scheib, in the subdistrict of Oberweißbach, District of Rudolstadt]. Disertační práce. Hamburk, 1963.
• (de) Harry Karl: Das Heinersdorfer Idiotikon Kompletní slovník Heinersdorferova dialektu. Kronach, 1988.
• (de) Horst Bechmann-Ziegler: Mundart-Wörterbuch unserer Heimat Neustadt nar. Coburg [Dialektový slovník našeho domova, Neustadt bei Coburg]. Neustadt bei Coburg, 1991.
• (de) Horst Traut: Die Liederhandschrift des Johann Georg Steiner a Sonneberg in der Überlieferung durch August Schleicher [Rukopisy tradičních písní Johanna Georga Steinera ze Sonnebergu od Augusta Schleichera]. Rudolstadt, Hain, 1996, ISBN  3-930215-27-6.
• (de) Wolfgang Lösch: Zur Dialektsituation im Grenzsaum zwischen Südthüringen und Nordbayern Dialektová situace v pohraničí mezi jižním Durynskem a severním Bavorskem. In: Dieter Stellmacher (ed.): Dialektologie zwischen Tradition und Neuansätzen [Dialektologie mezi tradičními a novými přístupy]. Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik (ZDL) -Beiheft 109 (Journal of Dialectology and Linguistics (ZDL) - Supplement 109), Stuttgart 2000, pp. 156–165.
• (de) Karl-Heinz Großmann (ed.): Thüringisch-Fränkischer Mundartsalat [Atlas durynských a franských dialektů]. Vlastní publikace AK Mundart Südthüringen e. V., Mengersgereuth-Hämmern 2004.
• (de) Karl-Heinz Großmann (ed.): Punktlandung. Vlastní publikace AK Mundart Südthüringen e. V., Mengersgereuth-Hämmern 2007.
• (de) Karl-Heinz Großmann (ed.): 30 un kä wengla leiser. Vlastní publikace AK Mundart Südthüringen e. V., Mengersgereuth-Hämmern 2009.

externí odkazy

• (de) Itzgründisch (Friedrich-Schiller-Universität Jena ) (včetně mapy hranic mluvící oblasti)
• (de) Mundartlexikon auf Itzgründisch^{[trvalý mrtvý odkaz ]} (mezi variacemi z měst Effelder a Rauenstein)
• (de) Diskuse v Sonnebergerově dialektu
• (de) Itzgründisch podle tématu