Isabella Steven - Isabella Steven
Isabella Steven | |
---|---|
narozený | Skotsko |
Zemřel | Skotsko |
obsazení | žena v domácnosti |
Isabella Steven nebo Tibbie Stein byla dcerou nájemníka z Littlehill nebo Little Hill Farm (NS467305), který sousedil s Burnsovou farmou v Lochlea.[1][2] „Stein“ je alternativní forma příjmení „Steven“. Littlehill měl tři hektary půdy, o nichž se říká, že byly o málo lepší než rašeliniště.[2] Také se říká, že v něm žila Tarbolton.[1]
Život a charakter
Isabella nebo Tibbie byly považovány za velmi dobře vypadající a v sedmnácti letech Robert Burns velmi ji to přitahovalo.[2] Básník „měl za to, že se mu při námluvách daří dobře“ dokud se „Tibbie“ nedostala do dědictví a věna 75 £, kdy se rozhodla sama nad pouhým farmářským synem. Brzy poté se provdala za prosperujícího nápadníka.[3]
Ve věku devíti nebo deseti let v době těchto událostí je Isobel Burns, sestra básníka, jediným zdrojem identifikace Isabelly Stevensové jako „Tibbie“ písně.[3] Tarboltonská tradice tvrdí, že „Tibbie“ žil ve vesnici na západní straně Burns Street na rohu Garden Street.[3] Její otec je údajně bohatý farmář.[4]
Sdružení s Robertem Burnsem
Básnířka prý jeden večer navštívila její domov, jen aby byla zdvořile informována, že „Tibbie“ není k dispozici, protože byla zasnoubená s jiným obdivovatelem. Burns se otočil na podpatcích a už ji nikdy nenavštívil.[2] Tibbie se provdala za svého krásného, aby se stala paní Isabellou Allan a Robert obrátil svou pozornost Elizabeth Paton.[5]
Básník napsal žíravou píseň „Ó Tibbie, viděl jsem den Hae“ s refrénem:
Milostná píseň, jedna z prvních Burnových v této kategorii, je nastavena na melodii „Invercauld's Reel“, objeví se (č. 196) v Johnsonově Skotské hudební muzeum v roce 1788:[5]
|
Tibbie však byla natolik hrdá, že uznala, že ta píseň byla o ní a že kdysi měla pro básníka určitou náklonnost. Při příležitosti, kdy její vnuk recitoval píseň, mu řekla, že je hrdinkou díla.[2]
Básník pohrdá dědičkou:
|
Tisíc marek nebo Merks v té době by činil zhruba 56 liber, dostatečně blízko s poetickou licencí na 75 liber. Předpokládá se, že „děvče vedle parku yon“ odkazuje na Elizabeth Paton ačkoli Burns to nikdy nepotvrdil.[2]
Mikrodějiny
National Trust for Scotland drží svatební lžíci a brýle Isabelly Stevenové v muzeu Burns Birthplace Museum Alloway.[6][7]
Viz také
Reference
- Poznámky
- Zdroje
- Boyle, A.M. (1996). Ayrshire Book of Burns-Lore. Darvel: Alloway Publishing. ISBN 0-907526-71-3.
- Hill, John C. Rev. (1961). Milostné písně a hrdinky Roberta Burnse. London: J. M. Dent.
- Mackay, James (2004). Biografie Roberta Burnse. Edinburgh: Mainstream Publishing. ISBN 1-85158-462-5.
- Purdie, David; McCue Kirsteen a Carruthers, Gerrard. (2013). Encyklopedie Burnse Maurice Lindsaye. Londýn: Robert Hale. ISBN 978-0-7090-9194-3.