Demonstrace inovativní satelitní technologie-1 - Innovative Satellite Technology Demonstration-1
Demonstrace inovativní satelitní technologie-1 je mise k předvedení různých experimentálních zařízení a technologií ve vesmíru. Jedná se o první let v rámci demonstračního programu inovativních satelitních technologií, který řídí JAXA Ředitelství pro výzkum a vývoj. Mise zahrnuje několik kosmických lodí, z nichž největší je RAPIS-1, spolu se šesti menšími satelity. Byl úspěšně spuštěn 18. ledna 2019.[1]
Přehled
Inovativní ukázka satelitní technologie-1 je posláním, jehož cílem je poskytnout letovou příležitost pro technologie a nápady předložené univerzitami a soukromými společnostmi. Užitečné zatížení letící na misi bude po dobu jednoho roku testováno ve vesmíru a získaná provozní data budou předána vývojářům. Podle JAXA je cílem tohoto programu otestovat vysoce rizikovou inovativní technologii, která povede k tomu, že vesmírný průmysl získá konkurenceschopnost na mezinárodním poli.[2] Výzva k podávání návrhů byla vyhlášena v roce 2015 a výsledky výběru byly vyhlášeny v únoru 2016.[3] Bylo vybráno celkem 14 projektů; nicméně návrh od IHI Corporation „Demonstrační experiment inovativního systému pro příjem informací o lodi“[3] byl později zrušen, čímž se počet projektů dostal do vesmíru 13. Sedm projektů bude testováno na palubě satelitu RAPIS-1, ať už jako součásti nebo komponenty. Tři projekty létají jako mikrosatelity a další tři CubeSats. Demonstrace inovativní satelitní technologie-1 znamenala první spuštění více satelitů do roku Epsilon raketa.[4]
Projekt | Typ | Agentura |
---|---|---|
NBFPGA | Část | NEC Corporation |
HXTX / XMGA | Součástka | Keio University |
? | Součástka | IHI Corporation |
GPRCS | Součástka | J-vesmírné systémy |
SPM | Součástka | J-vesmírné systémy |
DLAS | Součástka | Tokijský technologický institut |
TMSAP | Součástka | JAXA |
Fireeant | Součástka | Univerzita Chubu |
MicroDragon | Mikrosatelit | Keio University |
RISESAT | Mikrosatelit | Tohoku University |
ALE-1 | Mikrosatelit | ALE Co., Ltd. |
OrigamiSat-1 | CubeSat | Tokijský technologický institut |
Aoba VELOX-IV | CubeSat | Kyushu Institute of Technology |
NEXUS | CubeSat | Nihon University |
RAPIS-1
Typ mise | Technologický demonstrátor |
---|---|
Operátor | Axelspace / JAXA |
ID COSPARU | 2019-003A |
SATCAT Ne. | 43932 |
webová stránka | www |
Vlastnosti kosmické lodi | |
Výrobce | Axelspace |
Odpalovací mše | 200,5 kg (442 lb)[2] |
Začátek mise | |
Datum spuštění | 18. ledna 2019, 00:50:20 | UTC
Raketa | Epsilon |
Spusťte web | Uchinoura |
Konec mise | |
Deaktivováno | 23. června 2020[5] |
Orbitální parametry | |
Referenční systém | Geocentrický |
Režim | Synchronní se sluncem |
RAPIS-1 (RAPid Innovative payload demonstration Satellite 1) je satelit v rámci Demonstrace inovativní satelitní technologie-1, který předvede vybrané projekty buď jako součásti, nebo jako součásti. Z 13 projektů bude 7 předvedeno na palubě RAPIS-1. Družice byla vyvinuta společností Axelspace Corporation, a začínající společnost se zaměřením na vývoj a aplikace malých satelitů a je dosud největším satelitem, který společnost vyvinula.[6] Podle zpráv japonských médií byl satelit prvním případem, kdy společnost JAXA uzavřela smlouvu se soukromou společností na správu celého satelitu, od jeho vývoje až po provoz.[7]
Užitečné zatížení
- Field Programmable Gate Array (NBFPGA) na bázi NanoBridge je kompaktní FPGA pomocí atomových spínačů. NBFPGA byl vyvinut společností NEC Corporation.
- Vysokorychlostní X-band vysílač (HXTX) / X-band Middle Gain Anténa (XMGA) byl vyvinut Keio University.
- Systém řízení zelené reakce na pohon (GPRCS) je pohonný systém, který demonstruje použití méně toxického paliva. GPRCS vyvinul Japonské vesmírné systémy, kosmická agentura pod Japoncem Ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu.
- Monitor vesmírných částic (SPM) byl vyvinut společností Japan Space Systems a jedná se o monitor orbitálního prostředí využívající komerčně dostupné produkty. Většina dosud používaných orbitálních měřicích přístrojů byla navržena pro velké satelity a jsou objemné a nákladné, zatímco SPM je malý, lehký a levný, takže je vhodný pro přepravu malých satelitů.[8] Podle Japonských kosmických systémů pomůže monitorování radiace SPM určit příčinu selhání satelitů.[9]
- Deep Learning Attitude Sensor (DLAS) je snímač Země s dvojím použitím a sledovač hvězd přihlašování hluboké učení.[10] Pořízené snímky budou analyzovány hlubokým učením a výsledky budou odeslány pozemní stanice, účinně dirigovat edge computing ve vesmíru.[11] DLAS byl vyvinut společností Tokijský technologický institut (TITech) a zaměřuje se na komercializaci.[12][10]
- Thin Membrane Solar Array Paddle (TMSAP) je a tenkovrstvý solární článek který se bude odvíjet ve vesmíru. Skládá se z pěti panelů, z nichž každý má jednu pětinu hmotnosti tradičního plástev pevné panely. TMSAP byl vyvinut společností JAXA.
- Fireant (miniaturní vesmírný GNSS přijímač) byl vyvinut společností Univerzita Chubu.
MicroDragon
MicroDragon je návrh mikrosatelitu, který předložil Takashi Maeno z Keio University.[3]
RISESAT
Rapid International Scientific Experiment Satellite neboli RISESAT je mikrosatelit vyvinutý společností Tohoku University. Je vybaven vědeckými přístroji, které byly vybrány v mezinárodním měřítku.[13] Projekt RISESAT byl vybrán pro demonstrační program inovativních satelitních technologií, aby demonstroval vysoce přesnou kontrolu polohy a technologii multispektrálního pozorování s vysokým rozlišením. RISESATje multispektrální kamera s vysokým rozlišením bude schopna měřit rychlost růstu a zdraví plodin z vesmíru.[14] RISESATje dálkový průzkum Země přístroj, vysoce přesný dalekohled (HPT) využívá a laditelný filtr z tekutých krystalů.[15] Projekt se dříve jmenoval Hodoyoshi 2.
ALE-1
ALE-1, také známý jako ALEe, je mikrosatelit pro demonstraci tvorby umělých padající hvězdy. Stavitel a provozovatel ALE Co., Ltd., je to první satelit společnosti. ALE-1 je vybaven DOM2500 deorbit mechanismus vyráběný Nakashimada Engineering Works, Ltd.[16][17] DOM2500 je membránová plachta 2,5 m × 2,5 m při nasazení velká a bude používána ALE-1 ke snížení nadmořské výšky na méně než 400 km, což je optimální nadmořská výška k provedení hlavní mise.[18]
OrigamiSat-1
OrigamiSat-1 je 3U CubeSat demonstrace rozmístění velkých struktur z malého složeného stavu. Po spuštění do výšky 500 km sestoupí OrigamiSat-1 dolů na 400 km, kde nasadí membránu o velikosti 1 metr čtvereční.[19] Byl vyvinut společností Tokijský technologický institut.
Aoba VELOX-IV
Aoba VELOX-IV je 2U CubeSat vybavený kamerou pro slabé osvětlení. To bylo společně vyvinuto Kyushu Institute of Technology v Japonsku a Technologická univerzita Nanyang (NTU) ze Singapuru. Pulzní plazmové trysky vyvinuté NTU dávají manévrovacím schopnostem CubeSat, což je pro budoucí lunární misi nezbytnost, jako je Měsíc nepravidelné gravitační pole vyžaduje, aby orbity prováděly údržbu oběžné dráhy, aby se prodloužila životnost mise.[20] Má konstrukční životnost 12 měsíců na nízké oběžné dráze Země.[21]
NEXUS
NEXUS, zkratka pro NExt generation X Unique Satellite, je 1U CubeSat vyvinutý společností Nihon University. An amatérský rádiový satelit, je vybaven vysílačem s poloviční spotřebou energie a rychlostí přenosu dat za sekundu 32krát větší než tradiční amatérský rádiový vysílač. NEXUS předvede paketové rádio ve vesmíru.[22]
Viz také
Reference
- ^ „Zahájení úspěchu, ukázka inovativní satelitní technologie-1 na palubě Epsilon-4“ (Tisková zpráva). JAXA. 18. ledna 2019. Citováno 2019-01-18.
- ^ A b „革新 的 衛星 技術 実 証 1 号 機 に つ い て“ (PDF) (v japonštině). JAXA. 19. prosince 2018. Citováno 2019-01-18.
- ^ A b C „「 革新 的 衛星 技術 実 証 1 号 機 の テ ー マ 公募 」選定 結果 に つ い て“ (v japonštině). RDD /JAXA. Únor 2016. Citováno 2019-01-18.
- ^ „4 号 機 の 新 規 開 発 品 に つ い て“ (v japonštině). JAXA. 28. prosince 2018. Citováno 2019-01-18.
- ^ 小型 実 証 衛星 1 号 機 (RAPIS-1) の 運用 終了 に つ い て (v japonštině). JAXA. 25. června 2020. Citováno 25. června 2020.
- ^ „自 社 で 宇宙 イ ン フ ラ を 構築 サ ー ビ ス 提供 を 目 指 す“ (v japonštině). RDD /JAXA. 2018. Citováno 2019-01-18.
- ^ Ohnuki, Tsuyoshi (27. července 2016). „JAXA 初 、 ベ ン チ ャ ー 企業 に 衛星 を ま る ご と 発 注“. sorae (v japonštině). Citováno 2019-01-18.
- ^ „小型 軽 量 の 放射線 計 測 装置 の 世界 展開 へ の 大 き な ス テ ッ プ に“ (v japonštině). RDD /JAXA. 2018. Citováno 2019-01-21.
- ^ „GPRCS_SPM20190118.pdf“ (PDF) (v japonštině). Japonské vesmírné systémy. Ledna 2019. Citováno 2019-01-21.
- ^ A b „深層 学習 で リ ア ル タ イ ム 軌道 上 画像 識別 を 実 現“ (Tisková zpráva) (v japonštině). Tohoku University. 25. prosince 2018. Citováno 2019-01-21.
- ^ Nishida, Munechika (25. prosince 2018). „JAXA で 聞 い た「 衛星 か ら の エ ッ ジ コ ン ピ ュ ー テ ィ ン グ 」話“. Impress Watch (v japonštině). Citováno 2019-01-21.
- ^ „「 革新 的 地球 セ ン サ ・ ス タ ー ト ラ ッ カ ー の 開 発 」で 技術 支援 を 実 施“ (Tisková zpráva) (v japonštině). Amanogi. 17. ledna 2019. Citováno 2019-01-21.
- ^ Kuwahara, Toshinori (13. prosince 2011). „Mezinárodní vědecké mise mikrosatelitu RISESAT - Hodoyoshi2 -“ (PDF). Nano-satelitní sympozium. Citováno 2019-01-21.
- ^ „高 分解 能 ス ペ ク ト ル 観 測 技術 を 確立 し 、 農林 水産業 の ス マ ー ト 化 に 貢献 す る“ (v japonštině). RDD /JAXA. 2018. Citováno 2019-01-18.
- ^ Kurihara, Junichi; Takahashi, Yukihiro (17. března 2014). „超 小型 衛星 に よ る 先進 的 リ モ ー ト セ ン シ ン グ“ (PDF) (v japonštině). Univerzita Hokkaido. Citováno 2019-01-21.
- ^ „膜 展開 式 軌道 離 脱 装置「 DOM® 」を 搭載 し た 超 小型 人工 衛星 2 機 が イ プ シ ロ ン ロ ケ ッ ト 4 号 機 に よ っ て 打 ち 上 げ ら れ ま す“ (PDF) (Tisková zpráva) (v japonštině). Nakashimada Engineering Works, Ltd. 13. prosince 2018. Citováno 2019-01-21.
- ^ „-離 脱 装置「 DOM 」De-Orbit Mechanism“ (PDF) (v japonštině). Nakashimada Engineering Works, Ltd.. Citováno 2019-01-21.
- ^ „膜 展開 式 軌道 離 脱 装置 が 第 3 回 宇宙 開 発 利用 大 賞「 宇宙 航空 研究 開 発 機構 理事長 賞 」を 受 賞“ (Tisková zpráva) (v japonštině). Tohoku University. 20. března 2018. Citováno 2019-01-21.
- ^ Tomii, Tetsuo (21. dubna 2017). „超 小型 衛星 が 拓 く ・ 宇宙 開 発 (13) 東 工 大 - 深 宇宙 探査 へ 高 機能 膜 展開“. Nikkan Kogyo Shimbun (v japonštině). Citováno 2019-01-18.
- ^ Cordova-Alarcon, Jose Rodrigo (18. října 2016). „Přehled misí Aoba VELOX-IV; pulzní plazmový propulzér, ovládání polohy a oběžné dráhy a noční snímání krajního okraje pro budoucí měsíční misi“ (PDF). UNISEC. Citováno 2019-01-19.
- ^ „AOBA VELOX-IV“. Technologická univerzita Nanyang. Citováno 2019-01-19.
- ^ Tomii, Tetsuo (24. února 2017). „超 小型 衛星 が 拓 く ・ 宇宙 開 発 (6) 日 大 - 軌道 上 で パ ケ ッ ト 通信 実 証“. Nikkan Kogyo Shimbun (v japonštině). Citováno 2019-01-18.
externí odkazy
- Oficiální webové stránky (v japonštině)
- Demonstrace inovativní satelitní technologie-1 - JAXA
- Speciální webové stránky spuštění (v japonštině)
- RAPIS-1 - Axelspace
- Projekt DLAS (v japonštině)
- Satelitní projekt MicroDragon
- PROJEKT ORIGAMI
- ALE
- AOBA VELOX-IV
- NEXUS