Imitace zvuků v šamanismu - Imitation of sounds in shamanism

Šamanismus v různých kulturách ukazuje velkou rozmanitost.[1] V některých kulturách šamanská hudba smět záměrně napodobují přirozené zvuky, někdy s onomatopoeia.[2] Napodobování přirozených zvuků může sloužit i dalším funkcím, které nemusí nutně souviset se šamanismem, jako je lákání na lov;[3] a zábava (katajjaqs z Inuit ).[3][4]

Lokality

Sami

To platí e. G. pro šamanismus mezi skupinami Sami. Některé z jejich šamanských přesvědčení a praxe sdílely důležité rysy ty z některých sibiřských kultur.[5] Některé z nich jo byly zpívány na šamanské obřady,[6] tato paměť je zachována i ve folklórním textu (šamanský příběh).[7] V poslední době se yoiky zpívají ve dvou různých stylech, z nichž jeden zpívají pouze mladí lidé. Ale tradiční může být ten druhý, „mumlání“ stylu, připomínající kouzla.[8]

Několik překvapivých charakteristik yoiků lze vysvětlit porovnáním hudby ideály, jak bylo pozorováno u yoiks a kontrastovalo s hudebními ideály jiných kultur. Někteří yoikové mají v úmyslu napodobovat přirozené zvuky.[9][10] To lze porovnat s bel canto, která má v úmyslu využívat lidské řečové orgány na nejvyšší úrovni k dosažení téměř „nadlidského“ zvuku.[10]

Sibiř

Šamanismus na Sibiři zdaleka není homogenní. V některých různých kulturách může existovat napodobování přirozených zvuků: některé případy podtónový zpěv Příkladem mohou být i některé šamanské písně některých kultur.

Samojedic

Seance Nganasan šamany byly doprovázeny ženami napodobujícími zvuky sobího tele (myšlenka zajišťovala plodnost pro tyto ženy).[11] V roce 1931 A. Popov pozoroval Nganasanského šamana Dyukhade Kosterkina napodobujícího zvuk ledního medvěda: věřilo se, že šaman se proměnil v ledního medvěda.[12]

Obi-Ugric

Ruský cestovatel popsal a Khanty šamanská seance: odehrála se v Březová kůra stan v plné tmě. Pouze píseň a dombra bylo možné slyšet hudbu šamana: vyvolal svou náladu. Napodobovalo to, jako by se směr zvuku pohyboval: znělo to, jako by šaman letěl ve stanu a odešel. Později hlasy různých zvířat (kukačka, sova, dudek, kachna, veverka) bylo slyšet. Pak to bylo napodobeno, jako by šaman vletěl zpět do stanu a zpíval svou píseň.[13]

Altaj

Mezi několika národy poblíž Altajské hory, nový buben šamana musí projít zvláštním rituálem. Toto je považováno za „oživení bubnu“: strom a jelen, kteří dali svému dřevu a kůži nový buben, vyprávějí celý svůj život a slibují šamanovi, že mu budou sloužit. Samotný rituál je popíjení: pivo se nalije na kůži a dřevo bubnu a tyto materiály „ožívají“ a mluví jménem šamana jménem stromu a jelena. Mezi Tubalar, to znamená doslova napodobování chování a hlasu zvířete šamanem.[14]

V Sojot šamanská píseň, zvuky ptáka a vlka jsou napodobovány, aby představovaly pomocnou náladu šamana.[15]

Poznámky

  1. ^ Hoppál 2005: 15
  2. ^ Hoppál 2006: 143 Archivováno 02.04.2015 na Wayback Machine
  3. ^ A b Nattiez: 5
  4. ^ Deschênes 2002
  5. ^ Voigt 1966: 296
  6. ^ Szomjas-Schiffert 1996: 56, 76
  7. ^ Voigt 1966: 145
  8. ^ Szomjas-Schiffert 1996: 64
  9. ^ Somby 1995
  10. ^ A b Szomjas-Schiffert 1996: 74
  11. ^ Hoppál 2005: 92
  12. ^ Lintrop
  13. ^ Vitebský 1996: 89
  14. ^ Eliade 2001: 164 (= 5. kapitola pojednávající o symbolice šamanského bubnu a kostýmu, podsekci o bubnu)
  15. ^ Diószegi 1960: 203

Reference

  • Deschênes, Bruno (2002). „Inuitský zpěv v krku“. Hudební tradice. Časopis pro tradiční hudbu po celém světě.
  • Diószegi, Vilmos (1960). Sámánok nyomában Szibéria földjén. Egy néprajzi kutatóút története (v maďarštině). Budapešť: Magvető Könyvkiadó.
    • Tato kniha byla přeložena do angličtiny: Diószegi, Vilmos (1968). Stopování šamanů na Sibiři. Příběh etnografické výzkumné expedice. Z maďarštiny přeložila Anita Rajkay Babó. Oosterhout: Antropologické publikace.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Eliade, Mircea (1983). Le chamanisme et les techniky archaïques de'l extase (francouzsky). Paříž: Éditions Payot.
    • Tato kniha byla přeložena do maďarštiny: Eliade, Mircea (2001). Samanizmus. Az extázis ősi technikái. Osiris könyvtár (v maďarštině). Budapešť: Osiris. ISBN  963-379-755-1.
  • Hoppál, Mihály (2005). Sámánok Eurázsiában [Šamani v Eurasii] (v maďarštině). Budapešť: Akadémiai Kiadó. ISBN  963-05-8295-3.
  • Hoppál, Mihály (2006). „Hudba šamanského léčení“ (PDF). V Kilger, Gerhard (ed.). Macht Musik. Hudba jako Glück und Nutzen für das Leben. Kolín nad Rýnem: Wienand Verlag. ISBN  3-87909-865-4. Archivovány od originál (PDF) dne 8. října 2007.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Lintrop, Aarno. „Čistý stanový obřad“. Studie o sibiřském šamanismu a náboženstvích ugrofinských národů.
  • Nattiez, Jean Jacques; Výzkumná skupina v Hudební sémiotika, Hudební fakulta, University of Montreal (2014). Inuitské hry a písně • Zpěvy a Jeux des Inuit. Musiques & musiciens du monde • Hudebníci a hudebníci z celého světa. Montreal. OCLC  892647446.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz) CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Somby, Ánde (1995). „Joik a teorie poznání“. Archivovány od originál dne 2008-03-25.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Szomjas-Schiffert, György (1996). Lapp sámánok énekes hagyománya • Zpívající tradice laponských šamanů (v maďarštině a angličtině). Budapešť: Akadémiai Kiadó. ISBN  963-05-6940-X.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Vitebský, Piers (1995). Šaman: plavby duševním transem, extází a uzdravováním od Sibiře po Amazonku. Živá moudrost. Duncan Baird. ISBN  9781903296189.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
    • Přeloženo do maďarštiny: Vitebský, Piers (1996). Jako muž [Šaman]. Bölcsesség • hit • mítosz (v maďarštině). Budapešť: Magyar Könyvklub • Helikon Kiadó. ISBN  963-208-361-X.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Voigt, Vilmos (1966). Varázsdob és a látó asszonyok. Lapp népmesék [Kouzelný buben a jasnovidné ženy. Sami folktales]. Népek meséi (Folktales) (v maďarštině). Budapešť: Európa Könyvkiadó. Citovat má prázdný neznámý parametr: | měsíc = (Pomoc)CS1 maint: ref = harv (odkaz)

Další čtení