I (klínové písmo) - I (cuneiform)


Poznámka: i jako část ia (klínové písmo) ve 3. řádku. („ia“ je nejlepší vizuální; i-na 7. řádku má i- (vizuálně zdeformovaný / pod úhlem) na levé straně (okraji) hliněná tableta )
(Rozbalitelná fotografie s vysokým rozlišením)
The klínové písmo i znaménko je běžné použití samohlásky. Lze jej najít v mnoha jazycích, příklady jsou Akkadský jazyk z Epos o Gilgamešovi (stovky let, části tisíciletí) a polovina 14. století před naším letopočtem Amarna dopisy; také Chetitský jazyk - (viz tabulka klínového písma chetitských znaků níže).
V Epos o Gilgamešovi má také menší použití jako sumerogram, Já. Čísla použití z Epic jsou následující: i-(698), Já-(1).[2]
Tak jako i a jedna ze čtyř samohlásek v akkadštině (není tam „o“), zákoníci může snadno použít jedno znaménko (samohlásku nebo slabiku se samohláskou) k nahrazení jedné samohlásky druhou. V Amarna dopisy, segue příslovce "Nyní", nebo „nyní, v tuto dobu“, akkadský jazyk „enūma“,[3] je málokdy napsáno „e“; místo toho jsou jeho hláskování typicky: anūma, inūma, a někdy enūma. V obou dopisech Amarna a Epos o Gilgamešovi další běžné použití znaku „i“ je pro předložku, akkadský jazyk v, hláskoval i-na, pro dovnitř, do, pro atd.. (Existuje alternativní označení klínového písma pro ina (klínové písmo), poddruhové použití aš (klínové písmo), jediný vodorovný tah.)
Reference
- ^ Moran, William L. 1987, 1992, Dopisy Amarna, dopis EA 365, Pracovníci vybavení Corvée, p. 363
- ^ Parpola, 197 l. Standardní Babylonian Epos o Gilgamešovi, Sign List, str. 155-165, č. 142, s. 158.
- ^ Parpola, 197 l. Standardní Babylonian Epos o Gilgamešovi, Glosář, str. 119-145, enūma, str. 122.
- Moran, William L. 1987, 1992. Dopisy Amarna. Johns Hopkins University Press, 1987, 1992. 393 stran. (Měkká vazba, ISBN 0-8018-6715-0)
- Parpola, 197 l. Standardní Babylonian Epos o Gilgamešovi, Parpola, Simo, Projekt neoasyrského textového korpusu, c 1997, Tablet I thru Tablet XII, Index of Names, Sign List, and Glossary- (str. 119–145), 165 stran.
|
|