Hubert Fichte - Hubert Fichte

Hubert Fichte.JPG

Hubert Fichte (Němec: [ˈHuː.bɛʁt ˈfɪç.tə] (O tomto zvukuposlouchat); 21. března 1935, Perleberg, Spolková země Braniborsko - 8. března 1986) byl německý romanopisec.

Život

Hubert Fichte se narodil 21. března 1935 v nemocnici v Perlebergu. Několik týdnů po jeho narození se jeho rodina přestěhovala do Hamburku-Lokstedtu. Fichteova matka pracovala jako stenografka a většinou ho vychovávala jeho babička. Jeho otec, a židovský obchodník, emigroval do Švédska a Fichte se s ním nikdy nesetkal. Jeho rodiče nebyli ženatí. Jako dítě byl Fichte přesvědčen, že je napůl sirotek. Získal vzdělání jako herec a jako zemědělec. Na konci padesátých let pracoval Montjustin, nedaleko Forcalquier v Provence, jako pastýř několik měsíců u malíře Serge Fiorio. Od roku 1961 žil v Hamburg.

V polovině šedesátých let vydal Fichte své první romány. Poté zavolal pravidelný sloupek Plattenragout (záznam ragú) v časopise konkret. V roce 1966 kritizoval práci německé policie v té době v článku nazvaném „policie - váš přítel a asistent“: „Bude obušek vytlačovat argumenty, humor, porozumění ze strany policie v této mladé demokracii, zatížené zlem hypotéka?" (konkret, Nr. 8). Jeho hlavní vlivy byly Marcel Proust, Hans Henny Jahnn a Jean Genet. S Genetem udělal slavný rozhovor. Poprvé se s Jahnnem setkal v roce 1949 a Jahnn pomohl Fichte odhalit jeho homosexualitu. Fichte popsal jejich přátelství ve svém románu Versuch über die Pubertät (Pokus o pubertu) v roce 1974.

V sedmdesátých letech Fichte pracoval stále více na etnologické výzkum. Od roku 1971 do roku 1975 cestoval do Bahia (Brazílie), Haiti a Trinidad několikrát. Později popsal díla založená na těchto cestách, jako Xango (1976) a Petersilie, (1980) jako „Ethnopoesie“. S nimi vytvořil svou vlastní techniku ​​kombinování vědy a poezie. S tím byla provedena jakási „domácí etnologie“ St. Pauli rozhovory jako v Wolli Indienfahrer (St. Pauli je slavná čtvrť s nízkými příjmy a subkulturou v Hamburku). Fichteův spolubydlící (od roku 1961) Leonore Mau zveřejnila své svazky fotografií Xango a Petersilie ve stejnou dobu.

Na konci šedesátých let začal Fichte psát své hlavní dílo Die Geschichte der Empfindlichkeit (historie citlivosti nebo: příběh o chamtivosti) monumentální cyklus románů. Jeho poslední soubor plánů ukázal jeho záměr napsat devatenáct knih, většinou románů, ale také několik svazků esejů s názvem „Glossen“. Pro tyto „Glossen“ chtěl sestavit a přepsat většinu své novinářské práce, jako jsou rozhlasové funkce, články v novinách a rozhovory. Romány popisují život homosexuálního spisovatele „Jäckiho“ a jeho spolubydlící „Irmy“, starší ženy a fotografky. Fichte nemohl dokončit celý cyklus. Stávající části byly publikovány po jeho smrti. Obsahují 6 úplných románů, 2 fragmenty románů, 4 svazky „Glossen“ a 5 doplňkových svazků. Ty obsahují rozhovory, články a funkce, které chtěl použít pro knihy „Glossen“, ale nemohl je revidovat. Minimálně další tři romány, které plánoval, zcela chybí.

Fichte zemřel na nemoci spojené s AIDS v roce 1986. Od roku 1995 uděluje město Hamburk Cenu Huberta Fichte za mimořádná literární díla.

Ocenění

  • 1963 Julius Campe Stipend
  • Cena Hermanna Hesseho z roku 1965
  • 1967 Štipendium Villa Massimo (Řím)
  • Cena Alexandra Zinna 1985
  • Menší planeta 3475 Fichte je pojmenován po něm.[1]

Vybraná díla

  • Der Aufbruch nach Turku (Odchod do Turku, novely) Hoffmann & Campe, Hamburg 1963
  • Im Tiefstall (V nízké stodole, novela) Galerie im Center, Göttingen 1965
  • Das Waisenhaus (Sirotčinec, román) Rowohlt, Reinbek 1965
  • Die Palette (Paleta, román) Rowohlt, Reinbek 1968
  • Detlevs Imitationen »Grünspan« (Detlevovy imitace »verdigris«, román) Rowohlt, Reinbek 1971
  • Versuch über die Pubertät (Pokus o pubertu, román) Hoffmann & Campe, Hamburg 1974
  • Xango. Die afroamerikanischen Religionen II. Bahia. Haiti. Trinidad (Xango. Afroamerická náboženství II) Fischer, Frankfurt 1976
  • Wolli Indienfahrer (Wolli, cestovatel do Indie) Fischer, Frankfurt a.M. 1978
  • Petersilie. Die afroamerikanischen Religionen IV. Santo Domingo. Venezuela. Miami. Grenada (Petržel. Afroamerické náboženství IV) Fischer, Frankfurt 1980
  • Psychika. Anmerkungen zur Psychiatrie v Senegalu (Psyche. Poznámky k psychiatrii v Senegalu) Qumran, Frankfurt 1980
  • Zwei Autos für den Heiligen Pedro Claver (Dvě auta pro svatého Pedra Clavera) Qumran, Frankfurt 1982
  • Lazarus und die Waschmaschine. Kleine Einführung in die Afroamerikanische Kultur (Lazar a pračka. Malý úvod do afroamerické kultury) Fischer, Frankfurt 1985
  • Die Geschichte der Empfindlichkeit (Historie citlivosti / Příběh chamtivosti) Fischer, Frankfurt 1987ff.
  • Ödipus auf Håknäss (Oidipus na Håknäss, drama) Fischer, Frankfurt 1992
  • St. Pauli Geschichte (Příběh St. Pauli) Berlin (Transit) Berlin 2006
  • Ketzerische Bemerkungen für eine neue Wissenschaft vom Menschen (Kacířské komentáře k nové vědě o lidstvu) Hamburg (EVA) 2001

Reference

  • Bandel, Jan-Frederik: Nachwörter. Zum poetischen Verfahren Hubert Fichtes (Hubert Fichte Studien Bd. 8). Aachen, Rimbaud 2008 (im Erscheinen).
  • Beckermann, Thomas (Hrsg.): Hubert Fichte - Materialien zu Leben und Werk. Frankfurt / M., Fischer 1985.
  • Böhme, Hartmut / Tiling, Nikolaus (Hrsg.): Leben, um eine Form der Darstellung zu erreichen. Studien zum Werk Hubert Fichtes. Frankfurt / M., Fischer 1991.
  • Braun, Peter / Weinberg, Manfred: Ethno / Graphie. Reiseformen des Wissens. Tübingen, Gunter Narr 2002.
  • Carp, Ulrich: Rio Bahia Amazonas. Untersuchungen zu Hubert Fichtes Roman der Ethnologie mit einer lexikalischen Zusammenstellung zur Erforschung der Religionen Brasiliens. Würzburg, Königshausen & Neumann 2002.
  • Fisch, Michael: Explosion der Forschung. Bibliografie zu Leben und Werk von Hubert Fichte. Unter Berücksichtigung des Werkes von Leonore Mau. (Bibliografie zur deutschen Literatur Bd. 16). Bielefeld: Aisthesis 2007.
  • Heinrichs, Hans-Jürgen: Die Djemma el-Fna geht durch mich hindurch. Oder wie sich Poesie, Ethnologie und Politik durchdringen. Hubert Fichte und sein Werk. Bielefeld, Pendragon 1991.
  • Röhr, Sabine: Hubert Fichte. Poetische Erkenntnis. Sestřih - Synkretismus - Mimesis. Göttingen, Herodot 1985.
  • Seifert-Waibel, Miriam: „Ein Bild aus tausend widersprüchlichen Fitzeln“. Die Rolle der Collage v Hubert Fichtes Explosion und Das Haus der Mina v São Luiz de Maranhão. Bielefeld, Aisthesis 2005.
  • Teichert, Torsten: „Herzschlag außen“. Die poetische Konstruktion des Fremden und Eigenen im Werk von Hubert Fichte. Frankfurt / M., Fischer 1987.
  • Obklady, Johann Nikolaus: Hauchbilder der Erinnerung. Biographische Spuren und die Entwicklung literarischer Motive im Werk Hubert Fichtes. Berlín, rosa winkel 1996.
  • von Wangenheim, Wolfgang: Hubert Fichte. München, text vydání + kritik (Autorenbücher) 1980.

Filmy o Hubertovi Fichte

  • Hubert Fichte - der schwarze Engel (Hubert Fichte: Černý anděl), Dokumentární film z roku 2005. Délka 60 minut.[2]
  • Paleta se vrátilaDokument z roku 2005. Délka 67 minut.[3]

Poznámky pod čarou

  1. ^ „(3475) Fichte“. (3475) Fichte In: Dictionary of Minor Planet Names. Springer. 2003. s. 291. doi:10.1007/978-3-540-29925-7_3475. ISBN  978-3-540-29925-7.
  2. ^ „Hubert Fichte: Der schwarze Engel“ Archivováno 30. Září 2007 v Wayback Machine, 3 sat, 30. března 2005
  3. ^ Jan-Frederik Bandel: Novinky o Fichte Archivováno 28. Září 2007 v Wayback Machine

externí odkazy