Bublina na bydlení - Housing bubble

A bublina bydlení (nebo bublina ceny bydlení) je jedním z několika typů bubliny cen aktiv které se pravidelně vyskytují na trhu. Základní koncept bubliny na trhu s bydlením je stejný jako u ostatních bublin na trhu, sestávající ze dvou hlavních fází. Nejprve je tu období, kdy ceny nemovitostí dramaticky rostou, stále více taženy spekulacemi. Ve druhé fázi ceny domů dramaticky klesají. Bubliny v oblasti bydlení obvykle patří mezi bubliny s aktivy s největším dopadem na reálnou ekonomiku, protože jsou úvěrované,[1] protože se na něm podílí velký počet domácností, nejen investoři, a protože efekt bohatství z bydlení má tendenci být větší než u jiných typů finančních aktiv.[2]

Cena domu Irsko 1975 až 2015.

Definice bubliny v bydlení

Většina výzkumných prací zabývajících se bublinami na bydlení používá standardní definice cen aktiv. Existuje mnoho definic bublin. Většina z nich jsou normativní definice, jako například definice Stiglitz (1990),[3] kteří se snaží popsat bubliny jako období zahrnující spekulace, nebo tvrdí, že bubliny zahrnují ceny, které nelze ospravedlnit fundamenty. Příkladem je Palgrave (1926),[4] Flood and Hodrick (1990),[5] Shiller (2015),[6] Smith a Smith (2006)[7] a Cochrane (2010).[8]

Stiglitz „definice zní:„… základní intuice je přímá: pokud je dnes vysoká cena pouze proto, že investoři věří, že zítra bude prodejní cena vysoká - když se zdá, že „základní“ faktory takovou cenu neospravedlňují - pak bublina existuje. “ (Stiglitz 1990, s. 13)[3]

Lind (2009)[9] tvrdil, že potřebujeme novou definici cenových bublin na trhu s bydlením, „anti-Stiglitzovu“ definici. Jde o to, že tradiční definice, jako například definice Stiglitze (1990),[3] problematické jsou bubliny, u nichž se navrhuje, že vznikají z cen, které nejsou určovány fundamenty. Je to především proto, že pojem „základy“ je vágní, ale také proto, že tyto typy nominálních definic obvykle neodkazují na bublinovou epizodu jako celek - s nárůstem i poklesem ceny. Lind tvrdí, že řešením je definovat bublinu zaměřením pouze na konkrétní vývoj cen, a ne na to, proč se ceny vyvíjely určitým způsobem. Obecná definice bubliny by pak byla jednoduše: „Existuje bublina, pokud (reálná) cena aktiva nejprve dramaticky vzroste po dobu několika měsíců nebo let a poté téměř okamžitě dramaticky poklesne.“ (Lind 2009, s. 80)[9]

Inspirováno Lindem (2009),[9] Oust a Hrafnkelsson (2017) vytvořili následující definici bubliny na trhu s nemovitostmi: „Velká bublina cen bydlení má dramatický nárůst reálných cen, minimálně o 50% během pětiletého období nebo 35% během tříletého období, následovaný okamžitý dramatický pokles cen nejméně o 35%. Malá bublina má dramatický nárůst reálných cen, minimálně 35% během pětiletého období nebo 20% během tříletého období, následovaný okamžitým dramatickým poklesem cen minimálně o 20%. “[10]

Identifikace bublin krytu

Bubliny v oblasti bydlení vs. předražování na trhu s bydlením

Předražení lze považovat za nezbytný, ale nedostatečný indikátor existence bubliny. Předražování je definováno více než bublina. Aktivum může být předraženo, aniž by existovala bublina, ale nemůžete mít (pozitivní) bublinu bez předražení. Předražení nebo podhodnocení lze jednoduše definovat jako odchylku od rovnovážné ceny. DiPasquale a Wheaton (1994)[11] řekněte, že: „Ve skutečnosti se zdá být normální, že se ceny bydlení odchylují od základní hodnoty nebo rovnovážné ceny, protože trhy s bydlením se čistí postupně, nikoli rychle, v krátkém období.“

Mayer (2011)[12] zkoumá bubliny cen nemovitostí a zjišťuje, že v zásadě existují tři přístupy, které vědci zvolí, když se vyšetřování cen nemovitostí liší od rovnováhy.

Nejprve existuje metoda založená na financování, kde se cena domu rovná diskontovanému budoucímu nájemnému. Toto se řídí stejnou logikou při provádění ocenění akcií; cena akcií se rovná diskontované částce všech budoucích dividend. Myšlenka je, že hodnota vlastního kapitálu se rovná diskontovaným dividendám. Poměr ceny nájmu a uživatelské náklady na bydlení jsou metody, které spadají do této metody.

Druhým přístupem je srovnání nákladů na stavbu nových bytů se skutečnými dnešními cenami domů. Velká část metody stavebních nákladů má svůj základ v teorii křivky poptávky a nabídky. Pokud je poptávka nízká, vede to k nižším cenám domů a menší výstavbě nových domů. Glaeser a Gyourko (2005)[13] poukazují na to, že trh s bydlením je charakterizován zkroucenou křivkou nabídky, která je vysoce elastická, když jsou ceny na nebo nad stavebními náklady. Jinak je křivka nabídky vysoce nepružná. Bydlení lze postavit poměrně rychle, ale protože bydlení je trvanlivé zboží, staré bydlení nezmizí rychle. Ceny domů na trzích s pomalým nebo negativním růstem poptávky jsou tedy omezeny stavebními náklady. Poměr nákladů na stavební cenu a poměr nákladů na stavební budovu jsou metody, které spadají pod tuto metodu.

Poslední přístup Mayera (2011)[12] je využít kombinaci cenové dostupnosti domu k odvození rovnovážného modelu. Ceny domů se často porovnávají s příjmy (příjem se používá jako proxy proměnná pro cenovou dostupnost). Pokud jsou ceny domů příliš vysoké, domácnosti si nemohou dovolit stejnou úroveň služeb bydlení (cenová dostupnost). Symetricky, když jsou ceny domů nízké, si domácnosti mohou dovolit vyšší úroveň služeb bydlení. Příkladem této metody je poměr ceny a příjmu, poměr ceny a mzdy, poměr ceny a příjmu domácnosti. Existuje také soubor různých měr cenové dostupnosti a indexů, které se zabývají vývojem úrokových plateb k příjmu nebo nákladů hypotéky k příjmu. Kromě použití rovnováhy cen domů na základě ekonomických opatření je možné použít i statistické techniky k identifikaci dlouhodobého cenového trendu, například HP filtru.

Shiller kontrolní seznam bublin (2010)

1. Prudké zvýšení ceny aktiva, jako je nemovitost nebo akcie

2. Velké veřejné vzrušení z uvedených nárůstů

3. Doprovodné mediální šílenství

4. Příběhy lidí, kteří vydělávají hodně peněz, a způsobují závist mezi lidmi, kteří ne

5. Rostoucí zájem o třídu aktiv mezi širokou veřejností

6. Teorie „nové éry“ ospravedlňující bezprecedentní zvýšení cen

7. Pokles úvěrových standardů[14]

Skupiny indikátorů Lindovy bubliny v bydlení (2009)

1. Úrokové platby ve vztahu k příjmu pro kupce domů

- Nominální splátky úroků ve vztahu k příjmu rostou.

- Platba nominálních úroků ve vztahu k příjmu by se zvýšila, pokud by byly použity historické úrovně úrokových sazeb.

- Platby skutečných úroků ve vztahu k příjmu rostou.

- Skutečné platby úroků ve vztahu k příjmu by se zvyšovaly, pokud by byly použity historické úrovně úrokových sazeb.

2. Nabídka bydlení

- Čím snazší je zvýšit nabídku, tím pravděpodobnější je zvýšená cena součástí bubliny.

3. Očekávání kupujících ohledně cen

- Kupující očekávají, že ceny budou i nadále růst nebo se stabilizují na úrovni, která je mnohem vyšší než historické trendy.

- Kupující věří, že i ve střední perspektivě (tři až pět let) jsou investice do bydlení téměř bez rizika.

4. Kupující riskují a netrpělivost

- Lidé vstupují do vlastnictví v dřívějším věku nebo na vyšší úrovni kvality.

- Kupující mají tendenci volit riskantnější alternativy financování než dříve.

- Kupující amortizují méně než dříve.

5. Chování banky

- Banky zvyšují nebo alespoň nesnižují poměry půjček k hodnotě pro kupující na trhu s bydlením, když ceny rostou. - Banky se při posuzování úvěruschopnosti domácností stávají liberálnějšími.

6. Spekulativní chování

- Větší podíl kupujících domů než obvykle plánuje opět rychle prodat.[9]

Další ukazatele bublin v oblasti bydlení

Ceny bydlení vs. míra neobsazenosti. Velké množství volných pracovních míst bude mít tlak na snižování cen, protože v tomto případě; nabídka převyšuje poptávku (Geltner, Miller, Clayton, & Eichholtz, 2007). Alternativně naopak: obsazenost.

Skutečné ceny bydlení vs. demografie. Pokud dojde k čistému přílivu nájemců, lze očekávat zvýšení nákladů na bydlení (Englund, 2011).[15]

Ceny nemovitostí vs. HDP lze použít, pokud nejsou k dispozici údaje o příjmech, protože lze očekávat, že změny HDP a důchodu budou korelovat (Claussen, Jonsson, & Lagerwall, 2011).[16]

Poměr půjčky k hodnotě (LTV) je dobrým ukazatelem rizika pro věřitele i pro dlužníka. Čím vyšší poměr, tím vyšší je riziko (Kokko, 1999).[17]

Poměr dluhové služby nebo poměr krytí dluhu (DSCR), tj. Poměr finančních prostředků dostupných pro splácení úroků a jistiny. To je považováno za dobrý indikátor úrovně souvisejícího rizika (Joshi, 2006).[18]

Poměr mezi půjčkou a disponibilním příjmem by se neměl časem měnit. Nárůst nad dlouhodobý průměr naznačuje, že trh může být nadhodnocen (Finocchinaro, Nilsson, Nyberg, & Soultanaeva, 2011).[19]

Ceny bydlení vs. úrokové sazby. Pokud se úrokové sazby zvýší, bude dražší vlastnit nemovitost a kompenzovat vyšší uživatelské náklady. Lze očekávat, že cena poklesne. (Englund, 2011).[20]

Vysoký a rostoucí růst cen nemovitostí. Oust a Hrafnkelsson (2017)[10]

Historické bubliny

Velké bubliny na trhu s bydlením v zemích OECD 1970–2015

Změna ceny před / po vrcholuZměna ceny před / po vrcholuZměna ceny před / po vrcholuZměna ceny před / po vrcholuZměna ceny před / po vrcholu
ZeměCenaVrcholy / žlabyDoba trváníAgregovanéAgregované 5 letAn. 5Y průměrAgregované 3 rokyAn. 3Y průměr1 rok
FinskoZvýšit1989-Q21568.3 %63.3 %12.7 %65.8 %21.9 %24.1 %
FinskoPodzim1995-Q426-50.5 %-46.0 %-9.2 %41.0 %-13.7 %-11.9 %
IrskoZvýšit2007-Q156235.6 %52.9 %10.6 %30.5 %10.2 %10.1 %
IrskoPodzim1. čtvrtletí 201324-53.6 %-51.6 %-10.3 %-31.8 %-10.6 %-7.1 %
HolandskoZvýšit1978-Q233138.9 %94.4 %18.9 %69.0 %23.0 %6.5 %
HolandskoPodzim1985-Q329-52.6 %-47.9 %-9.6 %-35.5 %-11.8 %-11.8 %
Nový ZélandZvýšit1974-Q31866.2 %*66.2 %14.7 %64.4 %21.5 %29.9 %
Nový ZélandPodzim1980-Q425-39.4 %-34.7 %-6.9 %-22.7 %-7.6 %-9.2 %
NorskoZvýšit1987-Q1844.0 %37.8 %7.6 %39.8 %13.3 %25.0 %
NorskoPodzim1993-Q124-45.5 %-41.2 %-8.2 %-28.6 %-9.5 %-2.3 %
Jižní AfrikaZvýšit1984-Q12155.1 %54.9 %11.0 %25.5 %8.5 %9.2 %
Jižní AfrikaPodzim1987-Q112-44.1 %-42.8 %-8.6 %-44.1 %-14.7 %-18.1 %
ŠpanělskoZvýšit2007-Q241138.8 %69.2 %13.8 %30.1 %10.0 %9.0 %
ŠpanělskoPodzim2014-Q127-45.5 %-36.0 %-7.2 %-14.1 %-4.7 %-4.5 %
Spojené královstvíZvýšit1973-Q31467.4 %*67.4 %19.3 %66.2 %22.1 %23.5 %
Spojené královstvíPodzim1977-Q316-35.6 %-29.3 %-5.9 %-28.9 %-9.6 %-11.2 %
USAZvýšit2006-Q13892.9 %54.1 %10.8 %35.4 %11.8 %7.8 %
USAPodzim4. čtvrtletí 201123-39.6 %-37.1 %-7.4 %-33.0 %-11.0 %-4.3 %

Tabulka pochází od Ousta a Hrafnkelssona (2017)[10] a byla vytvořena pomocí jejich definice bubliny. Soubor údajů sestává ze čtvrtletních reálných cen pro 20 zemí OECD v období 1970–2015. Doba trvání je počet čtvrtletí od posledního bodu obratu (nebo od začátku datové řady). Agregovaná změna ceny je souhrnná změna ceny za dobu trvání. * Souhrnná změna ceny je od začátku období do vrcholu.

Malé bubliny na trhu s bydlením v zemích OECD 1970–2015

Změna ceny před / po vrcholuZměna ceny před / po vrcholuZměna ceny před / po vrcholuZměna ceny před / po vrcholuZměna ceny před / po vrcholu
ZeměCenaVrcholy / žlabyDoba trváníAgregovanéAgregované 5 letAn. 5Y průměrAgregované 3 rokyAn. 3Y průměr1 rok
BelgieZvýšit1979-Q33159.6 %33.4 %6.7 %21.2 %7.1 %3.9 %
BelgiePodzim1985-Q223-40.4 %-36.8 %-7.4 %-26.5 %-8.8 %-7.1 %
DánskoZvýšit1986-Q21455.8 %29.9 %6.0 %31.5 %10.5 %14.0 %
DánskoPodzim1993-Q228-36.5 %-29.4 %-5.9 %-19.2 %-6.4 %-12.5 %
DánskoZvýšit2006-Q353180.1 %63.9 %12.8 %60.0 %20.0 %21.1 %
DánskoPodzim2012-Q425-28.5 %-25.0 %-5.0 %-21.1 %-7.0 %-0.7 %
FinskoZvýšit1974-Q21028.8 %*27.9 %6.6 %28.5 %9.5 %6.8 %
FinskoPodzim1979-Q321-34.0 %-33.8 %-6.8 %-26.6 %-8.9 %-13.5 %
IrskoZvýšit1980-Q44344.3 %44.3 %8.9 %29.2 %9.7 %5.8 %
IrskoPodzim1987-Q226-35.3 %-29.0 %-5.8 %-25.7 %-8.6 %-7.0 %
ItálieZvýšit1981-Q21340.6 %26.8 %5.4 %36.5 %12.2 %19.2 %
ItáliePodzim1986-Q422-27.8 %-27.6 %-5.5 %-18.5 %-6.2 %-4.8 %
JaponskoZvýšit1973-Q41560.9 %*60.9 %16.2 %47.5 %15.8 %17.0 %
JaponskoPodzim1977-Q315-34.2 %-32.3 %-6.5 %-31.5 %-10.5 %-17.6 %
JaponskoZvýšit1990-Q45379.6 %37.6 %7.5 %22.9 %7.6 %9.7 %
JaponskoPodzim2009-Q274-49.5 %-17.3 %-3.5 %-14.3 %-4.8 %-3.3 %
KoreaZvýšit1979-Q23788.5 %88.5 %17.7 %72.3 %24.1 %5.4 %
KoreaPodzim1982-Q212-33.6 %-15.2 %-3.0 %-33.6 %-11.2 %-14.8 %
KoreaZvýšit1991-Q11434.3 %27.0 %5.4 %25.7 %8.6 %8.1 %
KoreaPodzim2001-Q140-48.5 %-33.0 %-6.6 %-25.8 %-8.6 %-11.6 %
ŠpanělskoZvýšit1978-Q2929.7 %40.6 %8.1 %24.1 %8.0 %12.2 %
ŠpanělskoPodzim1982-Q418-36.7 %-30.8 %-6.2 %-25.9 %-8.6 %-10.4 %
ŠpanělskoZvýšit1991-Q436142.3 %102.4 %20.5 %34.2 %11.4 %10.9 %
ŠpanělskoPodzim1997-Q121-21.2 %-21.0 %-4.2 %-18.7 %-6.2 %-12.5 %
ŠvédskoZvýšit1990-Q11746.6 %42.5 %8.5 %35.9 %12.0 %8.8 %
ŠvédskoPodzim1995-Q423-31.9 %-30.0 %-6.0 %-28.4 %-9.5 %-1.6 %
ŠvýcarskoZvýšit1973-Q11227.7 %*27.7 %9.2 %27.7 %9.2 %17.7 %
ŠvýcarskoPodzim1976-Q314-28.4 %-26.6 %-5.3 %-27.8 %-9.3 %-10.6 %
ŠvýcarskoZvýšit1989-Q45372.1 %38.1 %7.6 %28.7 %9.6 %4.6 %
ŠvýcarskoPodzim2000-Q141-38.6 %-27.6 %-5.5 %-21.6 %-7.2 %-8.0 %
Spojené královstvíZvýšit1989-Q330103.6 %77.8 %15.6 %58.1 %19.4 %10.6 %
Spojené královstvíPodzim1995-Q425-29.3 %-26.6 %-5.3 %-24.7 %-8.2 %-9.4 %

Tabulka pochází od Ousta a Hrafnkelssona (2017)[10] a byla vytvořena pomocí jejich definice bubliny. Soubor údajů sestává ze čtvrtletních reálných cen pro 20 zemí OECD v období 1970–2015. Doba trvání je počet čtvrtletí od posledního bodu obratu (nebo od začátku datové řady). Agregovaná změna ceny je souhrnná změna ceny za dobu trvání. * Souhrnná změna ceny je od začátku období do vrcholu.

Viz také

Pro jednotlivé země viz:

Reference

  1. ^ Brunnermeier, M.K. a Oehmke, M. (2012) Bubliny, finanční krize a systémová rizika Pracovní dokument NBER č. 18398
  2. ^ viz např. Case, K.E., Quigley, J. a Shiller R. (2001). Porovnání efektů bohatství: akciový trh versus trh s bydlením. National Bureau of Economic Research, Working Paper No. 8606., Benjamin, J., Chinloy, P. and Jud, D. (2004). „Nemovitosti versus finanční bohatství ve spotřebě“. In: Journal of Real Estate Finance and Economics 29, pp. 341-354., Campbell, J. and J. Cocco (2004), How do Housing Price Affect Consumption? Důkazy z mikroúdajů. Harvard Institute of Economic Research, Discussion Paper No. 2045
  3. ^ A b C Stiglitz, J. E. (1990). „Sympózium o bublinách“. In: Journal of Economic Perspectives Vol. 4 č. 2, s. 13-18.
  4. ^ Palgrave, R.H. I. (1926), „Palgraveův slovník politické ekonomie“, MacMillan & Co., Londýn, Anglie, s. 181.
  5. ^ Flood, R. P. a Hodrick, R. J. (1990), „On Testing for Speculative Bubbles“, The Journal ofEconomic Perspectives, Vol. 4 č. 2, s. 85–101.
  6. ^ Shiller, R.J. (2005). Iracionální nevázanost. 3. New Jersey: Princeton University Press. ISBN 0-691- 12335-7.
  7. ^ Smith, M. H. a Smith, G. (2006), „Bubble, Bubble, Where’s the Housing Bubble?“, Brookings Papers on Economic Activity, sv. 2006 č. 1, s. 1–50.
  8. ^ Cochrane, J. H. (2010), „Discount Rates“, pracovní dokument, University of Chicago, BoothSchool of Business, a NBER, Chicago, Illinois, 27. prosince.
  9. ^ A b C d Lind, H. (2009). „Cenové bubliny na trzích s bydlením: koncepce, teorie a ukazatele“. In: International Journal of Housing Markets and Analysis Vol. 2 č. 1, s. 78-90.
  10. ^ A b C d Oust, A. a Hrafnkelsson, K. (2017) Co je bublina na trhu s bydlením?, Bulletin ekonomie, svazek 37, vydání 2, strany 806-836
  11. ^ DiPasquale, D. a Wheaton, W.C. (1994), „Dynamika trhu s bydlením a budoucnost cen bydlení“, Journal of Urban Economics, sv. 35, s. 1-27.
  12. ^ A b Mayer, C. (2011), „Housing bubliny: průzkum“, Annual Review of Economics, sv. 3, str. 559-577.
  13. ^ Glaeser, E.L. a Gyourko, J. (2005), „Úpadek měst a trvalé bydlení“, Journal of Political Economy, Vol. 113 No. 2, str. 345-375.
  14. ^ Shiller, R.J. (2010), „Shiller's List: How to Diagnose the Next Bubble“, The New York Times, JACK EWING, 27. ledna 2010
  15. ^ Englund, P. (2011). Svenska huspriser i ett internationellt pespektiv. Stockholm: SverigesRiksbank.
  16. ^ Claussen, C. A., Jonsson, M., & Lagerwall, B. (2011). En makroekonomisk analyd av bostadspriserna i Sverige. Stockholm: Sveriges riksbank.
  17. ^ Kokko, A. (1999). Asienkrisenmånga likheter med den Svensks krisen. Economisk Debatt, 81–92.
  18. ^ Joshi, H. (2006). Identifikace bublin cen na trhu s bydlením v Indii - předběžné důkazy. Rezervní banka Indie.
  19. ^ Finocchinaro, D., Nilsson, C., Nyberg, D., & Soultanaeva, A. (2011). Hushållens skuldsättning, bostadspriserna och makroekonomin: en genomgång av litteraturen. Stockholm: Sveriges Riksbank.
  20. ^ Englund, P. (2011). Svenska huspriser i ett internationellt pespektiv. Stockholm: Sveriges Riksbank.