Historie neslyšících v Africe - History of deaf education in Africa
Před rokem 1956 byly jedinými neslyšícími školami v Africe Egypt a Jižní Afrika. Andrew Foster přinesl Americký znakový jazyk (ASL) a neslyšící školy v Africe v roce 1956.[1] Po smrti Andrewa Fostera v roce 1986 se neslyšící školy nadále lišily a rozšířily se po celé Africe.
Ghana
Neslyšící vzdělání poprvé představil Andrew Foster v roce 1957 před tím neexistovalo žádné neslyšící vzdělání ani organizace.
Představil Andrew Foster Ghanský znakový jazyk, Různé Americký znakový jazyk. Ghanský znakový jazyk je národní znaková řeč neslyšících v Ghana. Ghanský znakový jazyk však ohrožuje domorodé znakové jazyky, například Adamorobe znaková řeč a Znakový jazyk nanabin.
Existují vědci, kteří pracují na dokumentaci Adamorobe znaková řeč,[2] nejvíce domorodý, nebo vesnické znakové jazyky nejsou dokumentovány.
V Ghaně je devět škol pro neslyšící.
Keňa
Nigérie
Neslyšící vzdělání poprvé představil Andrew Foster v roce 1957 před tím neexistovalo žádné neslyšící vzdělání ani organizace. Představil Ghanský znakový jazyk, dialekt ASL. V roce 1960 Nigerijský znakový jazyk byl představen také jako dialekt ASL a je to národní znakový jazyk Nigérie.
Místní znakové jazyky existovaly před těmito zavedenými jazyky, například Bura znaková řeč který používají lidé z Bury ve velmi odlehlé oblasti.
Čadští učitelé pro neslyšící jsou vyškoleni v Nigérii. V N’Djameně, Sarhu a Moundou existují školy pro neslyšící.
Jižní Afrika
Již v roce 1863 učily irské jeptišky neslyšící Irský znakový jazyk v Jižní Africe.
Tunisko
Leden 2012 Tuniská revoluce měl pozitivní výsledky pro neslyšící populaci Tuniska. Neslyšící lidé měli právo volit poprvé za 50 let.[3] A studie o Italská znaková řeč.