Hendrik Arent Hamaker - Hendrik Arent Hamaker - Wikipedia

Tento článek obsahuje a seznam doporučení, související čtení nebo externí odkazy, ale jeho zdroje zůstávají nejasné, protože mu chybí vložené citace. Prosím pomozte zlepšit tento článek představuji přesnější citace. (Únor 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Hendrik Arent Hamaker byl holandský filolog a orientalista, narozen v Amsterdam dne 25. února 1789 a zemřel v Nederlangbroek dne 7. října 1835. Studoval většinu evropských a asijských jazyků a historii a geografii východu. Byl spolupracovníkem orientalisty Johannes Hendricus van der Palm, a Theodor Juynboll byl mezi jeho žáky.

Život

Hamakerův otec ho zamýšlel pro kariéru v podnikání, nicméně jeho evidentní inteligence a velký zájem o starověké jazyky od raného věku vedly patrony ke sponzorování jeho vzdělání na prestižním Atheneaeum Illustre v jeho rodném Amsterdamu, ke studiu klasických a orientálních jazyků. Tam se pod vedením profesorů van Lennepa a Wilmetta zaměřil na orientální studia, i když zdaleka neopouštěl klasické jazyky (zejména starou a byzantskou řečtinu).

V letech 1815–1817 byl profesorem orientálních jazyků na Athenaeum v Franeker (dříve University of Franeker ), a přednášel na arabština, Chaldejský a syrský.V letech 1817–1822 zastával funkci „mimořádného“ profesora orientálních jazyků a titul Interpres Legati Warneriani (Tlumočník dědictví Levinus Warner ) na Leiden University. V roce 1820 vydal Hamaker svůj Vzor katalogu orientálních rukopisů Warnerova odkazu, který obsahoval popisy Futuh (Dobytí) z Baladhuri, část Al-Tabari má skvělou historii, Murudj al-Dhahab (Zlatá pole) Al-Masudi, atd.^[1] V roce 1822 se Hamaker stal řádným profesorem orientálních jazyků (zejména arabštiny) (1822–1835).

Hamaker patřil k řadě naučených institucí a v roce 1829 byl poctěn rytířským řádem Řád nizozemského lva. Život strávil čtyřicet šest let neúnavným literárním dotazováním. Prostřednictvím svých přednášek a spisů propagoval studium východní literatury a jazyků v celé Evropě i mimo ni. Hamaker byl prvním nizozemským učencem, který uspořádal sérii osmi veřejných přednášek (v roce 1834; publikoval 1835) o srovnání řecký, latinský a Germánské jazyky s Sanskrt, čímž podněcuje (i když ne zakládá) studium Indoevropský srovnávací lingvistika v Holandsku.

Zemřel v rodinném letním sídle Rhodesteyn poblíž vesnice Nederlangbroek, devět dní po své manželce Johanna Camper (vnučka Petrus Camper ), 7. října 1835. Stejně jako některé z jejich sedmi dětí měli oba rodiče smlouvu spála jehož následkům oba podlehli. Byli pohřbeni na hřbitově v Nederlangbroeku. Všech sedm dětí přežilo do dospělosti.

Řeči

• Graecis Latinisque historicis medii aevi, ex ortentalibus fontibus illustrandis.(1815)
• Náboženství Mohammedica, magno virtutis bellicae apud Orientales incitamento.(1817)
• vita et meritis Guilielmi Jonesii. (život a díla William Jones ) (28. září 1822)^{[n 1]}

Funguje

Hamaker přispěl k Siegenbeek muzeum a Kampenovy Magazijn, a také přispěl k 2. části Van Kampenova holandského překladu J. von Mullera Algemeene Geschiedenis (General History) a publikované recenze v Bibliotheca Critica nova.^{[č. 2]} Mezi jeho recenze východní literatury, jeho recenze díla von Hammer, vyvolalo nepřátelskou reakci.

Mezi jeho pojednání, díla a četné monografie obsažené v různých sbírkách patří:

• Oratio of religione muhammedica (Leiden, 1817–1818);
• Vzor katalogů codicum mss. orientalium libræca academiæ Lugduno Balavz (Leiden 1820. 4o.), S komentáři a poznámkami; (1820) vydavatel; Lugduni Batavorum: Apud S. a J. Luchtmans (latinsky / arabsky) (archive.org )
• Diatribe philologico-critica, Monumentorum aliquot Punicorum, nuper in Africa repertorum, interpretační výstavy, cet. (Lugd. Bat. [Leiden] 1822. 4o.)
• Commentalio ad locum Taky Eddini al Makrizi expeditionibus k Græcis Francisque adversus Dimyatham (Amsterdam 1824, in-40), kniha plná výzkumu;
• Takyoddini Ahmedis al-Makrizii vyprávění o expedici na Graecis ... podle Ahmad ibn'Alī Maqrīzī (مقريزي, أحمد بن علي), Hendrik Arent Hamaker; (1824) vydavatel; apud Pieper & Ipenbuur; (archive.org )
• Různé Phoenica (Leid. 1828, 4 °);
• Akademická čtení o užitečnosti a důležitosti gramatického srovnání řecký, latinský a germánské jazyky s Sanskrt (Leid. 1835. 8o.)
• Claudianus nostrorum temporum vates. (Claudian básník našeho století); Amst. 1814. 8o.^{[č. 3]}
• Lectiones Philostrataeae, Lugd. Netopýr. 1816. 8o.
• Pojednání o náboženském, morálním a sociálním vlivu poezie; v Mnemosyne, sv. III. (Dordr 1817. 8o.)^{[č. 4]}
• Komentář ad locum Takyoddini Ahmedis Al-Makrizi expeditionibus a Graecis Francisque adversus Dimyatham, ab anno Christi 702–1221, susceptis, (Amstel. 1824. 4o.)
• Ince ti auctoris liber de expugnatione Memphidis et Alexandriae, (Lugd. Bat. 1825, 4o.)
• Lettre à M. Raoul Rochette sur une nápis en caractères Phéniciens et Grecs, découverte à Cyrène, (Leid. 1825, 4o.)
• Reflexní kritiky sur quelques body soutěže de l'histoire orientale; pour de réponse aux éclaircissements de M. de Hammer, publikováno v le Nouveau Journal Asiatique, vydání z dubna 1829. 1829. 8o.)
• Pokud jde o povahu nezávislosti, dispozice národů a osob a nezbytnost pro Nizozemsko (Orat.) (Leid. 1831. 8o.)
• Exemplář kritiků, výstavy lokomotiv Ibn Khacanis de Ibn Zeidouno, ex codicibus Bibliothecae Lugd. Batav. et Gothanae editos. (Lugd. Bat. 1832. 4o.)^{[č. 5][č. 6]}
• Komentář v knihovně vita et morte Prophetarum, qui Graece circumfertur, cet. (Amst. 1833, 4o.)
• Komentáře o Samaritánech a jejich korespondenci s některými evropskými vědci: u příležitosti zveřejnění dosud neznámého samaritánského dopisu; umístěn v Kist a Royaards, archiv pro církev. Gesch. D. V. (Leid. 1834. 8o.)
• Různé samaritana, posmrtná práce atd.

Poznámky

Zdroje

Velký univerzální slovník devatenáctého století

Reference

• „Aanhangs. Op het Woordenb. Van Gt. Nieuwenhuis, op den naam; van Kampen, Geschied. Der Nederl. Lett. En Wetensch“. II: 573–575. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
• Algemeene konst- en letter-bode, II, 1835, s. 274–277
• „Bibliotheca Critica nova“. Lugduni Batavorum: Apud S. et I. Luchtmans. 1825. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
• Bouman, Geschied. der Geld. Hoogesch, II, str. 542
• Catalogus der bibliotheek van de Maatschappij der Nederlandse Letterkunde (v holandštině), Já, Leiden: E.J. Brill, str. 96, 159, 179, 589, 629
• Kočka. der Bibl. van de Maatsch. van Ned. Letterk. (v holandštině), II, Leiden: E.J. Brill, str. 620
• Kočka. der Bibl. der Maatsch van Ned. Letterk. (v holandštině) (2. vyd.), Leiden: E.J. Brill, str. 18
• Collot d'Escury, Hendrik, Holland's Roem in Kunsten en Wetenschappen (Hollandova sláva v umění a vědách), III, str. 93, 94
• Handel. van de Jaarl. vergad.„Leiden: Der Maatsch. van Nederl. Letterk, 1836, s. 20–27
• Juynboll (1835–1836), Orat. v Ann. Acad. (v latině), Gröningen
• Juynboll, T. (1837), Oratio de Henrico Arentio Hamakero, studii literarum o. Ó. in patria nostra vindice praeclaro (v latině), Gröningen: Groningae Apud I. Oomkens, Academia Typographum
• Siegenbeek, Matthijs (1829), Geschiedenis der Leidsche hoogeschool, van hare oprigting in den jare 1575, tot het jaar 1825, Leidene: S. en J. Luchtmans, str. 64, 137, 427, 606
• Siegenbeek Matthijs, Geschied. der Leidsche Hoogesch., Já, str. 429, 430, 436
• Siegenbeek, Matthijs, Geschied. der Leidsche Hoogesch. (Přidat a aplikace), Leidene: S. en J. Luchtmans, s. 258
• Van der Aa, A. J., Nieuw Woordenb. van Ned. Dichters; Biograf. univers., IX, str. 180
• Weyers, Hendrik Engelinus (1831), Specimen kritik vystavuje Locos Ibn Khacanis de Ibn Zeiduno ex mss, codicibus Bibliothecae Lugd. Netopýr. et Gothanae editos, Latine redditos et annotatione illustratos, quod, ... publicae quaestioni Objectum Defence Henricus Engelinus Weyers (v holandštině), S. et J. Luchtmans