Theodor Juynboll - Theodor Juynboll - Wikipedia
Juynboll, Theodor Willem Johannes | |
---|---|
![]() Theodoor Willem Johannes Juynboll | |
narozený | |
Zemřel | |
Vzdělávání | University of Leiden |
obsazení | Holandský reformovaný teolog a orientální filolog |
Manžel (y) | Wilhelmina Eva Verkouteren (1802–1871) |
Děti | Abraham Wilhelm Theodorus Juynboll (1833–1887) |
Rodiče) | Gualterus Johannes Juynboll a Catharina Johanna Pla. |
Theodor Willem Johannes Juynboll taky: Theodorus Willem Johannes Juijnboll, Theodorus Guiliemus Johannes Juynboll (6. dubna 1802 v Rotterdam - 16. září 1861 v Leidenu) byl Holanďan Reformovaný teolog a orientální filolog.
Život
Theodor William Johannes Juynboll byl synem Gualteruse Johannesa Juynbolla a Cathariny Johanna Pla. Poté, co jeho matka zemřela brzy v dětství, jeho otec se oženil s Johannou Deel a rodina se přestěhovala do Haag kde Theodor navštěvoval latinskou školu. V roce 1821 se zapsal na teologii a semitské jazyky University of Leiden pod Hendrik Arent Hamaker (1789–1835) a Johannes Hendricus van der Palm. Jeho bakalářská práce[n 1] získal ho za včasné uznání a v roce 1828 získal doktorát z teologie.[č. 2].[1]
V roce 1828 vstoupil do farní služby Voorhout, kde pracoval jako a pastor až do roku 1831, kdy uspěl Groenewoud jako profesor semitských jazyků na Athenaeum ve městě Franeker. Učil hebrejština a semitský jazyky a židovské starožitnosti a později Starý zákon a arabští spisovatelé. V letech 1834–1836 zastával alternativní rektorát vzdělávací instituce. V roce 1840 se stal odpovídajícím členem Nizozemský královský institut.[2] Ve stejném roce získal královskou poctu jako profesor orientálních jazyků a hebrejské historie na University of Groningen. V roce 1841 vystřídal G. Woltersa na univerzitě v Groningenu a o 4 roky později H. E. Weijers v Leidenu. Jako soudce měl R. Dozy (1846–1850) a později Pieter de Jong (1859–1861) a de Goeje V roce 1845 získal čestný doktorát filozofie na Senátu univerzity v Groningenu, profesor na Filozofické fakultě univerzity v Leidenu, kde vyučoval orientální jazyky arabštinu, chaldejštinu, syrštinu a hebrejštinu. V roce 1853/54 se stal jeho rektorem Alma Mater.
Juynboll byl přítel a kolega orientalisty Ferdinand Wüstenfeld. Když Juynboll předčasně zemřel, Wüstenfeld pokračoval ve svých překladatelských pracích velké geografické encyklopedie, Mu'jam al-Buldan podle Yaqut al-Hamawi, na kterém Juynboll editoval zkratku s názvem, Marâsid al ittilâ.[3] V roce 1829 Juynboll ad Wilhelmina Eva Verkouteren (1802–1871) ve Voorhoutu. Jejich syn Abraham Wilhelm Theodorus Juynboll (1833–1887), se proslavil také jako filolog.
Řeči
- Oratio de hodierna studii linguarum orientalium conditione. (Franeker 1832)
- Oratio de Henrico Arentio Hamakero, studii literarum oo in patria nostra vindice praeclaro, Dicta publice XXI septembris A. MDCCCXXXVI, Quum athenaei, quod Franequerae est, regundi munus solenni ritu deponeret. 1837
- Oratio de gente Sammaritano (1841)
- Oratio de praecipuis progressibus, quos literae semiticae hoc ipso decennio fecerunt (1845)
- Oratio de Codicum Orientalium, quae in Academia Lugduno-Batava servantur Bibliotheca (1853-54)
Funguje
Hodně z Juynboll prací se zabývá historií a literaturou Samaritáni:
- Studie o arabském překladu Pentateuchu (Orientalia II, 113 acc .; Amsterdam, 1846).
- Commentarii in historiam gentis Samaritanae. (Leiden, 1846).
- Chronicon samaritanum arabice conscriptum cui titulus est Liber Joshua. (Leiden 1848)
- Arabský text kroniky Samaritánů: Chronicon samaritanum arabice conscriptum cui titulus est Liber Josuae (Leiden, 1848).
- Komentář ad quaestionem ab Ordine Philosophorum et Literatorum propositam: Exponantur causae quibus effectum sit, ut regnum Iudae diutius persisteret quam regnum Izrael. (Lyons, 1824).
- Spor Amoso ejusque scriptis ac veteribus eorum interpretibus, pars prima. (Leiden, 1828)
- Dopisem vázaný Bijdragen. (3. část; Leiden, 1838)
- Sermo de Henrieo Engelino Wyers. (Groningen, 1844)
- Juda en de Assyrische macht gedurende de jaren 741-711 (PhD. Thesis; Leiden, 1863)[4]
Upravené texty
- Lexicon geographicum, cui titulus est, Marâsid al ittilâ '' ala asmâ 'al-amkina wa-l-biqâ, 6 objemů, 1852 [-] 64;[č. 3]
- Kitab al-Buldan z Yaqubi, Ahmad ibn Abi Yaqub (zemřel 897?)[5]
- Jaqubi's Kitab al-boldan als: Specimen ... vystavuje Kitabo'l-Boldan (Lugd. Bat., 1861).[6]
- Lexicon geographicum.
- Ibn Taghribirdi Annals, (nedokončený). 4 části prvního díla (Leiden 1850–1864, 1 díl arabského textu, ve spolupráci s J.J.B. Gaalem, 3 části úvod a poznámky, 2 z nich byly posmrtně). Byly publikovány dvě jeho části, částečně ve spolupráci s B.F. Matthesem (Leiden, 1851–1861).
- Abü'l-Mahäsin ibn Tagri Bardii Annales (Leiden, 1857).
- Licht gezonden van het Mohammedaansch rechtsboek At-Tanbih auctor Abu Ishak As-Shirazi (Leiden, 1879) [č. 4]
- al-Tanbīh fī al-fiqh ʻalá madhhab al-Imām al-Shāfiʻī (التنبيه في الفقه على مذهب الإمام الشافعي), „Exhortation on fiqh v nauce o Imám Shafi'i „Abú Isḥāq Ibrāhīm ibn ʻAlī ibn Yūsuf Fīrūzābādī al-Shīrāzī (فيروزآبادي الشيرازي ، أبو إسحاق إبراهيم بن علي بن يوسف) (Arabský text; Lugd. Bat., 1879).
- (1853 ), (AAAAcAAJ 1859 )
Poznámky
- ^ Komentář k příčině, quare regnum Judae diutius perstiterit quam regnum Israël(Lions 1824)
- ^ Pojednání Spor Amoso ejusque scriptis ac veteribus eorum interpretibus, pars prima
- ^ Marasid al-ittila ‘‘ ala asma ’al-amkina wa-al-biqa’: wa-huwa mukhtasar mu’jam al-buldan li-Yaqut, 3 svazky, vydáno „Ali Muhammad al-Bajjawi, 1992; Srov. Jaqut zkrácený zeměpisný slovník: "Maracid alittila" (nebo "Meracid alittila") M. C. Defremery; „Memoires D'Histoire Orientale“, 1862, s. 219. (Meracid alittila, Juynboll, ed. Str. 347)
- ^ Kritika islámského právního textu Kitab al-Tanbīh právníkem 11. C. Abu Ishaq as-Shirazi
Citace
- ^ AJ. Wensinck.
- ^ „T.W.J. Juynboll (1802 - 1861)“. Nizozemská královská akademie umění a věd. Archivovány od originál dne 31. července 2018.
- ^ Wüstenfeld, Ferdinand, Geographisches Worterbuch sv. 1, předmluva, i.
- ^ De Bie & Loosjes, str. 637.
- ^ Juynboll.
- ^ De Bie & Loosjes, str. 636.
Reference
Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Juynboll, Theodoor Willem John ". Encyklopedie Britannica (11. vydání). Cambridge University Press.
- Blok, P.J .; Molhuysen, P.C. (1911), Nieuw Nederlandsch biografisch woordenboek., 1
- Boeles, W. B. S. (1889), Frieslandova Hoogeschool a Het Rijks Athenaeum te Franeker, 2 (2. vyd.), Leeuwarden: A. Jongbloed, str. 790
- de Bie, Jan Pieter; Loosjes, Jakob (1931), Biographisch woordenboek van protestantsche godgeleerden v Nederlandu, 4„Haag: Martinus Nijhoff, s. 1“ 636
- Deel 1. N. Israel, Amsterdam (1974) [1911], Nachdruck von A.W. Sijthoff's Uitgevers-Maatschappij, Leidene, str. 1238 (online na Instituut voor Nederlandse Geschiedenis nebo Digitale Bibliotheek voor de Nederlandse Letteren, niederländisch).
- Molhuysen, P.C .; Blok, P.J., N Biogr. WDB, Já, str. 1237.
- van der Aa (1878), Životopisný Woordenboek der Nederlanden (v holandštině), (Nl: bijvoegsel), Haarlem: JJ van Brederode, s. 314*Wensinck, Arent Jan, Juynboll (Theodoor Willem Jan), Petrus Johannes Blok, Philipp Christiaan Molhuysen (Hrsg.): Nieuw Nederlandsch Biografisch Woordenboek (NNBW)
- Yaqubi, Ahmad ibn Abi Yaqub (1861), Juynboll, Abrahamus Wilhelmus Theodorus (ed.), Kitab al-Buldan (v arabštině), Laydin: Vydavatelé Brill