Heinz Kähler - Heinz Kähler

Heinz Kähler (21. ledna 1905 v Tetenbüll, Německo - 9. ledna 1974 v Kolín nad Rýnem, Německo) byl starověký historik umění a archeolog.

Heinz Kähler studoval klasická archeologie a dějiny umění na univerzitě v Freiburg v Breisgau. Studoval pod Hans Dragendorff (1870–1941) a disertační práci dokončil v roce 1929. Po získání cestovního stipendia od Deutsches Archäologisches Institut, Kähler cestoval v letech 1930–31 v Francie, Španělsko, Řecko, Řím a Malá Asie. Vrátil se do Německo, kde pracoval v Pergamonské muzeum v Berlín (1936–1937). Poté působil jako asistent na archeologickém semináři v Ernst Buschor na University of Munich (1937–1941) a také v muzeu odlitků. Jeho hlavní studie sochařství Velkého Pergamonský oltář objevil se v roce 1942. Jeho profesorská disertační práce tam byla dokončena v roce 1943 během služby v Němec armáda během druhá světová válka.

Po válce jeho studium Hadrián vila v Tivoli se objevil v roce 1950. Byl jmenován profesorem klasické archeologie na University of Saarbrücken (1953–1960). Jeho práce na Constantinův oblouk v Řím (1953) a chrám Fortuna Primigenia z Praeneste (1958), obě byly dokončeny v Saarbrückenu. Spoluzaložil s Jacques Moreau the Monumenta Artis Romanae série publikací, které osobně píší svazek na soše Augustus z Prima Porta (1959). V roce 1960 uspěl Andreas Rumpf na Univerzita v Kolíně nad Rýnem v Institut für Klassische Archäologie. Učil tam až do roku 1973. V Kolíně nad Rýnem napsal své hlavní dílo, Rom und sein Imperium (1962), který byl přeložen do angličtiny v roce 1963 a stal se široce používaným textem pro římské umění. Druhý svazek v Monumenta Artis Romanae knižní série o Gemma Augustea objevil se v roce 1968. Mezi jeho mnoha studenty byl římský historik umění Gerhard Koeppel.

Publikace

  • habilitace: Die große Fries von Pergamon. Mnichov, 1942, publikováno jako Der Große Fries von Pergamon: Untersuchungen zur Kunstgeschichte und Geschichte Pergamons. Publikováno Berlin, Gebr. Mann, 1948.
  • Rom und sein Imperium. Baden Baden: Holle, 1962. [anglické vydání, Umění Říma a její říše. New York: Crown, 1963].
  • Die Augustusstatue von Primaporta. Monumenta artis Romanae 1. Kolín nad Rýnem: M. DuMont Schauberg, 1959.
  • Der Fries vom Reiterdenkmal des Aemilius Paullus v Delfách. Monumenta artis Romanae 5. Berlin: Mann, 1965.
  • Die frühe Kirche: Kult und Kultraum. Berlin: Mann, 1972.
  • Das Griechische Metopenbild. Mnichov: Besher F. Bruckmann, 1949.
  • Der griechische Tempel: Wesen und Gestalt. Berlín: G. Mann, 1964.
  • Hadrian und seine Villa bei Tivoli. Berlin: Gebr. Mann, 1950.
  • s Mangem, Cyril. Die Hagia Sophia. Berlin: G. Mann, 1967 [anglické vydání, Hagia Sophia. New York: Praeger, 1967].
  • Lindos. Curych: Raggi-Verlag, 1971.
  • Pergamon. Berlin: Gebr. Mann, 1949.
  • Die römischen Kapitelle des Rheingebietes. Berlín: W. de Gruyter, 1939.
  • Die spätantiken Bauten unter dem Dom von Aquileia und ihre Stellung innerhalb der Geschichte des frühchristlichen Kirchenbaues. Saarbrücken: Universität Saarbrücken, 1957.
  • Zwei sockel eines triumphbogens im Boboligarten zu Florenz. Berlin: Leipzig, W. de Gruyter, 1936.
  • Die Gebälke des Konstantinsbegens. sv. 2 Toebelmann, Fritz. Römische Gebälke. Heildeberg: Carl Winter, 1953.
  • a Voit, Ludwig a Bengl, Hans. Römisches Erbe: ein Lesebuch lateinischer Literatur. Mnichov: Bayerischer Schulbuch-Verlag, 1950.