Heinrich Thoma (obecně) - Heinrich Thoma (general)

Heinrich Thoma
narozený26.dubna 1891
Norimberk
Zemřel30. října 1948(1948-10-30) (ve věku 57)
Shuya, Sovětský svaz
Věrnost nacistické Německo
Servis/větevArmáda
HodnostGenerálporučík
Jednotka296. pěší divize
Příkazy drženy519. pěší pluk
Bitvy / válkydruhá světová válka
OceněníRytířský kříž Železného kříže

Heinrich Thoma (26 dubna 1891-30 října 1948) byl německý generál během druhá světová válka. Byl příjemcem Rytířský kříž Železného kříže, nejvyšší ocenění ve vojenských a polovojenských silách nacistické Německo během druhé světové války.

Životopis

Thoma se narodila 26. dubna 1891 v Norimberk v Německá říše[1] V roce 1910 vstoupila Thoma do vojenské služby Německá armáda jako Fahnenjunker (kadet). Dne 28. října 1912 byl uveden do provozu jako Poručíku (poručík) s Königlich Bayerisches 16. Reserve-Infanterie-Regiment, pluk 6. divize bavorských rezerv.[2] Později během první světová válka, Adolf Hitler sloužil jako expedice běžec v tomto pluku.[3] Po první světové válce sloužila Thoma v Reichswehr z Výmarská republika. Byl povýšen na Oberstleutnant (podplukovník) dne 1. ledna 1935 a do Oberst (plukovník) dne 1. srpna 1937. Dne 24. listopadu 1938 převzala Thoma velení nad 85. pěším plukem, plukem 10. pěší divize.[2]

V době Operace Barbarossa německá invaze do Sovětský svaz Thoma sloužil jako důstojník v 296. pěší divize a velel 519. pěšímu pluku.[4] Dne 1. září 1941 byl povýšen na Generálmajor, hodnost ekvivalentní brigádnímu generálovi.[2] I když považoval populaci oblastí obsazených postupujícími Wehrmacht jako relativně primitivní,[5] Thoma vyjádřil soucit s Ukrajinci a Volgští Němci že jeho jednotka narazila, všímat si jejich chudoby. Jako žhář antisemita, obviňoval Židy z místních podmínek,[6] a ve svém deníku tvrdil, že všichni Židé by měli být vyhlazeni.[7] Zvažoval také popravu Sovětští partyzáni jako spravedlivý.[8]

Thoma byl povýšen na Generálporučík dne 1. září 1943 a krátce velel Divize z.b.V. 413 od 1. do 10. června 1942 před převzetím velení nad Divize č. 432 dne 3. srpna 1942.[2][9] Na konci války byl pověřen vedením Wehrkreis VIII, vojenský okruh z Vratislav (Slezsko, Sudety okresy Čechy a Morava a jihozápad Polsko ), jako zástupce velitele.[1] Zemřel jako válečný vězeň v Sovětském svazu dne 30. října 1948 v nemocnici v Shuya u Ivanovo.[1][10]

Ocenění a vyznamenání

Hrob v Cherntsy, severně od Shuya.

Reference

Citace

  1. ^ A b C d Scherzer 2007, str. 742.
  2. ^ A b C d Keilig 1983, str. 344.
  3. ^ Weber 2010, s. 12–13.
  4. ^ Hartmann 2010, str. 88.
  5. ^ Hartmann 2010, str. 299.
  6. ^ Hartmann 2010, str. 673–675.
  7. ^ Hartmann 2010, str. 674.
  8. ^ Hartmann 2010, str. 706.
  9. ^ Mitcham 2009.
  10. ^ Hartmann 2010, str. 183.
  11. ^ Fellgiebel 2000, str. 342.
  12. ^ Von Seemen 1976, str. 338.

Bibliografie

  • Fellgiebel, Walther-Peer (2000) [1986]. Die Träger des Ritterkreuzes des Eisernen Kreuzes 1939–1945 - Die Inhaber der höchsten Auszeichnung des Zweiten Weltkrieges aller Wehrmachtteile [Nositelé Rytířského kříže Železného kříže 1939–1945 - vlastníci nejvyšší ceny druhé světové války ze všech poboček Wehrmachtu] (v němčině). Friedberg, Německo: Podzun-Pallas. ISBN  978-3-7909-0284-6.
  • Hartmann, Christian (2010). Wehrmacht im Ostkrieg: Front und militärisches Hinterland 1941/42 [Wehrmacht ve východní válce. Přední a vojenský zadní prostor 1941/42] (v němčině) (1. vydání). Mnichov: Oldenbourg Verlag. ISBN  978-3-486-70225-5.
  • Keilig, Wolfgang (1983). Die Generale des Heeres 1939–1945. Truppenoffiziere, Sanitätsoffiziere im Generalsrang, Waffenoffiziere im Generalsrang, Offiziere der Kraftfahrparktruppe im Generalsrang, Ingenieur-Offiziere im Generalsrang, Wehrmachtsrichter im Generalsrang, Verwaltungsoffiziere im Generalsrang, Veterinäroizi [Armádní generálové 1939–1945. Vojenští důstojníci, zdravotníci v obecné hodnosti, důstojníci zbraní v obecné hodnosti, důstojníci vojsk v motorových vozidlech v obecné hodnosti, inženýři v obecné hodnosti, soudci ozbrojených sil v obecné hodnosti, administrativní důstojníci v obecné hodnosti , Veterinární důstojníci v obecné hodnosti] (v němčině). Friedberg, Německo: Podzun-Pallas. ISBN  978-3-7909-0202-0.
  • Mitcham, Samuel W. (2009). Muži z Barbarossy. Velitelé německé invaze do Ruska 1941. Havertown: Caseate Publ. ISBN  978-1-935149-15-6.
  • Scherzer, Veit (2007). Die Ritterkreuzträger 1939–1945 Die Inhaber des Ritterkreuzes des Eisernen Kreuzes 1939 von Heer, Luftwaffe, Kriegsmarine, Waffen-SS, Volkssturm sowie mit Deutschland verbündeter Streitkräfte nach den Unterlagen des Bundesarchives [Nositelé Rytířského kříže 1939–1945 Držitelé Rytířského kříže Železného kříže 1939 armádou, letectvem, námořnictvem, Waffen-SS, Volkssturm a spojeneckými silami s Německem Podle dokumentů Federálního archivu] (v němčině). Jena, Německo: Scherzers Militaer-Verlag. ISBN  978-3-938845-17-2.
  • Von Seemen, Gerhard (1976). Die Ritterkreuzträger 1939–1945: die Ritterkreuzträger sämtlicher Wehrmachtteile, Brillanten-, Schwerter- und Eichenlaubträger in der Reihenfolge der Verleihung: Anhang mit Verleihungsbestimmungen und weiteren Angaben [Nositelé Rytířského kříže 1939–1945: Nositelé Rytířského kříže všech ozbrojených služeb, nositelé diamantů, mečů a dubových listů v pořadí prezentace: Příloha s dalšími informacemi a požadavky na prezentaci] (v němčině). Friedberg, Německo: Podzun-Verlag. ISBN  978-3-7909-0051-4.
  • Weber, Thomas (2010). Hitlerova první válka: Adolf Hitler, The Men of the List Regiment a první světová válka. Oxford; New York: Oxford University Press. ISBN  978-0-19-923320-5.